Kdo chce zhatit volby do Rady ČT? Dětinský omyl senátora Smoljaka, lidovecké obstrukce. A jasné slovo právníka k fintě z neziskovky
Publikováno 19.04.2021 v kategorii: Ozvěna

Zhatit volbu nových členů Rady ČT se pokoušejí ti zákonodárci, jimž nynější fungování České televize náramně vyhovuje. Proto se usilují zpochybnit spolky, jejichž kandidáti prošli sítem volebního výboru. Argumentují tím, že navrhující subjekty dostatečně nereprezentují veřejnost. Expert na mediální právo Aleš Rozehnal ale upozorňuje, že nominující subjekt nemá reprezentovat veřejnost, a navíc že pojem „zájem veřejnosti“ je pouze umělou konstrukcí. Člen RRTV Ladislav Jakl pak rozebírá, v čem se odpůrci volby nových radních dětinsky pletou.

Síly blízké či spřízněné s Českou televizí v čele se senátorem Davidem Smoljakem vytáhly do boje proti zvolení čtyř nových členů Rady ČT. To by tak hrálo, aby z dvanáctky kandidátů, která prošla sítem volebního výboru, byli zvoleni radní, kteří chtějí skutečně dohlížet na řádné a zákonné fungování veřejnoprávního média, nebo dokonce pokládat generálnímu řediteli Petru Dvořákovi nepříjemné otázky. Takovou podlost nemohl připustit předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. A aby v úterý večer v Poslanecké sněmovně zabránil jejich volbě, vzal si místopředseda lidovců dvouhodinovou přestávku na jednání desetičlenného klubu, čímž zbývající program schůze zcela zablokoval.

Už předtím tasil lidovecký politik pozoruhodný argument, proč se k volbě radních přistoupit nemá. Tvrdil, že nejprve musí volební výbor prověřit, jestli nynější radní Hana Lipovská neporušuje zákon tím, že vystupuje za Institut svobody a demokracie. Opírá se o ustanovení, že členové Rady nesmějí vyvíjet žádnou činnost na podporu politické strany či hnutí. Kromě toho, že mu zcela uniká souvislost s novou volbou, si zapomněl zjistit, že zmíněný institut není politický, ale je zapsaným ústavem podle občanského zákoníku. „Ke kvikotu kolem Hany Lipovské mohu říct jen toto: Ti, kdo po celé věky monopolně drží Českou televizi jako svou hračku, jsou zvyklí vyhrávat jedině 10:0. Vítězství ‚pouze‘ 9:1 považují za porušení pravidel,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Ladislav Jakl, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Pirátský poslanec a senátor za STAN by rádi kádrovali i spolky

Sofistikovaněji než zmíněný lidovecký místopředseda se snaží volbě zabránit pirátský poslanec Tomáš Martínek a senátor za STAN David Smoljak. Těm se totiž nelíbí některé spolky či organizace, které kandidáty do Rady ČT nominovaly, a poukazují na zákon o České televizi. V něm se praví, že Rada ČT je orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize a její členy volí Poslanecká sněmovna tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. „Řada spolků má jen několik členů a jsou úzce regionální. Naopak neuspěli kandidáti z celostátních organizací včetně Univerzity Karlovy, Českého klubu turistů, Akademie věd, Národního divadla či České rady dětí a mládeže, které sdružují stovky tisíc členů a podporovatelů,“ zformuloval své výhrady Tomáš Martínek.

V podobném duchu píše v analýze pro senátora Davida Smoljaka, kterou obdrželi všichni poslanci, advokát Jiří Kučera (ten svou analýzu jako zástupce Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky přinesl senátorům už před volbou na jaře 2020): „Má-li nominující subjekt stovky či tisíce členů, lze z této skutečnosti usuzovat, že daný subjekt daný zájem může představovat, neboť reprezentuje široký vzorek obyvatelstva. Naopak má-li subjekt pouze nižší jednotky členů, může tato skutečnost nasvědčovat tomu, že subjekt daný zájem spíše nepředstavuje, neboť dostatečně nereprezentuje veřejnost“. Z uvedených vyjádření to téměř vypadá, jako by senátor Smoljak a poslanec Martínek hodlali vytvářet prověrkové komise, jež by posuzovaly, která organizace je ta správná, aby si vůbec mohla dovolit kandidáty na radní nominovat.

Zájem veřejnosti je umělou konstrukcí a nemá spojení s realitou

Naopak zcela věcně a bez politické předpojatosti se na volání po „dostatečné reprezentaci veřejnosti“ nominujícími spolky a organizacemi dívá advokát Aleš Rozehnal, expert na mediální a soukromé právo. „Nominující subjekt nemá reprezentovat veřejnost, ale kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Veřejnost není osobou, která by se mohla nějak chovat, něco hodnotit a mít nějaké preference nebo zájmy. Vnímání lidské pospolitosti jako jednající entity, jejíž chování, hodnocení, preference či zájmy jsou nezávislé na vůli jednotlivců, je kolektivistickým pojetím společnosti,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Aleš Rozehnal.

Zdůrazňuje při tom, že pojem „zájem veřejnosti“ je pouze umělou konstrukcí. „Veřejnost nemá průměr, z něhož by bylo možno toto chování a přání dovodit. Veřejnost je souhrnem jednotlivců a organizací, které mají své zájmy. Veřejnost, jakožto právní kategorie, ale nemá valného spojení s realitou. Společenství lidí není veřejností, ale společenstvím osob, které mají různé individuální a skupinové zájmy, založené na jejich hodnotových a politických preferencích, náboženském vyznání, příslušnosti k nějaké profesní skupině, osobních zájmech a podobně. Něco takového, jako je zájem veřejnosti, pak není téměř možné definovat vůbec, protože i o natolik obecných hodnotách, jako je svoboda a demokracie, mají různí jedinci různé představy,“ vysvětluje odborník na mediální právo Aleš Rozehnal.

Popletové vycházejí z hloupé teze, že kandidáti zastupují jen členy

Z hájení České televize některými politiky čouhá účelovost jako sláma z bot. O zainteresovanosti senátora Davida Smoljaka není nutné ztrácet jediné slovo, poslance Tomáše Martínka zase může motivovat vstřícnost ČT vůči Pirátské straně. Ostatně i poslanec ODS Marek Benda už poukázal na to, že moderátoři a moderátorky České televize jsou očividně propirátsky zaměření. Odpůrci volby radních se jen mohli trochu víc zamyslet, než své argumenty pustili do světa. „Pánové Kučera a Martínek se dětinsky pletou. Vycházejí z hloupé teze, že kandidáti do Rady ČT zastupují pouze členy nominujících subjektů. Představme si coby nominující subjekt třeba hypotetický Spolek křesťanských myslivců obce Krajníčko s pěti členy. Jimi navržený kandidát zcela jistě nezastupuje jen hrstku členů onoho spolku, ale zastupuje široký konzervativní názorový proud, tedy proud, ke kterému se hlásí statisíce lidí,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Ladislav Jakl.

Pro pirátského poslance i advokáta ve službách senátora Davida Smoljaka má přitom jednu nezištnou radu. „Oba pánové by si měli přečíst zmíněnou pasáž zákona znovu, pomalu a možná nahlas. Pak jim dojde, že kritériem významnosti názorového proudu není velikost nominujícího subjektu, ale sám akt volby. Poslanecká sněmovna volí členy tak, aby v radě byly ‚zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy‘. Tím, kdo autoritativně rozhodne, zda dotyčný kandidát zastupuje proud významný, či nevýznamný, je přece Poslanecká sněmovna svou volbou. Chtějí ti dva popletové tvrdit, že když je někdo zvolen poslanci, kteří mají mandát od milionů voličů, tak nereprezentuje významný proud?“ žasne nad jejich uvažováním člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ladislav Jakl.

Zdroj

Webdesign: Kabris|NET