Svatý Kilián, 2018, archiv LJ



Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
„Nechci démonizovat Brno, ale…“ Klaus se zlobí kvůli sudetským Němcům, smíření odmítá
Publikováno 24.04.2026 v kategorii: Ozvěna

Nemáme se s Němci co smiřovat. Slovo „smíření“ je falešné, prázdné, prohlásil ve středu exprezident Václav Klaus. Vymezil se tak ostře proti sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu, který se má v květnu poprvé konat na české půdě, konkrétně v Brně. „My jsme nerozpoutali dvě světové války. Nejsme příčinou desítek milionů válečných obětí,“ hájil Klaus svůj názor během svého pražského semináře.

Václav Klaus, exprezident
 
„Jako někdo, kdo mnohokrát vyjednával s Němci a koneckonců s kancléřem Helmutem Kohlem domluvil Česko-německou deklaraci, tak jsem odmítal hrát na jakési smíření,“ nešetřila kritikou někdejší hlava státu.Foto: HN – Lukáš Bíba

„Nemohu nezačít tím, že ten sjezd má být v Brně. Nechci démonizovat Brno, v žádném případě, ale žádné jiné místo České republiky než Brno nenapadlo pozvat sudetoněmecký landsmanšaft na své první setkání mimo hranice Německa. Podle mého názoru to není naprostá náhoda. Vyjadřuje to jistou mimořádnost a specifičnost Brna. Ať se zde přítomní Brňáci na mě nezlobí,“ řekl Klaus na úvod své řeči.

Neodpustil si také kritiku na konto některých politiků, kteří jsou spjati s druhým největším městem v ČR. Jmenoval například bývalého ministra školství Mikuláše Beka či expremiéra Petra Fialu.

„Dobře víme, že měl s Berndem Posseltem kontakty už před dlouhými desetiletími,“ zmínil také jméno politika a mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Pak zavtipkoval, že se u vchodu do sálu ve 24. patře Grand Hotel Prague Towers, kde se konal seminář Institutu Václava Klause, nekontrolovaly občanky, tudíž má na první pohled pocit, že je ze všech přítomných nejstarší. A proto si toho pamatuje hodně.

Exprezident Václav Klaus na semináři, který kritizoval sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu, 22. dubna 2026.
 
Exprezident Václav Klaus na semináři, který kritizoval sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu, 22. dubna 2026.Foto: Aktuálně.cz

„Nenarodil jsem se v Československu, ani v České republice. Narodil jsem se v Protektorátu Böhmen und Mähren (Protektorátu Čechy a Morava). Pamatuji si hrůzu rodičů, když někdo v našem bytě na pražských Vinohradech v době heydrichiády zazvoní v půl jedenácté v noci. I dvouleté dítě vnímá něco naprosto zvláštního. Pamatuji si něco, co si většina z vás neumí vůbec představit – zatemnění oken našeho bytu. Myslím, že nikdo, kromě pár výjimek, s tím nemá žádnou takovou zkušenost,“ pokračoval exprezident.

„Smíření? Falešné a prázdné slovo“

Poznamenal, že si pamatuje i stavění barikád v pražských ulicích a pochopitelně také konec války. Poté citoval slova svého letitého kolegy Ladislava Jakla, že brněský sjezd není česko-německým tématem, nýbrž česko-českým.

„Jezdím často do Německa a stále se nám v souvislosti s ním vrací vnucované slovo ‚smíření‘. Považuji ho za naprosto falešné, prázdné a záměrné. Myslím, že se nemáme s Němci co smiřovat. Necítím se s Němci nesmířen. Je to falešná hříčka, něco, co nemůžeme akceptovat. Jako někdo, kdo mnohokrát vyjednával s Němci a koneckonců s kancléřem Helmutem Kohlem domluvil Česko-německou deklaraci, tak jsem odmítal hrát na jakési smíření,“ nešetřila kritikou někdejší hlava státu.

My vraždění Židů nevymysleli, vzkázal Klaus

Zdůraznil, že nespokojenost plyne jen od části Němců, kteří se nevyrovnali s výsledky druhé světové války. To se ale podle něj nedá vyřešit česko-německým smiřováním.

„My jsme nerozpoutali dvě světové války. My nejsme příčinou desítek milionů válečných obětí. My jsme si nevymysleli masové vraždění Židů. My jsme nebudovali koncentrační tábory. My jsme neorganizovali Drang nach Osten (tj. německou touhu expandovat na východ do slovanských zemí – pozn. red.). My jsme nehledali nový Lebensraum – nový životní prostor někde na východě. A my jsme také nechtěli vyhladit nebo vystěhovat český národ a Slovany vůbec,“ vyjmenoval Klaus zločiny nacistického Německa.

S podobnými tezemi zhruba na dvouhodinovém semináři vystoupili také další spolupracovníci Institutu Václava Klause – Jiří Weigl, Ladislav Jakl, Ivo Strejček a Michal Semín.

Horko na brněnské radnici

Sjezd v Brně pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. V Brně se uskuteční 76. ročník, poprvé bude v Česku. Sudetské Němce do Brna pozvali zástupci festivalu Meeting Brno, což je spolek na podporu kulturní činnosti. Iniciativa organizuje na jižní Moravě mimo jiné takzvaný Pochod smíření, který připomíná divoký odsun německých obyvatel Brna po válce.

Plánovanou událost landsmanšaftu projednávali i brněnští zastupitelé v polovině dubna. Před politiky promluvil dramatik Milan Uhde, který patří k podporovatelům akce a kterého zastupitelé na jednání pozvali. Přestože Uhde zažil německou okupaci a byl mezi „kandidáty“ na deportaci do koncentračního tábora, pochopil podle svých slov, že zlo, které se prohnalo českými zeměmi, není dědičné.

Vystoupil také spoluzakladatel festivalu Meeting Brno David Macek, který sjezd sudetských Němců považuje za příležitost k setkání. Do proslovů obou řečníků vstupovali odpůrci akce landsmanšaftu křikem nebo boucháním do lavic. Uhdeho označili za vlastizrádce nebo kolaboranta. Náměstek primátorky René Černý (Nezávislí, dříve ANO) několikrát přítomné v sále vyzval ke klidu, jinak by musel schůzi přerušit. Proslovy řečníků nebyly často kvůli křiku slyšet.

Poté se na radnici hlasovalo o usnesení na návrh primátorky Markéty Vaňkové (ODS). Podle deklarace vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu i jednoznačné vyjádření SdL o nedotknutelnosti Benešových dekretů, vyslovenou omluvu a vyjádření lítosti nad spáchanými zločiny nacionálního socialismu či připravenost sdružení k pokračování dialogu vedoucího ke smíření.

„Zastupitelé považují za nezbytné, aby byla nadále naplňovaná Deklarace smíření a společné budoucnosti z roku 2015,“ uvádí dále usnesení, pro které zvedlo ruku 40 zastupitelů. Proti návrhu bylo pět zastupitelů SPD. Zdržel se jeden a čtyři nehlasovali.

Zdroj:
Webdesign: Kabris|NET