{"id":1078,"date":"2011-06-17T09:30:31","date_gmt":"2011-06-17T08:30:31","guid":{"rendered":"http:\/\/www.ladislavjakl.cz\/?p=1078"},"modified":"2011-06-17T09:30:31","modified_gmt":"2011-06-17T08:30:31","slug":"obcanska-spolecnost-%e2%80%93-nevinna-bestie","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/?p=1078","title":{"rendered":"Ob\u010dansk\u00e1 spole\u010dnost \u2013 nevinn\u00e1 bestie"},"content":{"rendered":"<p><strong><em>(p\u0159\u00edsp\u011bvek Ladislava Jakla do knihy Festschrift V\u00e1clavu Klausovi) <\/em><\/strong><\/p>\n<p><strong> <\/strong><\/p>\n<p><strong>V\u00e1clav Klaus<\/strong><strong> se pot\u00fdk\u00e1 se sv\u00fdmi oponenty na n\u011bkolika front\u00e1ch. Jednou z\u00a0t\u011bch, na n\u00ed\u017e rozhodn\u011b nen\u00ed klid, je trval\u00e1 polemika s\u00a0my\u0161lenkovou koncepc\u00ed tzv. <\/strong><strong>ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti.<\/strong><strong> P\u0159esto\u017ee tato polemika ho\u0159\u00ed ji\u017e l\u00e9ta, kolem m\u00e1lokter\u00e9ho t\u00e9matu panuje takov\u00e9 zmaten\u00ed, jako u sporu o ob\u010danskou spole\u010dnost.<\/strong><\/p>\n<p><strong><!--more-->Kdo jsou Klausovi kritici v\u00a0t\u00e9to polemice? Rozd\u011bl\u00edm je do dvou skupin. Ta prvn\u00ed ch\u00e1pe v\u00fdhrady V\u00e1clava Klause k\u00a0projektu tzv. ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti jako projev jeho nesn\u00e1\u0161enlivosti v\u016f\u010di spont\u00e1nn\u00edm aktivit\u00e1m v\u0161eho druhu \u010di jako projev etatismu, kter\u00fd nesnese st\u00e1tem nekontrolovan\u00e9 aktivity. A ta druh\u00e1 skupina dob\u0159e v\u00ed, kam Klausovy v\u00fdhrady sm\u011b\u0159uj\u00ed, ale d\u011bl\u00e1 v\u0161e pro to, aby prvn\u00ed skupina byla co nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00ed.<\/strong><\/p>\n<p><strong> Ona druh\u00e1 skupina ch\u00e1pe model ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti jako n\u00e1stroj prosazov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho vlivu a moci mimo demokratick\u00e9 \u010di tr\u017en\u00ed principy. A proto\u017ee nechce b\u00fdt ve sv\u00e9m \u00fasil\u00ed demaskov\u00e1na, vyd\u00e1v\u00e1 Klausovu kritiku sv\u00fdch praktik za potla\u010dov\u00e1n\u00ed b\u011b\u017en\u00fdch v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b bohulib\u00fdch spole\u010densk\u00fdch aktivit.<\/strong><\/p>\n<p>Proto je chaos kolem v\u00fdkladu pojmu \u201eob\u010dansk\u00e1 spole\u010dnost\u201c nikoli projevem nedostate\u010dn\u00e9ho ut\u0159\u00edd\u011bn\u00ed pojm\u016f, ale sp\u00ed\u0161e d\u016fsledkem dlouhodob\u00e9 c\u00edlev\u011bdom\u00e9 propagandy. Propagandy, jej\u00edm\u017e c\u00edlem je vyvolat u aktivist\u016f spolk\u016f, nadac\u00ed, ve\u0159ejn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00fdch spole\u010dnost\u00ed \u010di ob\u010dansk\u00fdch sdru\u017een\u00ed pocit, \u017ee Klaus ohro\u017euje jejich svobodu p\u0159i rozv\u00edjen\u00ed v\u0161emo\u017en\u00fdch aktivit, a u\u010dinit tak z\u00a0nich sv\u00e9 spojence.<\/p>\n<p>Model ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti nen\u00ed jin\u00fdm pojmem pro spont\u00e1nn\u00ed aktivity lid\u00ed, pro pestr\u00e9 projevy \u017eivota spole\u010dnosti. To by byl z\u00e1kladn\u00ed omyl. Svobodn\u00e1 otev\u0159en\u00e1 \u017eiv\u00e1 spole\u010dnost je p\u0159irozen\u00fdm prostorem pro mnoh\u00e9 neorganizovan\u00e9 i organizovan\u00e9 aktivity. Ty slou\u017e\u00ed sv\u00fdm \u010dlen\u016fm k uspokojov\u00e1n\u00ed pot\u0159eb nebo k prosazen\u00ed c\u00edl\u016f, kter\u00e9 tito \u010dlenov\u00e9 pova\u017euj\u00ed za priority v r\u00e1mci spole\u010dnosti. Tyto iniciativy se zbyte\u010dn\u011b c\u00edt\u00ed dot\u010deny slovy o modelu ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti jako o hrozb\u011b pro svobodu \u010dlov\u011bka. Klausova varovn\u00e1 slova o ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti nem\u00ed\u0159\u00ed na jejich bohulib\u00e9 \u010di t\u0159eba i velmi utilit\u00e1rn\u00ed aktivity, ale na ideologii, podle kter\u00e9 je t\u0159eba \u201ezastaralou\u201c demokracii nahrazovat jin\u00fdmi principy a v n\u00ed\u017e struktura nest\u00e1tn\u00edch struktur sehr\u00e1v\u00e1 roli mocensk\u00e9ho n\u00e1stroje.<\/p>\n<p>N\u011bkter\u00e9 z t\u011bchto struktur se st\u00e1vaj\u00ed n\u00e1tlakov\u00fdmi skupinami, kter\u00e9 si pln\u011bn\u00ed sv\u00fdch priorit vynucuj\u00ed i dosti neomalen\u011b. Maj\u00ed to v demokracii jednoduch\u00e9, nebo\u0165 vyu\u017e\u00edvaj\u00ed fenom\u00e9nu <strong>koncentrovan\u00e9ho a rozpt\u00fdlen\u00e9ho z\u00e1jmu.<\/strong> Fenom\u00e9nu, na n\u011bm\u017e spo\u010d\u00edvaj\u00ed v\u0161echny lobbismy i efektivita prosazov\u00e1n\u00ed skupinov\u00fdch z\u00e1jm\u016f proti z\u00e1jm\u016fm \u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnosti. Lze nal\u00e9zt mnoho rozhodnut\u00ed, p\u0159i kter\u00fdch je \u00fajma rovnom\u011brn\u011b rozprost\u0159ena, tak\u017ee dot\u010den\u00e9 tolik nep\u00e1l\u00ed a nemotivuje se \u00fa\u010dinn\u011b br\u00e1nit, zat\u00edmco z v\u00fdnosu z takov\u00e9ho rozhodnut\u00ed profituje mal\u00e1 skupina a ka\u017ed\u00fd jej\u00ed \u010dlen je proto vysoce motivov\u00e1n a skupina b\u00fdv\u00e1 dob\u0159e organizov\u00e1na.<\/p>\n<p>Z\u00e1jmov\u00e9 skupiny jsou vynal\u00e9zav\u00e9 p\u0159i \u0161\u00ed\u0159en\u00ed propagandy, kter\u00e1 m\u00e1 jejich parci\u00e1ln\u00ed z\u00e1jmy prezentovat jako z\u00e1jem ve\u0159ejn\u00fd. Nicm\u00e9n\u011b v\u0161echny tyto projevy k \u017eivotu svobodn\u00e9 spole\u010dnosti pat\u0159\u00ed a pokou\u0161et se je vym\u00fdtit by bylo po\u0161etil\u00e9. Ano, ob\u010das tyto formy n\u00e1tlaku dosahuj\u00ed takov\u00e9 m\u00edry, \u017ee pro ochranu z\u00e1jmu rozpt\u00fdlen\u00e9ho je t\u0159eba jim \u010delit. To lze ale op\u011bt jen konkuren\u010dn\u00edm vlivem a tak\u00e9 rozhodnou a dobrou argumentac\u00ed. Institucion\u00e1ln\u011b to nen\u00ed mo\u017en\u00e9.<\/p>\n<p>Dosud jsme ale mluvili jen o n\u00e1stroj\u00edch <strong>vlivu<\/strong>. Krajn\u00ed projevy tzv. ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti se ale s\u00a0vlivem nespokojuj\u00ed. Tou\u017e\u00ed po <strong>moci<\/strong>. P\u0159\u00edkladem jsou profesn\u00ed komory s povinn\u00fdm \u010dlenstv\u00edm, na kter\u00e9 je ze z\u00e1kona delegov\u00e1na \u010d\u00e1st v\u00fdkonu st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy. V\u016f\u010di sv\u00fdm \u010dlen\u016fm se chovaj\u00ed jako autoritativn\u00ed st\u00e1tn\u00ed org\u00e1n, ne\u010dlen\u016fm mohou zabr\u00e1nit ve vstupu na trh. O ob\u010danovi a jeho pr\u00e1vech tak rozhoduje z\u00e1jmov\u00e1 skupina bez univerz\u00e1ln\u00edho mand\u00e1tu.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edpadem jsou ustanoven\u00ed pravidel tzv. kolektivn\u00edho vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed, podle kter\u00fdch jsou dohody uzav\u0159en\u00e9 odborov\u00fdmi svazy platn\u00e9 i pro pracovi\u0161t\u011b, kde odbory nejsou. Lze \u0159\u00edci, \u017ee pracovn\u011b-pr\u00e1vn\u00ed podm\u00ednky jednoho zam\u011bstnance ur\u010duje nikoli z\u00e1kon a smlouva, ale rozhodnut\u00ed zam\u011bstnanc\u016f \u00fapln\u011b jin\u00e9 firmy.<\/p>\n<p>Jin\u00fdm p\u0159\u00edkladem jsou situace, kdy profesn\u00ed sdru\u017een\u00ed \u010di z\u00e1jmov\u00e9 skupiny deleguj\u00ed \u010di nominuj\u00ed kandid\u00e1ty do org\u00e1n\u016f, kter\u00e9 jsou pov\u011b\u0159eny v\u00fdkonem st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy (t\u0159eba medi\u00e1ln\u00ed rady). Lze pak \u0159\u00edci, \u017ee \u010dlen takov\u00e9 skupiny rozhoduje i za spoluob\u010dany, kte\u0159\u00ed \u010dleny \u017e\u00e1dn\u00e9 takov\u00e9 skupiny nejsou.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edkladem jsou spr\u00e1vn\u00ed rozhodnut\u00ed, kdy \u00fa\u010dastn\u00edky \u0159\u00edzen\u00ed jsou ze z\u00e1kona i vyjmenovan\u00e9 z\u00e1jmov\u00e9 skupiny (nap\u0159. organizace ekologick\u00fdch aktivist\u016f a radik\u00e1l\u016f), jejich\u017e \u010dlenov\u00e9 tak maj\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed rozhodovac\u00ed pravomoci ne\u017e ve\u0159ejn\u00e9, ob\u010dany volen\u00e9 instituce.<\/p>\n<p>Na mezin\u00e1rodn\u00ed \u00farovni jde o n\u00e1tlakov\u00e9 a z\u00e1jmov\u00e9 organizace, kter\u00e9 \u2013 do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry financovan\u00e9 pen\u011bzi rozd\u011blovan\u00fdmi ve\u0159ejn\u00fdmi institucemi \u2013\u00a0 z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed pr\u00e1va podobn\u00e1 mezist\u00e1tn\u00edm organizac\u00edm s mand\u00e1tem.<\/p>\n<p>Nen\u00ed t\u0159eba nikomu vy\u010d\u00edtat, \u017ee z\u00e1jmov\u00e9 skupiny d\u016fsledn\u011b sleduj\u00ed sv\u00e9 z\u00e1jmy. To je ve svobodn\u00e9 spole\u010dnosti norm\u00e1ln\u00ed. Probl\u00e9m nev\u011bz\u00ed v aktivit\u00e1ch z\u00e1jmov\u00fdch skupin, odbor\u016f, komor \u010di \u201eneziskov\u00fdch\u201c organizac\u00ed. Tyto subjekty se pouze v mez\u00edch dan\u00fdch podm\u00ednek sna\u017e\u00ed maximalizovat sv\u016fj profit. <strong>Probl\u00e9m v\u011bz\u00ed v pravidlech, kter\u00e1 t\u011bmto subjekt\u016fm sv\u011b\u0159uj\u00ed \u010d\u00e1st moci. <\/strong>Tato pravidla jsou produktem postdemokratick\u00e9 ideologie. Osou t\u00e9to ideologie je pr\u00e1v\u011b pojem <strong>\u201eob\u010dansk\u00e1 spole\u010dnost\u201c.<\/strong><\/p>\n<p>Na prvn\u00ed pohled jde jen o n\u00e1zev, u kter\u00e9ho bychom spolu se Shakespearem mohli \u0159\u00edci: co je po jm\u00e9n\u011b, svobodn\u00e1 spole\u010dnost i pod jin\u00fdm jm\u00e9nem \u201evon\u011bla by stejn\u011b\u201c. Mohli bychom \u0159\u00edkat, \u017ee ob\u010danskou spole\u010dnost\u00ed lze rozum\u011bt i svobodnou spole\u010dnost, strukturovanou spont\u00e1nn\u011b vznikl\u00fdmi organizacemi. Ale nen\u00ed tomu tak. U\u017e v samotn\u00e9m term\u00ednu \u201eob\u010dansk\u00e1 spole\u010dnost\u201c je obsa\u017eeno jist\u00e9 nikoli neutr\u00e1ln\u00ed vid\u011bn\u00ed sv\u011bta.<\/p>\n<p>Ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s je nositelem mnoha rol\u00ed. R\u00e1no vstaneme a potk\u00e1v\u00e1me se s \u010dleny sv\u00e9 rodiny jako tat\u00ednek, sestra \u010di t\u0159eba str\u00fd\u010dek. Jedeme do pr\u00e1ce a jsme cestuj\u00edc\u00edmi. V pr\u00e1ci jsme kolegy sv\u00fdch koleg\u016f. Pak jsme t\u0159eba n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkem koncertu \u010di z\u00e1kazn\u00edkem v restauraci. N\u011bkter\u00e9 role se p\u0159ekr\u00fdvaj\u00ed a kombinuj\u00ed, jin\u00e9 st\u0159\u00eddaj\u00ed.<\/p>\n<p>B\u00fdti lidskou osobnost\u00ed nen\u00ed role. To je identita. Zato b\u00fdti ob\u010danem je role. Ob\u010danem jsme, kdy\u017e p\u0159ich\u00e1z\u00edme do styku se st\u00e1tem nebo obc\u00ed, prost\u011b s er\u00e1rn\u00edm soukol\u00edm. Ob\u010danem je \u010dlov\u011bk jako voli\u010d, da\u0148ov\u00fd poplatn\u00edk, p\u0159\u00edjemce d\u00e1vek, jako objekt regulac\u00ed. Je to role \u0161irok\u00e1, nikoli zast\u0159e\u0161uj\u00edc\u00ed. Nen\u00ed to identita.<\/p>\n<p>Ob\u010dansk\u00e1 spole\u010dnost je proto prim\u00e1rn\u011b spole\u010dnost\u00ed ob\u010dan\u016f, vymezen\u00fdch lidsk\u00fdch rol\u00ed, nikoli lid\u00ed se v\u0161\u00edm v\u0161udy. Je spole\u010dnost\u00ed ch\u00e1paj\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bka z\u00fa\u017een\u011b jen jako ob\u010dana. Ob\u010dansk\u00e1 spole\u010dnost nem\u016f\u017ee b\u00fdt zast\u0159e\u0161uj\u00edc\u00edm term\u00ednem pro cel\u00e9 lidsk\u00e9 spole\u010denstv\u00ed, n\u00fdbr\u017e pouze pro vymezen\u00fd typ aktivit a vztah\u016f. Nevy\u010derp\u00e1v\u00e1 ve\u0161kerou lidskou pospolitost. Pokud bychom p\u0159ipustili, \u017ee ve v\u0161ech sv\u00fdch rol\u00edch je \u010dlov\u011bk ob\u010danem, pak spl\u0148ujeme definici totalitn\u00ed spole\u010dnosti. V t\u00e9 m\u00e1 st\u00e1t ambici vstupovat \u201etot\u00e1ln\u011b\u201c do v\u0161ech oblast\u00ed lidsk\u00e9ho \u017eivota, koneckonc\u016f odtud tak\u00e9 tento syst\u00e9m dostal sv\u00e9 jm\u00e9no.<\/p>\n<p>V jist\u00e9m smyslu by bylo mo\u017en\u00e9 ch\u00e1pat pojem \u201eob\u010dansk\u00e1 spole\u010dnost\u201c jako spole\u010denstv\u00ed \u017eij\u00edc\u00ed v takov\u00e9m st\u00e1t\u011b, kter\u00fd je d\u016fsledn\u011b odvozen od v\u016fle a mand\u00e1tu ob\u010dan\u016f, a to narozd\u00edl od totalitn\u00edho re\u017eimu, kde je ob\u010dan jen kole\u010dkem st\u00e1tn\u00ed ma\u0161in\u00e9rie. Jen\u017ee podle tohoto pojet\u00ed nejde o spole\u010dnost ve vlastn\u00edm slova smyslu, nejde o soci\u00e1ln\u00ed vz\u00e1jemn\u00e9 spole\u010denstv\u00ed, ale jde o strukturu, o st\u00e1t, o n\u00e1stroj kolektivn\u00edho rozhodov\u00e1n\u00ed a t\u00edm i o (by\u0165 tu nejcivilizovan\u011bj\u0161\u00ed) formu n\u00e1sil\u00ed v\u016f\u010di svobodn\u00e9 individualit\u011b. V takto pojat\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti sice \u00fadajn\u011b existuje st\u00e1t pro ob\u010dana \u2013 zat\u00edmco v totalitn\u00edm re\u017eimu je ob\u010dan pouze \u010d\u00e1st\u00ed celku a jeho identita je pod\u0159\u00edzena vy\u0161\u0161\u00ed identit\u011b kolektivu \u2013 v obou p\u0159\u00edpadech ale mluv\u00edme o st\u00e1tu a o vztahu st\u00e1tu a jednotlivce, nikoliv o vztaz\u00edch jednotlivc\u016f \u010di jejich spont\u00e1nn\u00edch, svobodn\u011b utv\u00e1\u0159en\u00fdch struktur mezi sebou.<\/p>\n<p>Vedle demokratick\u00e9ho st\u00e1tu ale paraleln\u011b existuj\u00ed r\u016fzn\u00e1 jin\u00e1 spole\u010denstv\u00ed s vlastn\u00edmi p\u0159irozen\u00fdmi vazbami, p\u0159irozen\u00fdmi nevnucen\u00fdmi a neform\u00e1ln\u00edmi autoritami \u010di dokonce paraleln\u00ed syst\u00e9my s autonomn\u00edmi pravidly, ritu\u00e1ly i institucion\u00e1ln\u00edmi mechanismy. Ty tvo\u0159\u00ed j\u00e1dro ve\u0159ejn\u00e9 mimointimn\u00ed lidsk\u00e9 existence. Pokud m\u00e1 n\u011bkdo na mysli pr\u00e1v\u011b tyto paraleln\u00ed struktury a pou\u017e\u00edv\u00e1 pro n\u011b term\u00ednu ob\u010dansk\u00e1 spole\u010dnost, ned\u011bl\u00e1 pouze s\u00e9mantickou chybu, ale vypov\u00edd\u00e1 t\u00edm i o sv\u00e9m ch\u00e1p\u00e1n\u00ed lidsk\u00e9 soun\u00e1le\u017eitosti. Sna\u017e\u00ed se toti\u017e p\u0159en\u00e1\u0161et modely vztahu ob\u010dan-st\u00e1t na v\u0161echny ostatn\u00ed, i spont\u00e1nn\u00ed a p\u0159irozen\u00e9 aktivity.<\/p>\n<p>Na prvn\u00ed pohled to vypad\u00e1 obr\u00e1cen\u011b, \u017ee toti\u017e postdemokrat\u00e9 mluv\u00ed o ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti jako o jak\u00e9msi konkurentu st\u00e1tu, o jeho alternativ\u011b, kter\u00e1 m\u016f\u017ee st\u00e1t vytla\u010dovat z jeho dom\u00e9n a p\u0159eb\u00edrat n\u011bkter\u00e9 jeho funkce. Ve skute\u010dnosti ale jde o cosi jin\u00e9ho. Prost\u0159ednictv\u00edm zd\u00e1nliv\u00e9ho tlaku na \u201epoob\u010dan\u0161t\u011bn\u00ed\u201c st\u00e1tu prosakuje naopak s\u00e1m st\u00e1t a jeho atributy i do oblast\u00ed, kv\u016fli kter\u00fdm nebyl vytvo\u0159en. Toto <strong>prosakov\u00e1n\u00ed je nebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e samotn\u00e9 rozp\u00edn\u00e1n\u00ed st\u00e1tu. <\/strong>Je toti\u017e m\u00e9n\u011b patrn\u00e9 a na\u0161i svobodu omezuje nen\u00e1padn\u011bji, ne\u017e st\u00e1tn\u00ed moc. P\u0159i rozp\u00edn\u00e1n\u00ed st\u00e1tu jsou jeho hranice st\u00e1le z\u0159eteln\u00e9, p\u0159i prosakov\u00e1n\u00ed u\u017e nikoli.<\/p>\n<p>Typick\u00e9ho stoupence takto definovan\u00e9ho konceptu ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti odhal\u00ed jednoduch\u00e9 v\u00fdroky. Na jedn\u00e9 konferenci jsem sly\u0161el, \u017ee p\u0159\u00edpadn\u00e9 omezen\u00ed st\u00e1tn\u00edch dotac\u00ed pro tzv. neziskov\u00e9 organizace by pr\u00fd bylo p\u0159\u00edm\u00fdm ohro\u017een\u00edm ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti. Jestli\u017ee n\u00e1m n\u011bkdo tvrd\u00ed, \u017ee ob\u010dansk\u00e1 spole\u010dnost je pouze term\u00ednem pro nez\u00e1visl\u00e9 spont\u00e1nn\u00ed organizovan\u00e9 aktivity, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee tyto aktivity maj\u00ed m\u00edt <strong>n\u00e1rok <\/strong>na pen\u00edze n\u00e1sil\u00edm vybran\u00e9 st\u00e1tem od da\u0148ov\u00fdch poplatn\u00edk\u016f? Jak m\u016f\u017ee tyto \u00fadajn\u011b nez\u00e1visl\u00e9, spont\u00e1nn\u00ed a p\u0159irozen\u00e9 aktivity ohrozit absence pen\u011bz od st\u00e1tu? <strong>Absence pen\u011bz od st\u00e1tu m\u016f\u017ee p\u0159ece ohrozit jen kvazist\u00e1tn\u00ed strukturu. Strukturu na st\u00e1t napojenou, z n\u011bj \u017eij\u00edc\u00ed a st\u00e1tem se nech\u00e1vaj\u00edc\u00ed pou\u017e\u00edvat. Tedy prodlou\u017eenou ruku st\u00e1tn\u00ed moci.<\/strong><\/p>\n<p>Stoupence ideologie ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti pozn\u00e1me i podle typick\u00fdch v\u011bt typu: <em>\u201epro\u010d to m\u00e1 d\u011blat st\u00e1t, kdy\u017e to m\u016f\u017ee za n\u011bj ud\u011blat ta \u010di ona ve\u0159ejn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00e1 organizace\u201c, <\/em>nebo t\u0159eba: <em>\u201eje nutno zaplnit pr\u00e1zdn\u00fd prostor mezi st\u00e1tem a jednotlivcem, to jen skryt\u00ed etatist\u00e9 cht\u011bj\u00ed, aby st\u00e1t vl\u00e1dl izolovan\u00fdm individu\u00edm a m\u011bl tak moc pevn\u011bji v rukou\u201c. <\/em>Tyto u\u017e skoro ot\u0159epan\u00e9 v\u011bty prozrazuj\u00ed na svoje mluv\u010d\u00ed, \u017ee nech\u00e1pou nebo dokonce \u00fa\u010delov\u011b zaml\u017euj\u00ed s\u00e1m princip st\u00e1tu jako prostoru vzniku a v\u00fdkonu (a vynucen\u00ed) kolektivn\u00edho rozhodov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>Slova o <strong>\u201eprostoru mezi ob\u010danem a st\u00e1tem\u201c <\/strong>jsou obvyklou fr\u00e1z\u00ed\u00a0 ideologie ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti. Jej\u00ed stoupenci vy\u010d\u00edtaj\u00ed sv\u00fdm oponent\u016fm, \u017ee cht\u011bj\u00ed tento prostor udr\u017eet jako vakuum. Demokrat\u00e9 se zase \u010dasto zbyte\u010dn\u011b br\u00e1n\u00ed tvrzen\u00edm, \u017ee si takov\u00e9 vakuum nep\u0159ej\u00ed, \u017ee ten prostor p\u0159ece tak\u00e9 cht\u011bj\u00ed m\u00edt zapln\u011bn\u00fd spont\u00e1nn\u00edmi aktivitami lid\u00ed. Tento defenz\u00edvn\u00ed postoj ale p\u0159ej\u00edm\u00e1 tezi postdemokrat\u016f, \u017ee takov\u00fd prostor <strong>MEZI <\/strong>automaticky existuje, existovat m\u00e1, a \u017ee spor je jen o tom, \u010d\u00edm a jak m\u00e1 b\u00fdt zapln\u011bn.<\/p>\n<p><strong>Prostor mezi ob\u010danem a jeho st\u00e1tem v\u0161ak nem\u00e1 b\u00fdt \u017e\u00e1dn\u00fd.<\/strong> A velice je nutno zd\u016fraznit to kl\u00ed\u010dov\u00e9 slovo <strong>JEHO<\/strong>. Obh\u00e1jci fr\u00e1ze o prostoru mezi ob\u010danem a st\u00e1tem toti\u017e nevid\u00ed st\u00e1t jako instituci pat\u0159\u00edc\u00ed ob\u010dan\u016fm, ale jako monstrum, kter\u00e9 je t\u0159eba n\u011bjak obch\u00e1zet, nahrazovat, p\u0159ekon\u00e1vat jin\u00fdm modelem kolektivn\u00edho rozhodov\u00e1n\u00ed. Ob\u010danskou spole\u010dnost\u00ed. Proto nec\u00edt\u00ed pot\u0159ebu a nutnost, aby se ob\u010dan sv\u00e9ho st\u00e1tu mohl p\u0159\u00edmo dot\u00fdkat. Jejich vid\u011bn\u00ed vych\u00e1z\u00ed z p\u0159edstavy, \u017ee st\u00e1t (a politika v\u016fbec) byl z\u0159\u00edzen jak\u00fdmisi v\u00fdsadk\u00e1\u0159i z jin\u00fdch sv\u011bt\u016f. Proto vid\u00ed smysl v paraleln\u00edch struktur\u00e1ch nahrazuj\u00edc\u00edch demokracii p\u0159eb\u00edr\u00e1n\u00edm p\u0159\u00edm\u00e9ho pod\u00edlu na rozhodov\u00e1n\u00ed nebo ve vid\u011bn\u00ed n\u00e1tlakov\u00fdch skupin jako prost\u0159edn\u00edka mezi ob\u010danem a st\u00e1tem. A tyto organizace maj\u00ed fungovat jako filtr, jako monopoln\u00ed zprost\u0159edkovatel. Jako sv\u00e9ho druhu \u201emajitel kl\u00ed\u010d\u016f\u201c.<\/p>\n<p>Ob\u010dan, kter\u00fd je od st\u00e1tu odd\u011blen jak\u00fdmsi \u201e\u017eiv\u00fdm\u201c prostorem, ztr\u00e1c\u00ed mo\u017enost sv\u016fj st\u00e1t p\u0159\u00edmo pov\u011b\u0159ovat sv\u00fdm mand\u00e1tem, tento mand\u00e1t pr\u016fb\u011b\u017en\u011b aktualizovat a kontrolovat. St\u00e1v\u00e1 se z\u00e1visl\u00fdm na korporativistick\u00fdch struktur\u00e1ch. Stoupenci t\u00e9to ideologie nevid\u00ed st\u00e1t jako instituci stoj\u00edc\u00ed a padaj\u00edc\u00ed s mand\u00e1tem ob\u010dan\u016f, ale jako jak\u00e9hosi samostatn\u00e9ho \u017eivo\u010dicha. Ob\u010dan m\u00e1 ale z\u00e1sadn\u00ed pr\u00e1vo, aby mezi n\u00edm a jeho st\u00e1tem nebyla bari\u00e9ra \u017e\u00e1dn\u00e1. M\u00e1 pr\u00e1vo, aby mezi n\u00edm a st\u00e1tem nest\u00e1l \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159ekladatel z \u010de\u0161tiny do \u010de\u0161tiny, \u017e\u00e1dn\u00fd zprost\u0159edkovatel. <strong>Ob\u010dan m\u00e1 pr\u00e1vo sv\u016fj st\u00e1t \u0159\u00eddit a kontrolovat p\u0159\u00edmo. A ne \u017ee kdosi sv\u00fdmi \u0161irok\u00fdmi z\u00e1dy odstav\u00ed ob\u010dana od jeho st\u00e1tu se snahou z\u00edskat v\u00fdsostn\u00e9 pr\u00e1vo na tlumo\u010den\u00ed jeho p\u0159\u00e1n\u00ed a z\u00e1jm\u016f.<\/strong><\/p>\n<p>Prostor pro spont\u00e1nn\u00ed organizovan\u00e9 aktivity lid\u00ed m\u00e1 existovat a m\u00e1 b\u00fdt nekone\u010dn\u011b velk\u00fd. Jeho poloha ale nijak nesouvis\u00ed se spojnic\u00ed mezi st\u00e1tem a ob\u010danem a je na n\u00ed zcela nez\u00e1visl\u00e1.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed fr\u00e1z\u00ed stoupenc\u016f modelu ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti je, \u017ee ur\u010dit\u00e9 struktury maj\u00ed vykon\u00e1vat jist\u00e9 \u010dinnosti<strong> za st\u00e1t<\/strong>, m\u00edsto n\u011bj, proto\u017ee to je pr\u00fd v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed, efektivn\u011bj\u0161\u00ed. M\u00e1-li ale n\u011bkdo d\u011blat n\u011bco za st\u00e1t (m\u00edsto st\u00e1tu), pak se t\u00edm p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159izn\u00e1v\u00e1, \u017ee se mluv\u00ed o dom\u00e9n\u00e1ch prim\u00e1rn\u011b n\u00e1le\u017e\u00edc\u00edch st\u00e1tu. Od st\u00e1tu si je r\u016fzn\u00e9 \u201en\u00e1hradn\u00ed struktury\u201c jen p\u016fj\u010duj\u00ed v z\u00e1jmu \u00fadajn\u011b lep\u0161\u00ed efektivity. \u0158\u00edkaj\u00ed tak\u00e9, \u017ee l\u00e9pe ne\u017e st\u00e1tn\u00ed ma\u0161in\u00e9rie bude plnit tyto funkce nest\u00e1tn\u00ed organizace, ale proto\u017ee to vlastn\u011b d\u011bl\u00e1 \u201eza st\u00e1t\u201c, chce za to od st\u00e1tu v\u00fdhody. A st\u00e1t si z\u00e1rove\u0148 nad t\u011bmito \u201eprop\u016fj\u010den\u00fdmi\u201c aktivitami ponech\u00e1v\u00e1 svou kontrolu.<\/p>\n<p>Protagonist\u00e9 modelu ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti t\u00edm p\u0159izn\u00e1vaj\u00ed, \u017ee jde o \u010dinnosti, kter\u00e9 z principu nepat\u0159\u00ed do sf\u00e9ry individu\u00e1ln\u00edho rozhodov\u00e1n\u00ed. Z\u00e1rove\u0148 s t\u00edmto p\u0159izn\u00e1n\u00edm \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee st\u00e1t nen\u00ed ide\u00e1ln\u00edm m\u00edstem pro v\u00fdkon kolektivn\u00edho (a tedy jednotlivc\u016fm vnucovan\u00e9ho) rozhodov\u00e1n\u00ed. Jejich c\u00edlem je od st\u00e1tu (a pry\u010d ze sf\u00e9ry demokratick\u00e9 kontroly) p\u0159eb\u00edrat nejen objem jak\u00e9si p\u00e9\u010de \u010di okruh \u010dinnost\u00ed, ale i pr\u00e1vo obhospoda\u0159ovat ve\u0159ejn\u00e9 statky, br\u00e1t si na to od st\u00e1tu prost\u0159edky a opr\u00e1vn\u011bn\u00ed rozhodovat o druh\u00fdch lidech. A to je nebezpe\u010dn\u00e9.<\/p>\n<p>Jestli\u017ee st\u00e1t, by\u0165 demokratick\u00fd, je formou n\u00e1sil\u00ed, pak je t\u0159eba ost\u0159\u00ed tohoto n\u00e1sil\u00ed dr\u017eet v pevn\u00e9 pochv\u011b demokratick\u00fdch instituc\u00ed nadan\u00fdch mand\u00e1tem, omezen\u00fdch demokratick\u00fdmi pravidly a kontrolovan\u00fdch ve\u0159ejnost\u00ed. Prosakuje-li er\u00e1r mimo demokratickou kontrolu a z\u00e1rove\u0148 ponech\u00e1v\u00e1-li si mo\u017enost zasahovat do \u017eivota lid\u00ed, u\u017e\u00edvat jejich pen\u00edze atd., pak je to nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed forma etatismu.<\/p>\n<p>Nem\u00e1me cht\u00edt, aby n\u011bkdo d\u011blal n\u011bco za st\u00e1t. M\u00e1me cht\u00edt, aby toho st\u00e1t d\u011blal co nejm\u00e9n\u011b, ale aby to m\u00e1lo skute\u010dn\u011b d\u011blal jen on s\u00e1m.<strong> Za st\u00e1t m\u016f\u017ee konat pouze st\u00e1t.<\/strong> Pokud jedn\u00e1 jeho jm\u00e9nem n\u011bkdo jin\u00fd, z\u016fstane tomuto \u201en\u00e1hradn\u00edmu\u201c subjektu pravomoc pou\u017e\u00edvat proti ob\u010dan\u016fm n\u00e1sil\u00ed, ale poztr\u00e1c\u00ed se jeho pod\u0159\u00edzenost demokratick\u00fdm a kontroln\u00edm mechanism\u016fm. Existuj\u00ed-li ve\u0159ejn\u00e9 statky, jejich\u017e spravov\u00e1n\u00ed a u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed oprav\u0148uje k u\u017eit\u00ed kolektivistick\u00e9ho n\u00e1sil\u00ed, pak nech\u0165 jsou spravov\u00e1ny a u\u017e\u00edv\u00e1ny pod demokratickou kontrolu demokratick\u00e9ho st\u00e1tu, nebo\u0165 pro jeho existenci jinak nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 opr\u00e1vn\u011bn\u00ed.<\/p>\n<p>Jestli\u017ee tis\u00edce spont\u00e1nn\u011b vznikl\u00fdch spole\u010densk\u00fdch aktivit vyv\u00edjej\u00ed \u010dinnost ve prosp\u011bch sv\u016fj i sv\u00e9ho okol\u00ed, pak tak ne\u010din\u00ed \u201eza st\u00e1t\u201c, ale za sebe, ze sv\u00e9 v\u016fle a ze sv\u00e9 pot\u0159eby. P\u0159ece nelze ml\u010dky p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee st\u00e1t je p\u016fvodn\u011b v\u00fdhradn\u00edm legitimn\u00edm provozovatelem t\u011bchto \u010dinnost\u00ed a spont\u00e1nn\u00ed aktivity jen n\u00e1hradn\u00edm (a t\u0159eba i n\u011bkdy lep\u0161\u00edm), druhotn\u00fdm \u0159e\u0161en\u00edm. Spont\u00e1nn\u00ed autentick\u00e9 aktivity mus\u00ed b\u00fdt iniciov\u00e1ny nez\u00e1visle na ve\u0159ejn\u00e9m sektoru, jinak o spont\u00e1nnosti a autenticit\u011b nem\u016f\u017ee b\u00fdt \u0159e\u010d.<\/p>\n<p>Pokud by n\u011bkdo takov\u00fdm spont\u00e1nn\u00edm aktivit\u00e1m cht\u011bl br\u00e1nit v \u010dinnosti \u010di tuto \u010dinnost cht\u011bl n\u011bjak omezovat, dopou\u0161t\u011bl by se \u00fatoku na svobodu. To v\u0161ak od kritika modelu ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti, jak\u00fdm je V\u00e1clav  Klaus, nehroz\u00ed a nikdy nehrozilo. Ano, propag\u00e1to\u0159i \u201eob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti\u201c za takov\u00fd \u00fatok pova\u017euj\u00ed ji\u017e sn\u00ed\u017een\u00ed \u010di odep\u0159en\u00ed st\u00e1tn\u00ed dotace \u010di zpochybn\u011bn\u00ed n\u00e1roku na da\u0148ovou v\u00fdhodu. Dotace je alespo\u0148 p\u0159\u00edm\u00e1 nedobrovoln\u00e1 \u00fa\u010dast poplatn\u00edk\u016f na financov\u00e1n\u00ed jist\u00e9 \u010dinnosti, ale selektivn\u00ed da\u0148ov\u00e1 \u00faleva je stejnou nedobrovolnou \u00fa\u010dast\u00ed, av\u0161ak nep\u0159\u00edmou, skrytou, a proto nevy\u017eaduj\u00edc\u00ed demokratick\u00e9 prosazen\u00ed v sout\u011b\u017ei s jin\u00fdmi prioritami. Na ostatn\u00ed poplatn\u00edky p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed povinnosti dopl\u00e1cet na ve\u0159ejn\u00e9 statky i za ty subjekty, kter\u00fdm bylo selektivn\u011b uleveno.<\/p>\n<p>Tendence d\u00e1t organizac\u00edm a skupin\u00e1m moc nad \u010dlov\u011bkem a fungovat m\u00edsto st\u00e1tu nebo st\u00e1t dokonce ovl\u00e1dat, je t\u0159eba ch\u00e1pat jako formu korporativismu. A korporativismus vznikl z frustrace nad demokraci\u00ed a z neschopnosti \u0159e\u0161it tuto frustraci uvnit\u0159 syst\u00e9mu. Klasickou uk\u00e1zkou tohoto my\u0161len\u00ed je v\u011bta: <strong>Jsme syti nev\u011bcn\u00e9ho ha\u0161te\u0159en\u00ed politik\u016f.<\/strong><\/p>\n<p>Mohla by dob\u0159e zapadnout do n\u011bkter\u00e9ho Mussoliniho projevu nebo do Hitlerova Mein Kampfu, poch\u00e1z\u00ed v\u0161ak z \u010desk\u00e9 klasiky ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti: z ustavuj\u00edc\u00edho prohl\u00e1\u0161en\u00ed hnut\u00ed Impuls 99. Nen\u00ed ni\u010d\u00edm men\u0161\u00edm, ne\u017e p\u0159\u00edm\u00fdm \u00fatokem na demokracii. Kdyby jej\u00ed auto\u0159i cht\u011bli z\u016fstat na p\u016fd\u011b demokracie, pak by se obraceli se svou nevol\u00ed na konkr\u00e9tn\u00ed politiky, konkr\u00e9tn\u00ed strany, mohli by je pr\u00e1vem \u010di nepr\u00e1vem kritizovat jakkoli brut\u00e1ln\u011b a mohli by tvrdit, \u017ee oni by politiku d\u011blali l\u00e9pe, anebo by pov\u011b\u0159ili n\u011bkoho, komu by u\u017e v\u011b\u0159ili. Jen\u017ee tato v\u011bta odsuzuje politiku jako syst\u00e9m a politiky jako \u201et\u0159\u00eddu\u201c.<\/p>\n<p>Jsou-li auto\u0159i podle sv\u00fdch slov syti \u201eha\u0161te\u0159en\u00ed politik\u016f\u201c, \u010dili legitimn\u00ed sout\u011b\u017ee lid\u00ed, kte\u0159\u00ed z\u00edskali mand\u00e1t svobodn\u00fdch spoluob\u010dan\u016f ve svobodn\u00fdch volb\u00e1ch, pak nemohou sledovat nic men\u0161\u00edho ne\u017e odstran\u011bn\u00ed syst\u00e9mu a zaveden\u00ed n\u011b\u010deho jin\u00e9ho ne\u017e je demokracie. A do t\u00e9 doby se budou pokou\u0161et o by-passov\u00e1n\u00ed demokratick\u00e9ho syst\u00e9mu jin\u00fdmi metodami, kter\u00e9 nejsou postaveny na mand\u00e1tu ob\u010dan\u016f, poch\u00e1zej\u00edc\u00edm ze svobodn\u00fdch a rovn\u00fdch voleb.<\/p>\n<p>Ob\u010dansk\u00e1 spole\u010dnost je prezentov\u00e1na jako nevinn\u00fd model, proti kter\u00e9mu m\u016f\u017ee protestovat jen \u010dlov\u011bk veden\u00fd zl\u00fdmi motivacemi. Ve skute\u010dnosti je to bestie, po kousk\u00e1ch ukusuj\u00edc\u00ed na\u0161i svobodu. V\u00e1clav  Klaus si toho v\u0161iml. Proto je aktivisty modelu ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti vyd\u00e1v\u00e1n za zt\u011blesn\u011bn\u00e9 zlo.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>(p\u0159\u00edsp\u011bvek Ladislava Jakla do knihy Festschrift V\u00e1clavu Klausovi) V\u00e1clav Klaus se pot\u00fdk\u00e1 se sv\u00fdmi oponenty na n\u011bkolika front\u00e1ch. Jednou z\u00a0t\u011bch, na n\u00ed\u017e rozhodn\u011b nen\u00ed klid, je trval\u00e1 polemika s\u00a0my\u0161lenkovou koncepc\u00ed tzv. ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti. P\u0159esto\u017ee tato polemika ho\u0159\u00ed ji\u017e l\u00e9ta, kolem m\u00e1lokter\u00e9ho t\u00e9matu panuje takov\u00e9 zmaten\u00ed, jako u sporu o ob\u010danskou spole\u010dnost.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-1078","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-publikovane-clanky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1078","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=1078"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1078\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1080,"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1078\/revisions\/1080"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=1078"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=1078"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=1078"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}