REPORT\u00c1\u017d Kon\u010d\u00ed polistopadov\u00e1 \u00e9ra? Na tuto ot\u00e1zku se pokou\u0161eli odpov\u011bd\u011bt ti, kte\u0159\u00ed ji v roce 1989 symbolicky zahajovali. Stalo se tak v r\u00e1mci vzpom\u00ednkov\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed Institutu V\u00e1clava Klause \u201e17. listopad o\u010dima tehdej\u0161\u00edch demonstrant\u016f\u201c.<\/p>\n
<\/p>\n
Diskuze moderovan\u00e9 b\u00fdval\u00fdm prezidentem V\u00e1clavem Klausem se za tehdej\u0161\u00ed demonstranty z\u00fa\u010dastnil jeho syn V\u00e1clav Klaus mlad\u0161\u00ed a d\u00e1le krom\u011b tradi\u010dn\u00edch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f Klausov\u00fdch panel\u016f Ladislava Jakla a Petra H\u00e1jka rovn\u011b\u017e politolog Bohumil Pe\u010dinka, \u0161\u00e9f akce D.O.S.T. Michal Sem\u00edn a zn\u00e1m\u00fd novin\u00e1\u0159 Ivan Brezina.<\/p>\n
V publiku bylo mimo to mo\u017en\u00e9 zahl\u00e9dnout nap\u0159\u00edklad hudebn\u00edka Ond\u0159eje Hejmu nebo b\u00fdvalou p\u0159edsedkyni Sen\u00e1tu Libu\u0161i Bene\u0161ovou. S dotazem se pozd\u011bji do debaty zapojili b\u00fdval\u00ed sen\u00e1to\u0159i Jaroslav Mitlener a Jan Koukal.<\/p>\n
V\u00e1clav Klaus na \u00favod zavzpom\u00ednal, \u017ee v hotelu Pyramida, kde se setk\u00e1n\u00ed konalo, byl naposledy n\u011bkdy v devades\u00e1t\u00fdch letech, kdy hotel je\u0161t\u011b pat\u0159il odborov\u00e9 konfederaci a on zde jako premi\u00e9r absolvoval tvrd\u00e9 vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed v r\u00e1mci tripartity. \u201eNo, dnes je ta sestava trochu jin\u00e1,\u201c zavtipkoval.<\/p>\n
T\u00e9ma p\u0159edlo\u017een\u00e9 dobou<\/strong><\/p>\n Jako prvn\u00ed se slova ujal Ladislav Jakl. \u201eDne\u0161n\u00ed t\u00e9ma n\u00e1m bylo p\u0159edlo\u017eeno dobou,\u201c zah\u00e1jil n\u011bkdej\u0161\u00ed \u0161\u00e9f politick\u00e9ho odboru prezidentsk\u00e9 kancel\u00e1\u0159e. Je podle n\u011bj t\u0159eba se p\u0159edev\u0161\u00edm zamyslet, kam jsme se dostali a jak\u00e9 dve\u0159e se nyn\u00ed chyst\u00e1me otev\u0159\u00edt.<\/p>\n Pokud pr\u00fd chceme mluvit o konci polistopadov\u00e9 \u00e9ry, mus\u00edme si podle n\u011bj odpov\u011bd\u011bt, co pod t\u00edm pojmem vlastn\u011b ch\u00e1peme. Jakl ji definoval jako dobu, kdy lid\u00e9 za\u010dali \u201ekonzumovat svobodu\u201c, nap\u0159\u00edklad podnikat nebo vyu\u017e\u00edvat jin\u00fdch mo\u017enost\u00ed seberealizace, kterou jim svoboda nab\u00edzela.<\/p>\n Zm\u011bnu pohledu pr\u00fd ukazuje i zm\u011bna pohledu na samotn\u00fd listopad. \u201eDoposud mu vl\u00e1dli monopoln\u00ed majitel\u00e9 odkazu v\u00edt\u011bzn\u00e9ho listopadu – oni d\u00e1vali certifik\u00e1t, kdo se spr\u00e1vn\u011b pod\u00edlel na destrukci komunismu, a oni rozhodovali, kdo sm\u00ed b\u00fdt nositelem tohoto odkazu,\u201c zavzpom\u00ednal. Proti nim byli lid\u00e9, kte\u0159\u00ed byli neust\u00e1le napad\u00e1ni, \u017ee a\u010d bojovali za svobodu, na tento odkaz nemaj\u00ed n\u00e1rok.<\/p>\n Je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u011bti lety bylo toto t\u00e9ma \u201epodoby\u201c listopadu dominantn\u00ed a letos pr\u00fd zaj\u00edm\u00e1 u\u017e jen pra\u017eskou kav\u00e1rnu. Nyn\u00ed ale pr\u00fd do\u0161lo k paradoxu, \u017ee tyto lidi velk\u00e1 a s\u00edl\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st ve\u0159ejnosti ostrakizuje a vy\u010d\u00edt\u00e1 t\u011bmto lidem naopak to, \u017ee k listopadu pat\u0159\u00ed.<\/p>\n N\u011bkter\u00e9 z d\u016fvod\u016f tohoto stavu jsou podle Jakla importov\u00e1ny ze sv\u011bta, ale jin\u00e9 jsou na\u0161e vlastn\u00ed. \u201eNikdo zven\u010d\u00ed nem\u016f\u017ee za konec politick\u00e9 debaty u n\u00e1s. Debata dnes prob\u00edh\u00e1 tak, \u017ee to ud\u011bl\u00e1me l\u00e9pe, poctiv\u011bji a odborn\u011bji, a t\u00edm to kon\u010d\u00ed. Nikde jinde nebylo tak snadn\u00e9 koupit si ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed a monopolizovat debatu do jedn\u011bch struktur. A nikde nevid\u00edme tak cynick\u00fd n\u00e1vrat k moci t\u011bch, kte\u0159\u00ed svou kari\u00e9ru za\u010d\u00ednali je\u0161t\u011b p\u0159ed listopadem,\u201c posteskl si.<\/p>\n \u201eV dob\u011b komunismu se n\u011bkte\u0159\u00ed obraceli do sv\u00fdch vlastn\u00edch sv\u011bt\u016f. J\u00e1 to vid\u00edm tak, \u017ee tyto sv\u011bty za\u010dneme znovu objevovat, proto\u017ee ten ve\u0159ejn\u00fd se n\u00e1m uzav\u00edr\u00e1,\u201c zakon\u010dil sv\u00e9 vystoupen\u00ed Jakl.<\/p>\n Nov\u00e1 doba chrl\u00ed \u201est\u00e1dn\u00ed\u201c my\u0161lenky<\/strong><\/p>\n Po n\u011bm se ujal slova V\u00e1clav Klaus mlad\u0161\u00ed, kter\u00fd poznamenal, \u017ee na\u0161e politika funguje v ur\u010dit\u00fdch cyklech a \u00e9r\u00e1ch, ohrani\u010den\u00fdch p\u0159ibli\u017en\u011b jednou generac\u00ed. Polistopadovou \u00e9ru, kter\u00e1 pr\u00fd kon\u010d\u00ed, podle n\u011bj definuje pocit \u201enemohl jsem nic, te\u010f m\u016f\u017eu, a tak se o sebe mus\u00edm postarat\u201c. Tato touha vz\u00edt v\u011bci do sv\u00fdch rukou je podle n\u011bj pro sou\u010dasnou mladou generaci u\u017e nesrozumiteln\u00e1.<\/p>\n Z nov\u00e9 doby m\u00e1 pocit, \u017ee \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji chrl\u00ed \u201est\u00e1dn\u00ed\u201c my\u0161lenky a lid\u00e9 u\u017e si v jejich z\u00e1plav\u011b nest\u00edhaj\u00ed uv\u011bdomit jejich nesmyslnost. \u201eTa destrukce svobody je glob\u00e1ln\u00ed trend. M\u00e1 celosv\u011btov\u00fd charakter,\u201c pov\u0161iml si. P\u0159ipomn\u011bl v\u0161ak, \u017ee ji\u017e jednou se proti t\u00e9to tendenci objevila opozice v podob\u011b Margaret Thatcherov\u00e9 a Ronalda Reagana. Nyn\u00ed pr\u00fd za\u010d\u00edn\u00e1 m\u00edt pocit, \u017ee u\u017e se takov\u00e9 n\u00e1znaky objevuj\u00ed.<\/p>\n Pak p\u0159ipomn\u011bl cit\u00e1t britsk\u00e9ho lorda Actona, \u017ee p\u0159\u00e1tel svobody je v\u017edy v\u00fdrazn\u00e1 men\u0161ina, a pokud se dok\u00e1zali prosadit, tak to bylo proto, \u017ee se v danou chv\u00edli dok\u00e1zali propojit s pot\u0159ebami jin\u00fdch. Klaus si vzpomn\u011bl, \u017ee ji\u017e v listopadu 1989 se ve st\u00e1vkov\u00fdch v\u00fdborech za\u010daly objevovat nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed tendence.<\/p>\n Pak Klaus p\u0159ipomn\u011bl heslo George Orwella: \u201eKdo ovl\u00e1d\u00e1 minulost, ovl\u00e1d\u00e1 budoucnost.\u201c Uv\u011bdom\u00ed si jej pr\u00fd ur\u010dit\u011b 17. listopadu, a\u017e bude sledovat ty, kte\u0159\u00ed si odkaz revoluce p\u0159ivlastnili. Ur\u010dit\u011b tam pr\u00fd bude vystupovat Monika Pajerov\u00e1. \u201eJ\u00e1 jsem v t\u00e9 dob\u011b \u017eil, tak\u017ee si pamatuju Moniku Pajerovou, co\u017e v t\u00e9 dob\u011b byla funkcion\u00e1\u0159ka SSM a k odkazu listopadu se dostala t\u00edm, \u017ee ji Vasil Mohorita deset dn\u00ed po 17. listopadu nominoval do komise k vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed toho z\u00e1sahu, kter\u00e1 byla parlamentn\u00ed a p\u0159edsedal j\u00ed z\u00e1stupce KSS soudruh Stank,\u201c p\u0159ipomn\u011bl.<\/p>\n L\u016fzokracie a fotky j\u00eddla na Facebooku<\/strong><\/p>\n Ivan Brezina si sv\u00e9 vystoupen\u00ed p\u0159ipravil p\u00edsemn\u011b, co\u017e vysv\u011btlil t\u00edm, \u017ee si mysl\u00ed, \u017ee slova maj\u00ed v\u00e1hu, by\u0165 dnes ji\u017e ztr\u00e1cej\u00ed smysl a sp\u00ed\u0161e se \u0159e\u0161\u00ed, jakou m\u00e1 kdo kravatu.<\/p>\n Pak zavzpom\u00ednal, jak v listopadu 1989 p\u0159i\u0161el o z\u00e1sluhy hrdiny zml\u00e1cen\u00e9ho na N\u00e1rodn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b, kdy\u017e t\u011bsn\u011b p\u0159ed p\u0159\u00edchodem na m\u00edsto odv\u00e1d\u011bl z davu na tramvaj kamar\u00e1da s nohou v s\u00e1d\u0159e a pak u\u017e se zp\u00e1tky nedostal.<\/p>\n Pak zkritizoval V\u00e1clava Havla, kter\u00fd jej pr\u00fd velmi zklamal svou polistopadovou politikou, zejm\u00e9na vizemi nepolitick\u00e9 politiky. Brezina se jako novin\u00e1\u0159 systematicky v\u011bnuje ekologick\u00fdm hnut\u00edm, nap\u0159\u00edklad bojovn\u00edky\u016fm proti Temel\u00ednu. \u010casem pr\u00fd zjistil, \u017ee tyto organizace jsou ve skute\u010dnosti placen\u00fdm prost\u0159edkem obchodn\u00edch z\u00e1jm\u016f.<\/p>\n Polistopadov\u00e1 \u00e9ra podle n\u011bj skon\u010dila t\u00edm, \u017ee lid\u00e9 pochopili, \u017ee Havl\u016fv koncept ob\u010dansk\u00e9 politiky vy\u0161um\u011bl do ztracena. Ob\u010danskou politiku podle n\u011bj vyst\u0159\u00eddala marketingov\u00e1 politika, se kterou nelze polemizovat, proto\u017ee je absolutn\u011b vypr\u00e1zdn\u011bn\u00e1.<\/p>\n Jako p\u0159\u00edklad heslo, kter\u00e9 v podstat\u011b nic ne\u0159\u00edk\u00e1, uvedl heslo \u201eAno, bude l\u00edp\u201c, nebo je\u0161t\u011b l\u00e9pe \u201eUlice bez ps\u00ed stolice\u201c, se kter\u00fdm p\u0159i\u0161lo p\u0159ed komun\u00e1ln\u00edmi volbami hnut\u00ed Pro Prahu. \u201eDnes jde v podstat\u011b jen o to, kdo si najde lep\u0161\u00edho kreativce,\u201c poznamenal zklaman\u011b.<\/p>\n Jeho d\u011bti podle n\u011bj berou svobodu za samoz\u0159ejmost, ale zase m\u00e1 pocit, \u017ee on je na rozd\u00edl od nich velmi citliv\u00fd na jej\u00ed ohro\u017een\u00ed.<\/p>\n \u201eCel\u00e1 spole\u010dnost hloupne a st\u00e1v\u00e1 se infantiln\u00ed,\u201c zakon\u010dil sv\u016fj v\u00fdklad Brezina. P\u0159ed rokem 1989 podle n\u011bj elity emigrovaly nebo se schov\u00e1valy, zat\u00edmco nyn\u00ed se za elity pova\u017eujeme v\u0161ichni a prezentujeme se r\u00e1doby vtipn\u00fdmi hl\u00e1\u0161kami nebo dokonce fotkami sv\u00e9ho ob\u011bda na Facebooku.<\/p>\n Eroze polistopadov\u00e9 \u00e9ry<\/strong><\/p>\n Bohumil Pe\u010dinka, redaktor magaz\u00ednu Reflex, pot\u00e9 zm\u00ednil, \u017ee po roce 1969 n\u00e1sledovala vlna vyt\u011bs\u0148ov\u00e1n\u00ed nepohodln\u00fdch lid\u00ed a n\u00e1zor\u016f ze spole\u010dnosti. V roce 1989 si jako redaktor Studentsk\u00fdch novin pr\u00fd myslel, \u017ee jejich n\u00e1vrat by vedl ke vzestupu n\u00e1roda. Pozd\u011bji pr\u00fd ale zjistil, \u017ee toto \u201est\u00e1dn\u00ed my\u0161len\u00ed\u201c a vyt\u011bs\u0148ov\u00e1n\u00ed nepohodln\u00fdch nesouviselo a\u017e tak s komunistick\u00fdm re\u017eimem, ale s n\u00e1rodn\u00ed povahou.<\/p>\n Dnes podle n\u011bj nejsme sv\u011bdky n\u00e1razov\u00e9 likvidace polistopadov\u00e9 \u00e9ry, ale sp\u00ed\u0161e jej\u00ed eroze a vyprazd\u0148ov\u00e1n\u00ed. P\u0159ipomn\u011bl cit\u00e1t, \u017ee ka\u017ed\u00fd re\u017eim m\u00e1 svou opravdovou a zvrhlou podobu. Polistopadov\u00e1 \u00e9ra podle n\u011bj za\u010d\u00ednala jako aristokracie – vl\u00e1da elit, kter\u00e1 se ale rychle prom\u011bnila v demokracii.<\/p>\n V nov\u00e9m stolet\u00ed jsme v\u0161ak byli sv\u011bdky \u201el\u016fzokracie\u201c ve smyslu nadb\u00edh\u00e1n\u00ed nezodpov\u011bdn\u00fdm a rovn\u011b\u017e n\u00e1stupu \u201ekmotr\u016f\u201c s veksl\u00e1ck\u00fdm uva\u017eov\u00e1n\u00edm. Ti podle n\u011bj vykradli politick\u00fd syst\u00e9m, vypr\u00e1zdnili my\u0161lenkov\u00e9 potenci\u00e1ly stran i jejich person\u00e1ln\u00ed rezervo\u00e1r. \u201eNejpozd\u011bji od roku 2009 vlivn\u00e9 st\u0159edn\u00ed vrstvy za\u010daly ztr\u00e1cet d\u016fv\u011bru v politick\u00fd prostor,\u201c upozornil s t\u00edm, \u017ee tito lid\u00e9 se za\u010dali uchylovat k pochybn\u00fdm \u201ezachr\u00e1nc\u016fm\u201c z \u0159ad \u201enepolitick\u00e9 politiky\u201c.<\/p>\n D\u016fsledkem je dne\u0161n\u00ed nad\u0161en\u00fd obdiv k miliard\u00e1\u0159\u016fm, kter\u00fdm se v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee maj\u00ed nadpozemsk\u00e9 schopnosti a vyvedou zemi z krize. Netu\u0161\u00ed v\u0161ak pr\u00fd, \u017ee tyto skupiny, postaven\u00e9 na st\u0159etu z\u00e1jm\u016f, maj\u00ed \u00fapln\u011b jin\u00e9 z\u00e1jmy. \u201eChce se mi ironicky dodat: To zase bude ok\u00e1zal\u00e9ho lamentov\u00e1n\u00ed, a\u017e se to v\u0161echno proval\u00ed,\u201c poznamenal. Pokus zm\u011bnit demokracii v oligarchii je podle n\u011bj v\u00fdzvou pro celou \u010deskou pravici.<\/p>\n Student vzpom\u00edn\u00e1: A pak p\u0159i\u0161li svaz\u00e1ci Pajerov\u00e1 a Mejst\u0159\u00edk<\/p>\n Petr H\u00e1jek, \u0161\u00e9fredaktor serveru Protiproud.cz si mysl\u00ed, \u017ee polistopadov\u00e1 \u00e9ra nekon\u010d\u00ed, ale naopak \u010d\u00edm d\u00e1l intenzivn\u011bji postupuje ve sv\u00e9m sm\u011bru. \u201ePro\u017e\u00edv\u00e1me jen dal\u0161\u00ed periodu obdob\u00ed, kter\u00e9 domn\u011ble za\u010dalo p\u0159ed p\u011btadvaceti lety na N\u00e1rodn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b,\u201c uvedl H\u00e1jek, podle kter\u00e9ho tehdy ne\u0161lo o \u017e\u00e1dn\u00fd p\u00e1d komunismu. Ve skute\u010dnosti se podle n\u011bj jednalo o p\u00e1d hranice mezi sov\u011btsk\u00fdm a americk\u00fdm syst\u00e9mem a n\u00e1sledn\u00fd pokus oba syst\u00e9my propojit.<\/p>\n Sov\u011btsk\u00fd re\u017eim se ale prolnul se z\u00e1padn\u00edm tak, \u017ee si z obou vzal to hor\u0161\u00ed, uvedl H\u00e1jek s t\u00edm, \u017ee vrcholem tohoto procesu je sou\u010dasn\u00e1 podoba Evropsk\u00e9 unie. \u201eV z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b tomu nerozum\u00ed, ale my v\u00edme, \u017ee t\u0159eba ozna\u010den\u00ed komisa\u0159 n\u00e1padn\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1 Sov\u011btsk\u00fd svaz,\u201c p\u0159ipomn\u011bl.<\/p>\n Zm\u00ednil, \u017ee se podce\u0148uje role m\u00e9di\u00ed. Je p\u0159itom zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee pr\u00e1v\u011b noviny byly hned v prvn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch po roce 1989 privatizov\u00e1ny redak\u010dn\u00edmi kolektivy, kter\u00e9 posl\u00e9ze poh\u00e1dkov\u011b zbohatly prodejem akci\u00ed do ciziny, a redakto\u0159i za\u010dali ost\u0159e kritizovat standardn\u00ed privatizace jin\u00fdch podnik\u016f.<\/p>\n Tlak ze zahrani\u010d\u00ed, spole\u010dn\u011b s vnit\u0159n\u00edm n\u00e1tlakem havlistick\u00fdch elit, jsou podle n\u011bj vlivem, kter\u00fd z\u00e1sadn\u011b ovlivnil na\u0161e porevolu\u010dn\u00ed prost\u0159ed\u00ed sm\u011brem od svobody.<\/p>\n \u201eJeden sov\u011btsk\u00fd model nahradil druh\u00fd, nebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee je skryt\u00fd, ale se stejnou ambic\u00ed ovl\u00e1dnout sv\u011bt,\u201c shrnul \u0161\u00e9fredaktor. Proti t\u00e9to revoluci je podle n\u011bj t\u0159eba bojovat opravdovou kontrarevoluc\u00ed, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z lidsk\u00e9 p\u0159irozenosti. \u201eN\u011bkte\u0159\u00ed bl\u00e1zni si prost\u011b mysl\u00ed, \u017ee to, co jsme za\u017eili, byla teprve ouvertura. A opravdov\u00e1 polistopadov\u00e1 \u00e9ra teprve za\u010d\u00edn\u00e1,\u201c zakon\u010dil sv\u016fj v\u00fdklad Petr H\u00e1jek.<\/p>\n Konzervativn\u00ed aktivista Michal Sem\u00edn se na za\u010d\u00e1tku sv\u00e9ho p\u0159\u00edsp\u011bvku s nads\u00e1zkou p\u0159ihl\u00e1sil k tomu, \u017ee demonstraci ze 17. listopadu zavinil on. Pohovo\u0159il o vzniku neofici\u00e1ln\u00ed studentsk\u00e9 organizace Stuha, kter\u00e1 akci organizovala. Pozd\u011bji projevil z\u00e1jem o spolupr\u00e1ci s ofici\u00e1ln\u00edm SSM a pr\u00e1v\u011b za n\u00edm do organizace p\u0159i\u0161ly pozd\u011bj\u0161\u00ed hv\u011bzdy revoluce Monika Pajerov\u00e1 a Martin Mejst\u0159\u00edk.<\/p>\n Na z\u00e1klad\u011b sv\u00fdch zku\u0161enost\u00ed vyj\u00e1d\u0159il n\u00e1zor, \u017ee listopad byl \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b organizov\u00e1n zvenku. Ob\u010das m\u00e1 pr\u00fd pocit, \u017ee na\u0161e sametov\u00e1 revoluce byla jedn\u00edm z prvn\u00edch pokus\u016f o uchopen\u00ed d\u011bjin, kter\u00e9ho jsme pozd\u011bji byli sv\u011bdky p\u0159i r\u016fzn\u00fdch barevn\u00fdch revoluc\u00edch ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b. Toto v\u011bdom\u00ed je podle n\u011bj nezbytn\u00e9 k pochopen\u00ed, zda skute\u010dn\u011b kon\u010d\u00ed polistopadov\u00e1 \u00e9ra.<\/p>\n Sem\u00edn si mysl\u00ed, \u017ee neexistuje jedna polistopadov\u00e1 \u00e9ra. On s\u00e1m za tuto \u00e9ru pova\u017euje devades\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta, kdy vyv\u0159ela neoby\u010dejn\u00e1 kreativita ve\u0159ejnosti a politika byla do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry transparentn\u00ed. P\u0159esto bychom si podle n\u011bj ani tuto \u00e9ru nem\u011bli idealizovat. V nov\u00e9m tis\u00edcilet\u00ed se podle n\u011bj tyto z\u00e1m\u011bry za\u010daly projevovat intenzivn\u011bji.<\/p>\n Zd\u016fraznil, \u017ee v lidsk\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch nic nenast\u00e1v\u00e1 automaticky a lidsk\u00e1 v\u016fle dok\u00e1\u017ee korigovat jak\u00e9koliv velkolep\u00e9 pl\u00e1ny. Je pr\u00fd mo\u017en\u00e9, \u017ee na trosk\u00e1ch sou\u010dasn\u00e9ho evropsk\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee vzniknout jin\u00fd re\u017eim, ve kter\u00e9m bude mo\u017en\u00e9 nav\u00e1zat na to pozitivn\u00ed z devades\u00e1t\u00fdch let.<\/p>\n Klaus mlad\u0161\u00ed: V roce 2004 u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e1 svoboda nebyla<\/strong><\/p>\n B\u00fdval\u00fd sen\u00e1tor Jaroslav Mitlener v n\u00e1sledn\u00e9 diskuzi upozornil, \u017ee doposud neanalyzovan\u00fdm fenom\u00e9nem je podez\u0159ele rychl\u00fd odchod sov\u011btsk\u00fdch vojsk. \u201eTo snad vypad\u00e1, \u017ee to muselo b\u00fdt p\u0159ipravov\u00e1no roky dop\u0159edu,\u201c mysl\u00ed si. Brezina varoval, \u017ee pokud o t\u011bchto v\u011bcech za\u010dneme takto uva\u017eovat, nen\u00ed jist\u00e9, \u017ee najdeme odpov\u011b\u010f, ale m\u016f\u017ee se st\u00e1t, \u017ee p\u0159estaneme v\u011b\u0159it naprosto v cokoliv.<\/p>\n B\u00fdval\u00fd pra\u017esk\u00fd prim\u00e1tor Jan Koukal poznamenal, \u017ee podobn\u00fd v\u00fdvoj jako u n\u00e1s nastal i v dal\u0161\u00ed zem\u00edch b\u00fdval\u00e9ho sov\u011btsk\u00e9ho bloku. My jsme se podle n\u011bj do tohoto procesu dostali jako posledn\u00ed a je\u0161t\u011b velmi podivn\u00fdm zp\u016fsobem.<\/p>\n Ladislav Jakl pak dal za pravdu Bohumilu Pe\u010dinkovi proti V\u00e1clavu Klausovi, \u017ee polistopadov\u00e1 \u00e9ra skon\u010dila nikoliv b\u011b\u017en\u00fdm procesem v\u00fdm\u011bny generac\u00ed, ale ztr\u00e1tou d\u016fv\u011bry v demokracii. Podle Jakla mohou doby fungovat t\u0159eba stalet\u00ed, pokud jsou st\u00e1le napl\u0148ov\u00e1ny jejich ide\u00e1ly, a to se nest\u00e1v\u00e1.<\/p>\n V\u00e1clav Klaus pak je\u0161t\u011b poznamenal, \u017ee kyvadlo svobody se za\u010dalo vracet ji\u017e v roce 1994, kdy se za\u010daly objevovat protidemokratick\u00e9 tendence. \u201eRok 2004, to u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e1 svoboda nebyla. To u\u017e jsem jako \u0159editel \u0161koly nemohl \u0159\u00edct d\u011btem, \u017ee hlasuju proti vstupu do EU. To jsem mohl \u0159\u00edct jen u piva dv\u011bma d\u016fv\u011bryhodn\u00fdm koleg\u016fm,\u201c poznamenal.<\/p>\n Pe\u010dinka pak odm\u00edtl H\u00e1jkovu vizi listopadov\u00e9 revoluce jako velk\u00e9 konspirace. Na to byl pr\u00fd p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko d\u011bn\u00ed. Zm\u00ednil mo\u017enost, \u017ee kolikr\u00e1t se pl\u00e1novan\u00e1 akce v\u016fl\u00ed ve\u0159ejnosti m\u016f\u017ee \u00fapln\u011b zvrhnout. Jako p\u0159\u00edklad uvedl, kdy\u017e ve Studentsk\u00fdch listech vyzval k odsunu sov\u011btsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, kritizovali jej diplomat\u00e9 z Dienstbierova Ministerstva zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed, \u017ee to bude sou\u010d\u00e1st \u0161ir\u0161\u00ed dohody velmoc\u00ed. Jen\u017ee pak se o to za\u010dala zaj\u00edmat ve\u0159ejnost a jej\u00edm tlakem se poda\u0159ilo dos\u00e1hnout toho, \u017ee byli do roka odsunuti beze v\u0161eho. K tomu si pak p\u0159isadil i exprezident V\u00e1clav Klaus: \u201eN\u011bkte\u0159\u00ed, kte\u0159\u00ed nem\u011bli jinou reformn\u00ed agendu, tak se prezentovali t\u00edm, \u017ee odsunou sov\u011btsk\u00e1 vojska. Koc\u00e1b si to vybral jako svoje t\u00e9ma, pro m\u011b to byla neud\u00e1lost,\u201c vysv\u011btlil.<\/p>\n Modlit se a pracovat<\/strong><\/p>\n Jeden z div\u00e1k\u016f nakonec vyzval v\u0161echny diskutuj\u00edc\u00ed, aby dali lidem radu, jak si zachovat optimismus. Podle Jakla bychom se m\u011bli nau\u010dit \u017e\u00edt jako \u201edisidenti\u201c, proto\u017ee v hlavn\u00edm spole\u010densk\u00e9m proudu to nebude mo\u017en\u00e9. V\u00e1clav Klaus mlad\u0161\u00ed poradil zachovat si optimismus. V\u011b\u0159\u00ed pr\u00fd, \u017ee touha po vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a informac\u00edch je nezni\u010diteln\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fdm dominantn\u00edm sv\u011bton\u00e1zorem. Brezina zast\u00e1v\u00e1 n\u00e1zor, \u017ee \u010dlov\u011bk se ka\u017ed\u00fd den mus\u00ed sna\u017eit, aby jeho svoboda nebyla okrajov\u00e1na, by\u0165 to znamen\u00e1, \u017ee se stane kverulantem a \u017ee bude ob\u010das protestovat proti v\u011bcem, kter\u00e9 se jin\u00fdm mohou zd\u00e1t jako mali\u010dkosti. H\u00e1jek pak poradil jednodu\u0161e: \u201eModlit se a pracovat – ora et labora.\u201c V\u00e1clav Klaus pak vznesl doporu\u010den\u00ed: \u201eNem\u011bli bychom se stahovat z ve\u0159ejn\u00e9 sf\u00e9ry. A j\u00e1 v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee ani L\u00e1\u010fa Jakl se nest\u00e1hne do sv\u00e9ho sv\u011bta rockov\u00fdch klub\u016f a organizov\u00e1n\u00ed pivn\u00edch sout\u011b\u017e\u00ed,\u201c r\u00fdpl si do kolegy. Hlavn\u00ed je pr\u00fd nerezignovat.<\/p>\n