{"id":11042,"date":"2020-07-20T09:59:58","date_gmt":"2020-07-20T07:59:58","guid":{"rendered":"http:\/\/www.ladislavjakl.cz\/?p=11042"},"modified":"2020-07-20T09:59:58","modified_gmt":"2020-07-20T07:59:58","slug":"zakazou-i-orwella-podle-mne-to-ma-nahnute","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/?p=11042","title":{"rendered":"Zak\u00e1\u017eou i Orwella? Podle mne to m\u00e1 nahnut\u00e9."},"content":{"rendered":"
Jak poznat nesvobodn\u00fd re\u017eim? Vad\u00ed mu samizdaty. Zamy\u0161len\u00ed s t\u00edmto n\u00e1zvem jsem napsal n\u011bkdy p\u0159ed t\u0159ema lety https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/?p=7567<\/a>.<\/div>\n

<\/p>\n

\n

Mysl\u00edm, \u017ee dnes by bylo mo\u017eno my\u0161lenku doplnit t\u00edm, jak podobn\u00e9 re\u017eimy pozn\u00e1me podle toho, \u017ee d\u00e1vaj\u00ed na index podobn\u00e9 obsahy.<\/p>\n

Bavili jsme se na toto t\u00e9ma ned\u00e1vno u piva. I o tom, jak za komunismu byl zakazov\u00e1n i levicov\u00fd spisovatel a autor slavn\u00fdch dystopi\u00ed George Orwell. A najednou jsem si vzpomn\u011bl, \u017ee jsem p\u0159ed sedmn\u00e1cti lety publikoval p\u0159edn\u00e1\u0161ku, kterou jsem tehdy m\u011bl na p\u016fd\u011b Centra pro ekonomiku a politiku. Byla v\u011bnov\u00e1na st\u00e9mu v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed George Orwella a j\u00e1 jsem si p\u0159i on\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti vybral jako sv\u00e9 t\u00e9ma newspeak. A tak\u00e9 jsem se pozastavil nad podle mne zcela myln\u00fdm doslovem Milana \u0160ime\u010dky.<\/p>\n

Dne\u0161n\u00ed technika umo\u017e\u0148uje v\u0161echnomo\u017en\u00e9, a tak jsem si tu svou sedmn\u00e1ct let starou p\u0159edn\u00e1\u0161ku hned u stolu na\u0161el. A s hr\u016fzou jsem si uv\u011bdomil, \u017ee Orwell to m\u00e1 evidentn\u011b tak\u00e9 spo\u010d\u00edtan\u00e9. Koho by snad nebavilo prokous\u00e1vat se dlouh\u00fdm textem on\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky, m\u016f\u017ee si p\u0159e\u010d\u00edst jen jej\u00ed prvn\u00ed a posledn\u00ed odstavec. Mysl\u00edm, \u017ee ty zcela posta\u010d\u00ed novodob\u00fdm str\u00e1\u017ec\u016fm politick\u00e9 korektnosti, aby prosazovali a nakonec i prosadili cel\u00e9ho Orwella mezi trezorov\u00e9 autory. A budeme tam, kde jsme byli.<\/p>\n

Zde je text on\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky: Hrdina knihy 1984 Winston Smith na konci sv\u00e9ho smutn\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu ji\u017e zcela zlomen\u00fd hraje v kav\u00e1rn\u011b \u0161achy. „V \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0161achov\u00e9 \u00faloze od po\u010d\u00e1tku sv\u011bta \u010dern\u00fd nevyhr\u00e1l. Co\u017e to nesymbolizuje v\u011b\u010dn\u00e9, nezvratn\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed Dobra nad Zlem? Obrovsk\u00e1 tv\u00e1\u0159 na n\u011bj z\u00edrala. B\u00edl\u00fd d\u00e1 v\u017edycky mat.“<\/em><\/p>\n

Orwellovo poselstv\u00ed si ka\u017ed\u00fd interpretuje po sv\u00e9m, ka\u017ed\u00fd si z n\u011bj vybere to, co pova\u017euje za hlavn\u00ed, a to plat\u00ed i o z\u00e1sadn\u00ed knize 1984. J\u00e1 jsem si vybral pr\u00e1v\u011b tato slova o \u0161achov\u00e9 h\u0159e, proto\u017ee jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee jsou kl\u00ed\u010dem jak k Orwellov\u011b „odkazu“, tak k pochopen\u00ed motoru totalitn\u00edch hnut\u00ed.<\/p>\n

R\u016fzn\u00e9 sm\u011bry my\u0161len\u00ed si ob\u010das Orwella p\u0159ivlast\u0148uj\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed konzervativci jej maj\u00ed za konzervativce, dokonce i n\u011bkte\u0159\u00ed anarchisti ho maj\u00ed za sv\u00e9ho. V\u0161ichni si v n\u011bm nach\u00e1zej\u00ed kritiku toho, co sami r\u00e1di kritizuj\u00ed. I j\u00e1 jsem si v n\u011bm na\u0161el kritiku toho, co kritizuji, ale nemus\u00edm si ho p\u0159ivlast\u0148ovat. Sta\u010d\u00edm si s hodnocen\u00edm, \u017ee Orwell byl socialistou, kter\u00fd \u0159ekl v\u00edc, ne\u017e mo\u017en\u00e1 s\u00e1m cht\u011bl.<\/p>\n

Za\u010dnu n\u011bkolika slovy o newspeaku. Pro\u010d vznikl newspeak? Hlavn\u00ed funkc\u00ed newspeaku bylo zlikvidovat odst\u00edny, relativitu, zni\u010dit pluralitu. P\u0159ev\u00e9st sv\u011bt do kybernetick\u00e9ho jazyka jedni\u010dek a nul, kladu a z\u00e1poru.<\/p>\n

Orwell\u016fv newspeak se vyzna\u010duje speci\u00e1ln\u00edm slovn\u00edkem a speci\u00e1ln\u00ed gramatikou. Slovn\u00edk je rozd\u011blen do t\u0159\u00ed kategori\u00ed: slovn\u00ed z\u00e1soba A, slovn\u00ed z\u00e1soba B a slovn\u00ed z\u00e1soba C. Slovn\u00ed z\u00e1soba C je vlastn\u011b odbornou terminologi\u00ed pot\u0159ebnou k v\u011bdeck\u00e9mu b\u00e1d\u00e1n\u00ed. Na n\u00ed se vliv newspeaku projevil nejm\u00e9n\u011b, proto\u017ee ta mus\u00ed z\u016fstat exaktn\u00ed a hodnotov\u011b neutr\u00e1ln\u00ed. Str\u00e1\u017eci jazyka v Oce\u00e1nii se starali, aby u\u017eit\u00ed slovn\u00ed z\u00e1soby C nijak nepros\u00e1klo do b\u011b\u017en\u00e9 mluvy. Nad tou ji\u017e maj\u00ed naprostou kontrolu.<\/p>\n

Slovn\u00ed z\u00e1soba A slou\u017eila k b\u011b\u017en\u00e9mu praktick\u00e9mu dorozum\u00edv\u00e1n\u00ed. Byla v\u0161ak zcela zplo\u0161t\u011bna na primitivn\u00ed mechanick\u00fd jazyk, prost\u00fd v\u0161ech barevnost\u00ed a nepravidelnost\u00ed. Slou\u017eila k tomu i zcela strojov\u00e1 gramatika. C\u00edlem bylo vym\u00fdtit hodnocen\u00ed, vym\u00fdtit s\u00e1m princip m\u00edry. V newspeaku bylo v\u0161e 10:0 nebo 0:10, tedy zcela naopak, ne\u017e vid\u00ed sv\u011bt jeden profesor ekonomie a nyn\u00ed tak\u00e9 zrovna st\u00e1tn\u00edk. Kup\u0159\u00edkladu newspeak zlikvidoval p\u00e1rov\u00e9 kategorie. Proti „good“ – dobr\u00fd nest\u00e1lo „bad“ – \u0161patn\u00fd, ale „ungood“ \u2013 nedobr\u00fd. Prost\u011b v\u0161e ostatn\u00ed, co nebylo shled\u00e1no dobr\u00fdm, muselo propadnout.<\/p>\n

V tomto smyslu autor hesla „pravda a l\u00e1ska mus\u00ed zv\u00edt\u011bzit nad l\u017e\u00ed a nen\u00e1vist\u00ed“ z\u016fstal nap\u016fl cesty. Sice pochopil, \u017ee z\u00e1kladem je dos\u00e1hnout ztoto\u017en\u011bn\u00ed sv\u00e9ho pohledu se samotnou pravdou a l\u00e1skou, co\u017e jsou n\u00e1hodou n\u00e1zvy dvou ze \u010dty\u0159 ministerstev v Oce\u00e1nii (krom\u011b m\u00edru a hojnosti). Svou pravdu a l\u00e1sku v\u0161ak nech\u00e1v\u00e1 v\u00edt\u011bzit jen nad l\u017e\u00ed a nen\u00e1vist\u00ed. A co ten zbytek? Auto\u0159i Jeden\u00e1ct\u00e9ho slovn\u00edku nenech\u00e1vaj\u00ed nic n\u00e1hod\u011b. Ti by p\u0159epsali heslo do podoby „Pravda a l\u00e1ska zv\u00edt\u011bz\u00ed nad nepravdou a nel\u00e1skou.“ Jist\u011b c\u00edt\u00edte ten rozd\u00edl.<\/p>\n

Reneg\u00e1t Emanuel Goldstein z rom\u00e1nu 1984 tak\u00e9 p\u00ed\u0161e, \u017ee: „Nejobt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00edm \u00fakolem sestavovatel\u016f slovn\u00edku newspeaku nebylo vynal\u00e9zt nov\u00e1 slova, ale vymezovat jim v\u00fdznamov\u00fd okruh pot\u00e9, co byla vynalezena, t.j. bezpe\u010dn\u011b ur\u010dit, kter\u00e1 slova byla jejich existenc\u00ed vy\u0159azena.“<\/em> C\u00edlem bylo zamezit variant\u00e1m (tedy v\u00edce mo\u017enostem), a p\u0159ipustit pouze alternativu (tedy tu druhou, opa\u010dnou cestu). Pokud by z\u016fstalo \u017eiv\u00e9 slovo odli\u0161n\u00e9ho v\u00fdznamu, nutn\u011b by p\u0159edpokl\u00e1dalo mo\u017enost volby z v\u00edce mo\u017enost\u00ed. Takto bylo mo\u017eno definovat u ka\u017ed\u00e9ho slova „zbytek sv\u011bta“. Vyp\u016fj\u010d\u00edm-li si z logick\u00e9 terminologie: nem\u016f\u017ee existovat jin\u00e1 mno\u017eina ale jen dopln\u011bk.<\/p>\n

Slovn\u00ed z\u00e1soba B slou\u017eila v\u00fdhradn\u011b propagandistick\u00e9mu \u00fa\u010delu. Zde u\u017e nesta\u010dilo okle\u0161\u0165ovat a primitivizovat oldspeak, ale bylo nutno tvo\u0159it slova nov\u00e1, kter\u00e1 by znemo\u017e\u0148ovala asociaci se star\u00fdm sv\u011btem. V\u0161echna tato slova byla ji\u017e zat\u00ed\u017eena hodnocen\u00edm. P\u0159i omezen\u00ed se na newspeak, ke kter\u00e9mu se v roce 1984 je\u0161t\u011b nedosp\u011blo, nebo\u0165 bylo pl\u00e1nov\u00e1no a\u017e n\u011bkdy na rok 2050 (co\u017e bychom p\u0159i tro\u0161e snahy je\u0161t\u011b mohli stihnout) vlastn\u011b nebylo mo\u017en\u00e9 vyslovit my\u0161lenku v rozporu s u\u010den\u00edm Angsocu.<\/p>\n

P\u0159\u00edkladem je dvojice goodsex a sexcrime. Nebylo nutn\u00e9 popsat v\u0161echny druhy ne\u017e\u00e1douc\u00edho sexu. Vnucovala by se pak ot\u00e1zka, kter\u00fd z nich je ne\u017e\u00e1douc\u00ed v\u00edce a kter\u00fd m\u00e9n\u011b. Sexcrime hod\u00ed v\u0161e do jednoho zatracen\u00edhodn\u00e9ho pytle.<\/p>\n

Krokem spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem je dnes v tomto smyslu t\u0159eba dvojice „evropanstv\u00ed“ a „provinci\u00e1ln\u00ed \u010dech\u00e1\u010dkovstv\u00ed“. Pokud by se spr\u00e1vn\u00ed Evropan\u00e9 omezili na popis sv\u00fdch odp\u016frc\u016f pomoc\u00ed politologick\u00e9 terminologie, pak by p\u0159ipou\u0161t\u011bli debatu, jak moc sm\u00ed b\u00fdt oponent liber\u00e1ln\u00ed, jak moc konzervativn\u00ed, jak moc (nebo sp\u00ed\u0161e m\u00e1lo) socialistick\u00fd. C\u00edlem jejich metody je dos\u00e1hnut situace, kdy t\u00e1zan\u00fd odpov\u00edd\u00e1 na ot\u00e1zku: pro\u010d jste tak provinci\u00e1ln\u011b \u010dech\u00e1\u010dkovsk\u00fd, a vy ho donut\u00edte pov\u00eddat: jsem provinci\u00e1ln\u011b \u010dech\u00e1\u010dkovsk\u00fd, proto\u017ee… pak u\u017e m\u016f\u017ee \u0159\u00edci, co chce, argumenty u\u017e nikoho nezaj\u00edmaj\u00ed, splynul s apriorn\u011b negativn\u00edm hodnocen\u00edm. To je kouzlo slovn\u00ed z\u00e1soby B.<\/p>\n

Zam\u00fd\u0161lel jsem se nad t\u00edm, pro\u010d pot\u0159ebovali v newspeaku slovn\u00ed z\u00e1sobu B a pro\u010d si t\u0159eba jeho dne\u0161n\u00ed propag\u00e1to\u0159i nevysta\u010d\u00ed s A v\u00fdrazem „neevropsk\u00fd.“ Je tomu tak podle mne proto, nebo\u0165 propaganda vl\u00e1dne na \u00fazem\u00ed \u010derstv\u011b dobyt\u00e9m, a tak je zapot\u0159eb\u00ed bojovat. A bojuje se hodnocen\u00edm. \u00dazem\u00ed d\u00e1vno anektovan\u00e9 se ji\u017e jen hl\u00edd\u00e1. Slovn\u00ed z\u00e1soba A je tedy podle mne defenzivn\u00ed, betonuj\u00edc\u00ed z\u00edskan\u00e9 pozice, B nazna\u010duje jistou dynamiku, aktivn\u00ed agresi proti je\u0161t\u011b \u017eiv\u00e9mu jin\u00e9mu my\u0161len\u00ed.<\/p>\n

Nep\u0159\u00edtelem Angsocu, tomuto „nov\u00e9mu my\u0161len\u00ed,“ nen\u00ed my\u0161lenkov\u00fd oponent. Toho si dokonce Ideopolicie sama buduje, proto\u017ee ho pot\u0159ebuje k utu\u017eov\u00e1n\u00ed ostra\u017eitosti, k posilov\u00e1n\u00ed motivace. Vlastn\u00edm nep\u0159\u00edtelem je s\u00e1m pojem r\u016fznosti, r\u016fznorodosti, plurality. Nejsou to \u010dern\u00e9 figurky, kter\u00fdm je v ka\u017ed\u00e9 \u00faloze stejn\u011b souzeno prohr\u00e1t. Je to bl\u00e1zniv\u00e1 p\u0159edstava, \u017ee by mohly b\u00fdt i figurky \u0161ed\u00e9 nebo t\u0159eba modr\u00e9. Pro lidi nov\u00e9ho my\u0161len\u00ed je zcela nep\u0159ijateln\u00e1 p\u0159edstava, \u017ee existuje jin\u00fd legitimn\u00ed \u2013 a t\u0159eba i myln\u00fd \u2013 n\u00e1zor. Je jen n\u00e1\u0161 postoj – a pak zlo.<\/p>\n

Smyslem t\u00e9to taktiky nen\u00ed soupe\u0159e p\u0159ehr\u00e1vat, ale vystavit do ofsajdu. Proto sly\u0161\u00edme, \u017ee c\u00edlem politiky je slu\u0161nost (ten druh\u00fd mus\u00ed b\u00fdt neslu\u0161n\u00fd) nebo nov\u00fd politick\u00fd styl… Proto sly\u0161\u00edme, \u017ee oponentem nen\u00ed \u0161patn\u00fd konkuren\u010dn\u00ed politick\u00fd koncept, ale mafi\u00e1nstv\u00ed. S mafi\u00e1ny se nesout\u011b\u017e\u00ed, ty je t\u0159eba zav\u0159\u00edt. Proto zast\u00e1nci nov\u00e9ho my\u0161len\u00ed l\u00ed\u010d\u00ed svou politiku nikoli jako st\u0159et\u00e1v\u00e1n\u00ed se s jin\u00fdmi legitimn\u00edmi idejemi ale jako boj slu\u0161nosti proti \u0161ejd\u00ed\u0159stv\u00ed.<\/p>\n

Angsoc a jeho n\u00e1stroj newspeak slou\u017eily k \u010demusi kvalitativn\u011b odli\u0161n\u00e9mu ne\u017e k pouh\u00e9mu ideologick\u00e9mu boji. Ten je ve zdrav\u00e9 spole\u010dnosti zcela nam\u00edst\u011b. Lze b\u00fdt p\u0159esv\u011bd\u010den o sv\u00e9 pravd\u011b, lze nerelativisticky argumentovat, \u017ee toto je spr\u00e1vn\u00e9 a n\u011bco jin\u00e9ho ne. Angsoc a n\u011bkte\u0159\u00ed jeho pokra\u010dovatel\u00e9 v dne\u0161n\u00ed politick\u00e9 realit\u011b cht\u011bj\u00ed cosi jin\u00e9ho ne\u017e sv\u00e9 oponenty uargumentovat, ztrhat, zleh\u010dit, zesm\u011b\u0161nit, zdeptat, rozebrat na atomy nebo prost\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dit. Oni cht\u011bj\u00ed, aby n\u00e1zory oponent\u016f byly se samoz\u0159ejmost\u00ed pova\u017eov\u00e1ny za nepat\u0159i\u010dn\u00e9. B\u00fdt nepat\u0159i\u010dn\u00fdm je zcela n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e b\u00fdt pouze jen nespr\u00e1vn\u00fdm<\/strong>. Ostatn\u011b definitivn\u00ed term\u00edn „noperson“ \u2013 neosoba z newspeaku – je cosi nekone\u010dn\u011b jin\u00e9ho ne\u017e t\u0159eba „t\u0159\u00eddn\u00ed nep\u0159\u00edtel.“<\/p>\n

V doslovu jednoho z vyd\u00e1n\u00ed rom\u00e1nu 1984 si v\u0161\u00edm\u00e1 Milan \u0160ime\u010dka, jak Winston p\u00e1tr\u00e1 po hlavn\u00edm motivu, kter\u00fd udr\u017euje Stranu u moci. „Postupn\u011b shrom\u00e1\u017ed\u00ed v\u0161echny odpov\u011bdi na ot\u00e1zku JAK. Ale a\u017e do konce se tr\u00e1p\u00ed ot\u00e1zkou PRO\u010c.<\/em> (Zde vsuvka \u2013 kdy\u017e se Winston Smith dostane k t\u00e9to ot\u00e1zce v Goldsteinov\u011b knize, \u010dten\u00ed p\u0159eru\u0161\u00ed. Nikdy se nedov\u00edme, jestli je to t\u00edm, \u017ee odpov\u011b\u010f Orwell neznal, nebo se j\u00ed zalekl, anebo cht\u011bl \u010dten\u00e1\u0159e nechat hledat). Tahle Orwellova osudov\u00e1 ot\u00e1zka plat\u00ed dodnes. Nev\u00edm toti\u017e, zda na ni lze v\u016fbec jednozna\u010dn\u011b odpov\u011bd\u011bt. V \u0161ir\u0161\u00edm ohledu je to ot\u00e1zka po smyslu revoluce.“<\/em><\/p>\n

Na tuto ot\u00e1zku m\u00e1m svou z\u00e1sadn\u00ed odpov\u011b\u010f, o kterou bych se s v\u00e1mi cht\u011bl pod\u011blit: Auto\u0159i nov\u00e9ho my\u0161len\u00ed vid\u00ed sv\u011bt takto: sv\u011bt obsahuje p\u0159\u00edli\u0161 mnoho dober a konflikt mezi nimi je p\u0159\u00ed\u010dinou mnoha ne\u0161t\u011bst\u00ed. Je proto \u017e\u00e1douc\u00ed naj\u00edt dobro \u00fast\u0159edn\u00ed a to pak prosadit. Konflikty ustanou a dobro dober opanuje sv\u011bt<\/strong>.<\/p>\n

Toto je to jejich PRO\u010c. Motivem vzniku a existence Strany a Angsocu je p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed o sv\u00e9 v\u00fdlu\u010dnosti, o sv\u00e9m nositelstv\u00ed pravdy a dobra. A jsem si dokonce jist, \u017ee geni\u00e1ln\u00ed koncept newspeaku ned\u00e1v\u00e1 odpov\u011b\u010f pouze na ot\u00e1zku JAK, ale pr\u00e1v\u011b (mo\u017en\u00e1 necht\u011bn\u011b) i na ot\u00e1zku PRO\u010c.<\/p>\n

Podle u\u010ditele a pot\u00e9 mu\u010ditele Winstona Smithe O \u0301Briena Strana usiluje o moc v\u00fdhradn\u011b kv\u016fli n\u00ed sam\u00e9. „Nejde n\u00e1m o dobro druh\u00fdch, jde n\u00e1m jedin\u011b o moc.“<\/em> Je ot\u00e1zkou, jestli toto je limitem uva\u017eov\u00e1n\u00ed George Orwella. Bylo by ale \u0161patn\u00e9, kdyby to sta\u010dilo n\u00e1m, kte\u0159\u00ed jsme pro\u017eili kus \u017eivota v orwellovsk\u00e9m sv\u011bt\u011b.<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 bylo pro Orwella t\u011b\u017ek\u00e9 si p\u0159edstavit, \u017ee cesta do pekel m\u016f\u017ee b\u00fdt dl\u00e1\u017ed\u011bna dobr\u00fdmi \u00famysly. \u017de posta\u010d\u00ed odhalit mocensk\u00fd cynismus t\u011bch, co by r\u00e1di vl\u00e1dli, a ji\u017e jsou sami odhaleni. Up\u0159\u00edmn\u00ed \u0161i\u0159itel\u00e9 dobra, pravdy a l\u00e1sky jsou mimo podez\u0159en\u00ed. To si j\u00e1 nemysl\u00edm. Nejv\u011bt\u0161\u00ed zlo p\u0159ece nap\u00e1chali pr\u00e1v\u011b ti, co cht\u011bli jin\u00fdm vnutit jedin\u00e9 dobro. Dopustili se ale z\u00e1sadn\u00edho omylu. Mysl\u00ed si, \u017ee dobro pro jednoho mus\u00ed b\u00fdt dobrem i pro druh\u00e9. Takov\u00fdm lidem unik\u00e1 pot\u0159eba svobody. Naopak, svoboda je pro n\u011b neproduktivn\u00edm fenom\u00e9nem.<\/p>\n

A m\u00e1 to svou logiku. Kdyby lid\u00e9 byli stejn\u00ed, jejich pot\u0159eba blaha by byla uspokojiteln\u00e1 stejn\u00fdm dobrem. Ke stejn\u00e9mu dobru vede stejn\u00e1 cesta. K pouti po jedn\u00e9 jedin\u00e9 cest\u011b nen\u00ed t\u0159eba svobody. Ta je naopak na p\u0159ek\u00e1\u017eku dobr\u00e9 organizaci takov\u00e9 pouti.<\/p>\n

Jen\u017ee ka\u017ed\u00e9 lidsk\u00e9 individuum je jedine\u010dn\u00e9, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, neopakovateln\u00e9. A proto ka\u017ed\u00fd pot\u0159ebuje ke sv\u00e9mu uspokojen\u00ed jin\u00e9 blaho. Ke ka\u017ed\u00e9mu blahu vede jin\u00e1 cesta. A ke sledov\u00e1n\u00ed vlastn\u00ed cesty pot\u0159ebuje \u010dlov\u011bk svobodu<\/strong>. Nen\u00ed proto n\u00e1hoda, \u017ee totalitn\u00ed re\u017eimy potla\u010dovaly jinakost. Nen\u00ed n\u00e1hodou, \u017ee Orwell\u016fv Angsoc zn\u00e1 jen jedno univerz\u00e1ln\u00ed dobro pro v\u0161echny.<\/p>\n

Milan \u0160ime\u010dka v obs\u00e1hl\u00e9m doslovu p\u00ed\u0161e, \u017ee O \u0301Brien l\u017ee, kdy\u017e Winstonovi tvrd\u00ed, \u017ee Stran\u011b jde jen o moc pro moc. A \u0159\u00edk\u00e1 k tomu toto: „Hlavn\u00edm \u00fa\u010delem moci a hlavn\u00edm motivem, pro\u010d po n\u00ed lid\u00e9 tak tou\u017e\u00ed, nen\u00ed v\u016fbec \u010dirost jej\u00ed existence „o sob\u011b“, n\u00fdbr\u017e zlat\u00e1 vejce, je\u017e sn\u00e1\u0161\u00ed, blahobyt a p\u0159epych.“<\/em> A zde mus\u00edm s Milanem \u0160ime\u010dkou z\u00e1sadn\u011b nesouhlasit. Co\u017e nen\u00ed pravdou, \u017ee nejv\u00edce svobody lidem brali a po moci nejv\u00edce tou\u017eili asketov\u00e9 a nikoli po\u017eiva\u010dn\u00edci? Po\u017eiva\u010dnictv\u00ed je jen vedlej\u0161\u00edm produktem neomezen\u00e9 moci, prost\u011b proto, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci vl\u00e1dnouc\u00ed skupiny zjist\u00ed, \u017ee si to mohou dovolit. Nen\u00ed to ale motivem ani motorem moci. Po\u017eiva\u010dn\u00e1 moc je pragmatick\u00e1 a brzy sama zjist\u00ed, \u017ee po\u017eitk\u016f si l\u00e9pe u\u017eije v jin\u00fdch ne\u017e totalitn\u00edch pom\u011brech, \u010deho\u017e jsme byli ostatn\u011b po listopadu sv\u011bdky. \u017d\u00e1dn\u00fd z n\u011bkdej\u0161\u00edch komunistick\u00fdch pohlav\u00e1r\u016f, kte\u0159\u00ed jsou dnes velk\u00fdmi kapitalisty, by necht\u011bl n\u00e1vrat star\u00fdch \u010das\u016f.<\/p>\n

\u0160ime\u010dka vid\u00ed v\u011bc jinak: „Hn\u011bv\u00e1m se na sebe, \u017ee jsem tak dlouho hledal metafyzick\u00e9 kli\u010dky a nevid\u011bl, co m\u00e1m p\u0159ed o\u010dima<\/em> (p\u0159epych papal\u00e1\u0161\u016f). P\u0159i v\u0161em smutku se v\u0161ak domn\u00edv\u00e1m, \u017ee tato p\u0159\u00edzemn\u00ed odpov\u011b\u010f je nad\u011bjn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e O \u0301Brienova. Takto motivovanou moc \u017eivot snadn\u011bji zdol\u00e1.“<\/em><\/p>\n

Cht\u011blo by se dodat, no to by bylo skv\u011bl\u00e9, ale tak to nen\u00ed. \u0160ime\u010dka sv\u00fdmi slovy bojuje u\u017e minul\u00e9 v\u00e1lky. Ch\u00e1pe, \u017ee past\u00ed totality je jej\u00ed neproduktivnost, \u017ee otrok vyrob\u00ed m\u00e9n\u011b ne\u017e \u010dlov\u011bk svobodn\u00fd. To n\u00e1m ale nic nepov\u00ed o dne\u0161n\u00edch hrozb\u00e1ch, o dne\u0161n\u00edch nebezpe\u010d\u00edch. Pokud je budeme hledat jen tam, kde odhal\u00edme p\u0159\u00edzemn\u00ed motivy, brzo se m\u016f\u017eeme o\u0161kliv\u011b nap\u00e1lit. \u0160ime\u010dka a mo\u017en\u00e1 i s\u00e1m Orwell, a\u0165 u\u017e sd\u00edl\u00ed pohled O \u0301Brien\u016fv o moci pro moc nebo \u0160ime\u010dk\u016fv o moci kv\u016fli zlat\u00fdm kohoutk\u016fm, sami naskakuj\u00ed na z\u00e1kladn\u00ed past Angsocu: dobro je dobro, zlo je zlo, za dobrem se zlo nikdy nem\u016f\u017ee skr\u00fdvat, je-li to skute\u010dn\u00e9 zlo, m\u00e1 zl\u00e9 i motivy.<\/p>\n

T\u011b\u017eko v\u011b\u0159it, \u017ee Teorii a praxi oligarchick\u00e9ho kolektivismu reneg\u00e1ta Strany Emanuela Goldsteina – z\u00e1kladn\u00ed „kac\u00ed\u0159skou knihu“ rebel\u016f z Bratrstva – myslel Orwell v\u00e1\u017en\u011b jako svou vlastn\u00ed, kdy\u017e jinde tak skv\u011ble odhaluje zjednodu\u0161en\u00e9 my\u0161len\u00ed t\u0159\u00eddn\u00edch teori\u00ed. V\u0161e tomu ale nasv\u011bd\u010duje, proto\u017ee v knize nen\u00ed od t\u00e9to teorie nikde nazna\u010den odstup, alternativa. Proto je to nejsp\u00ed\u0161e jen licence, s jej\u00ed\u017e pomoc\u00ed m\u016f\u017ee s\u00e1m autor vstoupit do knihy a vsunout tam vlastn\u00ed interpretaci d\u011bjinn\u00e9ho v\u00fdvoje. Najdeme zde jeho pohled na p\u0159\u00ed\u010diny v\u00e1lek, na p\u0159\u00ed\u010diny nerovnosti. Rovnost mimochodem ch\u00e1pe nejen jako rovnost p\u0159ed z\u00e1konem, ale sp\u00ed\u0161e jako rovnost\u00e1\u0159stv\u00ed. Podle n\u011bj je hlavn\u00edm c\u00edlem vl\u00e1dnouc\u00edch vrstev udr\u017eovat lid v chudob\u011b, proto\u017ee kdyby zbohatl, privilegovanou vrstvu by nepot\u0159eboval a svrhl. Je tomu tak opravdu? Nebo sp\u00ed\u0161e p\u0159esn\u011b naopak?! Moud\u0159\u00ed vl\u00e1dcov\u00e9 v\u017edy v\u011bd\u011bli, \u017ee s pln\u00fdm b\u0159ichem nikdo revoluci neud\u011bl\u00e1. Jen\u017ee socialistovi Orwellovi se vl\u00e1dce, kter\u00fd d\u00e1 lidu hojnost (nebo alespo\u0148 chce d\u00e1t), asi zd\u00e1 vl\u00e1dcem spr\u00e1vn\u00fdm.<\/p>\n

Orwell \u00fasty Goldsteina \u0159\u00edk\u00e1: „V ka\u017ed\u00e9 variant\u011b socialismu, kter\u00e1 se objevila po roce 1900, se st\u00e1le otev\u0159en\u011bji za\u010dal vytr\u00e1cet c\u00edl nastolen\u00ed svobody a rovnosti. Nov\u00e1 hnut\u00ed (Angsoc, Neobol\u0161evismus a Uct\u00edv\u00e1n\u00ed smrti) si v\u011bdom\u011b kladla za c\u00edl zachovat nesvobodu a nerovnost.“<\/em><\/p>\n

Znamen\u00e1 to snad, \u017ee jevy, kter\u00e9 by n\u00e1s mohly p\u0159ibl\u00ed\u017eit nov\u00e9mu roku 1984, pozn\u00e1me podle toho, \u017ee u\u017e nemluv\u00ed o svobod\u011b a rovnosti? Naopak! J\u00e1 sp\u00ed\u0161 v t\u011bchto Orwellov\u00fdch slovech pozn\u00e1v\u00e1m hlasy reformn\u00edch komunist\u016f o tom, jak totalita je jak\u00fdmsi poka\u017een\u00fdm socialismem, ne jeho d\u016fslednou realizac\u00ed.<\/p>\n

Goldstein tak\u00e9 \u0159\u00edk\u00e1: „Na za\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed se lidsk\u00e1 rovnost stala technicky mo\u017enou.“<\/em> V tom lze sly\u0161et Marxe a jeho stupe\u0148 rozvoje v\u00fdrobn\u00edch sil jako p\u0159edpokladu pro nov\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed vztahy. Podle Goldsteina-Orwella vznikly ve 20. stolet\u00ed ideologie, kter\u00e9 musely pracovat u\u017e s jin\u00fdm ideologick\u00fdm „materi\u00e1lem“, proto\u017ee pokud by za nov\u00e9ho rozvoje techniky pracovaly st\u00e1le s rovnost\u00ed a svobodou, byly by vl\u00e1dnouc\u00ed skupiny brzy svr\u017eeny. A tomu m\u011blo b\u00fdt nav\u011bky zabr\u00e1n\u011bno. Jak? Novou, cyni\u010dt\u011bj\u0161\u00ed ideologi\u00ed a um\u011bl\u00fdm zastaven\u00edm pokroku, t\u0159eba pomoc\u00ed permanentn\u00ed v\u00e1lky. Orwell \u0159\u00edk\u00e1 doslova: „Nerovnost byla cenou za civilizaci.“<\/em><\/p>\n

Mysl\u00edm, \u017ee je zcela nam\u00edst\u011b se pt\u00e1t, zda by n\u011bkdo investoval tolik \u00fasil\u00ed do ovl\u00e1dnut\u00ed my\u0161len\u00ed z pouh\u00e9ho „praktick\u00e9ho“ d\u016fvodu, tedy proto, aby se mu l\u00e9pe vl\u00e1dlo. Nen\u00ed levn\u011bj\u0161\u00ed hrub\u00e9 n\u00e1sil\u00ed? A pot\u0159ebuj\u00ed cynick\u00e9 ideologie m\u011bnit my\u0161len\u00ed lid\u00ed, kdy\u017e sv\u016fj c\u00edl nezakr\u00fdvaj\u00ed? Podle m\u00e9ho p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed nikoli. Tak snadno nov\u00e9 tendence k roku 1984 nepozn\u00e1me.<\/p>\n

My\u0161len\u00ed pot\u0159ebuje m\u011bnit ten, kdo je p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee kon\u00e1 dobro. A \u017ee dobro je jen jedno. Nejv\u011bt\u0161\u00ed nebezpe\u010d\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed novodob\u00ed mesi\u00e1\u0161i. Nem\u016f\u017ee n\u00e1s ukonej\u0161it ten, kdo n\u00e1s p\u0159esv\u011bd\u010duje o sv\u00e9 dobr\u00e9 v\u016fli, a to ani v tom p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee nejd\u0159\u00edv p\u0159esv\u011bd\u010dil s\u00e1m sebe.<\/p>\n

Orwell m\u011bl jist\u011b sv\u00e9 ideov\u00e9 limity. Ale ve zkoum\u00e1n\u00ed sv\u011bta byl geni\u00e1ln\u00edm analytikem a hlavn\u011b byl ve sv\u00fdch anal\u00fdz\u00e1ch poctiv\u00fd a d\u016fsledn\u00fd. Proto k n\u00e1m skrze jeho \u0159\u00e1dky promlouv\u00e1 poselstv\u00ed, ke kter\u00e9mu mo\u017en\u00e1 ani necht\u011bl doj\u00edt.<\/p>\n

Orwell pro mne nen\u00ed kritikem totalitn\u00edch syst\u00e9m\u016f. Je kritikem toho v n\u00e1s, co d\u00e1v\u00e1 zelenou vzniku totalit budouc\u00edch<\/strong>.<\/p>\n

Je t\u011b\u017ek\u00e9 motivovat lidi k obran\u011b tak p\u0159\u00edzemn\u00edch hodnot, jako je mo\u017enost sledovat vlastn\u00ed z\u00e1jem, m\u00edt soukrom\u00ed, m\u00edt jen mal\u00fd kousek sv\u00e9 pravdy. V\u00edce l\u00e1k\u00e1 prapor v\u0161eobj\u00edmaj\u00edc\u00edho dobra, kter\u00e9 nen\u00ed jen jednou z konkuren\u010dn\u00edch idej\u00ed, ale samou l\u00e1skou, blahem, m\u00edrem. A ten z n\u00e1s ud\u011bl\u00e1 \u010dern\u00e9 figurky na \u0161achovnici.<\/p>\n

Konec p\u0159edn\u00e1\u0161ky. Tak co, m\u00e1 to Orwell spo\u010d\u00edtan\u00e9?<\/p>\n<\/div>\n

Zdroj<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jak poznat nesvobodn\u00fd re\u017eim? Vad\u00ed mu samizdaty. Zamy\u0161len\u00ed s t\u00edmto n\u00e1zvem jsem napsal n\u011bkdy p\u0159ed t\u0159ema lety https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/?p=7567.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-11042","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-publikovane-clanky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/11042","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=11042"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/11042\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":11043,"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/11042\/revisions\/11043"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=11042"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=11042"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ladislavjakl.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=11042"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}