Ještě před tím, než se stal obětí dvou fyzických útoků, byl Ladislav Jakl středem pozornosti českých médií v souvislosti se svým zvolením do RRTV. ParlamentníListy.cz přinášejí výběr toho, co tehdy média o Jaklovi napsala.

Jaklovo zvolení vzbudilo v médiích nemalou pozornost. Ivan Adamovič v Deníku N velmi krátce a výmluvně informoval o jeho zvolení takto: „Sněmovna zvolila do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání bývalého poradce Václava Klause Ladislava Jakla. Pro zvedlo pravici symbolických 88 poslanců.“

Celý článek ZDE:

Martin Miko v článku pro G.cz dal Ladislavu Jaklovi popisek „Divnomuž, který radil Klausovi“, a nechybělo ani oznámení, že Jakl bude v RRTV vydělávat stejně jako poslanec. „Kromě toho, že je prezidentem občanského sdružení První Pivní Extraliga, které se zabývá degustací piva, tak byl i členem StB, v jejichž spisech byl evidován pod krycím jménem Láďa. V jednom svém rozhovoru z roku 2003 však uvedl, že obdržel negativní lustrační osvědčení, protože on sám spolupráci odmítl a pracovník StB ho tam měl údajně zapsat, aby vykázal činnost,“ napsal Miko.

Ladislav Jakl byl též zmíněn na Britských listech v článku Bohumila Kartouse. Kartous si ve článku stýská, že „nejen v politice, ale i v médiích dochází k úspěšné vzpouře a instalaci deprivantů a hochštaplerů do pozic mudrců“. A dodává, že rychlá cesta z marasmu neexistuje. „Existuje jen pomalá snaha narovnávat pokřivené společenské vztahy a vytlačovat deprivanty mimo veřejný prostor,“ tvrdil Kartous, nicméně konstatoval: „To ale půjde těžko, pokud současná politika deprivantů programově volí své loajální patolízaly do mediálních rad. Poslední kousek se včera povedl poslancům, když zvolili Klausova šaška Ladislava Jakla členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Společně s dalšími podobnými individui v mediálních radách (viz Žantovský v Radě ČTK, Jandák v Radě ČRo, Kašparů v Radě ČT) dokážou velmi efektivně obchodovat s managementy daných institucí přítomnost hochštaplerů v jejich vysílání, nebo aspoň udržovat oheň blbosti na střeše národního diskurzu.“

Celý článek ZDE:

Také Ondřej Neumann o Jaklovi napsal několik slov. Označil ho za dalšího z posádky trojského koně a lehčí verzi prezidentova současného mluvčího Ovčáčka. „Ještě jako novináře jsem Ladislava Jakla potkal v Lidových novinách. Jeho názorové konstrukce byly vždy velmi racionálně a neprůstřelně vyargumentované. S jedním – bohužel zásadním – nedostatkem. Samotný základ byl často úplně mimo,“ psal o novém členovi rady. A na argument, že jde jen o jednoho ze 13 členů rady, odpovídal: „Jaklova nominace je ukázkou věcí příštích. A ty ‚věci‘ se týkají blízké budoucnosti. Strategické posty ve veřejnoprávních médiích a jejich kontrolních orgánech jsou totiž postupně obsazovány lidmi, kteří vždy nabídnou ‚alternativní hlas‘, vždy přiloží polínko ke kritice nepohodlných novinářů z řad politiků. A až přijde vhodný čas, otevřou tito lidé brány veřejnoprávní Tróje. A Miloš Zeman, Andrej Babiš či Tomio Okamura a jejich věrní budou moci nakráčet do studií na Kavčích horách či ve Vinohradské ulici. Bez obav, že by je tam někdo konfrontoval s jejich reálnými činy.“

Celý článek ZDE:

Petr Bittner z Deníku Referendum se pro změnu chytil Jaklova tvrzení, že Jakl hodlá dohlížet na „čuňačinky v rozhlase“, a spojil je se slovy radního ČRo Kňourka o Alanu Hollinghurstovi, kterého označil za homosexuálního aktivistu převlečeného za spisovatele. Nadepsal tento směr jako „slušný fašismus“. „V čase střetů mezi neofašistickými proudy a přepjatou politickou korektností musíme nutně provozovatele sociálních sítí a vyhledavačů naučit identifikovat politický kontext. Například že slušnost může být v politice také efektivním nástrojem k prosazování neslušných myšlenek. Od jiných kandidátů SPD jsme se koneckonců už několikrát dočkali mimo jiné zcela ‚slušného‘ zpochybňování holokaustu,“ tvrdil Bittner.

A dodává: „Až bude hrdinný Ladislav Jakl v budoucích letech ze svého dalšího teplého místečka napadat ‚čuňačinky‘ ve vysílání Českého rozhlasu, soustřeďme se místo slov vytrhávaných z kontextu spíš na jeho vlastní neslušné myšlenky. A na celou neslušnou ideologii, která ho v jeho antiliberálním cenzorství motivuje. A v Jaklově případě jistě nebude ani na škodu sledovat, nakolik ho rozhodí nějaký ten penis. Budeme vědět, odkud vítr vane.“

Celý článek ZDE:

Do nového radního a jeho zvolení se pak v Deníku N důkladněji pustil Jan Moláček. Tomu se nelíbilo, že pro Jakla hlasovali nejen členové SPD, která ho navrhla, ale i členové ANO. A srovnal současný Parlament s německým Bundestagem, který rok a půl nejmenoval místopředsedu z AfD, protože pro žádného z kandidátů AfD nezvedli ostatní poslanci ruku. „Právo – a povinnost – poslanců hlasovat v souladu se svým přesvědčením stojí výš než stranický nárok na křeslo,“ popisuje Moláček důvod, proč byli kandidáti AfD ostrakizováni. „V německém parlamentu nemají kandidáti tohoto typu – tedy odjištěné bomby, které se odpůrci liberální demokracie pokoušejí pronést za její obranné linie – šanci. V českém získávají funkce bez problémů. S odkazem na férové zacházení, které ovšem Okamura muslimům a Jakl veřejnoprávním médiím odpírají,“ stěžuje si novinář.

A podobně proti Jaklovi brojil i na Facebooku. „Nechal by Andrej Babiš zvolit do dozorčí rady Kosteleckých uzenin militantního vegana, který vyzývá k útokům na drůbežárny, jatka a kamiony s dobytkem? Pokud ne – co dělá Jakl v RRTV?“

Celý článek ZDE:

Proti jmenování Jakla byla koaliční ČSSD, jak zaznělo v Lidových novinách. „Hnutí ANO jsme několikrát jasně sdělili, že bychom nebyli rádi, kdyby podpořili pana Jakla,“ zdůrazňoval šéf poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. „Nepodporuji lidi, kteří vyhlašují podobné názory. Zásadně s nimi nesouhlasím. A nejsem pro, aby tito lidé dostávali prostor k ovlivňování činnosti médií,“ řekl exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Podobný názor zastávají i Piráti. „Pan Jakl není vhodná osoba dlouhodobě, není to člověk, který zastupuje názory liberální demokracie, které zastupujeme i my a které jsou, jak doufáme, většinové i ve společnosti,“ shrnul postoj k Ladislavu Jaklovi poslanec Pirátů Tomáš Martínek.

Také Petr Dvořák nenechal zvolení bez vyjádření. „Rozhodování Poslanecké sněmovny při obsazování mediálních rad v poslední době zřetelně ukazuje na snahu posílit v nich ty názorové proudy, které volají po omezení nezávislých médií, zejména pak ČTK, Českého rozhlasu a České televize. Nové funkce dávají nositelům těchto názorů punc relevance a umožní jim ovlivňovat rozhodování orgánů, které mají naopak toto nezávislé prostředí pro fungování českých médií garantovat,“ řekl pro Aktuálně.cz generální ředitel České televize.

Celý rozhovor ZDE:

Na sociálních sítích se k Jaklově jmenování vyjadřoval například Marek Wollner, šéfredaktor reportážní publicistiky na ČT. „Já myslím, že to ten Andrej Babiš a jeho okolí hraje dobře. Zvolit do velké vysílací rady (RRTV) dalšího muže z okolí Václava Klause (Ladislav Jakl po Vadimu Petrovovi) je strategie, jak umlčet poslední kritickou televizi, a přitom se přímo neumazat. Nikdo by ovšem neměl zavírat oči před jeho účelovým spojenectvím s představiteli ‚systému‘, kvůli němuž údajně jeho hnutí kdysi vzniklo. SPD a komunisté se s vděčností přidají ke všemu, co zahubí svobodu veřejnoprávního média,“ napsal na Facebooku.

„Liga zakomplexovaných ufňukánků má bod. Po implozi SPD, Aeronetu a rodiny Klausů je to alespoň malá cena úspěchu. Každopádně 88 hlasů je hezky symbolické číslo,“ komentoval zvolení ředitel think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda.

Nu a režisér Jan Hřebejk Jakla označil za „zastydlou máničku s bizarními názory, která sympatizuje s pravicovými extremisty, šovinisty a rasisty“. A nařkl ho, že tak dělá jen proto, aby se nechal zvolit do RRTV.

Ještě slavnější střety absolvoval Ladislav Jakl  ještě předtím, ne byl do vysílací rady nominován. Nezapomenutelné je například jeho střetnutí s Monikou Pajerovou při jednom výročí 17. listopadu. Jakl tehdy vstoupil  do pořadu „na dálku“ z pražské Folimanky zatímco Pajerová seděla na Kavčích horách. A když Jakl poznamenal, že bychom se neměli bát o Václavu Havlovi diskutovat otevřeně a ne ho jen kritizovat, Pajerová vypěnila a spustila, že Jakl „zjevně seděl na té Folimance příliš dlouho“.

Asi  nejslavnější je ale Jaklův „duel“ s Igorem Lukešem, představovaným  ČT jako „historik z univerzity v Bostonu“. Debata o mezinárodních vztazích skončila v červenci 2018 tak, že Jakl se snažil hájit Donalda Trumpa po summitu s Vladimírem Putinem v Helsinkách, což Lukeše, který předtím diváky ujišťoval,  že „seriozní lidé“ se summitem rozhodně nejsou spokojeni, vytočilo. Nejprve Jaklovi řekl, že lže, a pak se bez vysvětlování těchto lží obrátil na moderátora, kterého začal z Bostonu peskovat, že Česká televize dává hlas „tady tomu pánovi, kterého sice nevidím, ale vím z nějaké fotografie, že má koňský ohon na hlavě“.

Jakl situaci vyšperkoval tím, že si provokativně pohladil své dlouhé vlasy. Za to se dozvěděl, že vykládá „absurdní lži, které jsou vypůjčené ze slovníku Kremlu, který dezinformuje diváky právě tímhle způsobem“.

Zdroj