Korpulentn\u00ed mil\u00e1 pan\u00ed si nastoupila do autobusu. Bylo ned\u011bln\u00ed poledne, autobus byl skoro pr\u00e1zdn\u00fd, sed\u011blo n\u00e1s tam tak p\u011bt \u010di sedm. Proti jedn\u011bm dve\u0159\u00edm je m\u00edsto pro ko\u010d\u00e1rky, tak tam n\u011bkolik \u017eidl\u00ed chyb\u00ed. A hned za t\u00edmhle m\u00edstem sed\u011bla n\u011bjak\u00e1 sle\u010dna a na \u017eidli p\u0159ed sebou m\u011bla polo\u017eenou ta\u0161ku.<\/p>\n
<\/p>\n
Korpulentn\u00ed \u017een\u0161tina to nad\u00e1lku zpozorovala a pomalu ru\u010dkovala dlouh\u00fdm autobusem ke sle\u010dn\u011b. Pak si vyz\u00fdvav\u011b stoupla k\u00a0t\u00e9 \u017eidli a za\u010dala n\u00e1padn\u011b poka\u0161l\u00e1vat. Sle\u010dna nic. Ka\u0161l\u00e1n\u00ed se stup\u0148ovalo, a\u017e jsem za\u010dal m\u00edt o babiznu strach. Nucen\u00fd z\u00e1chvat tubery ale k\u00a0ni\u010demu nevedl, a tak korpulentn\u00ed vzducholo\u010f ude\u0159ila na sle\u010dnu takovou tou p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b protivnou intonac\u00ed: \u201eJ\u00e1 bych si r\u00e1da sedla, sle\u010dno.\u201c Sle\u010dna vyvalila o\u010di a pravila: \u201eTak si sedn\u011bte, v\u017edy\u0165 je tu m\u00edsta dost.\u201c \u201eJen\u017ee j\u00e1 chci sed\u011bt tady, jsem tak zvykl\u00e1, tak bych prosila tu ta\u0161ku pry\u010d,\u201c nedala se odb\u00fdt ta star\u00e1 \u010darod\u011bjnice.<\/p>\n
\u201eAle to je moje \u017eidle,\u201c vyhrkla vyd\u011b\u0161en\u011b sle\u010dna. \u201eCo\u017ee, sly\u0161eli jste to? Pr\u00fd jej\u00ed \u017eidle!! Jak, va\u0161e \u017eidle!? To je p\u0159ece n\u00e1s v\u0161ech \u017eidle!\u201c je\u010dela ta zmuchlan\u00e1 piksla na cel\u00fd autobus. \u201eNene, je moje, v\u010dera jsem si ji koupila!\u201c Na\u010de\u017e sle\u010dna vzala ta\u0161ku, popadla tu norm\u00e1ln\u00ed kuchy\u0148skou \u017eidli p\u0159ed sebou a vystoupila.<\/p>\n
No, ona ji m\u011bla celou dobu p\u0159ed sebou ve stejn\u00e9 vzd\u00e1lenosti, jako jsou od sebe sedadla v\u00a0autobuse, tak ta zlostn\u00e1 obluda holt asi p\u0159ehl\u00e9dla, \u017ee to nen\u00ed sedadlo, ale fakt \u017eidle. N\u00e1s p\u00e1r dal\u0161\u00edch cestuj\u00edc\u00edch jsme se dusili sm\u00edchem, ona rudla a puchla, div\u017ee nepukla. A na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed zast\u00e1vce rad\u011bji vysublimovala, mrcha jedna.<\/p>\n
V\u00e1\u017en\u011b nekec\u00e1m. Stalo se v\u00a0linkov\u00e9m autobuse cestou ze s\u00eddli\u0161t\u011b Libu\u0161 na Ka\u010derov n\u011bkdy v\u00a0p\u016flce osmdes\u00e1t\u00fdch let ve \u0160t\u00farovce u Tempa. Je to tedy u\u017e skoro t\u0159icet let. Ale ten pocit, \u017ee v\u0161echno je tak n\u011bjak v\u0161ech a \u017ee tud\u00ed\u017e existuje n\u00e1rok na ciz\u00ed majetek, ten tu po\u0159\u00e1d bydl\u00ed s\u00a0n\u00e1mi.<\/p>\n
Neschopnost rozli\u0161it ve\u0159ejn\u00e9 a soukrom\u00e9, er\u00e1rn\u00ed a priv\u00e1tn\u00ed, ta st\u00e1le proch\u00e1z\u00ed na\u0161\u00ed spole\u010dnost\u00ed, z\u00e1kony i p\u0159edpisy a jej\u00edmi plody jsou zhovadil\u00e9 n\u00e1pady na \u0159\u00edzen\u00ed na\u0161ich \u017eivot\u016f, na porou\u010den\u00ed, jak kdo m\u00e1 podnikat a co m\u00e1 nab\u00edzet, co sm\u00ed z\u00e1kazn\u00edk za sv\u00e9 pen\u00edze koupit a u\u017e\u00edvat a jak m\u00e1 fungovat jeho rodina.<\/p>\n
Mistry v\u00a0oboru \u201eje to p\u0159ece n\u00e1s v\u0161ech\u201c jsou zelen\u00ed mozkov\u00e9. Aby mohli \u0159\u00eddit na\u0161e \u017eivoty, prohl\u00e1sili, \u017ee planeta je n\u00e1s v\u0161ech a tedy i v\u0161e, co m\u00e1 na sv\u00e9 okol\u00ed jak\u00fdkoli vliv, je vlastn\u011b ve\u0159ejn\u00e9 a mus\u00ed b\u00fdt spout\u00e1no a regulov\u00e1no. Regulov\u00e1no tak, aby na tom oni z\u00edskali moc a pen\u00edze.<\/p>\n
Jejich snem je planeta bez lid\u00ed. Nejrad\u011bji by lidstvo vyhubili, aby v\u0161e zbylo jen jim, i kdy\u017e to u\u017e by zase nem\u011bli z\u00a0koho \u017ed\u00edmat pen\u00edze. Nev\u011b\u0159me jim, \u017ee to s\u00a0n\u00e1mi a s\u00a0p\u0159\u00edrodou mysl\u00ed dob\u0159e. Cht\u011bj\u00ed vl\u00e1dnout. A k\u00a0tomu pot\u0159ebuj\u00ed zru\u0161it slovo \u201emoje.\u201c Cht\u011blo by to po\u0159\u00e1dn\u011b je klepnout p\u0159ed prsty, a\u017e se budou zase s\u00e1pat do na\u0161eho soukrom\u00ed.<\/p>\n
Na\u0161e \u017eivoty pat\u0159\u00ed n\u00e1m samotn\u00fdm a ne \u201en\u00e1m v\u0161em\u201c (p\u0159elo\u017eeno do \u010de\u0161tiny: v\u0161em=zelen\u00fdm mozk\u016fm).<\/p>\n