Daniela Kovářová je známá advokátka, publicistka a také bývalá ministryně spravedlnosti, Ladislav Jakl zase neméně známý rocker, novinář a politický analytik.
V knize Pivař a blondýna, kterou společně napsali a jež vyšla v nakladatelství Bondy, však vystupují v jiných rolích – Jakl coby laskavý, byť chvílemi přísný profesor, a Kovářová jako snaživá a vědychtivá studentka. Předmětem výuky je pivo.
Kniha Pivař a blondýna by v duchu názvu jednoho filmu Woodyho Allena mohla mít podtitul „všechno, co jste kdy chtěli vědět o pivu, ale báli jste se zeptat“.
Jakl, kromě již uvedeného rovněž prezident degustační společnosti První pivní extraliga, má o českém národním nápoji až neskutečné vědomosti. A hlavně ho miluje a hájí před všemi, kteří ho považují za pití pokleslé – jen si vezměte, jak odlišné konotace mají v češtině slova vinař a pivař, upozorňuje.
Když Kovářová jednou Jakla pozvala na kávu a on odvětil, že zajdou na pivo, nesla to poněkud s nelibostí. Nicméně zašli. A tak se zrodila i tato kniha a zejména záliba jedné blondýny v moku, kterým dosud opovrhovala.
V jednotlivých kapitolách, střídajících se s Jaklovými lekcemi, líčí, jak postupně objevovala lahodnost a krásu nejrůznějších pivních stylů (podle Jakla říkat druhy piva je nesprávné).
Jak vychutnávala desítky a desítky produkcí především malých českých pivovarů, jak se pod vlivem profesora kochala chutí, barvou, vůní, konzistencí pěny. K jejím titulům tudíž dodejme další: pivařka.
Společné dílo Kovářové a Jakla je čtení poutavé, půvabné a hlavně hodně poučné. Dozvíme se o rozdílech mezi pivy svrchně a spodně kvašenými, o tom, že oblíbený ležák je v pivní historii vlastně novinka, neboť pochází až z předminulého století (a z Čech), zatímco pivo je stejně staré jako lidská civilizace.
Pivař a blondýna
Daniela Kovářová a Ladislav Jakl, nakladatelství Bondy
Hodnocení: 70 %
|
Poznáme různé aley, stouty, belgie a tak dále a tak dále. Na dálku si prožijeme degustace (třebaže Kovářová nemá ten výraz ráda) a pochopíme, že pivní festivaly zdaleka nejsou příležitostí nalít toho do sebe co nejvíc a padnout pod stůl.
A zřejmě dáme za pravdu Ladislavu Jaklovi, když Pivaře a blondýnu uzavírá slovy: Není důležité o pivu mnoho vědět a znát. Je ale nanejvýš důležité umět si piva užít. Pro toho, kdo to umí, je svět bohatší.
Zdroj