Belgie, Dilbeek - Itterbeek, 2016


Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Ladislav Jakl: Prezident Zeman se mýlí, nepřítelem není terorismus
Publikováno 01.11.2018 v kategorii: Publikované články

Naším největším nepřítelem je jízda. Ano, bylo to jezdectvo, které rozhodlo množství bitev v náš neprospěch. Podceňovat ale nelze ani nebezpečí válečného loďstva, protože v dnešním propojeném světě si před jeho ničivostí nemůže být jist ani vnitrozemský národ. A co třeba letectvo! Co to už nadělalo zkázy. A dělostřelectvo! Všichni tito nepřátelé se neohlíželi ani na utrpení civilního obyvatelstva, ba často byli civilisté hlavním cílem jejich útoků, například kvůli podlomení naší morálky. 

Nelze ale zapomínat ani na sabotáže, atentáty, přepady výsadkových či průzkumných jednotek. To vše je schopno způsobit nám strašlivé ztráty a to také i mezi nevinnými civilisty. Proto musíme proti jezdectvu, loďstvu, letectvu, dělostřelectvu či proti dalším válečným taktikám bojovat, ať se už objeví kdekoli ve světě.

Zdá se vám na těch řádcích něco divného? Tak to je s vámi vše v pořádku. Také si myslíte, že to vše jsou jen nástroje boje v něčích rukou? V rukou onoho případného nepřítele? A nepřítelem že tedy není jezdectvo, ale ten, kdo ho na nás pošle?

Přitom klidně opakovaně slyšíme, že „naším“ největším nepřítelem je mezinárodní terorismus. Copak terorismus je nějakým subjektem? Nositelem zájmu? Vůbec ne. Terorismus je „pouze“ instrument, ničivá zbraň v rukou nepřítele. I prezident Zeman opakovaně u příležitosti státního svátku opakoval tvrzení, že naším největším nepřítelem je mezinárodní terorismus. Nikoli. Nepřítelem je ten, kdo terorismus (ale i jiné nástroje) proti nám používá. Nepřítelem může být pouze nějaká mocnost, stát, organizovaná skupina s konkrétní motivací, stoupenci vůči nám nepřátelské ideologie, čísi vládnoucí rod.

Mluvit o terorismu jakoby personifikovaně a označovat ho za nepřítele je projevem alibismu. A to dvojnásobného. Vyhýbáme se tím totiž zaprvé pojmenování nepřítele skutečného, tedy toho, kdo terorismus (jezdectvo, letectvo, přepady) proti nám používá. A také nám to zadruhé umožňuje vyjet si zastřílet domorodce kamkoli do hor a pouští na druhém konci světa bez definovaného strategického a politického cíle. 

Ladislav Jakl, 31. října 2018

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET