Lovaň, Belgie, 2018, archiv LJ



Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Nahrávky Béma i Ratha unikají a Klausův Jakl mluví o ukazování intimních míst
Publikováno 01.06.2012 v kategorii: Rozhovory

Kauza poslance Davida Ratha znovu dává lidem, kteří se staví do role bojovníků proti korupci, příležitost opakovat, že zveřejňování odposlechů je jednoznačně ve veřejném zájmu.

To však v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz razantně odmítá tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl. Za veřejný zájem se totiž podle něho dá skrýt kdejaká lumpárna, a média, jež nahrávky zveřejňují, tím vždy sledují prospěch zájmových skupin, s nimiž jsou spjaty.

Advokátka Klára Samková, která měla původně vazebně stíhaného poslance Davida Ratha hájit, nedávno vyslovila názor, že na Ratha nasazené odposlechy byly protiústavní, neboť i v tomto případě platí poslanecká imunita a případné odposlechy by tak teoreticky měly podléhat schválení nejen soudu, ale i poslanecké sněmovny. Ladislav Jakl se sice necítí povolán posuzovat legalitu či ústavnost některých vyšetřovacích metod u Rathova případu, rozhodně ale odsuzuje, že se takto pořízené odposlechy dostávají do médií. „O to více, že jde o případ dosud neuzavřený,“ doplňuje k tomu.

Samotného zveřejňování odposlechů jsme jen v letošním roce byli svědky několikrát. Aktuálně dnešní Právo otisklo přepis odposlechů Davida Ratha při údajném přebírání sedmimilionového úplatku, kterak si libuje, jak jsou ty peníze krásné. Zastánci těchto praktik, jež se často pasují do role hlasitých bojovníků proti korupci, tvrdí, že zveřejňování odposlechů je ve veřejném zájmu, protože může pomoci k odhalení korupce.

Cílem je odstřelování politických konkurentů a vydírání

Podle Jakla za tím však téměř vždy stojí vedlejší zájmy. „Veřejným zájmem se omlouvá kdejaká lumpárna. A já za lumpárnu považuji jak nelegální šmírování, tak úniky legálně pořízených odposlechů do médií. Tyto úniky nikdo neprovozuje z nějakých ušlechtilých pohnutek. Vždy za tím stojí nějaká zájmová skupina, nějaký osobní zájem odstřelit, či poškodit svého politického či obchodního konkurenta,“ říká jednoznačně prezidentův tajemník.

„Podívejme se, jaký je skandál kolem nelegálního šmírování u britských médií. U nás takto odporně pořízené nahrávky slouží k pobavení veřejnosti. A ku prospěchu toho, kdo si je objednal.  A u nelegálních úniků legálně pořízených nahrávek je to stejné: kdosi se za bukem dobře baví, jak mu to vyšlo,“ míní Ladislav Jakl.

Ten také nedávno kritizoval deník MF Dnes, který podle něho nejen uplácí úředníky a zodpovědné lidi z bezpečnostních složek, aby nelegálně poskytovali tajné informace, ale sami jeho novináři se nechávají uplácet různými zájmovými skupinami, aby pomohli ke zničení jejich konkurentů. To je podle tajemníka prezidenta republiky hlavním účelem zveřejňování různých odposlechů.

„Zvýšení nákladu je jen tím okrajovým produktem. Tím zásadnějším cílem je plnit objednávku zadavatele. Objednávku toho, kdo má na takových svinských praktikách zájem,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Jakl.

K čemu soukromí? Žijme v akváriu

Sama Mladá fronta Dnes pak podle jeho slov nelegální odposlechy přímo pořizuje. „Nebo snad považujete nahrávky někdejšího redaktora Kroupy za legální? A o kolika takových případech asi nevíme. Mnohdy by bylo zajímavé vědět, které nahrávky naopak zveřejněny nebyly, protože posloužily k vydírání,“ je přesvědčen Jakl.

Ať už jde o kauzu Libora Michálka ze Státního fondu životního prostředí a jeho nelegální nahrávky, takřka „nahrávkový hon“ na bývalého pražského primátora Pavla Béma, anebo aktuální kauzu Davida Ratha, s každým takovým případem se ozývá mnoho hlasů, že zveřejnění takových nahrávek je ve veřejném zájmu. Lehce nadneseno slýcháme, že bychom pro jistotu měli nosit v kapse neustále zapnutý diktafon, abychom případně odhalili nekalé praktiky.

„Pak zrušme dveře a zámky, bydleme všichni v akváriu se skleněnými ložnicemi a záchody. Jen hlupák si myslí, že soukromí a důvěra není hodnotou. Jen hlupák si myslí, že poctivec má ukázat i mateřské znamení na přirození na důkaz své otevřenosti. A dodám k tomu zásadní věc. Kritikou těchto praktik nikdo žádné body nezíská. Jen na něj budou všichni házet špínu, že se asi má čeho bát. To je typická argumentace lumpů,“ soudí prezidentův tajemník a ředitel politického odboru KPR.

„To lumpové a zloději nejčastěji křičí ‚chyťte zloděje, bojujte proti korupci jakoukoli metodou!‘ To je nejvíc chrání a ještě jim získá body u jednoduchých lidí. Kdo hájí princip nedotknutelnosti soukromí, vždy riskuje, že bude očerněn. Ale pokud těmto hodnotám věří, musí do toho jít. Nebo si někdo myslí, že kdo má máslo na hlavě, bude nahlas bojovat proti šmírování? Naopak, bude nehlasitěji pokřikovat, jak je třeba větší tvrdosti proti lumpům. To platí od stvoření světa,“ pokračuje Ladislav Jakl.

Obchodníci s odposlechy by si to měli odskákat

Metodu odposlechů, používanou při vyšetřování, musí vždy schvalovat příslušný soud. Nicméně podle Jaklových slov soudci často díky množství takových požadavků jsou obětí podvodů. „Dosud soudci schvalovali použití zpravodajské techniky jak na běžícím pásu. Snadno se tak stávali obětí podvodů, kdy se někdo přes ně snadno dostával k zneužitelným informacím. Použití těchto metod musí být přísně posuzováno, schvalováno a evidováno. Nepropadejme iluzi, že by na tom vydělali lumpové. Ti naopak vydělávají na prolamování se do měkkého systému a na dosavadní praxi likvidace svých konkurentů,“ uvádí.

Jak se navíc aktuálně potvrzuje, odposlechy, a to nejen telefonní, se užívají poměrně často. Právě v souvislosti se zatčením poslance Davida Ratha a únikem jeho odposlechů totiž prý vzrostly zisky firmám, které se zabývají hledáním tzv. štěnic a to až o sto procent. Jeden z majitelů takové firmy serveru Novinky uvedl, že se nějaký druh odposlouchávacího zařízení najde ve dvaceti procentech kanceláří, či jiných prostorů, které prohledávají.

K tomu Ladislav Jakl opakuje, že nelegální „šmírování“ musí být postihováno, jak se to nyní děje v Británii. „Je to druh kriminality, který je velmi rafinovaný. Ale to jsou i jiné duhy a také u nich nikdo nesmí říci, že nemá cenu je vyšetřovat a postihovat. Musí si to občas někdo ze šmíráků a obchodníků s úniky odskákat,“ říká v závěru rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz tajemník prezidenta republiky.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET