Lovaň, Belgie, 2018, archiv LJ



Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
„Pere se Česko s Polskem“, směje se Brusel
Publikováno 05.10.2021 v kategorii: Ozvěna

ČESKO/POLSKO: Institut Václava Klause zveřejnil publikaci s názvem „Bitva o důl Turów: dva se perou, třetí se směje.” Autorem článku je člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, publicista Ladislav Jakl, který představil pozoruhodný pohled na uvedený spor mezi Českem a Polskem.

Na začátku článku Jakl připomněl, že cena uhlí a elektřiny raketově stoupá a příčinou jsou právě administrativní omezení těžby.

„Zastavit v takové konstelaci těžbu i zde by bylo podříznout slepici, která snáší zlatá vejce,“ vyslovil se Jakl o sporu mezi dolem Turów v polském Slezsku a obyvateli českých obcí v sousedství.

Připomíná, že důl zásobuje energií a teplem téměř dva miliony lidí a zaměstnává tisíce lidí přímo a další tisíce nepřímo.

Jakl zdůraznil, že jde o spor bilaterální a řešitelný také bilaterálně.

„Dá to asi dost práce, ale nelze nic jiného než jednat, požadovat, jednat, požadovat. A být ochoten i ke kompromisu,“ uvedl publicista.

Podle Jakla by Poláci měli být vstřícnější k požadavkům na kompenzaci, Češi by zase neměli lpět na jediném řešení – „zavřít“.

„Ale obojí by bylo při jisté snaze překonatelné,“ domnívá se autor článku.

Následně Jakl upozornil na skutečnost, že tragédie nastala v momentě, kdy se český stát obrátil na Soudní dvůr EU.

„A Brusel zajásal, že získal bič na obě země,“ upozornil autor.

Konstatoval, že Česko svým žalováním přiznalo, že není svrchovanou zemí a že se na příště o čemkoli bude rozhodovat „o nás bez nás.“

„Pere se Česko s Polskem, směje se Brusel,“ stojí v článku.

V této souvislosti věští poškození sousedských vztahů a také různé odvety a schválnosti z polské strany.

Připustil, že na stole Soudního dvora EU brzy skončí žaloba na ČR za hořící skládku v Heřmanicích, odkud odtéká kontaminovaná voda do Odry a dále do Polska.
„I tento problém je technický, právně i finančně řešitelný bilaterálně, ale když žaluje jeden, inspiruje to i druhého,“ zdůraznil Jakl.

Na závěr autor přišel se svérázným přirovnáním z Tanachu.

„A tak obě země nešťastně krmí onoho Euroleviathana, který vděčně zhltne každé soustu, aby nakonec ukousl i ruku, jež ho krmila,“ podotkl.

V publikaci od Jakla nechybí ani výzva k oběma zemím.

 

„Nežalujme do Bruselu. Na sousedy, ani na naše domácí potížisty. Nekrmme tu bestii. Své problémy si řešme sami, popřípadě se svým sousedem. Žalováním do Bruselu odevzdáváme do cizích rukou zbraň, která bude brzo použita proti nám.”
Sledující vyjádřili Jaklovým myšlenkám podporu.

„To přesně Bruselu vyhovuje, oslabit V4…“ napsal Marek Kinc.

„To je jejich hra, rozhádat V 4, oslabit její vliv. Naprosté selhání zahraniční politiky, kde máme naše diplomaty? Jak tu už psali jiní… dva se hádají a třetí se směje,“ vyjádřila se Naďa Kozlovská.

„Tak, přesně tak. Dospělí by to mohli chápat, že,“ uvedla Marie Málková.
„Do kamene tesat, Poláci nic nezavřou a nic platit nebudou, ale k radosti Bruselu, respektive Berlína, jsme z Polskem ve při,” zareagoval Nikolaj Krečev.

„Přesně, líp bych to nenapsal, ” okomentoval Yan Kristtel.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET