Svatý Kilián, 2018, archiv LJ



Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Brno = Karlovy Vary 2.0 ?
Publikováno 24.04.2026 v kategorii: Publikované články

Kdyby se brněnský sjezd Landsmanšaftu konal už dnes, mohli by jeho účastníci přijmout něco jako Brněnský program. Uctili by tak dnešní hezké 88. výročí vyhlášení Karlovarského programu.

Tento dokument jasně deklaroval, že českoslovenští Němci nejsou etnografickou skupinou, ale politickou entitou, která vyznává jinou loyalitu, vzájemnost a sounáležitost než loyalitu, vzájemnost a sounáležitost s Československem. Můžeme si u příležitosti dnešního výročí připomenout jeho osm bodů.    

1. Nastolení úplné rovnoprávnosti sudetoněmecké národnostní skupiny s českým národem.
2. Uznání sudetoněmecké národnostní skupiny jako právní osoby za účelem zachování tohoto rovnoprávného postavení ve státě.
3. Stanovení a uznání sudetoněmeckého územního osídlení.
4. Vytvoření sudetoněmecké samosprávy na územích osídlených sudetskými Němci ve všech oblastech veřejného života, jež se týkají zájmů a záležitostí sudetoněmecké národnostní skupiny.
5. Ustavení zákonných ochranných opatření pro ty sudetské Němce, kteří žijí mimo území souvisle osídlená sudetskými Němci.
6. Odstranění křivd spáchaných na sudetských Němcích od roku 1918 a náhrada škod, které těmito křivdami vznikly.
7. Uznání a realizaci zásady, podle níž by v německých oblastech měli pracovat němečtí veřejní zaměstnanci.
8. Plná svoboda přiznání se k německé národnosti a k německému světovému názoru.

Národnost je něco jiného než politická příslušnost či světový názor. Etnická, etnografická a jazyková sounáležitost a vzájemnost je něco jiného než vzájemnost a sounáležitost vůči politickému národu a loyalita ke státnosti, státnímu uspořádání, politickému systému a nedílné suverenitě. 

Je zcela namístě se ptát českých pořadatelů, hostitelů, podporovatelů a obhájců brněnského sjezdu, zda jeho účastníci přijíždějí posilovat vzájemnost a loaylitu etnickou, či spíše vědomí své příslušnosti k politickému národu – popřípadě ke kterému. K „sudetskému“? Velkoněmeckému? Bruselskému a unijnímu? Nebo že by k politickému národu České republiky?

Známe odpovědi na tyto otázky? Klademe je vůbec? Kladou si je hostitelé a pořadatelé? Možná se k tomu ještě nedobrali, protože jsou zaneprázdněni úvahami, komu tentokrát připadne role lorda Runcimana…     

Ladislav Jakl, 24.4.2026

Zdroj: 
Webdesign: Kabris|NET