\u010ceskoslovensko je u\u017e t\u0159icet let minulost\u00ed. Minulost\u00ed, se kterou se pra\u00adcuje je\u0161t\u011b dnes. Z\u010d\u00e1sti poctiv\u011b, analyticky a neutr\u00e1ln\u011b, z\u010d\u00e1sti se sen\u00adtimentem za ml\u00e1d\u00edm, z\u010d\u00e1sti \u00fa\u010delov\u011b coby s n\u00e1strojem k vy\u0159izov\u00e1n\u00ed po\u00adlitick\u00fdch \u00fa\u010dt\u016f. I proto vych\u00e1z\u00ed tato kniha, obsahuj\u00edc\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159esn\u00e1 a autentick\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed hlavn\u00edho akt\u00e9ra tehdej\u0161\u00edch d\u011bj\u016f \u2013 V\u00e1clava Klause.<\/p>\n
<\/p>\n
Symbolem konce federace je brn\u011bnsk\u00e1 vila Tugendhat plus medi\u00e1ln\u00ed zkratky kolem rozhovor\u016f, kter\u00e9 v n\u00ed p\u0159ed t\u0159iceti lety prob\u00edhaly. Rozho\u00advory to byly mimo\u0159\u00e1dn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, s v\u00fdznamn\u00fdm dopadem na dal\u0161\u00ed l\u00e9ta. P\u0159esto je nutno polemizovat s tez\u00ed, \u017ee pr\u00e1v\u011b tam se rozhodlo o roz\u00add\u011blen\u00ed \u010ceskoslovenska. Takov\u00e1 zkratka je ahistorick\u00e1 a ignoruje d\u011bje, kter\u00e9 t\u011bmto rozhovor\u016fm p\u0159edch\u00e1zely.<\/p>\n
Ano, v m\u00e9di\u00edch se v minul\u00fdch t\u00fddnech objevily zkratkovit\u00e9 z\u00e1bles\u00adky vzpom\u00ednek na historickou ud\u00e1lost, kter\u00e1 prob\u011bhla p\u0159ed t\u0159iceti lety, 26. srpna roku 1992 v brn\u011bnsk\u00e9 funkcionalistick\u00e9 vile Tugendhat. Tam se tehdy se\u0161li \u010derstv\u011b zvolen\u00ed premi\u00e9\u0159i obou feder\u00e1ln\u00edch republik teh\u00addej\u0161\u00edho \u010ceskoslovenska. V\u00e1clav Klaus za \u010ceskou republiku a Vladim\u00edr Me\u010diar za Slovenskou republiku. Nutno \u0159\u00edci, \u017ee se tam onen den nese\u0161li poprv\u00e9 a \u017ee toto setk\u00e1n\u00ed bylo zavr\u0161en\u00edm \u0159ady p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch jedn\u00e1\u00adn\u00ed nov\u011b zvolen\u00fdch republikov\u00fdch reprezentac\u00ed o budoucnosti federace a p\u0159edev\u0161\u00edm o p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed vz\u00e1jemn\u00fdch vztah\u016f obou republik. M\u00e9dia n\u00e1m v\u011bt\u0161inov\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fdch t\u0159icet let l\u00ed\u010d\u00ed toto jedno konkr\u00e9tn\u00ed setk\u00e1n\u00ed a v\u0161echna jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 b\u011bhem n\u011bj prob\u011bhla, jako jednor\u00e1zov\u00e9 voluntaristick\u00e9 rozhodnut\u00ed dvou politik\u016f, kte\u0159\u00ed se nemohli dohodnout na podob\u011b spole\u010dn\u00e9ho st\u00e1tu, a tak mezi sebou uzav\u0159eli dohodu o rozd\u011b\u00adlen\u00ed federace a o osamostatn\u011bn\u00ed obou jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed. Sl\u00fdch\u00e1me n\u00e1zory, \u017ee k takov\u00e9mu rozhodnut\u00ed nem\u011bli mand\u00e1t, \u017ee dohodu uzav\u0159eli za z\u00e1dy ve\u0159ejnosti a \u017ee ji nekonzultovali s \u0161ir\u0161\u00edmi politick\u00fdmi reprezentacemi sv\u00fdch republik i je\u0161t\u011b do\u017e\u00edvaj\u00edc\u00edch feder\u00e1ln\u00edch org\u00e1n\u016f. Nic nen\u00ed vzd\u00e1le\u00adn\u011bj\u0161\u00ed pravd\u011b. Tyto interpretace jsou instrument\u00e1ln\u00ed, nepravdiv\u00e9 a slou\u017e\u00ed jako n\u00e1stroj k veden\u00ed dne\u0161n\u00edch politick\u00fdch boj\u016f, nikoli k seri\u00f3zn\u00edmu po\u00adchopen\u00ed tehdej\u0161\u00ed situace a d\u011bj\u016f, kter\u00e9 onu situaci nastolily.<\/p>\n
U t\u011bchto jedn\u00e1n\u00ed jsem tehdy p\u0159\u00edmo nebyl. Byl jsem tenkr\u00e1t vedouc\u00edm nov\u011b z\u0159izovan\u00e9ho \u00da\u0159adu Rady \u010cesk\u00e9 republiky pro rozhlasov\u00e9 a televiz\u00adn\u00ed vys\u00edl\u00e1n\u00ed a na\u0161\u00ed tehdej\u0161\u00ed hlavn\u00ed aktu\u00e1ln\u00ed starost\u00ed tam bylo rozhodnout, co s kmito\u010dty po bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edm se z\u00e1niku feder\u00e1ln\u00edho televizn\u00edho kan\u00e1lu. Teh\u00addej\u0161\u00ed historick\u00e9 d\u011bje jsem tedy sledoval jen zvn\u011bj\u0161ku, jako div\u00e1k. A mo\u017e\u00adn\u00e1 d\u00edky tomu i v n\u011bjak\u00e9m \u0161ir\u0161\u00edm kontextu.<\/p>\n
Koncem srpna 1992 byla federace de facto mrtv\u00e1. Nem\u011bla prezi\u00addenta, na rozpo\u010dtu pro p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok se v\u016fbec nepracovalo, politick\u00e1 re\u00adprezentace na feder\u00e1ln\u00ed \u00farovni byla ochromena. Bylo pouze ot\u00e1zkou, jak a jestli bude dot\u00e1hnut faktick\u00fd konec federace i de iure a jak a kdy rozd\u011blen\u00ed prob\u011bhne form\u00e1ln\u011b. Sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f se nab\u00edzelo mnoho. Kooperativ\u00adn\u00edch i nekooperativn\u00edch. A mezi ty nekooperativn\u00ed pat\u0159ily i r\u016fzn\u00e9 formy silov\u00fdch \u0159e\u0161en\u00ed \u2013 a netva\u0159me se, \u017ee se nic takov\u00e9ho nemohlo st\u00e1t. Tam, kde se to stalo, to tak\u00e9 dop\u0159edu m\u00e1lokdo p\u0159edv\u00eddal.<\/p>\n
O z\u00e1niku federace a o odtr\u017een\u00ed Slovenska bylo rozhodnuto u\u017e p\u0159ed 26. srpnem 1992. To nerozhodli a\u017e oba premi\u00e9\u0159i za jeden den. Ti byli postaveni p\u0159ed hotovou v\u011bc, danou tehdej\u0161\u00ed f\u00e1z\u00ed osamostat\u0148ov\u00e1\u00adn\u00ed se a emancipace Slovenska. \u00dakolem obou tehdej\u0161\u00edch republikov\u00fdch premi\u00e9r\u016f bylo jedin\u00e9: vypracovat \u201ej\u00edzdn\u00ed \u0159\u00e1d\u201c klidn\u00e9ho, kooperativn\u00edho, hladk\u00e9ho a bezkonfliktn\u00edho rozchodu, kter\u00fd by pot\u00e9 mohl p\u0159edstavovat z\u00e1kladnu pro budouc\u00ed dobr\u00e9 vztahy. A to se povedlo dokonale, jakkoli to v\u016fbec nebylo samoz\u0159ejm\u00e9, jak se dnes n\u011bkomu jev\u00ed. Klaus a Me\u010diar nerozhodli ten den v Tugendhatu o rozd\u011blen\u00ed federace (jak se chybn\u011b traduje) ale o zp\u016fsobu a pr\u016fb\u011bhu tohoto rozd\u011blen\u00ed.<\/p>\n
Situace, se kterou byli oba premi\u00e9\u0159i \u2013 a vlastn\u011b cel\u00e1 tehdej\u0161\u00ed politic\u00adk\u00e1 generace \u2013 konfrontov\u00e1ni, nazr\u00e1vala dlouh\u00e9 t\u00fddny p\u0159edt\u00edm. A tak\u00e9 dlouh\u00e9 m\u011bs\u00edce, roky i desetilet\u00ed. Ne \u017ee jsme si je\u0161t\u011b 25. srpna 1992 vesele a bezstarostn\u011b \u017eili ve spole\u010dn\u00e9m st\u00e1t\u011b, ne\u017e p\u0159i\u0161li dva uzurp\u00e1to\u0159i a sv\u00e9voln\u011b ukon\u010dili \u017eivot zdrav\u00e9 federaci. Ka\u017ed\u00fd, do dnes p\u0159ich\u00e1z\u00ed s al\u00adternativn\u00edmi sc\u00e9n\u00e1\u0159i a recepty, se na probl\u00e9m d\u00edv\u00e1 jako na abstraktn\u00ed \u00falohu z n\u011bjak\u00e9 po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 hry nebo kv\u00edzu. Tyto sc\u00e9n\u00e1\u0159e \u00fapln\u011b ignoru\u00adj\u00ed, \u017ee tehdej\u0161\u00ed procesy m\u011bly svou ohromnou vlastn\u00ed dynamiku, kterou mohli politici bu\u010f respektovat a v mez\u00edch sv\u00fdm mo\u017enost\u00ed ji rozumn\u011b korigovat, nebo se j\u00ed nechat rozdrtit.<\/p>\n
V \u010desk\u00fdch intelektu\u00e1ln\u00edch kruz\u00edch dodnes p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1 jist\u00fd pocit k\u0159ivdy. Ten pramen\u00ed z n\u00e1zoru, podle kter\u00e9ho jim tehdej\u0161\u00ed premi\u00e9\u0159i sv\u00e9voln\u011b vzali jejich vlast, jejich domov, st\u00e1t, kter\u00fd pova\u017eovaly za sv\u016fj. Podob\u00adn\u00e9 sentimenty b\u00fdvaj\u00ed v \u201emate\u0159sk\u00fdch\u201c zem\u00edch, kter\u00e9 d\u0159\u00edve ovl\u00e1daly ciz\u00ed \u00fazem\u00ed, celkem b\u011b\u017en\u00e9. Stesk po slavn\u00fdch \u010dasech z\u00e1padn\u00edch koloni\u00e1ln\u00edch \u0159\u00ed\u0161\u00ed, sentiment Rus\u016f po kdysi velik\u00e9m Sov\u011btsk\u00e9m svazu, Srb\u016f po Jugo\u00adsl\u00e1vii, Ma\u010far\u016f po Uhrech p\u0159ed Trianonem. I u n\u00e1s si ob\u010das n\u011bjak\u00fd u\u010ditel d\u011bjepisu posteskne po \u010dasech, kdy \u010cesk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed sahalo od Baltu k Jadranu.<\/p>\n
Ti, kte\u0159\u00ed se odtrhli a z\u00edskali svou samostatnost, to vid\u00ed pochopiteln\u011b \u00fapln\u011b opa\u010dn\u011b. Prvn\u00ed republika v\u016f\u010di V\u00eddni, osvobozen\u00e9 kolonie v\u016f\u010di n\u011b\u00adkdej\u0161\u00ed centr\u00e1ln\u00ed moci, postsov\u011btsk\u00e9 republiky v\u016f\u010di Moskv\u011b. I USA slav\u00ed sv\u016fj Den nez\u00e1vislosti s asi trochu jin\u00fdmi pocity, ne\u017e jak\u00e9 maj\u00ed tento den ve sv\u00e9 historick\u00e9 pam\u011bti Angli\u010dan\u00e9. Stejn\u011b tak si i Slov\u00e1ci a\u017e na zcela margin\u00e1ln\u00ed fanou\u0161ky alternativn\u00ed historie dnes p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed sv\u016fj odchod z federace jako slavn\u00fd den nabyt\u00ed suverenity. P\u0159esn\u011b v duchu, jak to \u0159ekl tehdej\u0161\u00ed p\u0159edseda Slovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady Ivan Ga\u0161parovi\u010d p\u0159i p\u0159\u00ed\u00adle\u017eitosti jednostrann\u00e9ho vyhl\u00e1\u0161en\u00ed svrchovanosti p\u011bt t\u00fddn\u016f p\u0159ed Tu\u00adgendhatem: \u201e\u2026tis\u00edcilet\u00e9 \u00fasil\u00ed slovensk\u00e9ho n\u00e1roda se naplnilo.\u201c<\/p>\n
\u010cesk\u00e1 medi\u00e1ln\u00ed a intelektu\u00e1ln\u00ed (dez)interpetace rozd\u011blen\u00ed \u010ceskoslo\u00advenska je zat\u00ed\u017eena pr\u00e1v\u011b zahled\u011bn\u00edm se do vlastn\u00edho sentimentu a na\u00adprost\u00fdm ignorov\u00e1n\u00edm re\u00e1ln\u00fdch n\u00e1lad, v\u011bt\u0161inov\u011b panuj\u00edc\u00edch tehdy na Slovensku. A nejen tehdy. Iredentistick\u00e9 tendence Slov\u00e1k\u016f byly dlouho\u00addob\u00e9 a re\u00e1ln\u00e9 po cel\u00e9 generace.<\/p>\n
P\u0159i vzniku \u010ceskoslovenska se Slov\u00e1k\u016f nikdo moc neptal, jestli cht\u011bj\u00ed \u017e\u00edt ve st\u00e1t\u011b, kter\u00e9mu se bude nyn\u00ed velet z Prahy. A\u017e na \u0160rob\u00e1ra a \u0160te\u00adf\u00e1nika braly tehdej\u0161\u00ed slovensk\u00e9 elity nov\u00fd st\u00e1t sp\u00ed\u0161e jako nutn\u00e9 zlo, kte\u00adr\u00e9 je proza\u010d\u00e1tek uchr\u00e1n\u00ed od ma\u010farsk\u00e9ho potrianonsk\u00e9ho revan\u0161ismu, ale a\u017e tuto roli \u201ena jedno pou\u017eit\u00ed\u201c odehraje, stejn\u011b si prosad\u00ed samostat\u00adnost. V onu dobu nem\u011bly moc na v\u00fdb\u011br. \u010cesk\u00e1 diplomatick\u00e1 ofenz\u00edva si u velmoc\u00ed vymohla, \u017ee pot\u0159ebuje siln\u00fd n\u011bmeck\u00fd \u017eivel \u2013 kter\u00fd se tak\u00e9 p\u0159es noc ocitl v ciz\u00edm st\u00e1t\u011b \u2013 n\u011b\u010d\u00edm vyv\u00e1\u017eit.<\/p>\n
\u010c\u00e1st t\u011bchto slovensk\u00fdch kruh\u016f pak st\u00e1la za bleskov\u00fdm vyhl\u00e1\u0161en\u00edm Slovensk\u00e9ho \u0161t\u00e1tu u\u017e den p\u0159ed vp\u00e1dem N\u011bmc\u016f do \u010cech a vyhl\u00e1\u0161en\u00edm Protektor\u00e1tu. Proudy, kter\u00e9 preferovaly slovenskou samostatnost p\u0159ed politick\u00fdm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm, tu byly v\u017edy. Tich\u00e9 spojenectv\u00ed s nacis\u00adtick\u00fdm N\u011bmeckem bylo v jej\u00edch o\u010d\u00edch snesitenou dan\u00ed za form\u00e1ln\u00ed sa\u00admostatnost. O generaci pozd\u011bji, v dob\u011b Pra\u017esk\u00e9ho jara, byla pro slo\u00advensk\u00e9 elity mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e reforma komunistick\u00e9ho uspo\u0159\u00e1\u00add\u00e1n\u00ed pr\u00e1v\u011b op\u011bt v\u011bc n\u00e1rodn\u00ed. A tak chvilkov\u00e9ho moment\u00e1ln\u00edho uvoln\u011bn\u00ed pom\u011br\u016f okam\u017eit\u011b vyu\u017eily k prosazen\u00ed federativn\u00edho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed \u010cesko\u00adslovenska.<\/p>\n
O dal\u0161\u00ed generaci pozd\u011bji jsem projev n\u011b\u010deho podobn\u00e9ho za\u017eil na vlastn\u00ed o\u010di. Bylo druh\u00e9ho ledna 1990 a v r\u00e1mci sv\u00e9 prvn\u00ed zahrani\u010dn\u00ed cesty p\u0159ilet\u011bl nov\u011b zvolen\u00fd prezident \u010cSSR V\u00e1clav Havel do Mnichova. Byl jsem tehdy v davu lid\u00ed \u2013 hlavn\u011b \u010desk\u00fdch imigrant\u016f \u2013 kte\u0159\u00ed tuto p\u0159\u00ed\u00adle\u017eitost radostn\u011b v\u00edtali jako symbol konce komunismu a p\u00e1du \u017delezn\u00e9 opony. P\u0159i\u0161lo mi nemo\u017en\u00e9 v tu chv\u00edli myslet na n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e na slav\u00adnostn\u00ed pro\u017eitek velk\u00e9 chv\u00edle svobody. Jen\u017ee pak jsem si na druh\u00e9 stran\u011b ulice v\u0161iml asi t\u0159\u00ed stovek demonstrant\u016f odd\u011blen\u00fdch polici\u00ed a z\u00e1branami. N\u011bco skandovali a m\u00e1vali cedulemi s n\u00e1pisy. P\u0159i\u0161el jsem bl\u00ed\u017e \u2013 a ohro\u00admen jsem zjistil, \u017ee jsou to sloven\u0161t\u00ed imigranti, demonstruj\u00edc\u00ed za samo\u00adstatn\u00e9 Slovensko. P\u011bt t\u00fddn\u016f po vypu\u0161t\u011bn\u00ed \u00fastavn\u00edho \u010dl\u00e1nku o vedouc\u00ed \u00faloze komunistick\u00e9 strany v politick\u00e9m syst\u00e9mu! T\u0159i t\u00fddny po ustaven\u00ed prvn\u00ed vl\u00e1dy od roku 1948, kde nem\u011bli v\u011bt\u0161inu komunist\u00e9! \u010cty\u0159i dny po zvolen\u00ed prvn\u00edho nekomunistick\u00e9ho prezidenta! A oni u\u017e m\u011bli tento jedi\u00adn\u00fd po\u017eadavek, tuto jedinou starost.<\/p>\n
Tenhle z\u00e1\u017eitek m\u011b prov\u017edy vyl\u00e9\u010dil z bezstarostn\u00e9 samoz\u0159ejmosti, s jakou v\u011bt\u0161ina \u010cech\u016f pova\u017eovala loyalitu a sebeidentifikaci Slov\u00e1k\u016f ke spole\u010dn\u00e9mu st\u00e1tu jako danost, kterou nem\u016f\u017ee hrstka militantn\u00edch nacionalist\u016f a legra\u010dn\u00edch n\u00e1rodovc\u016f zm\u011bnit. Byl to ohromn\u00fd omyl, tak b\u011b\u017en\u00fd u p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edka toho v\u011bt\u0161\u00edho, siln\u011bj\u0161\u00edho n\u00e1roda, kter\u00fd s identifikac\u00ed se sv\u00fdm st\u00e1tem nem\u00e1 sebemen\u0161\u00ed probl\u00e9m a tot\u00e9\u017e automaticky p\u0159epo\u00adkl\u00e1d\u00e1 i u v\u0161ech ostatn\u00edch ob\u010dan\u016f federace.<\/p>\n
D\u00e1l u\u017e to zn\u00e1me. Nam\u00edsto z\u00e1sadn\u00edch transforma\u010dn\u00edch krok\u016f \u0159e\u0161il u\u017e ten kooptovan\u00fd feder\u00e1ln\u00ed parlament na ja\u0159e 1990 n\u00e1zev spole\u010dn\u00e9\u00adho st\u00e1tu b\u011bhem takzvan\u00e9 poml\u010dkov\u00e9 v\u00e1lky. Byl jsem poslancem \u010cNR, kdy\u017e mezi n\u00e1s tehdy p\u0159i\u0161el V\u00e1clav Havel a p\u0159ednesl projev o c\u00edlech na\u0161\u00ed zahrani\u010dn\u00ed politiky. V\u0161ichni kolegov\u00e9 j\u00e1sav\u011b tleskali, jen j\u00e1 si dovolil za otr\u00e1ven\u00e9ho mru\u010den\u00ed ostatn\u00edch doj\u00edt k \u0159e\u010dni\u0161ti a zeptat se hlavy st\u00e1\u00adtu, pro\u010d o tomto t\u00e9matu v\u016fbec mluv\u00ed zde, na republikov\u00e9 \u00farovni, kdy\u017e podle kompeten\u010dn\u00edho z\u00e1kona m\u00e1 zahrani\u010dn\u00ed politiku v gesci feder\u00e1ln\u00ed vl\u00e1da. Havel m\u011b tehdy \u201euklidnil\u201c slovy, \u017ee podobn\u00fd projev pronese z\u00edtra na p\u016fd\u011b Slovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady. \u010cili dal m\u00fdm pochybnostem o spr\u00e1v\u00adnosti obch\u00e1zen\u00ed feder\u00e1ln\u00ed p\u016fdy necht\u011bn\u011b zapravdu.<\/p>\n
Roky mezi volbami v roce 1990 a 1992 byly pln\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed \u201epo hra\u00addech a z\u00e1mc\u00edch\u201c, kde slovensk\u00e1 reprezentace navrhovala takov\u00e9 for\u00admy uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed vztah\u016f obou republik, kter\u00e9 byly s fungov\u00e1n\u00edm federace zcela neslu\u010diteln\u00e9. Kolbi\u0161t\u011bm t\u011bchto boj\u016f se stal zejm\u00e9na kompeten\u010dn\u00ed z\u00e1kon, kter\u00fd m\u011bl v o\u010d\u00edch slovensk\u00e9 reprezentace ud\u011blat z feder\u00e1ln\u00edch instituc\u00ed jen form\u00e1ln\u00ed slupku. M\u00e1m tak\u00e9 v pam\u011bti, jak b\u011bhem t\u011bchto jedn\u00e1n\u00ed po\u017e\u00e1dal tehdej\u0161\u00ed \u010desk\u00fd premi\u00e9r Petr Pithart o sly\u0161en\u00ed na pr\u00e1\u00adv\u011b prob\u00edhaj\u00edc\u00ed sch\u016fzi Meziparlamentn\u00edho klubu demokratick\u00e9 pravice v \u010cesk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rad\u011b a tam s o\u010dima navrch hlavy zv\u011bstoval, \u017ee Slo\u00advensk\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed rada pr\u00e1v\u011b vyhl\u00e1sila nad\u0159azenost republikov\u00e9ho pr\u00e1va nad pr\u00e1vem feder\u00e1ln\u00edm. A cht\u011bl, abychom hned demonstrativn\u011b ud\u011blali recipro\u010dn\u00ed krok. To bychom se ale stali spoluvin\u00edky demont\u00e1\u017ee federace, kterou jsme v\u0161ak my ch\u00e1pali jako jednostrann\u00fd slovensk\u00fd emancipa\u010dn\u00ed proces, u n\u011bj\u017e n\u00e1m nezb\u00fdv\u00e1 nic jin\u00e9ho, ne\u017e ho pochopit a respektovat. Pithart ode\u0161el s nepo\u0159\u00edzenou.<\/p>\n
Pak p\u0159i\u0161ly volby 1992 a jasn\u00fdm sign\u00e1lem budouc\u00edho v\u00fdvoje se sta\u00adla nominace v\u00edt\u011bzn\u00e9 ODS na funkci \u010desk\u00e9ho premi\u00e9ra. P\u0159edseda strany V\u00e1clav Klaus \u2013 pro mnoh\u00e9 p\u0159ekvapiv\u011b \u2013 p\u0159ijal nominaci na republiko\u00adv\u00e9ho, nikoli feder\u00e1ln\u00edho premi\u00e9ra. Byla to od V\u00e1clava Klause srozumi\u00adteln\u00e1 a v\u0161em jasn\u011b viditeln\u00e1 demonstrace realistick\u00e9ho postoje, kter\u00fd bral proces vyhas\u00edn\u00e1n\u00ed federace jako neodvratn\u00fd fakt. N\u00e1sledovaly ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9, slovensk\u00fdmi poslanci obstruovan\u00e9 volby feder\u00e1ln\u00edho pre\u00adzidenta a ag\u00f3nie federace vyvrcholila vyhl\u00e1\u0161en\u00edm N\u00e1rodn\u00ed rady Slo\u00advensk\u00e9 republiky o slovensk\u00e9 svrchovanosti 17. srpna 1992. P\u0159esn\u011b takov\u00fdm aktem vznikly nap\u0159\u00edklad postsov\u011btsk\u00e9 nebo postjugosl\u00e1vsk\u00e9 republiky, jejich\u017e samostatnost nikdo nezpochyb\u0148uje. D\u00e1 se popr\u00e1\u00advu \u0159\u00edci, \u017ee pr\u00e1v\u011b t\u00edmto krokem federace fakticky definitivn\u011b skon\u010dila. Respektoval to i tehdej\u0161\u00ed feder\u00e1ln\u00ed prezident V\u00e1clav Havel, kter\u00fd t\u00fd\u017e den (s platnost\u00ed o t\u0159i dny pozd\u011bji) na jednostrann\u00e9 vyhl\u00e1\u0161en\u00ed Slov\u00e1k\u016f reagoval svou demis\u00ed. U\u017e toti\u017e nebylo, \u010demu by prezidentoval. Zb\u00fdva\u00adlo jen dohodnout procedury \u201elikvidace zanikl\u00e9 firmy\u201c. Pokud mo\u017eno ko\u00adoperativn\u011b, konstruktivn\u011b, rychle a \u010dist\u011b.<\/p>\n
A to bylo \u00fakolem historick\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed ve vile Tugendhat. Ne, tam proces osamostatn\u011bn\u00ed Slovenska, tedy rozpadu federace neza\u010dal. Tam byl zavr\u0161en. L\u00e9pe \u0159e\u010deno, tam byl dohodnut proces, j\u00edzdn\u00ed \u0159\u00e1d tohoto ukon\u010den\u00ed. A p\u0159esn\u011b o zrodu t\u011bchto dohod jsou n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvky.<\/p>\n
\u00davod ke knize „Konec \u010ceskoslovenska: 30 let od vily Tugendhat“ (sborn\u00edku IVK \u010d. 62\/2022).<\/a><\/em><\/p>\n