Trikolora<\/span><\/span><\/strong><\/p>\n<\/div>\n Trikolora vznikla odchodem dvou poslanc\u016f ODS, V\u00e1clava Klause mlad\u0161\u00edho a Zuzany Majerov\u00e9. D\u016fvod je celkem kuri\u00f3zn\u00ed. P\u0159i projedn\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159ijet\u00ed GDPR \u0159ekl n\u011bkdej\u0161\u00ed zakladatel Trikolory toto: \u201eNezlobte se, mn\u011b to p\u0159ipom\u00edn\u00e1, my jsme jak \u017eidovsk\u00fd v\u00fdbor, kdy\u017e n\u00e1m \u0159ekli, \u017ee m\u00e1me vypravit transport a my jenom tak jako rozhodujeme, \u017ee teda ty nemocn\u00e9 \u017eeny je\u0161t\u011b nepo\u0161leme, ty p\u016fjdou a\u017e p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm vlakem. Ale jinak d\u011bl\u00e1me to, co n\u00e1m \u0159eknou.\u201c ODS Klausovi ukon\u010dilo \u010dlenstv\u00ed a Zuzana Majerov\u00e1, kter\u00e1 s t\u00edmto krokem nesouhlasila, na protest ode\u0161la. Hnut\u00ed vzniklo v roce 2019. Ve volb\u00e1ch v roce 2021 Klaus opustil politiku a p\u0159edsednickou \u0161tafetu p\u0159evzala Majerov\u00e1. Za zm\u00ednku stoj\u00ed, \u017ee prvn\u00edm m\u00edstop\u0159edsedou je Petr \u0160t\u011bp\u00e1nek, rovn\u011b\u017e b\u00fdval\u00fd \u010dlen ODS.<\/span><\/p>\n<\/div>\n Podle ODS v\u0161ak byl incident s \u017eidovsk\u00fdm transportem jen posledn\u00ed kapkou poh\u00e1ru trp\u011blivosti se synem otce zakladatele. Mezi dal\u0161\u00ed d\u016fvody pat\u0159ilo: poru\u0161ov\u00e1n\u00ed programu, ve\u0159ejn\u00e9 \u00fatoky na stranick\u00e9 kolegy a tak\u00e9 podpora protikandid\u00e1ta Ladislava Jakla, kter\u00fd v roce 2018 usiloval o k\u0159eslo v sen\u00e1tu. \u010c\u00edm je zaj\u00edmav\u00e1 podpora Ladislava Jakla? Je to \u010dlov\u011bk, kter\u00fd m\u00e1 vazby na SPD a b\u00fdval\u00e9ho prezidenta Klause. Zm\u00edn\u011bn\u00e1 ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 kandidatura do sen\u00e1tu a o rok pozd\u011bji zvolen\u00ed do Rady pro rozhlasov\u00e9 a televizn\u00ed vys\u00edl\u00e1n\u00ed prob\u011bhla pr\u00e1v\u011b pod hlavi\u010dkou hnut\u00ed Tomia Okamury. S Klausem ho poj\u00ed dlouholet\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Je \u010dlenem spr\u00e1vn\u00ed rady Nada\u010dn\u00edho fondu Institutu V\u00e1clava Klause, v n\u00ed\u017e v roce 2004 nahradil b\u00fdval\u00e9ho prezidentsk\u00e9ho mluv\u010d\u00edho V\u00e1clava Klause Petra H\u00e1jka, zakladatele a \u0161\u00e9fredaktora serveru Protiproud. O n\u011bm je\u0161t\u011b bude \u0159e\u010d. Ale zp\u011bt k Jaklovi. S n\u00edm je toti\u017e spojen dal\u0161\u00ed partner Tomia Okamury: Svobodn\u00ed.<\/span><\/p>\n<\/div>\n Svobodn\u00ed<\/span><\/span><\/strong><\/p>\n<\/div>\n Tuto libertari\u00e1nskou stranu zakl\u00e1dali b\u00fdval\u00ed \u010dlenov\u00e9 ODS. V jejich \u010dele jako prvn\u00ed st\u00e1l st\u00e1l Petr Mach. P\u0159ed zalo\u017een\u00edm strany p\u016fsobil v Centru pro ekonomiku a politiku, pozd\u011bji zn\u00e1m\u00e9m jako Institut V\u00e1clava Klause. B\u00fdval\u00e9mu prezidentovi rovn\u011b\u017e d\u011blal b\u011bhem prvn\u00edho funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed mluv\u010d\u00edho. V reakci na prohran\u00e9 volby v roce 2017 odstoupil z funkce p\u0159edsedy a rok nato ukon\u010dil \u010dlenstv\u00ed. V roce 2019 kr\u00e1tce spolupracoval s Trikolorou. O \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji se stal \u010dlenem SPD. Celkem vyst\u0159\u00eddal \u010dty\u0159i strany.<\/span><\/p>\n<\/div>\n Svobodn\u00ed maj\u00ed k SPD n\u00e1zorov\u011b bl\u00edzko. V roce 2012 vyslali do prezidentsk\u00fdch voleb ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho Ladislava Jakla. Jeho politick\u00e9 z\u00e1sady<\/a> se a\u017e podez\u0159ele podobaj\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00edm \u010dlen\u016f SPD. V roce 2016 prohl\u00e1sil<\/a>, \u017ee volebn\u00ed pr\u00e1vo \u017een byla chyba. V dob\u011b jeho kandidatury zb\u00fdvaly je\u0161t\u011b dva roky do zalo\u017een\u00ed prvn\u00edho Okamurova hnut\u00ed \u00dasvit.<\/span><\/p>\n<\/div>\n Strana si s sebou nese rovn\u011b\u017e kontroverze sv\u00fdch kandid\u00e1t\u016f z let 2009 a 2010, Ladislava B\u00e1tory<\/a> a Michala Kretschmera. Kretschmer ze seznamu kandid\u00e1t\u016f po p\u0159edvolebn\u00edm interview<\/a> s tehdej\u0161\u00edm p\u0159edsedou Petrem Machem zmizel. Na sv\u00e9m blogu<\/a> po\u017eadoval zaveden\u00ed trestu smrti za \u0161\u00ed\u0159en\u00ed \u201ehomosexualismu\u201c. Krom sv\u00e9 otev\u0159en\u00e9 nen\u00e1visti k LGBT+ komunit\u011b se sna\u017eil relativizovat rasismus<\/a>. Druh\u00fd zmi\u0148ovan\u00fd, Ladislav B\u00e1tora, se podle \u010dl\u00e1nku t\u00fdden\u00edku Respekt z \u0159\u00edjna 2003 n\u00e1zorov\u011b ztoto\u017e\u0148oval s J\u00f6rgem Haiderem, \u010dlenem neonacistick\u00e9<\/a> Svobodn\u00e9 strany Rakouska nebo Jeanem-Marie Le Penem, spoluzakladatelem francouzsk\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho sdru\u017een\u00ed. Po sn\u011bmovn\u00edch volb\u00e1ch v roce 2010 ze strany ode\u0161el. O rok pozd\u011bji za\u010dal p\u016fsobit jako poradce na ministerstvu \u0161kolstv\u00ed. V t\u00e9m\u017ee roce se objevily nov\u00e9 informace o jeho vazb\u00e1ch na extremisty<\/a>. V\u00e1clav Klaus na jeho kauzu reagoval<\/a> slovy, \u017ee se jedn\u00e1 o \u201ediktaturu politick\u00e9 korektnosti\u201c. Na Svobodn\u00e9 m\u011bl vazby i dezinforma\u010dn\u00ed web Euport\u00e1l<\/a>. Jeden ze \u010dlen\u016f Svobodn\u00fdch a jejich p\u0159\u00edpravn\u00e9ho v\u00fdboru, Benjamin Kuras, byl \u010destn\u00fdm p\u0159edsedou redak\u010dn\u00ed rady. Na Kurase ve sv\u00fdch p\u0159\u00edsp\u011bvc\u00edch v souvislosti s antisemitismem \u010dasto odkazuje Tomio Okamura, kter\u00fd o n\u011bm r\u00e1d p\u00ed\u0161e jako o \u017eidovsk\u00e9m spisovateli. M\u00e1 to jeden h\u00e1\u010dek: Kuras nen\u00ed etnick\u00fd \u017did, jen se hl\u00e1s\u00ed k judaismu. Antisemitismus nen\u00ed antijudaismus.<\/span><\/p>\n<\/div>\n V dob\u011b, kdy m\u011bla strana sv\u00e9ho jedin\u00e9ho poslance v Evropsk\u00e9m parlamentu, byla sou\u010d\u00e1st\u00ed Aliance za p\u0159\u00edmou demokracii v Evrop\u011b. V roce 2017 do\u0161lo k jej\u00edmu rozpu\u0161t\u011bn\u00ed, proto\u017ee se uk\u00e1zalo, \u017ee zneu\u017e\u00edvala pen\u00edze z eurofond\u016f<\/a>. Pon\u011bkud ironicky v\u016f\u010di tomu vyzn\u00edv\u00e1 eurokampa\u0148 do voleb z roku 2019 v koalici \u201eSvobodn\u00ed, Liberland a Radostn\u00e9 \u010cesko – ODEJDEME BEZ PLACEN\u00cd\u201c.<\/span><\/span><\/p>\n<\/div>\n \u010clenem Svobodn\u00fdch byl i Mat\u011bj Gregor, nyn\u011bj\u0161\u00ed mlad\u00e1 hv\u011bzda Motorist\u016f a n\u011bkdej\u0161\u00ed p\u0159edseda spolku Odchod, kter\u00fd usiloval o vystoupen\u00ed z Evropsk\u00e9 unie. Shodou n\u00e1hodou se Motorist\u00e9 sob\u011b je\u0161t\u011b p\u0159ed transformac\u00ed strany jmenovali Referendum o Evropsk\u00e9 unii. Gregor ov\u0161em tvrd\u00ed, \u017ee v tomhle se jeho n\u00e1zor posunul.<\/span><\/p>\n<\/div>\n PRO<\/span><\/span><\/strong><\/p>\n<\/div>\n Hnut\u00ed pr\u00e1vn\u00edka a profesion\u00e1ln\u00edho demonstranta Jind\u0159icha Rajchla je z cel\u00e9ho \u010dty\u0159spolku nejmlad\u0161\u00ed. Krom toho, \u017ee Rajchl byl d\u0159\u00edve \u010dlenem Trikolory, zde nen\u00ed nic zaj\u00edmav\u00e9ho.<\/span><\/p>\n<\/div>\n Akce D.O.S.T.<\/span><\/span><\/strong><\/p>\n<\/div>\n Tak jako krajn\u00ed levice m\u00e1 sv\u00e9 STA\u010cILO!, tak se krajn\u00ed pravice sdru\u017euje do spolku Akce D.O.S.T. Rozd\u00edl je v tom, \u017ee je star\u0161\u00ed. P\u0159i sv\u00e9m vzniku v roce 2010 navazoval na stejnojmennou petici zalo\u017eenou o t\u0159i roky d\u0159\u00edve. Prvn\u00edm p\u0159edsedou byl Ladislav B\u00e1tora, pot\u00e9 katolick\u00fd publicista Michal Sem\u00edn, o n\u011bm\u017e je\u0161t\u011b bude \u0159e\u010d, a v sou\u010dasnosti jej vede p\u0159isp\u011bvatel webu Protiproud Petr Bahn\u00edk. Bahn\u00edk byl v roce 2009 spolu se Sem\u00ednem, Kurasem a B\u00e1torou na kandid\u00e1tce Svobodn\u00fdch<\/a> do eurovoleb. V roce 2015 zalo\u017eil petici K\u0159es\u0165an\u00e9 na obranu p\u0159ed ileg\u00e1ln\u00ed migrac\u00ed<\/a>. Mezi petenty je nap\u0159\u00edklad Michal Sem\u00edn, Petr H\u00e1jek a Roman Cardal, p\u0159edseda Spolku pro svatov\u00e1clavsk\u00e1 studia a spolupracovn\u00edk Ob\u010dansk\u00e9ho institutu zalo\u017een\u00e9ho Michalem Sem\u00ednem. Po Sem\u00ednovi p\u0159evzal veden\u00ed OI Roman Joch, jeho\u017e man\u017eelka stoj\u00ed v \u010dele Aliance pro rodinu. Akce D.O.S.T. byla zn\u00e1m\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky protest\u016fm v\u016f\u010di pochodu Prague Pride. Z akce D.O.S.T. je nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edm \u010dlenem publicista Michal Sem\u00edn.<\/span><\/p>\n<\/div>\n Michal Sem\u00edn je velice aktivn\u00ed. Krom\u011b Ob\u010dansk\u00e9ho institutu a akce D.O.S.T. zakl\u00e1dal nap\u0159. Institut svat\u00e9ho Josefa a \u010dasopis Te Deum, kde sed\u011bl v redak\u010dn\u00ed rad\u011b i Kretschmer<\/a>. Rovn\u011b\u017e jde o \u010dlov\u011bka, kter\u00fd \u0161\u00ed\u0159\u00ed konspira\u010dn\u00ed teorie nap\u0159. o \u017eidobol\u0161evismu<\/a> a Velk\u00e9 v\u00fdm\u011bn\u011b<\/a>, p\u0159\u00e1tel\u00ed se s antisemity a u\u017e v roce 2006 p\u0159ed n\u00edm nep\u0159\u00edmo varovali \u010de\u0161t\u00ed biskupov\u00e9<\/a>. V roce 2019 byl nominandem SPD na post \u010dlena rady \u010cTK. V t\u00e9 dob\u011b o n\u011bm jeho n\u011bkdej\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel Martin C. Putna prohl\u00e1sil<\/a>, \u017ee Sem\u00ednovy n\u00e1zory maj\u00ed p\u016fvod v postoj\u00edch americk\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 pravice. Sem\u00edn v roce 2022 spolu s politologem Petrem Drul\u00e1kem a levicovou ekonomkou Ilonou \u0160vihl\u00edkovou zakl\u00e1dal vlasteneck\u00fd spolek Svatopluk, kter\u00fd person\u00e1ln\u011b propojuje hnut\u00ed SPD a STA\u010cILO!.<\/span><\/p>\n<\/div>\n Tak\u00e9 se \u0159ad\u00ed k p\u0159\u00edznivc\u016fm kontroverzn\u00edch lefebvrist\u016f, t\u00e9\u017e zn\u00e1m\u00fdm jako kn\u011b\u017esk\u00e9 bratrstvo svat\u00e9ho Pia X., zalo\u017een\u00e9 francouzsk\u00fdm kn\u011bzem Marcelem Lefebvre. \u010c\u00edm jsou lefebvrist\u00e9 zaj\u00edmav\u00ed? Jejich zakladatel sv\u011btil biskupy proti v\u016fli pape\u017ee, a proto byli \u010dlenov\u00e9 zhruba 20 let exkomunikov\u00e1ni. Daleko d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed jsou jejich n\u00e1zory. V r\u00e1mci c\u00edrkve se \u0159ad\u00ed do tradicionalistick\u00e9ho proudu. C\u00edrkve sjednocen\u00e9 s \u0158\u00edmem jsou vn\u00edm\u00e1ny ohledn\u011b spole\u010densk\u00fdch ot\u00e1zek jako konzervativn\u00ed. Lefebvrist\u00e9 v\u0161ak zach\u00e1zej\u00ed je\u0161t\u011b d\u00e1l a stav\u00ed se proti ve\u0161ker\u00fdm liber\u00e1ln\u00edm zm\u011bn\u00e1m, kter\u00e9 vze\u0161ly z 2. vatik\u00e1nsk\u00e9ho koncilu, a vymezuj\u00ed se proti modernizaci c\u00edrkve. \u0158ad\u00ed se tedy k reakcion\u00e1\u0159\u016fm neboli \u201ezp\u00e1te\u010dn\u00edk\u016fm\u201c. Sem\u00ednovy postoje jsou patrn\u00e9 v rozhovoru pro Reflex z roku 2009<\/a>. Zde se sna\u017eil h\u00e1jit bratrstvo v reakci na vyj\u00e1d\u0159en\u00ed k jednomu z lefebvristick\u00fdch biskup\u016f, ned\u00e1vno zesnul\u00e9ho Richarda Williamsona, kter\u00fd pop\u00edral holokaust. Pr\u00fd \u0161lo o biskup\u016fv osobn\u00ed n\u00e1zor, nikoliv ofici\u00e1ln\u00ed postoj bratrstva.<\/span><\/p>\n<\/div>\n SVATOPLUK<\/span><\/span><\/strong><\/p>\n<\/div>\n Svatopluk se prezentuje jako spolek sjednocuj\u00edc\u00ed vlastence nap\u0159\u00ed\u010d politick\u00fdm spektrem. Sv\u00fdm n\u00e1zvem a zejm\u00e9na logem odkazuje na pov\u011bst o kn\u00ed\u017eeti Svatoplukovi a jeho synech. Spojen\u00e9 pruty maj\u00ed symbolizovat n\u00e1rodn\u00ed jednotu. T\u0159i pruty lze br\u00e1t tak\u00e9 jako odkaz na t\u0159i stavy, pop\u0159\u00edpad\u011b spole\u010densk\u00e9 t\u0159\u00eddy. Zejm\u00e9na tak\u00e9 reprezentuj\u00ed zakladatele Svatopluku a jejich \u201especializaci\u201c. Prut tradice veden\u00fd Michalem Sem\u00ednem p\u0159edstavuje k\u0159es\u0165anskou konservativn\u00ed pravici. Prut solidarita je spjat s levicov\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm Ilony \u0160vihl\u00edkov\u00e9. A nakonec podnikatelsky zam\u011b\u0159en\u00fd prut prosperita \u0159\u00edd\u00ed kdov\u00ed pro\u010d s\u00e1m \u0161\u00e9f Petr Drul\u00e1k, ozna\u010dovan\u00fd za \u201epatrona\u201c hnut\u00ed STA\u010cILO!. Ve kter\u00e9m sv\u011bt\u011b jsou komunist\u00e9 kapitalisticky zalo\u017een\u00ed?<\/span><\/p>\n<\/div>\n Lid\u00e9 ze Svatopluku jsou aktivn\u00ed i v Jungmannov\u011b n\u00e1rodn\u00ed akademii. Z hlavn\u00ed trojice zde u\u010d\u00ed Petr Drul\u00e1k a Ilona \u0160vihl\u00edkov\u00e1. Z dal\u0161\u00edch tv\u00e1\u0159\u00ed je v seznamu pouze Tom\u00e1\u0161 Dole\u017eal, poradce p\u0159edsednictva klubu SPD a vedouc\u00ed Komise pro mezin\u00e1rodn\u00ed politiku v Okamurov\u011b politick\u00e9 neziskovce. Abyste v\u0161ak m\u011bli p\u0159edstavu, kdo dal\u0161\u00ed na Jugmannov\u011b akademii p\u016fsob\u00ed, zde je v\u00fd\u010det t\u011bch nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch:<\/span><\/p>\n<\/div>\n V\u0161ichni svat\u00ed<\/span><\/span><\/strong><\/p>\n<\/div>\n S n\u00e1rodoveckou sc\u00e9nou jsou spojeny i instituty se jm\u00e9ny svat\u00fdch. Konkr\u00e9tn\u011b Institut svat\u00e9ho Josefa, Institut svat\u00e9ho Vojt\u011bcha (Patrimonium sancti Adalberti) a Spole\u010dnost pro svatov\u00e1clavsk\u00e1 studia. Spojuj\u00ed dva zd\u00e1nliv\u011b t\u011b\u017eko slu\u010diteln\u00e9 sv\u011bty: n\u00e1bo\u017eensk\u00fd s vlasteneck\u00fdm. Prvn\u00ed dva instituty jsou d\u00edlem ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t zm\u00edn\u011bn\u00e9ho Michala Sem\u00edna. T\u0159et\u00ed je spojen s Romanem Cardalem. Mezi autory publikac\u00ed SSSZ se v\u0161ak \u010dasto objevuje i Sem\u00edn s Bahn\u00edkem. Jednou z velk\u00fdch akc\u00ed bylo Setk\u00e1n\u00ed k obnov\u011b \u010desk\u00e9 st\u00e1tnosti v z\u00e1\u0159\u00ed 2022, jeho\u017e se \u00fa\u010dastnil i Miroslav \u0160ev\u010d\u00edk.<\/span><\/p>\n<\/div>\n Institut svat\u00e9ho Vojt\u011bcha m\u00e1 skrze Sem\u00edna a Drul\u00e1ka kontakty nap\u0159. na rakouskou neonacistickou stranu Svobodn\u00fdch, v\u00edt\u011bze posledn\u00edch parlamentn\u00edch voleb, a ma\u010farsk\u00fd Fidesz Viktora Orb\u00e1na, jejich\u017e z\u00e1stupci se na konferenc\u00edch institutu pravideln\u011b objevuj\u00ed. Hosty t\u011bchto akc\u00ed b\u00fdvaj\u00ed tak\u00e9 politici za ANO a SPD<\/a>. Bl\u00edzko k t\u00e9to part\u011b m\u00e1 i kardin\u00e1l Dominik Duka. V roce 2023 se konference \u00fa\u010dastnil i b\u00fdval\u00fd ministr spravedlnosti za ODS Pavel Bla\u017eek. Jeden ze zakladatel\u016f spolku, David \u010c\u00e1stek d\u0159\u00edve dozoroval ve zkrachoval\u00e9 rusk\u00e9 bance ERB bank<\/a> spolupracuj\u00edc\u00ed s lidmi okolo Vladimira Putina. Z\u00e1rove\u0148 jde o p\u0159\u00edtele vlivn\u00e9ho mu\u017ee b\u00fdval\u00e9ho prezidenta Zemana Martina Nejedl\u00e9ho, s n\u00edm\u017e Bla\u017eek na podzim 2021 jednal o jmenov\u00e1n\u00ed vl\u00e1dy Petra Fialy, kter\u00fd Bla\u017ekovy pr\u016f\u0161vihy dlouhodob\u011b kryl.<\/span><\/p>\n<\/div>\n Okamurova politick\u00e1 neziskovka<\/span><\/span><\/strong><\/p>\n<\/div>\n Strany a hnut\u00ed maj\u00ed za spln\u011bn\u00ed ur\u010dit\u00fdch podm\u00ednek pr\u00e1vo na p\u0159\u00edsp\u011bvek na provoz politick\u00e9ho institutu. ANO m\u00e1 Institut pro politiku a spole\u010dnost, ODS m\u00e1 Prav\u00fd b\u0159eh, lidovci maj\u00ed Institut pro k\u0159es\u0165ansko-demokratickou politiku, TOP 09 m\u00e1 Topaz. SPD si po volb\u00e1ch v roce 2021 zalo\u017eilo Institut svobody a p\u0159\u00edm\u00e9 demokracie, jeho\u017e n\u00e1zev se dob\u0159e plete s Institutem svobody a demokracie p\u0159ezd\u00edvan\u00e9mu Institut Bobo\u0161\u00edkov\u00e9. V lednu 2023 po\u0159\u00e1dal institut semin\u00e1\u0159 s n\u00e1zvem Ko\u0159eny a tradice modern\u00ed \u010desk\u00e9 st\u00e1tnosti<\/a>. Akci inicioval Ji\u0159\u00ed Kobza, kter\u00fd pozd\u011bji z SPD ode\u0161el. Sestavu panelist\u016f tvo\u0159ila i jm\u00e9na, kter\u00e1 se tu ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t opakovala: Michal Sem\u00edn a Roman Cardal. \u010cl\u00e1nek o akci vy\u0161el i na webu Protiproud. Sem\u00edn ov\u0161em nen\u00ed jedin\u00fdm p\u0159\u00edkladem k\u0159es\u0165ansk\u00e9 pravice. P\u0159edseda institutu Josef Neru\u0161il je podle kn\u011bze Tom\u00e1\u0161e Hal\u00edka<\/a> spoluodpov\u011bdn\u00fd za p\u0159\u00edklon kardin\u00e1la Dominika Duky k dezinformac\u00edm a krajn\u00ed pravici.<\/span><\/p>\n<\/div>\n Na podzim 2024 se konal semin\u00e1\u0159 \u201eZachra\u0148me na\u0161e d\u011bti p\u0159ed genderov\u00fdmi ideologiemi\u201c. Jedn\u00edm z panelist\u016f je Zden\u011bk Chytra, m\u00edstop\u0159edseda spolku Tradi\u010dn\u00ed rodina, \u010dlov\u011bk s vazbami na neonacisty<\/a> a takt\u00e9\u017e na dezinforma\u010dn\u00ed a proruskou sc\u00e9nu<\/a>. V dubnu 2023 poskytl rozhovor<\/a> pro proruskou sektu Tvo\u0159iv\u00e1 spole\u010dnost. Jeho knihy se prod\u00e1vaj\u00ed na webu Slovansk\u00e1 kultura spojuj\u00edc\u00ed slovanstv\u00ed a ezoterismus. Za v\u0161e mluv\u00ed \u010dl\u00e1nek z prosince 2022 \u201eEsoterick\u00fd v\u00fdznam rasismu a jeho vliv na v\u00fdvoj lidstva\u201c.<\/span><\/p>\n<\/div>\n Web tak\u00e9 \u010dasto zmi\u0148uje rakousk\u00e9ho okultistu Roberta Steinera. \u201eDle R. Steinera se nyn\u00ed nach\u00e1z\u00edme v 5. v\u011bku zemsk\u00e9ho v\u00fdvoje, za n\u011bj\u017e odpov\u00edd\u00e1 \u00e1rijsk\u00e1 rasa, aktu\u00e1ln\u011b v situaci, kdy by m\u011blo doj\u00edt k p\u0159echodu z p\u00e1t\u00e9 sf\u00e9ry do sf\u00e9ry \u0161est\u00e9 a ot\u011b\u017ee v\u00fdvoje p\u0159eb\u00edr\u00e1 slovansk\u00e1 podrasa od podrasy germ\u00e1nsk\u00e9.\u201c Celkov\u00fd dojem z panslavisticky a prorusky zam\u011b\u0159en\u00e9ho webu podtrhuje slovansk\u00e1 svastika v logu str\u00e1nky a \u010dl\u00e1nek o \u00fadajn\u00e9 v\u00e1lce Z\u00e1padu proti Rusku. Jedin\u00e9, \u010d\u00edm se li\u0161\u00ed pangermanismus od panslavismu, je to, co n\u00e1sleduje po p\u0159edpon\u011b pan.<\/span><\/p>\n<\/div>\n Spolk\u016f nen\u00ed nikdy dost<\/span><\/span><\/strong><\/p>\n<\/div>\n V\u0161echno v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 se propojuje v iniciativ\u011b Zachra\u0148me n\u00e1\u0161 st\u00e1t. Jako kdyby nesta\u010dilo, \u017ee n\u00e1rodoveck\u00fdch organizac\u00ed a politick\u00fdch stran je u\u017e tak p\u0159ehr\u0161el. Ve v\u00fdboru sed\u00ed Ji\u0159\u00ed Kobza, Zuzana Majerov\u00e1, Ladislav Jakl a Petr Bahn\u00edk. D\u00e1le Marek Obrtel, b\u00fdval\u00fd arm\u00e1dn\u00ed l\u00e9ka\u0159, velitel \u201epolovojensk\u00e9 organizace\u201c N\u00e1rodn\u00ed domobrana, kter\u00e1 byla v roce 2019 v hled\u00e1\u010dku ministerstva vnitra. V l\u00e9t\u011b 2025 na akci N\u00e1rodn\u00ed domobrany p\u0159edseda \u010cSNS a volebn\u00ed l\u00eddr hnut\u00ed STA\u010cILO v Kr\u00e1lovehradeck\u00e9m kraji Michal Klus\u00e1\u010dek tr\u00e9noval \u010dleny spolku Svatopluk<\/a>. Obrtelova politick\u00e1 kari\u00e9ra zahrnuje protestn\u00ed sc\u00e9nu. Dvakr\u00e1t kandidoval za \u010ceskou stranu n\u00e1rodn\u011b soci\u00e1ln\u00ed, z toho jednou pod maskou STA\u010cILO do krajsk\u00e9ho zastupitelstva. P\u0159i \u201ecovidov\u00fdch\u201c sn\u011bmovn\u00edch volb\u00e1ch kandidoval za Voln\u00fd blok exposlance SPD Lubom\u00edra Voln\u00e9ho. O \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji se spojil se STA\u010cILO. Dal\u0161\u00edm z \u010dlen\u016f v\u00fdboru je Zden\u011bk Koudelka, b\u00fdval\u00fd dlouholet\u00fd \u010dlen SOCDEM a \u00fastavn\u00ed pr\u00e1vn\u00edk, dnes je \u010dlenem Trikolory. Posledn\u00edm ze seznamu je homeopat V\u00e1clav Hrab\u00e1k.<\/span><\/p>\n<\/div>\n Kam a\u017e sah\u00e1 tento nep\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1m\u00fd spolek? Jeho chapadla se t\u00e1hnou nap\u0159\u00ed\u010d politickou sc\u00e9nou. V seznamu podepsan\u00fdch jsou \u010dty\u0159i n\u011bkdej\u0161\u00ed poslanci za SPD a tak\u00e9 p\u0159edseda pra\u017esk\u00e9 SPD Josef Neru\u0161il a poradce SPD Tom\u00e1\u0161 Dole\u017eal. D\u00e1le t\u0159eba dezinform\u00e1tor Ladislav Vrabel, n\u011bkolik signat\u00e1\u0159\u016f Charty 77 a paradoxn\u011b i v\u00fdznamn\u00e9 tv\u00e1\u0159e KS\u010cM Vojt\u011bch Filip a Josef Sk\u00e1la. Mezi dal\u0161\u00edmi je i podnikatel Zden\u011bk Jandejsek, podporovatel STA\u010cILO, Mat\u011bj Gregor, nyn\u011bj\u0161\u00ed poslanec za Motoristy, a Jana Turo\u0148ov\u00e1, \u010dlenka Svatopluku a \u010cSNS. Nesm\u00ed chyb\u011bt ani Michal Sem\u00edn.<\/span><\/p>\n<\/div>\n Za\u0161ti\u0165uj\u00ed se pofid\u00e9rn\u00edmi \u201ealternativn\u00edmi m\u00e9dii\u201c: Vltava News spadaj\u00edc\u00ed pod organizaci N\u00e1rodn\u00ed proud, TV Raptor, projekt sdru\u017een\u00ed Hej, ob\u010dan\u00e9, web O \u010dem se ml\u010d\u00ed, Asociace nez\u00e1visl\u00fdch m\u00e9di\u00ed a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b Protiproud Petra H\u00e1jka. Hej, ob\u010dan\u00e9 je jedn\u00edm z mnoha n\u00e1rodoveck\u00fdch sdru\u017een\u00ed a sv\u00fdm programem se od ostatn\u00edch nijak neli\u0161\u00ed. Vltava News s N\u00e1rodn\u00edm proudem V\u00e1clava Hrab\u00e1ka spad\u00e1 do kategorie revolu\u010dn\u00edho nacionalismu s p\u0159\u00edchut\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho fanatismu, tedy se stav\u00ed po bok Institutu sv. Josefa, Spole\u010dnosti pro svatov\u00e1clavsk\u00e1 studia a Patrimonium sancti Adalberti. Rozd\u00edl spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee zat\u00edmco ostatn\u00ed p\u016fsob\u00ed dojmem think-tank\u016f, Hrab\u00e1k se jev\u00ed jenom jako tuctov\u00fd konspira\u010dn\u00ed teoretik om\u00edlaj\u00edc\u00ed to, co u\u017e bylo \u0159e\u010deno nespo\u010detn\u011bkr\u00e1t. Podle n\u011bj je syst\u00e9m politick\u00fdch stran jen \u201en\u00e1strojem skryt\u00fdch nadn\u00e1rodn\u00edch \u0159\u00edd\u00edc\u00edch sktruktur<\/a>\u201c.<\/span><\/p>\n<\/div>\n Tomio Okamura o sv\u00e9m hnut\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee nen\u00ed fa\u0161istick\u00e9 ani nacistick\u00e9. Obklopuje se v\u0161ak lidmi, kte\u0159\u00ed maj\u00ed k t\u011bmto kruh\u016fm bl\u00edzko nebo jsou p\u0159\u00edmo jejich sou\u010d\u00e1st\u00ed. D\u011bje se tak nejen na lok\u00e1ln\u00ed, ale i na celoevropsk\u00e9 \u00farovni. To je v\u0161ak t\u00e9ma na jindy.<\/span><\/p>\n<\/div>\n\n