Komentátorka Seznam Zpráv Tereza Povolná uvedla, že se Česko po volbách ocitá znovu pod vlivem Andreje Babiše a jeho hnutí, které bude udávat směr pro následující čtyři roky. „Babiš bude muset většinu s někým složit. Já si nedělám iluze, že to hlavní slovo bude mít on, jeho ambice a jeho hnutí. Pokud si potenciální partneři brousí zuby na nějaká konkrétní i silová ministerstva, tak si myslím, že se trošku přecenili ve vyjednávacích schopnostech s Babišem,“ uvedla Povolná v pořadu Údálosti, komentáře týdne.
Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer upozornil, že i přes volební vítězství hnutí ANO nelze očekávat zásadní obrat.
„Nezvolili jsme komunisty. Mně nepřipadá, že je Babiš takovou novinkou. Uvidíme, do jaké míry bude korigován těmi partnery, které nakonec získá. To je ale předčasné hodnotit,“ uvedl Singer s tím, že reálné změny budou zřejmě menší, než by odpovídalo předvolební rétorice.
Rychlík: Jsem rád, že extremisté se do Sněmovny nedostali
Příliš velké změny na domácí politické půdě neočekává ani historik Jan Rychlík: „Nikdo by neměl od ANO mnoho očekávat. Víme, jak to je se sliby – nezarmoutíš. Lidé programy nečtou. Rozhodují se při volbách velice často emocionálně. Volí opoziční strany tehdy, když mají pocit frustrace. Programy hnutí ANO, a už vůbec nehovořím o programu SPD, jsou nesplnitelné. Nemyslím si, že by se něco zásadně v oblasti domácí politiky změnilo,“ uvedl Rychlík.
Historik reagoval také na slova prezidenta Petra Pavla, který po volbách ocenil, že Česká republika zůstává pevně ukotvena v západním směřování. „Doufám, že tomu tak bude, protože jsem rád, že Stačilo! se nedostalo do Parlamentu. To jsou velice nebezpeční lidé. A SPD se svým hauzírováním s referendem je také velice nebezpečné. Naštěstí to nehrozí, protože návrh by neprošel přes Senát,“ uvedl Rychlík.
Největší trest byl, že se lidé báli mluvit nahlas, uvedl Jakl
Hudebník a publicista Ladislav Jakl upozornil, že uplynulé roky byly pro mnoho lidí obdobím frustrace a pocitu osamění. Nyní doufá, že se to s příchodem nové vlády změní. „Největší trest je, když se vytvoří klima, v němž budu přemýšlet, jestli to řeknu nahlas, nebo ne. Takové klima u nás je. U nás mnoho lidí přemýšlí, než něco nahlas řekne, jestli to stojí za to. To je přece ten největší trest,“ všímal si Jakl tzv. společenských sankcí a atmosféry, kdy se lidé bojí otevřeně vyjadřovat. Dodává, že se po volbách situace může změnit: „Najednou bude možné si některé věci říkat nahlas, srdečněji, bez velkého strachu ze společenské sankce,“ dodal, že po volbách se situace může změnit.
Slova Ladislava Jakla o strachu z veřejného projevu vzápětí relativizoval herec a režisér Milan Šteindler: „Já jsem se nebál nic říkat nahlas, dělal jsem si srandu tak, jak jsem uznal za vhodné. Především na sociálních sítích. Nemám pocit, že bych žil v nějakém dusnu, které by mi nedovolovalo se veřejně vyjadřovat,“ uvedl Šteindler. Těší se ale prý na zvýšení důchodu, neboť je již v důchodovém věku, a na mnoho slibů Andreje Babiše. Dělal si legraci, že když Babiš zpívá italské písně, místo na východ nebo na západ nás potáhne směrem na jih.
Babiš sice mluví o jednobarevné menšinové vládě, bez podpory dalších stran se ale podle Povolné neobejde. „Jak Motoristé, tak SPD se hlásí o ministerské posty. Bez nich to ve vládě nepůjde. Bylo by hodně riskantní nechat se podporovat oběma z nich. Prostě v osmdesáti vládnout – to myslím, že by se každé ráno Babiš budil s tím, jestli mu tu vládu někdo nepoloží. Myslím, že do toho nepůjde a bude muset vybrat jednoho z těch partnerů a jeden bude tichá podpora,“ uvedla Povolná s tím, že Babiš podle ní vybere Motoristy.
Historik Jan Rychlík je toho názoru, že se Andrej Babiš pokusí o jednobarevnou vládu. A vznik menšinové vlády Andreje Babiše považuje za pravděpodobný scénář i Ladislav Jakl. „Mít jednobarevnou vládu znamená mít také úplnou odpovědnost. Není to žádná legrace. Spousta těch ambicí a důležitých věcí, které teď bude třeba udělat, je strašně moc a musejí se začít dělat hned. Všichni na něj budou koukat a budou po něm chtít výsledky. Pokud to bude jednobarevná vláda, tak se nebude moct na nikoho vymluvit,“ uvedl Jakl.
Nevidí naopak nic špatného na tom, že se voliči často rozhodují podle emocí. Podle něj to není slabost, ale přirozená součást lidského rozhodování. „Já bych slovo emoce úplně nedeklasoval. Podle emocí děláme často zásadní lidská rozhodnutí. Emoce nejsou blbec. Často nám radí něco víc, než že si jen přečteme, co kdo nabifloval a kde si nějaký pisálek programů něco vycucal z prstu. Často nám říkají něco o charakteru. Přemýšlejme o důvěře a důvěryhodnosti. To jsou přece emoce,“ uvedl Jakl.
Dodal, že voliči se nerozhodovali impulzivně, ale podle svých životních priorit. „Volič se nerozhodoval, že by mu něco jen přelítlo přes nos. Každý jsme jiní, máme jiné zájmy a potřeby. Volič především rozhodoval podle svých potřeb a svých zájmů,“ dodal, že lidé dali najevo, co nechtějí a v čem vidí naději. „Teď se uvidí, zda to s tou nadějí nepřehnali,“ podotkl.
