Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Léto se zeptalo sládků: co jste dělali na jaře? No, připravovali jsme pro tebe letní piva!
Publikováno 22.07.2025 v kategorii: Pivo, Publikované články

Nejlepším nápojem pro sychravý podzim je co? Správně. Pivo. A pro tuhou zimu? Pro změnu pivo. A co se hodí pít za svěžího jara? No přece pivo. Zato v horkém létě, tak to by chtělo pivo. Zdá se vám to jednotvárné? Ale tak to vůbec není. Je to nejméně čtyřtvárné. Ke každému ročnímu období se totiž hodí piva jiná.

Jistěže hodně pivovarů má své osvědčené trvalky, které jdou dobře na odbyt po celý rok. Ale pak je mnoho pivních titulů, které patří k významným tradičním svátkům a na které se těšíváme jak malé děti. Kromě těchto „příležitostných piv“ ale v posledních patnácti letech vykrystalizovala typická piva pro různá roční období, tedy piva sezónní.

Dá rozum, že v zimě nás více zahřeje nějaký plný bock, suchý stout, zaoblený porter nebo kořeněný silný ejl. Ale protože zrovna vypuklo léto, sluší se pohovořit o specifiku piv letních. A v létě logicky platí, že obecně je dobré dávat si na silnější piva trochu pozor. Takže letní piva obvykle bývají spíše ta s nižší voltáží. U oněch lehčích piv se na chvíli zastavme v obecnější souvislosti.

Práce mikropivovarů

Segment lehčích piv zažívá právě v posledních pěti letech úplnou explozi. Když pominu ojedinělé, skoro experimentální kousky, třeba jakou byl někdy před patnácti lety Matuškův krásný ejlík Sahara (asi sedmička nebo osmička), pak předskokanem dnešní ohromující módní vlny lehkých piv byla před několika lety se objevivší náhlá renesance výčepních piv, desítek i devítek, a to i v mikropivovarech, které přitom do té doby nic takového nedělaly.

Ono není divu, že se jim do stolních výčepních piv dlouho moc nechtělo. Při výrobě výčepního piva v malém objemu potřebujete skoro stejné množství energie, surovin i lidské práce jako u ležáku, a přitom cenou musíte jít o hodně níž, protože zákazník na to byl po léta zvyklý. Tak to aspoň platilo donedávna. Je zásluhou několika průkopnických pivovarů (Hendrych, Únětice a další), které tohle prokletí pomohly zlomit tím, že jejich desítkám prostě nešlo odolat, i kdyby stály stejně jako ležák.

Velké pivovary si své vlajkové lodě – prémiové ležáky – totiž obvykle velice hlídají a předkládají je jako vizitku své práce. Zato na výčepních pivech se často snaží náklady oholit tak brutálně, že jim z toho vyleze tekutina na hranici pitnosti. Soudí patrně, že u lidových vrstev, které si v sámoškách ony desítky kupují, jim to projde. A přesně tohle (s jistým omluvitelným zpožděním) pochopily některé elitní mikropivovary.

Prosadit se s ležákem, který umí kdekterý průmyslový pivovar na velmi dobré úrovni, je dost těžké. Ale zaujmout špičkovým výčepním pivem na trhu, který v tomto segmentu nabízí především přehršel podřadných tekutin, to už se poctivému sládkovi podařit musí, protože zde lze rozdílu v kvalitě dosáhnout tak markantního, že to pozná i každý laik. Mnozí sládkové dobře pochopili, že právě výčepní piva představují styl, se kterým se mohou blýsknout.

A zákazníci? Vlastně něco podobného proběhlo v USA o něco dříve. Honba za pivy IPA s co největší voltáží a co nejvyšší hořkostí nakonec pivní fandy začala unavovat, a ti si už chtěli prostě ve velkém popít něco dobrého, třeba při mejdanu nebo grilovače, ale ne se u toho umlátit silou senzorických dojmů. A na to pivovary reagovaly stylem session IPA, tedy lehčími a méně výraznými pivy v ostatních ohledech v zásadě shodnými se stylem IPA.

Styl summer

U nás se těmto pivům často hodně nelogicky říká APA (nelogicky, protože první písmeno naznačuje, že jde o americké chmely, jenže ty najdeme i v dalších pivních stylech, které přitom tohle písmeno nepotřebují). A o něco později pak začala sílit vlna stylu summer ale, tedy ejl amerického stylu, ale velmi lehký, aby se dal pít i ve vedru. Také tenhle styl se brzy přelil i k nám, ale v posledních tak pěti letech se sympaticky zvrhl v přesný opak někdejší honičky za nejipovější ipou.

A tak se už běžně v portfoliu lepších mikropivovarů objevují ejlíky o EPM devět, osm, nebo v případě pivovaru Cobolis z pražského Ládví šest, ba dokonce čtyři. Jde většinou o piva hezky chmelená exotickými chmely, pochopitelně i zastudena, a hodně prokvašená, aby přílišná „tučnost“ těla nezakrývala chmelový šmrnc, ale naopak mu dala vyniknout. Myslíte si, že to je vodička? Tak to se tuze mýlíte. Tahle piva krásně zavoní po pryskyřici, jehličí a limetce, mívají krásně dlouhý chmelový dojezd a hlavně: ta lehkost!

Mnohé z našich mikropivovarů jsou situovány v turisticky atraktivních destinacích. Právě tam nejdřív pochopili, že turista se chce zastavit, něco pojíst a popít pivo spíše lehčí, aby ho na další cestě neskolilo. Když v nabídce navštíveného podniku takové není, nedá si ani to jídlo a jde jinam. A tak se vyplatí nabízet i pivo, které se moc nevyplatí.

Třeba pivovar Hendrych sídlí v horní části Vrchlabí, přímo v blízkosti lanovek. A tak je na letošní léto připraven skvěle. Nabízí Krkonošské kyselo (pivní kousek připravený v kooperaci s pivovarem Matuška) či H8 – hořkou letní osmičku. Úplnými novinkami jsou piva v limitovaných várkách: KRNAP TEA IPL, což je třetí pivo z řady piv ve spolupráci s Krkonošským národním parkem (2018, 2023, 2025). Vybrány byliny a netradiční suroviny pro výrobu piva, které lze najít v lokalitě tzv. Schustlerovy zahrádky k oslavě jednoho z duchovních otců KRNAP. Zajímavostí je, že vystírka sladu probíhá do uvařeného čaje, nikoli vody. Projevem jde o sušší florální IPL s bylino-ovocitou trpkostí, kterou jí dodávají právě ony bylinky. Další zdejší raritou VIP Krkonošský ALE, což je letní ejl z českých chmelů uvařený pro šest vybraných krkonošských hospod. Jedno město, jedna hospoda. Tito věrní zákazníci pivovaru Henrdych si vybrali jeden z použitých chmelů (Juno, Harmonie a Premiant). Lehké pivo se ale hodí i pro letní metropoli, a tak pivovar Henrdych zahájil spolupráci s rockovým klubem Hell‘s Bell’s v Praze na Andělu. Vaří pouze pro něj recepturu v rámci privátní značky světlou výčepní desítku.

Chmel je základ

Teplice jsou coby lázně také vyhledávanou turistickou atrakcí. A tak sládková místního pivovaru Monopol Martina Valterová na léto připravila voňavý a lehký summer Ale a k tomu ještě pšeničnou jedenáctku, obojí kousky i pro velmi horké dny. Břevnovský klášterní pivovar Benedict pro prázdninové chvíle nachystal cyklo osmičku vhodnou pro sportovce, k tomu osvěžující „kyseláče“ s borůvkou a ostružinou, hlavně se ale po dvou letech vrací k velmi originálnímu stylu Grodziskie, což je polské tradiční lehké pivo vyráběné s použitím nakuřované pšenice. Za zmínku stojí, že zdejší sládek Jan Šuráň před lety tento pivní styl (a zapomenuté kvasnice) znovuobjevil pro celý pivní svět, a tedy i pro samotné Poláky.

S podnětnou iniciativou přišel Výzkumný ústav pivovarský a sladařský ve spolupráci s žateckým Chmelařským institutem, aby zpopularizovali nově vyšlechtěné odrůdy odolných českých chmelů, nazvaných podle těles Sluneční soustavy. Do projektu se zapojilo asi deset pivovarů, například merklínský Pivovar Petr Petružálek. Ten si pro léto vybral chmely Saturn a Uran, pivo tedy nazval Saturna a bude to přesně do horkých dnů vystavěná výčepní desítka zastudena chmelená právě těmito odrůdami.

Pivovary Joes Garage a Beer Factory Josefa a Petra Krýslů také reaguje na módní poptávku po letních pivech a chystá například Crazy Summer Ale 10 %, který doprovází komentářem „Když spojíte tři kontroverzní chmele, tak se může stát něco zvláštního, a tím je crazy Ale s vůní, kokosu, grapu, červeného pomeranče – a že by trošku kopru?“ No, zní to jako pěkná divočina, ale spíše půjde o pěkné letní osvěžení. Souběžně bude nabízena i NEIPA verze tohoto pod názvem Crazy Summer Juicy Ale 10 %. Další zdejší prázdninový lehký kousek se jmenuje GG Summer Ale 10 %, kde první dvě písmena avízují přítomnost svěžích chmelů Galay a Galena. Otec a syn Krýslovi nezapomínají ani na poptávku po ledních pivních nápojích, a tak si od nich můžeme dopřát BF Nevada Citrus radler, tedy míchaný nápoj z citrusového piva Nevada a extraktu z citronu, má výraznou chuť a vůni citrusových plodů a skvělý osvěžující účinek do teplých letních dnů. V létě se ale nemusíme bát ani silnějších kousků, pokud to s nimi nepřeženeme a pokud mají výrazný osvěžující efekt. Takovým je Krýslovic novinka Joes Garage – Kriek 14. Název naznačuje, že půjde o variaci derivátu belgického spontánně kvašeného piva lambic s ovocem. V tomto případě je to 36 měsíců ležený kousek, který vás očaruje omamnou vůní plnou sladu, koření, sušených meruněk, mediciálních a fenolových vůní. Plnou sladovou chuť zakončuje jemná alkoholová hřejivost a jemná kyselost.

Co nealko?

No dobrá, jestli je pro někoho jedna malá čtrnáctka na léto až moc, tak pro takové Pivovarský důr Zvíkov uchystal Sour Nealko Grep. Sládkové Michal Voldřich a Vláďa Ličman soudí, že to se přesně pro výletníky hodí. Naklopíte ho tam, vyrazíte se projít na hrad nebo dolů do otavsko-vltavského kaňonu, a na zpáteční cestě už si můžete dát něco silnějšího.

Pivními styly, které si vysloveně žádají své lehčí verze, jsou u nás stále oblíbenější gose a berliner weisse, zvláště jejich tituly ochucené trpčími typy ovoce zejména lesního: maliny, ostružiny, borůvky, černý rybíz. Už při voltáži osm nebo devět máte u dobrého kusu dojmů plnou pusu a plný nos. Vysloveným specialistou na tyhle kousky je u nás například pivovar Trilobit. Ten na letošní léto přichystal nový kousek IPA 13 také s novými českými chmely, konkrétně Saturn, Ceres a Juno. A kdyby to na někoho bylo do horka moc silné, nabízí sládek Petr Buriánek ještě nový Summer Ale 10, tentokráte s chmely německými, například Mandarin Bavaria, Tango a Ariana.

Nevím, kde tyhle závody v lehkosti skončí, ale rozhodně pivním fanouškům přenesly milé zjištění, že mohou existovat kvalitní chutiplná piva, která se dají pít celovečerně v horku nebo při práci, na túře nebo při sportu.

Ostatně, než skončí léto, zkuste se po nějakých dalších lehčích kouscích poohlédnout sami, nebudete zklamáni. Navíc vše nasvědčuje tomu, že vlna lehkých piv není jen sezónní nebo několikasezónní móda, ale že jde o nový trend, o trvalé obohacení pivní nabídky. Tak dej Bůh štěstí.

Text pro časopis TO – 6/25
Webdesign: Kabris|NET