CNN Prima News odvysílala 4. ledna diskuzi geologa Václava Cílka a publicisty Ladislava Jakla s titulkem ‘Rozhovor s odborníky ke globálnímu oteplování’ v rámci pořadu Zprávy PLUS. Moderátorka Veronika Kubíčková začíná debatu popisem překonaných teplotních rekordů v Česku z přelomu roku nebo zmiňuje extrémně chladné počasí v USA. Následně představí své hosty a položí Cílkovi otázku, zda je atypické počasí jen výkyvem a nebo dalším důkazem, že globální oteplování máme brát vážně.

Cílek reaguje, že samotný termín globální oteplování debatu polarizuje a popisuje, jak dochází na území Severní Ameriky k extrémním výkyvům počasí a jak s tím souvisí tryskové proudění v atmosféře (polar vortex a jet stream) a že se posouváme do doby, kdy je počasí stále více chaotické a hůře předvídatelné. Dále pokračuje, že je to důsledek toho, že na povrch Země dopadá o 2,5 wattů více tepla, které se kumuluje v oceánu a tím je tepelný základ planety vyšší než kdykoli předtím. Na otázku, čí je to vina Cílek, reaguje, že tuto otázku nemá rád a že taková diskuze obvykle končí nedorozuměním nebo konfliktem. Ale že skleníkové plyny, které lidstvo svou činností produkuje ke globálnímu oteplování přispívají a že globální oteplování samotné je realita a je potřeba na ni nějak zareagovat. Ale podle Cílka by tato reakce měla být měkčí a opatrnější, než čemu jsme v současnosti svědky.

Pro úplnost se dá dodat, že Země byla v minulosti teplejší než dnes, ale dávno předtím, než se na ní objevili lidé. Vědci popisují několik takových období, ale ta nastala před desítkami a stovkami milionů let. Další věcí je, že podle vědeckého výzkumu je globální oteplování důsledkem lidské činnosti, konkrétně spalování fosilních paliv.

Jakl dostane otázku, zda opatření včetně Green Deal na ochranu klimatu jsou zbytečná a odpovídá:
‘Slovo zbytečné je slabé, je to nezodpovědné, šílené, člověku velmi, velmi nebezpečné a škodící. My tady děláme kroky, které se podobají krokům, které se podobají krokům, které dělali náboženští fanatici, kteří v každé době vykřikovali něco o konci světa a snažíme se něco obětovat bohům a obětujeme člověka. Jeho normální život, jeho budoucnost, jeho prosperitu a za naprostou chiméru. Opatření, která se dělají na desítky let naprosto zničí desítky stovky milionů lidských životů.. Myslím, že klima určitě se nijak chránit nemá, nejenom nesmí, ale nemá.’
Jakl zde ignoruje, že globální oteplování je vědecky ověřený fakt a nikoli výplod náboženských fanatiků. Je to naopak průběh změny klimatu, který způsobí obrovské problémy ekonomikám států, migrační vlny a smrt milionů obyvatel. Požáry, povodně, bleskové záplavy, hurikány, sucha a extrémní výkyvy teplot to všechno stojí lidi životy a četnost těchto jevů bude narůstat spolu s nutnými investicemi do infrastruktury a negativními dopady na ekonomiku. Tyto jevy se objevovaly i v minulosti, ale právě globální oteplování jejich četnost ještě zvýší, čehož jsme v současnosti svědky.

Jakl pokračuje ‘Vy jste na začátku řekla, že padají nějaké teplotní rekordy, jednak často lidi udělají okamžitou přesmyčku od debat o meteorologii, o počasí k debatě o klimatu. Debata o klimatu je statistická debata statistická věda, je to měření.. A k těm rekordům, pokud jsem se díval někdy o víkendu zrovna náhodou na rekordy v Pražském Klementinu. Kde je nejdelší časová řada si 300 let nebo kolik tak ty rekordy, které teď byly nejzásadnější jsou 100 let staré za dnešek. Myslím rok 25 za včerejšek 25 za 2. Leden 21. Já nevím co se tehdy dělo, tak strašlivého faktem je, že na konci minulého roku byla největší pokrývka Alp sněhem za posledních 54 let. Počasí bylo složité vždy existuje několik skvělých vynikajících analytických knih, které nejenom na základě různých rozboru materiálu, hlavně hlavně stromů a podobně.’

Je pravda, že výkyvy teploty samy o sobě nejsou potvrzením změny klimatu. Pokud však sebereme průměrné teploty z dnů, měsíců a roků, srovnáme je do grafu, dostaneme evidentní trend, který potvrzuje oteplování planety za posledních 50 let. Jakl dále zmíní sněhovou pokrývku v Alpách, o co šlo?
Po suchém listopadu roku 2020 napadly v Alpách za jediný víkend na začátku prosince téměř 3 metry sněhu. Samotný prosinec 2020 byl v Evropě šestým nejteplejším v historii s tím, že všech 5 teplejších prosincových měsíců bylo naměřeno v předchozích pěti letech. Tedy to, že v Alpách napadlo hodně sněhu není transparentní ukazatel, jaká byla průměrná teplota v Evropě a nebo na naší planetě. Jakl dále relativizuje současné důsledky globálního oteplování, které se projevují přes extrémní počasí, protože to tak prý bylo vždy. Nebylo, jak dokládáme výše, současné extrémní počasí je důsledek globálního oteplování.

Další otázka se týká zcela výjimečných meteorologických jevů jako bylo třeba loňské tornádo na jižní Moravě. Jakl to opět relativizuje ‘Jak my víme, kolik bylo tornád v roce 1526?’ . Cílek ale uvádí věci na pravou míru ‘Ano děly se do určité míry, to znamená průměr tornád na rok je okolo dvou až tří, pokud něco bylo takhle jako mimořádného, to znamená i údery blesku byly v kronikách zaznamenávány skorem bych řekl jako přednostně. To znamená tohle to naše moravské tornádo nebo několik tornád je doopravdy neobvyklý jev, ale ony ta tornáda neobvyklá probíhají i v USA, ta dlouhá trasa toho tornáda a podobně. To znamená jako pro mě je to tak, že už jako žijeme v jiném světě tento svět bude dál pokračovat a zejména je to tím, že ten oceán už je teplejší. A hrníček kafe vám vychladne a nevím za 20 minut, ale oceán do hloubky jednoho kilometru vám bude vychladat desítky nebo stovky let. To znamená, že už jsme se posunuli do nějaké sféry nového počasí.’

Cílek dále mluví o optimismu, že pokud lidstvo omezilo emise kvůli koronaviru v důsledku omezení globální přepravy, tak najde i cestu, jak omezit emise k ochraně klimatu. Také ale dodává, že globální oteplování má setrvačnost a obrátit trend může trvat deset nebo dvacet let. Lidstvo se tak podle něj posouvá ‘do nové fáze přírodních podmínek a tím pádem i nového pole společnosti’.

Jakl je tázán, zda bychom měli emisím nechat volný průběh a nebo se je snažit omezit a odpovídá:
‘Emise jsou prospěšné s vyšším podílem kysličníku uhličitého v atmosféře obrovský narůstá biomasa a místa, která dřív nebyla vůbec obdělávatelná, tak dneska živí miliony lidí navíc. Začínají se zelenat okrajová místa velkých pouští, protože biomasa má co jíst, ona se živí kysličníkem uhličitým a má to obrovský pozitivní efekt.’ … ‘To jsou tisíce věci, některé od některé ledovce přibývají některé ubývají. Máme na to velmi krátké časové řady. A co se týče oceánů? Byly doby i historické, kdy byly oceány o desítky metrů výš nebo o desítky metrů níž. Jsou města, přístavy, které dneska leží desítky kilometrů od břehu jsou potopené dávno utopené přístavy. Hladina oceánu se hýbala po staletí a po tisíciletí a jinak souhlasím s panem doktorem, že ano zásahy člověka často měnili krajinu významně budování meliorací, kanálu nebo třeba velké odlesnění, které způsobili nechci říct ani zavinili… To je prostě vývoj civilizace, Římané v Dalmácii nebo v Libanonu a podobně také, někdy ty nebyly navráceny nikdy, když potom římské teplotní optimum bylo vystřídáno chladným období raného středověku. Tak kdysi bohatá západní a střední Evropa zase zanesla pralesy nebo kdysi v Severní Americe byly obrovské prérie, na kterých se proháněli bizoni a když tam velká část byla zdecimovaná, tak dneska to území jsou zarostlá znovu lesy, které tam po mnoho tisíc let narostly. Ano člověk ovlivňuje život, ale dělá to především k tomu, aby svůj život a svým dětem a potomkům zlepšil, což neznamená, že v mnohých ohledech těžko může domýšlet dlouhodobé výsledky. Ale zase na druhou stranu řešíme problémy, na které máme síly, neřešme problémy lidí za 200 let. Ono to pak připadá, že lidé někde v pravěku, že by někdo přišel a řekl: víte tímhle tím tempem za 50 tisíc let dojde pazourek.’

Tady je problematických tvrzení spousta..
Na jednu stranu oxid uhličitý skutečně podporuje častější růst vegetace poblíž pouští. Na druhou stranu jedním z důsledků globálního oteplování je eroze půdy a rozšiřování pouští, což popisuje také zpráva IPCC. Tedy není pravda, že by emise byly jednoznačně prospěšné, navíc způsobují globální oteplování.
Tvrzení o ledovcích není pravdivé. Téměř všechny pevninské ledovce tají, pokud někde přibývá ledu, tak jsou to místa mimo pevninu, tedy mořský led, který je přímo v moři nebo oceánu. Mořský led navíc neovlivňuje stoupající hladinu oceánů a celková bilance ledu v Antarktidě je tání a stoupaní hladiny. Třeba v Arktidě taje jak pevninský ledovec, tak mořský led. Přesto třeba pevninský grónský ledovec se zvětšuje do rozlohy, ale snižuje se jeho tloušťka a celkový objem jeho ledu tak klesá.
Hladina oceánů se začala zvyšovat asi před 20.000 lety a za 14.000 let stoupla hladina moří o více než 130 metrů, což byl následek tání ledovců z doby ledové. Za posledních 6.000 let se mořská hladina zvýšila jen o pár metrů. Dlouhodobě obývaná lidská sídla existují asi od roku 3.000 před naším letopočtem, tedy posledních 5.000 let. Vzhledem k těmto faktům je podivné mluvit o tom, že by vlivem klesající hladiny moří existovala města – původně přístavy, která by nyní byla daleko od moře. Je celá řada přístavů, které jsou pod vodou, ale na vině není stoupající hladina, ale přírodní katastrofa, nejčastěji zemětřesení.
V Severní Americe prérie stále existují a nejsou zarostlé, jak se můžeme přesvědčit na satelitních snímcích. Těžko říct, o čem Jakl mluví, pravděpodobně půjde o omyl, kdy město Buffalo (v překladu Bizon) leží v zalesněné oblasti u velkých jezer na hranici s Kanadou. V této oblasti se však bizoni nikdy nevyskytovali.
Výzva k neřešení budoucích problémů je vysloveně nezodpovědná. Podobně analogie s pazourky nemá s globálním oteplováním žádnou souvislost, protože v případě klimatu nejde o vyčerpání zdrojů.

Moderátorka Jakla krátce přeruší s tím, že není třeba řešit hypotetické problémy v horizontu tisíců let, ale co se stane kvůli oteplování planety v roce 2050. Jakl reaguje ‘Teď se zrovna neotepluje posledních 30 let.’
To je samozřejmě nepravdivé tvrzení, protože atmosféra, povrch země a oceány se posledních cca 50 let oteplují. Navíc rok 2021 byl pátý nejteplejší v historii měření a za posledních 170 bylo 7 nejteplejších let právě těch posledních 7 let.

Cílek dostane otázku, zda není reakce EU a dalších zemí přehnaná, že se zavazují do roku 2050 drasticky snížit emise oxidu uhličitého. Zda je podle něj správné klima chránit za každou cenu.
Cílek reaguje ‘Už vaši otázkou odpovídáte, že určitě ne. Víte takový jako velký protagonista klimatické změny James Hansen, klasik vlastně klimatické změny, mluvil už před nějakou delší dobou o měkké cestě soft way prostě. A já si myslím, že v posledních několika letech právě tuhle tu měkkou cestu, kdy se nejdřív starate – jak to správně řekl pan Jakl – o to, aby ty dopady na ty lidi nebyly velký. Nějaký nějaký oběti být musí to jako to vždycky prostě, ale jsou oběti, které jsou únosné a oběti, který pak už únosné jako přestávají být. Takže pokud jsme zmeškali tohle to období prostě takové spíš toho pomalého nástupu a pomalé proměny, tak teď to přichází jako poměrně drastická vlna, která podle mého názoru má možnost nebo schopnost rozhodit Evropskou unii.’

Zde je potřeba říci, že v roce 2017 vystoupil Hansen na konferenci COP23 v Bonnu s přednáškou. ‘V rámci té varoval o nutné potřebě udržet globální oteplování pod 1,5 °C. Dle jeho slov nemáme desítky let na nalezení správné odpovědi, vědci by měli opustit svou čistě informační roli a začít na problém nahlížet komplexně. Jelikož teplota země od roku 1970 stoupá lineárně, je potřeba rapidně snížit emise. Začátkem řešení je podle Hansena navýšení ceny fosilních paliv o to, co stojí naší společnost (znečištění ovzduší, znečištění vody, klimatická změna, …). Teprve pak můžeme začít s alternativy obnovitelné energie. Přiznává, že lidstvo je závislé na energiích, kritizuje však, že jsou upřednostňovány ekonomické zájmy před dlouhodobými aspekty – klimatickou újmu neplatí firmy s fosilními palivy.’
Tedy měkká cesta je jako alternativa pryč a je potřeba zastavit nebo aspoň omezit emise oxidu uhličitého co nejrychleji.

Cílkovi je položena doplňující otázka, proč tedy nezvítězili příznivci této měkké cesty. Odpověď je přirozeně v tom, že takových lidí mezi klimatology moc není a vědecký konsensus o globálním oteplování předpovídá, že lidstvo musí snižovat emise skleníkových plynů co nejdříve. Cílek však mluví o tom, jak se dostalo povědomí o emisích od evropských bankéřů do povědomí politiků a následně do politických programů.

Moderátorka se zeptá Jakla, zda existuje nějaký bod zlomu a pokud do něj lidstvo dospěje, tak je potřeba zatáhnout za záchranou brzdu. Tázaný reaguje.
‘Já myslím, že toto je ve všech naukách o konci světa, bylo už vyhlášeno několik takových konců světa, po kterých už teda nebude vůbec vůbec nic. Ano svět bude v něčem lepší v něčem bude horší, my samozřejmě bychom se měli chovat rozumně rozumněji ke svému okolí, ale vždycky bývá něco za něco. My se třeba mračíme na některé méně rozvinuté země, třeba Brazílie nebo Indonésie, že v zájmu zemědělství kácejí některé pralesy. Fakt je, že my jsme si svoje pralesy vykáceli před tisíci lety a díky tomu jsme postavili svou civilizaci. A teď z výšky jim budeme radit, aby zůstali v chýších a nemohli si pomoci stejně jako my. Některým věcem je třeba přistupovat ne jako k náboženství, což mám pocit, že od takzvaného Climate Gate v roce 2010, kdy se provalily velké lži o klimatu, maskování různých od odchylek, Heidegger’s claim pamatujeme, vylhaná Mannova hokejka a podobně, vymazávání ve středověkých optim. Ale máme tady spousty spousty úkolu, u kterých máme přemýšlet máme přemýšlet o tom, kde v kterých krajinách se potýkat s erozi půdy, kde se potýkat se zavlažováním a zavodňování velkých území, což samozřejmě postihlo některá jezera už dneska neexistují třeba Aralské ve své původní podobě. Zase na druhou stranu měli bychom mít pochopení pro lidi, kteří to udělali před sto téměř lety, aby vůbec mohli někde žít. Ale co se dneska máme nějaké technické možnosti, ale určitě cesta ke zlepšení života a prostředí, ve kterém se pohybujeme není, že pokryjeme obrovská území plochami z materiálu jedovatých, které nebudeme umět likvidovat, kdy auta budou jezdit na autobaterie, o kterých vůbec netušíme, jak se budou likvidovat, na které se suroviny dovážejí z druhého konce světa. Kdy krajinu zamlžují vrtulníky, které potřebuji obrovskou infrastrukturu, cesty..’

Jakl zde opět relativizuje dopady globálního oteplování a opomíjí, že globální v názvu znamená, že se týká všech regionů planety a každý stát by měl snižovat emise, třeba podle Pařížské smlouvy o klimatu. Podle ní mají chudší země nárok na finanční podporu při snižování emisí.
Znovu se vrací k narážkám o náboženství a zmíní i Climate Gate. V tomto bodě však vymýšlí neexistující souvislosti, protože tato kauza nic z toho, co popisuje, neodhalila. Šlo v ní o hackerské útoky a následné odcizení tisíců zpráv a souborů, které obsahovaly mailovou komunikaci a podklady klimatických vědců. Tyto věci následně zveřejnili klimaskeptici a za pomocí manipulací a vytrhávání z kontextu se snažili zdiskreditovat výzkum globálního oteplování. V reakci na tyto útoky bylo provedeno osm různých šetření, zda vědci zabývající se klimatem nefalšovali data. Ve všech případech nebylo nalezeno žádné pochybení při výzkumu, natož tak jeho zmanipulování. Jakl tedy šíří dávno vyvrácené konspirační teorie. Hokejkový graf byl zveřejněn v roce 1999, opětovně potvrzen a jeho autor Michael Mann v roce 2019 obdržel Tylerovu cenu za enviromentální studia. O rok později se Mann stal členem Národní akademie věd Spojených státu amerických.
Starost o erozi půdy a hospodaření s vodou je důležité, ale nic z toho emise skleníkových plynů nesníží. Tedy příčiny globálního oteplování to nijak neřeší.
Aralské jezero vyschlo kvůli megalomanskému projektu Sovětského svazu, jehož záměrem bylo pěstovat v poušti bavlnu. Ztráta přitékající vody a zamoření chemikálií z hnojiv způsobily obrovskou ekologickou katastrofu. Jaklovo hodnocení je tedy minimálně zavádějící.
V případě obrovských ploch s jedovatými chemikáliemi Jakl zamrzl někdy před rokem 2014, kdy vědci našli způsob jak kadmium v solárních panelech nahradit chloridem hořčíku a tím je navíc dramaticky zlevnit.
Dále mluví o autobateriích, které se samozřejmě už v dnešní době dají recyklovat a další továrny na jejich recyklaci se staví nebo se stavba plánuje. Také kvůli tomu, aby se nemusely vozit vzácné kovy z druhého konce světa.
V poslední větě Jakl evidentně mluví o větrných elektrárnách a cestách, která k nim musí vést. Zajímavý je kontext, že v případě větrné elektrárny je problémem silnice, ale pro ekologické katastrofy Aralského jezera nebo kácení a vypalování deštných pralesů bychom měli mít pochopení.

Závěr se týká tématu, zda nezůstane Evropská Unie ve svém snažení snižovat emise skleníkových plynů osamocená a zda ji to neznevýhodní. Cílek souhlasí, že to nevypadá dobře, ale dodává, že skleníkových plynů historicky nejvíce vyprodukovaly Spojené státy americké, třetí je Německo a je potřeba přibrzdit. Podle něj už není dost času, abychom stihli něco udělat a současně, aby to mělo minimální dopady na 60% populace, která má poměrně málo peněz.
Zde Cílek popírá svá slova z úvodu a ukazuje, jak je situace ohledně klimatu kritická, že je potřeba něco udělat hned.

Komentář autora na závěr.
Přestože Václav Cílek není vědcem v oboru klimatu, tak se orientuje v souvisejícím vědeckém výzkumu. Naproti tomu Ladislav Jakl v pořadu mnohokrát neříká pravdu, používá zavádějící tvrzení a šíří konspirační teorie. Přesto ho CNN Prima News popisuje jako ‘odborníka na globální oteplování’, což je nesmysl. Jakl není vědec. Vzhledem k tomu, co o globálním oteplování v pořadu řekl, není ani informovaný laik. Moderátorka Veronika Kubíčková ho navíc nechá říkat nepravdy, aniž by ho konfrontovala. Bohužel to není poprvé, co tato stanice nechala Jakla rozumovat o globálním oteplování.

CNN Prima News takovými debatami vytváří dojem, že samotná existence globálního oteplovaní je otevřená diskuze a nikoli, že jde o potvrzený vědecký fakt. Popírá odbornost vlastních hostů, protože ani jeden z nich není odborníkem na klima. Jakl navíc není ani vědec, ani nemá minimální znalost tématu. O tom, co je konkrétně Green Deal se divák vlastně nic nedozví. Informování diváků by se dramaticky posunulo k lepšímu, kdyby místo nepravdivých informací od Jakla v pořadu zazněly názory některého klimatologa, který se na Green Deal podílel. S ním by diskutoval třeba právě Václav Cílek. To by daleko lépe odráželo současnou situaci a střet ideí, který v aktuálně ve světě existuje ve věci klimatické změny. Tyto střety se točí kolem problému, jak klimatickou změnu řešit a nikoli, zda vůbec existuje. Názory, které zastává Ladislav Jakl však nejsou relevantní, nepodílejí se na rozhodování jak řešit cokoli ve vztahu ke globálnímu oteplování. Je tomu tak proto, že takoví lidé ignorují vědecké zkoumaní a tím se dostávají mimo realitu. Poskytování platformy takovým osobnostem a propagování takových názorů má velmí blízko k aktivnímu šíření dezinformací.

zdroj