Žijeme ve světě zprostředkované zkušenosti? Skrze sklo mediálního světa a sociálních sítí? Umělé udržování pracovních míst, narušení ekonomiky, účinnost očkovací vakcíny i vliv médií a míru manipulace v koronavirové době. To vše probíral v pořadu Debatní klub na serveru YouTube muzikant, spisovatel a člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ladislav Jakl s ekonomem a spisovatelem Lukášem Kovandou.

Lukáš Kovanda doufá, že poté, co bude účinnou vakcínou proočkováno v České republice dostatečné procento populace – zhruba sedm milionů lidí –, tak se ekonomika začne vracet do normálních kolejí. A ruku v ruce s tím souvisí i společenská nálada. „Lidé přestanou pociťovat určitou tíseň, kterou nyní vnímají, a začnou se chovat běžnějším způsobem, alespoň jako před pandemií. Nevím, jaké budou dlouhodobé konsekvence, protože jsem měl donedávna pocit, že situaci přejdeme a za dva tři roky si na koronavirus nikdo nevzpomene. Nyní si nejsem tak jistý,“ řekl ekonom.

Jakl: Jakýkoliv podobný virus jsme nevymýtili nikdy v dějinách lidstva

Optimismus Lukáše Kovandy prý Jakl nesdílí ani z jednoho procenta: „Myslím, že vakcinační akce bude trvat tak pět let, než ji vystřídá další vakcinační akce, která bude mít jinou záminku, jinou iniciaci, jiný impulz. Proč si to myslím? My jsme dennodenně zásobováni čísly pozitivně testovaných a máme pocit, že i s tím máme bojovat. Počet nakažených je irelevantní hodnota, která se většiny lidí vůbec netýká. Co se jich zásadně týká, jsou nemocní lidé, kterých je o dva řády méně. Těch závažněji nemocných ještě o další řád méně,“ řekl Ladislav Jakl. Podle jeho slov lze počítat s tím, že tento koronavirus SARS-CoV-2 v sobě podle seriózních odhadů nosí možná na 40 procent populace, a je téměř irelevantní, kolik z nich pozitivně otestují. Podotkl, že familiárně se říká korona a myslí se tím tato vlna, ale koronavirus je fenomén, který zažilo na 80 procent lidí.

„Jestliže smyslem vakcíny je tuto nemoc vymýtit, tak nebude účinná nikdy. Jakýkoliv podobný virus jsme nevymýtili nikdy v dějinách lidstva. Zůstane tady s námi, dokud se neposílí imunita člověka, aby se snížila závažnost chorob z dřívějška, kdy byla smrtící ve velkém počtu. To je jedna z cest, jakou se utlumí negativní dopad této konkrétní nákazy. Druhá věc je řada mutací, protože koronavirus není blbec, ze živých lidí žije a z mrtvých nežije. Úkol každého mikroba je naučit se žít se svým hostitelem a takové příklady existují v naší mikroflóře, kde bydlí spousta mikroorganismů, které jsou schopné zabíjet, dokonce ve velkém počtu,“ vysvětloval Jakl svůj pohled.

Na umělé udržování pracovních sil lidé doplatí

Kromě toho kritizoval, že vláda znemožnila lidem podnikat a snaží se to kompenzovat penězi, které uměle udržují velké množství pracovních sil. Nakonec na to však doplatí, protože přijdou o kupní sílu, která by poskytla potřebnou poptávku. Jako ještě horší variantu označil pokračování restrikcí, které nedají ekonomice možnost plánování a rozumné investiční předpoklady. Zmínil rovněž, že na regulacích někdo obrovsky vydělal, ale krize nakonec dopadne i na ně, protože jsou závislí na zákaznících. „Vidím to špatně a vakcína pro mě není velké těšítko,“ uzavřel Jakl.

Kovanda: Vliv médií a sociálních sítí otevírá prostor pro manipulaci

Lukáš Kovanda navázal vlivem médií a sociálních sítí, který je s dobou před sto lety neporovnatelný, z čehož může pramenit mediální otisk do budoucna silnější než mediální ozvěna španělské chřipky před sto lety. A to i přesto, že z hlediska počtu zemřelých vůči množství obyvatel planety byla mnohem horší. Podle ekonoma navíc vede prezentace situace k tomu, že se otevírá prostor pro manipulaci: „To, že nežijeme zkušeností přímou, ale zprostředkovanou v míře, která v historii dříve neexistovala, otevírá velké pole pro manipulaci.“ Do toho vstoupil Ladislav Jakl s připomínkou, že manipulace existuje už od dob šamanů, ale její mediální zesílení působí i na kvalitu života, náladu lidí, na životní pohodu a na jejich rozhodování, což má rovněž ekonomické dopady. Ovlivňuje to jejich spotřebitelské zvyky, zda někam chodí, nechodí, nakupují, nenakupují.

„Druhý efekt, který sousedí s politikou, je, že mezi lidmi, kteří se dívají na záležitosti zvětšovacím mediálním sklem a sklem sociálních sítí, vznikají nálady, z nichž plyne poptávka po politických krocích, čili lidé si objednávají kroky, které jim budou škodit. Je to, jako by svědek nehody s dítětem chtěl zakázat automobily,“ srovnával Jakl. Na upozornění, jaký dopad by měl zákaz aut, svědek ukáže fotku mrtvého dítěte a zeptá se: vy chcete další takové děti? „V takovém světě žijeme, proto je dnes nesnadné rozumnými argumenty zchladit atmosféru, protože jsou tu přítomny emoce v míře větší než u jiného tématu,“ domnívá se Jakl.

Stav po krizi, co se týká restrikcí a regulací, se prakticky nikdy nevrací na úroveň před krizí

A na to zase navázal Lukáš Kovanda: „Tím, že je vše o dva řády umocněno médii, je pochopitelně silnější poptávka veřejnosti, aby politik s tou hrůzou něco dělal. Stále věřím, že se část novinářů snaží o objektivní zachycení pravdy, ale negativní zprávy jsou klikanější, což souvisí s přirozeným já, protože pozitivní zpráva nás nemůže zabít,“ popsal. Prohlášení o mrazácích s mrtvolami na ulicích čtenáře vyděsí, média dosáhnou vysoké čtenosti, veřejnost je vystrašenější, vzniká politická poptávka a politici se snaží zavděčit. Nouzový stav jim umožňuje snazší rozhodování, protože mohou prosadit věci, které nemohou prosadit jinak, a ještě vypadají jako zachránci. „A nezapomeňme na prokázaný efekt západky, kdy se stav po krizi, co se týká restrikcí a regulací, prakticky nikdy nevrací na úroveň před krizí. Nakonec vzniká situace, kdy média dosáhla cíle, politici také, mají vystrašenou veřejnost, které lze snáze naordinovat regulace, restrikce, a lobbistické kruhy mohou ze situace profitovat,“ dodal ekonom.

Co se zděděným dluhem?

Debata se dotkla i toho, jak postupovat se zděděným dluhem, zmíněnou západkou i návykem na záchranná opatření. Kovanda prohlásil, že to vrací diskusi k vakcíně. Jejím významem podle něj je také zajistit, aby nehrozilo přetížení zdravotnických zařízení, což povede k úlevě lidí v jejich ekonomickém chování.

Ladislav Jakl ještě zauvažoval, že mu například v opařeních a protiepidemickém systému PES chybí smysl a cíl, a položil otázku, jaká je přijatelná míra úmrtnosti. Mimo jiné mu nehraje ani souvislost mezi restrikcemi, uvolněním a čísly, když školáci nastoupili do školy. Pozitivně nakažených nepřibylo tak, jak se předpokládalo. Zapochyboval také, zda vysoká čísla v listopadu způsobilo uvolnění, když předchozí bylo dlouhou dobu předtím, a to následující se nestačilo projevit.

Kovanda na to reagoval upozorněním, že se situace staví do pozice peníze versus zdraví, na což podle něj neexistuje správný názor, stejně jako na vkus v hudbě. Jde o to, kdo, co a do jaké míry upřednostňuje. Stále však podle něj nejsme v situaci, kdy máme dát přednost ekonomice: „Stále existují zdravotní rizika a opatření, která z ekonomického pohledu chápu jako zničující, mají svůj smysl. Nejsou to jen nápady vlády, která chce restrikcemi prokazovat svoji moc,“ uvedl. Jakl dodal, že by nerad stavěl dilema peníze proti zdraví, a Kovanda sdělil, že by na této škále rád našel optimální cestu.

Zdroj