Vím, že v Litovli a okolí mají teď docela jiné starosti. Ale třeba některé z místních potěší následující řádky.

Napsal jsem je den před uvržením této části Hané do covidové klatby, a pak dlouho váhal, jestli je vůbec zveřejňovat. Ale nakonec jsem si řekl, že nám epidemie nesmí zcela vyplnit naše obzory, protože život se nakonec vrátí, a my máme být připraveni začít tam, kde jsme skončili:

Litovel

Je škodou, že se to mezi pivaři ví tak málo, ale trojice moravských pivovarů (Zubr, Litovel, Holba), sdružená do skupiny PMS, produkuje poslední léta pravděpodobně nejlepší české průmyslové ležáky.

Svědčí o tom nejen řada domácích i zahraničních ocenění, ale také výsledky, kterých tyhle pivovary dosahují v rámci anonymních degustací pořádaných naší První pivní extraligou. A protože si dobrá práce zaslouží pochvalu, vyjela pětičlenná delegace První pivní extraligy do Litovle, aby předala místním sládkům diplomy přímo u nich.

Loni jsme uzavřeli desátý ročník degustací PPE a nutno říci, že si v nich pivovary PMS dlouhodobě vedou skvěle. Opakovaně se dostávají do finále, opakovaně i na medailové pozice a pivovar Zubr dokonce dva z oněch deseti ročníků celkově vyhrál. Ten jubilejní, desátý, ale vyhráli kolegové z Litovle. A aby toho nebylo málo, loňské „federální“ česko-slovenské Superfinále vyhrál třetí do party, pivovar Holba.

 

A tak jsme se jednoho rána sešli na Hlavním nádraží, dobře vybaveni a ještě lépe naladěni, a vyrazili na Hanou. Nákupčí Hadži při výjezdech vymění svou obvyklou funkci za roli kůlerníka, a jeho cooler se opět skvěle osvědčil. Co to je? Termotašky, jedna z nich plná ledu. A divte se, toto vybavení fungovalo celou cestu tam i zpět (když v Litovli si odpočinulo v lednici). Hlavním dodavatelem cestovních vzorků byl Bejček, tak si můžete být jisti, že jsme se cestou nenudili.

 

Před olomouckým nádražím jsme byli uvítání pivovarskou delegací, naloženi do limuzín a jelo se do možná nejkrásnějšího průmyslového pivovaru u nás: do Litovle. A protože jsme tam všichni už párkrát byli, těšili jsme se hlavně na mramorovou katedrálu.

Tak totiž bez nadsázky vypadá litovelská varna. A tam také proběhl slavnostní akt předání ocenění a oslavné projevy. Prezident PPE sice málem předal diplomy obráceně, ale nakonec vše dobře dopadlo. Ocenění za vítězství v 10. ročníku První pivní extraligy převzal litovelský sládek Petr Kostelecký, za vítězství v Superfinále pro rok 2019 ředitel pivovaru Holba Hanušovice Vladimír Zíka. Hlavním hostitelem byl ale Miroslav Koutek, někdejší dlouholetý litovelský sládek a nyní předseda představenstva PMS.

Ten se právem pochlubil nejen místním skvělým pivem, ale také tím, jak obdivuhodně společensky funguje jejich nádherná litovelská varna. Konají se tam dokonce i svatby. A také koncerty, protože varna prý nabízí výbornou akustiku. To ovšem bylo třeba okamžitě vyzkoušet, čehož se ujal prezident PPE. Tak to posuďte:

Pak následovala překrásná exkurze technologických provozů pivovaru, kde nás prováděl sládek Petr Kostelecký. Nikoli ze zdvořilosti, ale fakt zcela upřímně jsme sršeli slovy obdivu nad precizní péčí, která byla vidět na každém kroku, hlavně ve spilkách. A ta dokonalá čistota!

 

Potom na nás už čekala v návštěvnickém centru malá ochutnávka a kotel guláše. Pro ty, co drží předvelikonoční půst, byly k dispozici skvělé tvarůžky. Návštěvnické centrum v pivovaru Litovel je hotovým klenotem. Jsou to vlastně upravené prostory bývalé sladovny, najdete tu restauraci, výčep a dokonce i testovací mikropivovar.

A pak přišel další ze zlatých hřebů programu, prohlídka místního unikátního pivovarského muzea. To vlastnoručně vybudoval Miroslav Koutek, zastavovali jsme se u každého kousku historických pivovarských zařízení, pan Koutek měl každý exponát mockrát v ruce, lepší výklad si nemůžete přát. Ostatně, některé muzeální kousky pamatuje ještě v provozu i náš expert Honza, protože právě v tomto pivovaru zahájil někdy před padesáti lety svou hvězdnou pivovarskou kariéru.

 

Pak už nastalo loučení a odvoz do Olomouce, kde jsme stihli pár kousků ve Svatováclavském pivovaru. A pak už na vlak. Nejdřív jsme z našeho kupátka museli vystrnadit trochu neomalené squattery, ale pak už jsme se mohli dát do zbylých cestovních kousků. V té nejlepší náladě nás vlak vyplivl opět na Hlavním nádraží, tam ještě rychle koupit kytku partnerce, protože výročí, a výjezd byl za námi.

Stihli jsme ho taktak, než byla Litovel uvržena do izolace. Jsme si ale jisti, že až opadnou aktuální dramatické časy, vynoří se z nich Litovel a celá skupina PMS v ještě lepší formě. Tak zas někdy příště!