Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Ladislav Jakl v Českém rozhlase o milostech a pomluvách Respektu
Publikováno 26.10.2011 v kategorii: Rozhovory

Zdroj: Radiožurnál – Radiofórum:  Možnost korupce při udělování prezidentských milostí

Datum vydání: 17.10.2011 Moderátor: Jan Bumba

Moderátor (Jan Bumba):

Policisté, jak už jste slyšeli ve zprávách, se začali zabývat podezřením korupce při udělování prezidentských milostí. Na podezřelý případ upozorňuje dnešní vydání týdeníku Respekt. Podle dvou svědků, které Respekt kontaktoval, se jim bývalá karlovarská policistka Radka Kadlecová svěřila, že poté, co byla odsouzena k dvouletému trestu za braní úplatků, koupil pro ni někdo z jejích blízkých prezidentskou milost. Na telefonní lince je tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl, dobrý den.

Host (Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky):

Dobrý večer vám přeji.

Moderátor (Jan Bumba):

Pane Jakle, mohl byste, prosím, nejprve popsat, jak se rozhoduje o udělení či neudělení prezidentských milostí?

Host (Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky):

To nevím, do jaké míry to pro vás můžu popsat dopodrobna, protože právě proto, aby ten systém byl nezranitelný proti nějakým pokusům, tak všichni, kteří se účastní toho posuzování, podepisují při každé příležitosti, při každém sezení závazek mlčenlivosti a to i z toho důvodu, že spisy obsahují mnoho citlivých důvěrných informací o žadatelích. Ale chtěl bych k tomu samotnému případu říct jednu věc, že není pravda, že by zavilý plátek Respekt přišel s nějakým objevem. O této milosti se píše už dva roky a už dva roky se někdo snaží z tohoto případu udělat kauzu. Já nevím, kdo má nějaké dva svědky a považuju to všechno za velikou ohromnou lež, která mě ostatně u média, jakým je Respekt, s kterým má své dlouholeté zkušenosti, vůbec nějak nepřekvapuje. Myslím, že to je spíš případ o úrovni českých médií, než o čemkoliv jiném.

Moderátor (Jan Bumba):

Říkal jste, že nemůžete úplně rozkrýt to, jak se postupuje při udělování milostí, ale pokud můžete aspoň prozradit, jestli je pravda, že finální slovo má prostě prezident Klaus, který si do té finální volby moc nenechá mluvit?

Host (Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky):

Tak část z toho, co jste řekl, pravdou je, část není. Když pan prezident Klaus přišel na Hrad, tak to, co opravdu výrazně změnil, byla právě praxe udělování milostí. Zaprvé uděluje jich mnohem a mnohem méně a zadruhé nedovoluje už předešlou praxi, která byla podle mého názoru i protiústavní, aby ministerstvo spravedlnosti vyřazovalo velkou část těch žádostí, přitom žadatelé nemají právo obrátit se přímo na prezidenta republiky a za předchozího prezidenta skutečně ministerstvo velkou část žádostí prostě zamítlo a napsalo, že se jimi nebude prezident zabývat. A zatřetí není žádný předžvýkávací institut, který tady kdysi dřív býval v prezidentské kanceláři v odboru legislativy, který prováděl svá šetření a připravoval návrhy k rozhodnutí pro pana prezidenta. Nic takového není. U nás odbor legislativy pouze kompletuje spis, do kterého dává u všech případů úplně stejné věci. To znamená rozsudek, stručný popis toho případu, žádost o milost, popřípadě nějaké reference a zdravotní dokumentaci. Takže není nikdo, kdo by mohl tu věc dopředu nějak předžvýkávat. A k té vaší otázce, ano, skutečně prezident republiky v této věci má konečné slovo a odpovídá to také ústavě a takto mu byla svěřena tato pravomoc. Faktem je, že ale tu věc konzultuje s okruhem svým spolupracovníků, já bych řekl tak asi zhruba dvaceti, a ten systém je nastaven tak, že nikdy nikdo dopředu neví, kdo kterou žádost dostane do ruky. Každou žádost dostanou do ruky zhruba asi tak 4 spolupracovníci náhodným namátkovým výběrem a není možné dopředu vědět, kdo kterou bude číst. Čili pana prezidenta zajímá názor ostatních spolupracovníků, jak se na ty dívají.

Moderátor (Jan Bumba):

Pokud vás můžu poprosit, k tomu samotnému případu, vy jste říkal, že podle vašeho soudu se spíš někdo snaží z toho udělat kauzu, ale abychom to nějak aspoň částečně rozkryli, tak psychiatr primář Martin Konečný, který odsouzenou a poté tedy omilostněnou policistku Kadlecovou vyšetřoval, napsal ve zprávě, že paní Kadlecová, cituji, uvádí, že pro ni je zakoupena milost u prezidenta republiky. Na cílený dotaz potvrzuje, že úplatky přijali taky poradci prezidenta. Proč by někdo něco takového říkal?

Host (Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky):

No tak ona možná mu říkala, že je Kryštof Kolumbus a že právě odplouvá na lodi oplouvat Ameriku. Já nevím přesně, co říkala. Nechci mluvit o zdravotním stavu kohokoliv. Já nevím, jestli to říkala. Vy jste neslyšel žádnou nahrávku, nemáte žádný zápis, já také nemám, ti novináři také nemají a v podstatě jde o týdeník, který každý týden vylije na prezident Václava Klause kýbl špíny, protože je vlastněn jeho politickými kritiky a oponenty: mě to v podstatě nijak nepřekvapuje, spíš mě překvapuje, s jakou ochotou se toho chytají ostatní média. Koneckonců, o něco podobného se pokoušely už Lidové noviny před dvěma lety u stejného případu a používaly, a to je zajímavé, úplně stejný argument a to je, že pan prezident, i když to teda k tomu není nijak nucen a povinen, tak se snaží stručně zdůvodnit své úvahy při každé milosti. Je třeba také říct, že v podstatě každá milost je špatně, protože všechny milosti jsou dávány viníkům. Viníkům, kteří něco provedli. Někdo se možná dívá velmi chybně na milost jako na nějaký opravný prostředek…

Moderátor (Jan Bumba):

Pane Jakle, nezlobte se, nemůžeme zacházet příliš do šířky. Já vám velice děkuji za vaše vyjádření, děkuji za rozhovor. Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky, na shledanou.

Host (Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky):

Děkuji vám také, na shledanou.
Webdesign: Kabris|NET