\u00dastavn\u00edm soudem vyhro\u017euje soci\u00e1ln\u00ed demokraci\u00ed ovl\u00e1dan\u00fd Sen\u00e1t prezidentu V\u00e1clavu Klausovi. U\u017e osm\u00fdm rokem u n\u011bj toti\u017e le\u017e\u00ed dodatek Evropsk\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed charty. Tu sice v roce 2003 p\u0159ijaly ob\u011b komory parlamentu rozd\u00edlem jedin\u00e9ho hlasu, ale bez podpisu prezidenta nem\u016f\u017ee vstoupit v platnost. Podepi\u0161, nebo to d\u00e1me k \u00dastavn\u00edmu soudu, vzkazuj\u00ed te\u010f sen\u00e1to\u0159i \u010cSSD a Petr Pithart z KDU-\u010cSL. Prezident nem\u00e1 povinnost podepsat, odpov\u00edd\u00e1 jim tajemn\u00edk prezidenta Ladislav Jakl.<\/p>\n
<\/p>\n
„Pokud prezident nevyhov\u00ed na\u0161\u00ed v\u00fdzv\u011b, navrhuji, abychom postupovali cestou kompeten\u010dn\u00edho sporu,“ \u0159ekl m\u00edstop\u0159edseda \u010cSSD Ji\u0159\u00ed Dienstbier. Za pravdu mu pak v \u010cesk\u00e9 televizi dal i p\u0159edseda strany Bohuslav Sobotka.<\/p>\n
\u201eMy jsme ten proces v Sen\u00e1tu zah\u00e1jili. Sen\u00e1t ji\u017e vyzval prezidenta republiky k tomu, aby podepsal dodatek k Evropsk\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed chart\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee je to ot\u00e1zka sp\u00ed\u0161e t\u00fddn\u016f ne\u017e m\u011bs\u00edc\u016f, kter\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed demokracie poskytla prezidentu republiky na to, aby respektoval v\u00fdzvu Sen\u00e1tu,\u201c uvedl Sobotka.<\/p>\n
P\u0159edseda Sen\u00e1tu, n\u011bkdej\u0161\u00ed odborov\u00fd p\u0159ed\u00e1k a soci\u00e1ln\u00ed demokrat Milan \u0160t\u011bch pro Parlamentn\u00edListy.cz celou z\u00e1le\u017eitost p\u0159\u00edli\u0161 komentovat necht\u011bl. \u201eSen\u00e1t u\u017e takto vyz\u00fdv\u00e1 prezidenta V\u00e1clava Klause pot\u0159et\u00ed. Po\u010dk\u00e1me, jak tato v\u00fdzva dopadne, v\u00edc bych celou z\u00e1le\u017eitost komentovat zat\u00edm necht\u011bl,\u201c \u0159ekl \u0160t\u011bch.<\/p>\n
To n\u011bkdej\u0161\u00ed p\u0159edseda \u00dastavn\u011bpr\u00e1vn\u00edho v\u00fdboru Sen\u00e1tu a n\u011bkdej\u0161\u00ed sen\u00e1tor \u010cSSD Ji\u0159\u00ed Vyvadil byl sd\u00edln\u011bj\u0161\u00ed. \u201eTo je klasick\u00e1 ostuda pro V\u00e1clava Klause,\u201c reagoval pro Parlamentn\u00edListy.cz. \u201eTo u\u017e byl obrovsk\u00fd spor v dob\u011b, kdy se Evropsk\u00e1 soci\u00e1ln\u00ed charta p\u0159ij\u00edmala, to nap\u011bt\u00ed bylo neskute\u010dn\u00e9,\u201c popisuje Vyvadil.<\/p>\n
Spor ozna\u010dil p\u0159edev\u0161\u00edm za ideologick\u00fd. \u201eNen\u00ed to pouze vyzn\u00e1n\u00edm evropsk\u00fdch socialistick\u00fdch a soci\u00e1ln\u011bdemokratick\u00fdch stran, tu chartu schv\u00e1lily i k\u0159es\u0165anskosoci\u00e1ln\u00ed strany. \u010cili je to v\u011bt\u0161inov\u00e1 v\u016fle cel\u00e9 Evropy a\u017e na n\u011bjak\u00e1 margin\u00e1ln\u00ed evropsk\u00e1 uskupen\u00ed typu euroskeptik\u016f.\u201c<\/p>\n
Vedle sen\u00e1tor\u016f \u010cSSD se pod v\u00fdzvu prezidentovi podepsal i m\u00edstop\u0159edseda Sen\u00e1tu Petr Pithart z KDU-\u010cSL. Ten, zd\u00e1 se, vid\u00ed v postupu v\u016f\u010di prezidentovi i \u0161ir\u0161\u00ed symboliku.<\/p>\n
\u201eJedn\u00e1me o v\u00fdzv\u011b, aby prezident ud\u011blal n\u011bco, co podle p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00edho n\u00e1zoru odborn\u00e9 ve\u0159ejnosti povinen ud\u011blat je. Nejedn\u00e1 se ale o jedin\u00fd p\u0159\u00edpad, kdy se pohybuje na hran\u011b \u00fastavy. Proto\u017ee byla schv\u00e1lena p\u0159\u00edm\u00e1 volba, je te\u010f velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 d\u00e1t kandid\u00e1t\u016fm najevo, \u017ee ne v\u0161e, co prezident ud\u011bl\u00e1, se p\u0159ejde kr\u010den\u00edm ramen,“ citoval Pitharta server prvnizpravy.cz.<\/p>\n
\u201ePokud jde o Dodatkov\u00fd protokol k Evropsk\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed chart\u011b, jde o mezin\u00e1rodn\u00ed smlouvu umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm odborov\u00fdm organizac\u00edm vystupovat jako \u017ealobce p\u0159ed Soudem Rady Evropy pro lidsk\u00e1 pr\u00e1va ve \u0160trasburku (nejde o soud EU\u00a0 – pozn. L. Jakl),“ p\u0159ipom\u00edn\u00e1 pro Parlamentn\u00edListy.cz tajemn\u00edk prezidenta Ladislav Jakl.<\/p>\n
Ten v t\u00e9 souvislosti uvedl, \u017ee\u00a0pot\u0159ebnou \u00fastavn\u00ed v\u011bt\u0161inu z\u00edskal dodatek jen rozd\u00edlem jedin\u00e9ho hlasu. \u201eN\u011bco takov\u00e9ho je v \u010desk\u00e9 \u00fastavn\u00ed historii jedine\u010dn\u00e9. To bylo d\u016fvodem, pro\u010d prezident republiky tehdy tuto mezin\u00e1rodn\u00ed smlouvu neratifikoval. Je v\u00edce ne\u017e pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee Poslaneck\u00e1 sn\u011bmovna ve sv\u00e9m sou\u010dasn\u00e9m slo\u017een\u00ed by souhlas k ratifikaci pravd\u011bpodobn\u011b nedala v\u016fbec,\u201c podotkl Jakl. Chartu toti\u017e protla\u010dila vl\u00e1dnouc\u00ed levice, kdy\u017e proti byla v podstat\u011b cel\u00e1 pravice a charta tak nez\u00edskala podporu nap\u0159\u00ed\u010d cel\u00fdm politick\u00fdm spektrem.<\/p>\n
Jakl na dotaz Parlamentn\u00edchList\u016f.cz zd\u016fraznil, \u017ee ratifikace i sjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edch smluv \u201eje prezidentovou pravomoc\u00ed, nikoli povinnost\u00ed\u201c. Podle n\u011bj to plyne z konstrukce d\u011blby moci mezi parlamentem, vl\u00e1dou a prezidentem republiky.<\/p>\n
\u201eNa sjedn\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed smlouvy se musej\u00ed shodnout prezident i vl\u00e1da, v p\u0159\u00edpad\u011b smluv vyjmenovan\u00fdch v \u010dl. 49 \u00dastavy (tedy prakticky skoro v\u0161ech \u2013 pozn. L Jakl) je k ratifikaci nav\u00edc t\u0159eba souhlas – nikoli p\u0159\u00edkaz – obou parlamentn\u00edch komor. Pokud souhlas n\u011bkter\u00e9 instituce chyb\u00ed, nic tragick\u00e9ho se nestane, prost\u011b smlouva nebude sjedn\u00e1na, pop\u0159\u00edpad\u011b ratifikov\u00e1na,\u201c vysv\u011btluje Jakl.<\/p>\n
\u201eNa\u0161e \u00dastava preferuje zachov\u00e1n\u00ed st\u00e1vaj\u00edc\u00edho stavu a nutnost jeho zm\u011bn „testuje“ t\u00edm, \u017ee jim klade do cesty p\u0159ek\u00e1\u017eky. Proto je v\u017edy snaz\u0161\u00ed stav zachovat ne\u017e jej zm\u011bnit, co\u017e je c\u00edlem doty\u010dn\u00fdch \u00fastavn\u00edch ustanoven\u00ed, ne jejich vadou,\u201c doplnil prezident\u016fv tajemn\u00edk.<\/p>\n
\u201eToto je tak\u00e9 d\u016fvod, pro\u010d m\u00e1 prezident republiky obecn\u011b probl\u00e9m s ratifikac\u00ed t\u011bch smluv, na jejich\u017e zn\u011bn\u00ed neexistuje \u0161irok\u00e1 politick\u00e1 shoda. Je to logick\u00e9: zat\u00edmco z\u00e1kony lze po parlamentn\u00edch volb\u00e1ch m\u011bnit bez mezin\u00e1rodn\u00edch dopad\u016f, u smluv to tak nen\u00ed, jejich ratifikace p\u0159esahuje horizont jednoho volebn\u00edho obdob\u00ed,\u201c uzav\u0159el Ladislav Jakl.<\/p>\n
Klause se v Sen\u00e1tu zastal nap\u0159\u00edklad neza\u0159azen\u00fd sen\u00e1tor Petr Pakosta. Podle n\u011bj prezident nen\u00ed robot a je mu t\u0159eba p\u0159iznat pod\u00edl na v\u00fdkonu moci: \u201ePovinnost ratifikovat prezident rozhodn\u011b nem\u00e1. N\u00e1vrh usnesen\u00ed je mimo r\u00e1mec toho, k \u010demu m\u016f\u017eeme prezidenta republiky nutit jako Sen\u00e1t. Pokud je prezident p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee je smlouva \u0161patn\u00e1, m\u00e1 pr\u00e1vo podpis odep\u0159\u00edt.“<\/p>\n
P\u0159ipome\u0148me, \u017ee chartu ratifikovaly st\u00e1ty Rady Evropy 18.\u0159\u00edjna 1961 v Tur\u00ednu a byla jak\u00fdmsi voln\u00fdm pokra\u010dov\u00e1n\u00edm Evropsk\u00e9 \u00famluvy na ochranu lidsk\u00fdch pr\u00e1v a z\u00e1kladn\u00edch svobod z roku 1950.<\/p>\n
U\u017e v roce 2003 p\u0159i p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed Evropsk\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed charty j\u00ed odm\u00edtl europoslanec za ODS Jan Zahradil. \u201eNic konkr\u00e9tn\u00edho nep\u0159in\u00e1\u0161\u00ed, je to dokument, kter\u00fd m\u00e1 pouze doporu\u010duj\u00edc\u00ed, nikoli z\u00e1vazn\u00fd charakter,\u201c argumentoval.<\/p>\n
Zahradil rovn\u011b\u017e upozor\u0148oval na to, \u017ee od roku 1961 dokument zna\u010dn\u011b zastaral \u010di dokonce se p\u0159e\u017eil. \u201eProto m\u00e1 sp\u00ed\u0161e charakter jak\u00e9si hezky zn\u011bj\u00edc\u00ed deklarace a p\u0159\u00edli\u0161 se j\u00edm ne\u0159\u00edd\u00ed ani sou\u010dasn\u00e9 z\u00e1padoevropsk\u00e9 vl\u00e1dy. Pokud by se skute\u010dn\u011b v\u0161echna ustanoven\u00ed t\u00e9to charty m\u011bla doslovn\u011b dodr\u017eovat, m\u011bli by ob\u010dan\u00e9 t\u00e9to zem\u011b paradoxn\u011b jedinou jistotu: rostouc\u00ed nezam\u011bstnanost,\u201c uvedl Zahradil u\u017e v roce 2003.<\/p>\n
Podle n\u011bj Evropsk\u00e1 soci\u00e1ln\u00ed charta vych\u00e1z\u00ed z velmi drah\u00e9ho soci\u00e1ln\u00edho modelu, kter\u00fd klade velk\u00e9 n\u00e1roky na p\u0159erozd\u011blov\u00e1n\u00ed, tedy je postaven na pom\u011brn\u011b vysok\u00e9m zdan\u011bn\u00ed, soci\u00e1ln\u00edch odvodech a dal\u0161\u00edch nep\u0159\u00edm\u00fdch mzdov\u00fdch n\u00e1kladech. \u201eTo prodra\u017euje n\u00e1klady na pracovn\u00ed s\u00edlu a n\u00e1sledn\u011b i cenu v\u00fdrobk\u016f, kter\u00e9 tak ztr\u00e1cej\u00ed konkurenceschopnost na sv\u011btov\u00fdch trz\u00edch. A ztr\u00e1ta m\u00edsta na trhu je p\u0159\u00edmou cestou k rostouc\u00ed nezam\u011bstnanosti,\u201c dodal Zahradil.<\/p>\n
A co vlastn\u011b Evropsk\u00e1 soci\u00e1ln\u00ed charta p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed? Ka\u017ed\u00fd podle n\u00ed mus\u00ed m\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost z\u00edskat prost\u0159edky ke sv\u00e9mu \u017eivobyt\u00ed prac\u00ed, kterou si svobodn\u011b zvol\u00ed. V\u0161ichni pracovn\u00edci a zam\u011bstnavatel\u00e9 maj\u00ed pr\u00e1vo na svobodu sdru\u017eov\u00e1n\u00ed v n\u00e1rodn\u00edch a mezin\u00e1rodn\u00edch organizac\u00edch k ochran\u011b jejich hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch a soci\u00e1ln\u00edch z\u00e1jm\u016f.<\/p>\n
V\u0161ichni pracovn\u00edci a zam\u011bstnavatel\u00e9 maj\u00ed pr\u00e1vo kolektivn\u011b vyjedn\u00e1vat. V\u0161ichni pracovn\u00edci a osoby, kter\u00e9 jsou na nich z\u00e1visl\u00e9, maj\u00ed pr\u00e1vo na soci\u00e1ln\u00ed zabezpe\u010den\u00ed. Ka\u017ed\u00fd, kdo nem\u00e1 dostate\u010dn\u00e9 prost\u0159edky, m\u00e1 pr\u00e1vo na soci\u00e1ln\u00ed a zdravotn\u00ed pomoc.<\/p>\n
Rodina, jako\u017eto z\u00e1kladn\u00ed jednotka spole\u010dnosti, m\u00e1 pr\u00e1vo na vhodnou soci\u00e1ln\u00ed, pr\u00e1vn\u00ed a hospod\u00e1\u0159skou ochranu k zaji\u0161t\u011bn\u00ed jej\u00edho pln\u00e9ho rozvoje. Migruj\u00edc\u00ed pracovn\u00edci, kte\u0159\u00ed jsou p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky smluvn\u00ed strany, a jejich rodiny maj\u00ed pr\u00e1vo na ochranu a pomoc na \u00fazem\u00ed kter\u00e9koli jin\u00e9 smluvn\u00ed strany.<\/p>\n