„Současný systém upravit nelze. Jen zrušit. A k vytlačování nepohodlných názorů bude docházet dál mimo jiné i proto, že existence státních médií je z principu špatná,“ prohlásil v rozhovoru Ladislav Jakl z Institutu Václava Klause a zároveň člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za SPD. Podle něj dnes nejde tolik o změnu zákona či o zrušení, ale o to, jak tyto instituce utržené z řetězu přimět, aby peníze všech neposílaly cizopasníkům a nevysílaly propagandu. Kritiky v křeslech mediálních rad uvítá s nadšením – zájmové síly prý mají strach, že by mohly přijít o hračku. A tak je to dobře.

Čím to je, že se sešel rekordní počet přihlášek do Rady České televize a do mediálních rad?

Zaprvé tím, že stále více lidem se zajídá, jak za jejich peníze tyto instituce – Český rozhlas a Česká televize – místo služby veřejnosti šíří jednostrannou probruselskou, ekofašistickou a promigrační propagandu a ze svého rozpočtu krmí napojené zájmové skupiny. A zadruhé, ty zájmové síly, které si hlavně Českou televizi před dvaceti lety přivlastnily, žijí z ní a užívají ji jako nástroj zájmů svých loutkovodičů, mají stále větší strach, že by o svou hračku mohly přijít. A je to dobře. Aspoň budou obě instituce a jejich praktiky více na očích, když se o nich teď víc mluví.

Které z přihlášených byste rád viděl v křeslech rad? Koho byste doporučil?

Většinu z nich vůbec neznám. A pokud bych někoho veřejně doporučil, to pak aby dotyčný začal chodit s ochrankou, to bych mu přece neudělal. Ale systémově bych tam chtěl vidět lidi, kteří by v radě zastávali zájmy poplatníků, zájmy diváků. Ne zájmy lidí, kteří na těchto institucích dnes parazitují nebo je zneužívají pro vlastní politické cíle. 

Rozběhla se diskuse k tomu či onomu kandidátovi. Jak vnímáte, že se do rad hlásí lidé, kteří jsou k veřejnoprávním médiím kritičtí? Je v radách potřeba více takových hlasů?

No jéje. Zatím každou radu si vedení hlavně České televize omotalo kolem prstu. Takové rady neplní svůj účel, svěřené instituce nekontrolují, ale naopak kryjí. Státní média si tak dělají, co chtějí. Za peníze diváků s nimi manipulují, nebo se jim smějí do očí. Každý hlas, který se v té radě nenechá koupit nebo ovlivnit, je potřebný jako sůl. Tak jim ty jejich rady trochu osolme.

Jednou z velmi diskutovaných kandidátek je ekonomka Hana Lipovská. Ona patří například mezi ty, kdo zpochybňují smysluplnost existence veřejnoprávních médií. K výtkám patří i to, že spolupracuje s Institutem Václava Klause. Co říkáte na podobnou kritiku?

Ano, slečna Lipovská je jedním z kvalitních externích autorů, jejichž velmi erudované texty v Institutu Václava Klause rádi publikujeme. Chápu, že to vadí lidem, kteří by si přáli Radu České televize jednobarevnou, bez oponentury. Ale tato rada má být složena co nejpestřeji, aby zrcadlila rozložení názorů a zájmů ve veřejnosti. Nemůže sloužit jen jedné skupině jako dosud. To by si ji tato skupina musela sama platit hezky ze svého.

A je členství v nějaké organizaci dnes diskreditací?

Diskreditací je v mých očích členství v různých profesních organizacích, v nichž se sdružují lidé, pro něž je Česká televize nebo Český rozhlas významným živitelem. U nich jde přece o typický konflikt zájmů. Naopak, oni přece nesmějí rozhodovat o tocích peněz pro své kamarády! Přesto se tito lidé pod rouškou odbornosti do obou rad derou. Tam ale nelze volit lidi, kteří vědí hlavně to, jak rozfofrovat peníze veřejnosti. Tam mají jít naopak lidé, kteří budou rozpočty a obsah vysílání kontrolovat, ne chodit se svými kolegy z oboru na kafe.    

„Nerozumím smyslu existence veřejnoprávních médií. Zárukou nestrannosti či svobody slova nejsou – rozhlas přece existoval i během německé okupace, televize vesele sloužila komunistickému režimu,“ řekla Lipovská pro ParlamentníListy.cz. Co si o výroku myslíte?

Je to výrok správný. Ale dokud tato média existují, je třeba dohlédnout na to, aby nadělala co nejméně škody a naopak aby za peníze nedobrovolných poplatníků dělala alespoň něco užitečného pro všechny. Slečna Lipovská je vynikající ekonomkou. Je u ní naděje, že se podívá pod prsty těm, co s miliardovými rozpočty dosud zacházejí, jako by to byly jejich peníze. Asi proto se jí tak bojí.

V jednom z předešlých rozhovorů jste mi řekl: „Nepotřebujeme státem zřízené noviny, časopisy ani knižní nakladatelství. Tak proč máme mít erární televizi a rádio? Ohrožení svobody médií a svobody slova mají dnes jinou tvář. Všimněte si, jak málo se dnes mluví o pluralitě, která jediná je přitom zárukou svobod politických včetně svobody slova. Mluví se spíše o škodlivých obsazích. Bojuje se už zase se samizdaty a štvavými vysílačkami. To je neklamným znamením, že násilný proces monopolizace mediálního prostoru už začal a probíhá vylučováním nepohodlných postojů z veřejné debaty.“ Zatím to však nevypadá, že by ke zrušení došlo. Jak tedy současný systém upravit tak, aby k věcem, o nichž mluvíte, nedocházelo?

Současný systém upravit nelze. Jen zrušit. A k vytlačování nepohodlných názorů bude docházet dál mimo jiné i proto, že existence státních médií je z principu špatná. Jenže teď není řeč o zákonu, který by to měl změnit – nejlépe jejich zrušením, řeč je dnes o tom, jak tyto instituce utržené ze řetězu přimět k tomu, aby za peníze všech nevysílaly propagandu a tyto peníze neposílaly cizopasníkům. A tomu, komu se nelíbí přirovnání s řetězem, vzkazuji: chcete, aby i ostatní veřejné instituce byly také bez dohledu veřejnosti? Aby si dělaly za vaše peníze, cokoli se jim zamane? Kdo platí, ten poroučí. Dokud platí veřejnost, musí mít kontrolní mechanismy. Řetězem myslím právě kontrolu.

„Už jednou jsme před Českou televizí demonstrovali, bude-li třeba, vrátíme se,“ napsala herečka Aňa Geislerová jako reakci na komentář na serveru Aktuálně.cz, který hájil Českou televizi. Domníváte se, že je podobná demonstrace potřeba?

Určitě ano. Dodnes nemohu zapomenout na její pěvecký výkon na jedné takové demonstraci. Chtělo by to nové číslo. Zajímavé také je, za koho ta herečka mluví, když používá první osobu čísla množného. Za ty, co skrze rozpočet České televize žijí z povinných poplatků? Pak doufám, že ústředním heslem takových demonstrantů za tu jejich televizi bude: Občané, navalte nám své prachy a sklapněte. To by bylo od nich férové, protože o nic jiného jim nejde.

Neprůhledné financování, návaznost na soukromé firmy, téměř vyčerpaná rezerva České televize… a neschválené výroční zprávy. Jak hodnotíte zjištěné skutečnosti? Jsou podle vašeho pohledu důkazem pro vaše slova?

Víte, já bych proti existenci státních médií protestoval, i kdyby fungovaly bez těchto excesů. V některých oblastech prostě stát nemá co dělat. Jenže škodlivé fungování státních médií je zakódováno už v samotné jejich existenci. Potvrzuje tak starou pravdu, že i špatné věci jsou schopny vývoje, vyvíjejí se však vždy v ještě horší. Noví členové rad by snad tuto degeneraci mohli trochu přibrzdit.

Zdroj