Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Paralelní deník čtenáře (46) Jakl byl dobrej. Z Jocha šel ale strach
Publikováno 14.09.2011 v kategorii: Ozvěna

Se smíšenými pocity jsem se vrátil domů z přednášky CEPu, která se věnovala ohlédnutí za uplynulou dekádou odstarovanou 11. zářím. Se smíšenými pocity proto, že tam tak nějak chyběl Petr Hájek a jeho názor.

Se smíšenými pocity z toho, že Ladislav Jakl byl ve svém příspěvku tak dobrý, ale přesto konspirační teorie nechal před Autoklubem, řka, že jsou sice projevem skepticismu a zdravého pochybování, ale zase to s nimi nepřehánějme (a když nám někdo doma zazvoní na zvonek, uvažujme logicky, že to bude spíše pošťák, než britská královna). Se smíšenými pocity proto, že Roman Joch byl ještě neokonzervativnější než jindy a že z něj šla hrůza. Se smíšenými pocity proto, že tam všechny ty, co si nemyslí totéž, co on, obvinil z nepřátelství vůči Západu a div jim nevyhlásil džihád. Bylo smutné to poslouchat.

Výbornou Jaklovou připomínkou byla teze o tom, že se za těch deset let proměnily role. Zatímco levičáci těsně po útocích tleskali a Americe její neštěstí za ta všechna příkoří přáli, postupně se postavili na její stranu a dnes obhajují všechny ty represe a omezování osobní svobody, které 11. září přineslo. Zkritizoval Patriot Act a vyzdvihl amerického senátora Rona Paula, který jediný proti němu – ač pravičák – odmítl hlasovat a který jako první vyhodnotil nebezpečí, ke kterému celá tragédie bude směřovat. Patriot Act se týká i nás, byť nejsme Američané. Když cestujeme, dokonce i když mailujeme nebo telefonujeme, dotýkají se nás změny, ke kterým došlo po 11. září. Je svět lepší, nebo horší? A kdo vlastně vyhrál a kdo prohrál? ptal se provokativně Jakl. Sám si pak odpověděl – nakonec vyhráli sofistikovaní levičáci.

Jaklův příspěvek byl dobrý, vystihoval dobře podstatu následků 11. září, ale vyhnul se otázce, která za celý CEP ani jednou nepadla. Padla až v diskuzi a paradoxně na ni nakonec nikdo neodpověděl. Kdo 11. září vlastně způsobil? protože to dodnes není jasné. Jakl byl pravdě nejblíže, ale i on věří, že za vším stáli muslimové (že zvonil zkrátka pošťák a ne britská královna), i když podle mne to vyžaduje více víry, než věřit v zapojení vlády a tajných služeb. Podle Jakla zkrátka jen Američané zneužili strašlivou tragédii ke svým mocenským zájmům a oprášili desetiletí staré doktríny a pustili se do válek. V tom je hlavní problém. V tomto a ve svém popisu toho, co se dělo dál, měl pravdu a podával ji trefně a vtipně. Ale chtělo to ještě Hájka, který by řekl to své pověstné, že tak, jak nám to bylo v médiích prezentováno, se to nestalo. Takový hlas tam dnes chyběl.

Zděšen jsem naopak z Romana Jocha, i když už jsem od něj zvyklý na ledacos. Ale tentokrát z něj šel opravdu strach. Nevím, zda se chtěl stylizovat do role hřímajícího Ronalda Reagana nebo Bushe mladšího, ale takto rozjetého jsem ho ještě neviděl. Byl ještě neokonzervativnější než neokonzervativci sami. Vedle něj byl i ti největší jestřábi americké zahraniční politiky vypadali jako holoubátka. Vyčetl Američanům, že svrhli jen dva režimy, on sám by svrhl aspoň tři nebo čtyři. Zkritizoval současnou válku proti Libyi, ale jen proto, že podle jeho názoru se na ni mělo zaútočit už tehdy. Joch by jel s tankama i na Damašek.

Pak se obořil na Ladislava Jakla, jak si může dovolit kritizovat Patriot Act, který přece ještě někomu neublížil a nikdo za něj netrpí, kdežto v Evropě trpí Wilders a Sabbatisch-Wolfová za svá slova o islámu (sic!). Strašidlo Patriot Actu je přehnané, asi jako strašidlo mccarthysmu, protože jsme o žádné svobody nepřišli. To, co zavedl Patriot Act, zavedly u nás už Klausovy vlády, řinčel Joch. Jaklem vyzvednutého Rona Paula pak označil za radikálního levičáka.

Největší hrůza z něj čišela, když začal tvrdit, že díky obranným reakcím Západu je dnes naštěstí teroristů málo, ale smutné prý je, když je ještě méně těch, kteří by byli proti teroristům (tzv. antiteroristů). Skutečnou tragédií 11. září je pak ale to, že zdaleka nejvíce je tzv. anti-anti-teroristů, tedy těch, co nevidí nebezpečí v islámských teroristech, ale v Pentagonu, ve Wolfowitzovi, Bushovi a Rumsfeldovi. Je jich až příliš mnoho, řekl tónem, který naznačoval, že by je nejraději zprovodil ze světa. Tragédií podle něj je, že takoví lidé jsou nejen na levici, ale i na pravici.

Ladislav Jakl mu pak jeho výpady vtipně vrátil a dal mu pěkně sežrat, že je zakukleným levičákem Joch sám (když touží po globálním sociálním inženýrství), ale podivnou pachuť z celého panelu se už rozptýlit nepodařilo.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET