Je horko. Skoro by \u010dlov\u011bk \u0159ekl, horko jako v l\u00e9t\u011b. Bylo ale v\u017edy v l\u00e9t\u011b takov\u00e9 horko? Urazila na\u0161e spole\u010dnost n\u011bjak\u00e9 klimatick\u00e9 bohy a te\u010f by si je m\u011bla usm\u00ed\u0159it milodary a ob\u011b\u0165mi? Podle modern\u00edch \u0161aman\u016f asi ano.<\/p>\n
\nNe, opravdu nebylo v\u017edy takov\u00e9 horko. Nap\u0159\u00edklad p\u0159esn\u011b na den p\u0159ed 590 lety, 21. \u010dervence 1432, se \u010cesk\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm prohnala tak ob\u0159\u00ed povode\u0148, \u017ee pozab\u00edjela velik\u00e9 mno\u017estv\u00ed lid\u00ed, poni\u010dila mnoho vesnic a m\u011bst a hrub\u011b pobo\u0159ila i Karl\u016fv most, kter\u00fd byl v tu dobu hotov\u00fd teprve 30 let. Soud\u00edm, \u017ee si tehdy museli lid\u00e9 o po\u010das\u00ed myslet sv\u00e9. Mo\u017en\u00e1 i cosi o magick\u00e9 dvojce, proto\u017ee p\u0159edch\u016fdce Karlova mostu \u2013 Juditin most \u2013 byl podobnou zni\u010duj\u00edc\u00ed povodn\u00ed zbo\u0159en o 90 let d\u0159\u00edve, v roce 1342.<\/p>\n
Kroniky n\u00e1m o ohromn\u00fdch v\u00fdkyvech po\u010das\u00ed zanechaly velik\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed. O sn\u011bhu v \u010dervenci, o fialk\u00e1ch v lednu. Copak dnes, dnes n\u00e1m d\u011bl\u00e1 po\u010das\u00ed \u201ejen\u201c velik\u00e9 nep\u0159\u00edjemnosti, v\u00fdjime\u010dn\u011b, bohu\u017eel, zp\u016fsob\u00ed i trag\u00e9di o rozm\u011bru des\u00edtek mrtv\u00fdch, ale kdy\u017e p\u0159ed stalet\u00edmi p\u0159i\u0161lo t\u0159eba n\u011bkolikalet\u00e9 sucho, pom\u0159ely u n\u00e1s i des\u00edtky procent obyvatel zem\u011b, to by dnes byly miliony.<\/p>\n
Posledn\u00edch p\u00e1r stalet\u00ed m\u00e1me u\u017e nejen kroniky, m\u00e1me i teplom\u011bry a meteorologick\u00e9 stanice. V\u011bt\u0161ina z nich funguje teprve n\u011bjak\u00fdch 40 let, ale jsou i star\u0161\u00ed, v\u010detn\u011b t\u00e9 nejstar\u0161\u00ed, v pra\u017esk\u00e9m Klementinu, ta m\u011b\u0159\u00ed u\u017e od roku 1775. No, tehdy byla Praha desetkr\u00e1t men\u0161\u00ed, neoh\u0159\u00edvala ji klimatizace \u010di doprava, efekt teplotn\u00edho ostrova tedy ur\u010dit\u011b od t\u00e9 doby vzrostl.<\/p>\n
I tak je ale zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee absolutn\u00ed rekord k dne\u0161n\u00edmu dni nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 star\u00fd, poch\u00e1z\u00ed z roku 1998 a jeho hodnota je 36.1 stupn\u011b Celsia. Pro naopak nejchladn\u011bj\u0161\u00ed den k dne\u0161n\u00edmu datu bychom museli hloub\u011bji do minulosti. Hloub\u011bji o cel\u00e9 dva roky. Dne 21. \u010dervence 1996 toti\u017e v Klementinu nam\u011b\u0159ili 9.1 stupn\u011b. Za dva roky takov\u00e9hle oteplen\u00ed, o cel\u00fdch 27 stup\u0148\u016f! To by za 50 let bylo o 675 stup\u0148\u016f tepleji!<\/p>\n
Zkr\u00e1tka, na po\u010das\u00ed nikdy nebylo spolehnut\u00ed. S t\u00edm by se m\u011blo n\u011bco d\u011blat. Je t\u0159eba stanovit ide\u00e1l, jak m\u00e1 b\u00fdt spr\u00e1vn\u011b teplo, jak m\u00e1 foukat a jak hodn\u011b a jak \u010dasto m\u00e1 pr\u0161et. M\u011bl by k tomu b\u00fdt p\u0159ijat p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd z\u00e1kon a na jeho dodr\u017eov\u00e1n\u00ed by m\u011blo b\u00fdt z\u0159\u00edzeno nov\u00e9 ministerstvo.<\/p>\n
N\u011bco mi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee bych s takov\u00fdmi n\u00e1pady nem\u011bl chodit ven ani v nads\u00e1zce. Je\u0161t\u011b se toho n\u011bkdo chyt\u00ed, vezme to jako v\u00e1\u017enou inspiraci a za\u010dne realizovat. \u017de ne? Koukn\u011bme se kolem sebe, mo\u017en\u00e1 u\u017e s t\u00edm za\u010dal.<\/p>\n