Takhle píše typický prasácký novinář. V tomto případě jde o věty Jakuba Kalenského z České pozice. „Bývalý tajemník Václava Klause Ladislav Jakl si už ani nepamatuje, co kde o amnestii napovídal, protože si zjevně vymýšlí na počkání.“

To je velmi kategorické vyhlášení. Leckdo by čekal, že následovat budou přesné citace a v nich vyznačené rozpory. Nic takového ovšem prasácký přístup nevyžaduje. Jen plivnutí bez důkazu. Já si svá vyjádření pamatuji velmi dobře, protože od prvního dne říkám pořád totéž. Proto nemám potřebu si cokoli vymýšlet.

Prasácký novinář píše dále, že jsem „tvrdil, že u tvorby amnestie nemá co dělat žádný právník, aby posléze oznámil, že jich oslovil celou řadu.“

Potíž je v tom, že jsem nikdy nic takového netvrdil. Naopak od prvního dne říkám, že jsem své názory na věc konzultoval s řadou právníků. Ale že žádný z nich nemusí a podle mne ani nemá být u rozhodování o parametrech amnestie. Prasácký novinář je i novinářem hloupým, takže asi netuší, co to slovo parametr znamená. Pro něj mám vysvětlení, že to je vlastní obsah amnestie, tedy to, na koho bude amnestie dopadat. A to je rozhodování občanské, politické, osobní. To nemá určovat žádný soudce, advokát či akademik.

Prasácký novinář dále o mně píše: „Byl to on, kdo si u hradního právníka Pavla Hasenkopfa objednal sepsání pracovní verze amnestie a požadoval od něj připomínky k textu Zdeňka Koudelky, aby posléze pravil, že Hasenkopf o vzniku amnestie nic neví.“

Žádnou „pracovní“ verzi jsem po nikom nikdy nechtěl. Za posledních šest let jsem požádal z vlastní iniciativy řadu právníků, aby mi pro mou potřebu na téma amnestie dali své podněty. Byl mezi nimi i Hasenkopf. U samotného rozhodování o amnestii však nikdy nebyl, nebyl účasten žádné porady, kde amnestie vznikala, neměl žádné povědomí, co se kolem amnestie dělo. Jen prasácký novinář v tom vidí rozpor.

„Byl to on, kdo říkal nesmysly o tom, jakých trestných činů se dotkne aboliční článek amnestie, protože nevěděl, jaký zločin má sazbu 10 let a jaký let 12,“ píše dále prasácký novinář. Bez citace, pochopitelně.

A opět prasácký novinář: „Byl to on, kdo opakoval bludy o závazné evropské judikatuře, která měla vliv na aboliční článek amnestie.“

A zase žádný důkaz „bludu“. Hovoří judikatura Evropského soudu pro lidská práva o neslučitelnosti vlekoucích se řízení s právem na spravedlivý rozsudek? Hovoří, a opakovaně. Lze z toho soudit, že u dlouho se vlekoucích řízení lze mít pochyby o spravedlivém rozhodnutí? Lze. Tak jaké bludy?

Perlu si nechal prasácký novinář na konec: „A v neděli 12. května na Primě odhalil Jakl další zajímavosti. Například jak se tři nejbližší prezidentovi spolupracovníci dennodenně bavili s Klausem „o tom nejmenším detailu amnestie“. Letmý pohled do e-mailové konverzace Jakla s Hasenkopfem, který někdejší hradní právník poskytl portálu iHNED ukazuje, jak tato usilovná práce nad nejjemnějšími finesami Klausova novoročního počinu osvobozujícího tuneláře vypadala:

HASENKOPF: Bude se promíjet jen odnětí svobody, nebo i jiné tresty?

JAKL: O tom jsme neuvažovali.

HASENKOPF: Bude se odpouštět zákaz činnosti?

JAKL: O tom jsme taky neuvažovali.

HASENKOPF: Měli bychom vyloučit tresty odnětí svobody uložené až jako náhradní?

JAKL: Možná, to jsme nezvažovali.

Jak se může každý čtenář e-mailové komunikace mezi členy Kanceláře prezidenta republiky přesvědčit, Ladislav Jakl chápe výraz „nejmenší detail“ velice velkoryse.“

Jednak by měl prasácký novinář napsat, který tunelář byl amnestií osvobozen. Hlavně ale nechápu, jak může má osobní komunikace s panem Hasenkopfem jakkoli popírat fakt, že o každém, i nejmenším detailu amnestie rozhodoval prezident. A dále: nerozumí ten člověk, že když prezident neuvažuje o odpuštění jiných trestů, pak asi odpuštěny nebudou?

Ale co byste chtěli od prasáckého novináře z České pozice, který takto lže už poněkolikáté. Z periodika, které třeba čtyři měsíce píše o řízení, jež se mnou vedl Úřad pro ochranu osobních údajů na základě udání dobrého známého jiného novináře z tohoto serveru, a lživě mě osočuje, že prý se před řízením schováním a nepřebírám obsílky, zatímco o tom, že řízení bylo jako bezpředmětné zastaveno a že na jedinou obsílku, kterou jsem dostal, jsem se řádně dostavil, už nenapíši nic, že.