NA HRANĚ S XAVEREM Tajemník prezidenta republiky a možný kandidát na post hlavy státu Ladislav Jakl si v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz posteskl nad dezinterpretacemi médií, podle nichž měl stávající prezident vyslovit podporu do prezidentské volby Miloši Zemanovi.

Rozhovor s Ladislavem Jaklem vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.

Co se týče aktuálních kauz Rath a Parkanová, není podle Ladislava Jakla ani tak důležitá nějaká krabice s penězi, ale spíše skutečnost, že žijeme v systému, který státnímu úředníkovi nějaké ovlivnění zakázky vůbec dovoluje.

Znáte, pane tajemníku, film Císařův pekař? Je tam scéna, kde právě tajemníci podsouvají k podpisu různé smlouvy a abdikační listy. Existuje něco podobného i v reálné práci pro pana prezidenta? Můžete ho k něčemu přesvědčit?
No tak přesvědčit určitě. Pan prezident je člověk, který se rád radí se svými spolupracovníky, vytěžuje je a dost poslouchá jejich názory, ale že by se mu dalo mechanicky něco podstrčit, to ne. Možná u některých jiných prezidentů v jiných dobách to možné bylo, tady to ale opravdu možné není.

Chcete říct, že všechno skutečně čte?
Je to velmi pedantický člověk, který nic nechápe jen formálně. Například jakékoliv jednání sleduje tak, aby to mělo nějakou agendu a nebylo to jenom nějaké žvatlání o ničem. Nesnáší nepřipravené lidi a skutečně vše pozorně čte, škrtá a vrací k dopracování, takže na něj bych asi nevyzrál.

Jak to například chodí u žádostí o milost? Znamená to, že prezident skutečně každou prostuduje?
Ano, prostuduje. Chodí jich zhruba 2000 ročně a pan prezident na to má takovou malinko sadistickou metodu, kdy okruh svých spolupracovníků zhruba pět krát do roka sezve do Lán a tam nesmíme dělat nic jiného, než že společně s ním tyto žádosti čteme a studujeme. Dáváme mu k tomu samozřejmě svá doporučení a nakonec asi 90 procent žadatelů dostane dopis, že důvodů nebylo shledáno tolik, aby pana prezidenta přesvědčily.

Konečné rozhodnuté však má ale jenom prezident.
Určitě, vždycky pouze a jenom on. Myslím, že v tomto prezident Klaus hodně změnil praxi, protože kdysi, a myslím si že dokonce až protiústavně, ministerstvo spravedlnosti velkou část agendy k prezidentovi vůbec nepustilo a žádost samo zamítlo. Tím ale žadatel přišel o své právo, aby jeho žádost přišla k prezidentovi na stůl. Na rozdíl od minula se zároveň nyní přihlíží k aspektům, ke kterým soud přihlížet vůbec nesmí.

Jde tedy o milost v pravém smyslu slova?
Jde o projev milosrdenství a odpuštění. Nejde o výrok o vině a trestu, to má dělat soud. Je důležité dodat, že milost může dostat pouze ten, který něco provedl, tedy, když to přeženu, vždycky lump. A pohoršovat se nad tím, že zase nějaký lump dostal milost, je potom už z podstaty mimo, protože nevinný ji dostat přece nemůže.

Překvapilo vás, když prezident Klaus vyjádřil podporu do přímé prezidentské volby Miloši Zemanovi?
Tak jednak jsem tou dobou byl se svou kapelou na Slovensku, takže jsem to neměl zcela pod kontrolou… Ale ne, teď vážně – není to pravda a prezident Klaus žádnou podporu Miloši Zemanovi nevyslovil.

Jak to myslíte, že to není pravda?
Jde o typický případ toho, když se něco překroutí a žije to potom už svým vlastním překrouceným životem. Není pravda, že Václav Klaus podpořil Miloše Zemana v jeho kandidatuře do prezidentského úřadu. Když někoho podpořím, musím říct: je to nejlepší kandidát, volte ho! Pan prezident pouze řekl o Miloši Zemanovi dvě věci, které bych mohl podepsat i já a které lze říct i o dalších kandidátech. Za prvé, že je to výrazný politik posledních let, za druhé, že prezidentskou kandidaturu považuje za logické vyústění jeho politické kariéry. Je na tom snad něco divného? Řekl, že si ho dovede představit jako jednoho z kandidátů, ale neřekl, že ho bude volit.

Bezesporu máte pravdu, ale na druhou stranu, když něco takového řekne nejvyšší autorita jakou prezident republiky je, musí si být přece vědom významu, který tomu potom lze přisuzovat. Netvařme se, že Václav Klaus vzkazy mezi řádky nedělá.
Myslím, že toto on nedělá vůbec nikdy. Je to člověk, který si uvědomuje význam a váhu slova. Když nějaké slovo zvolí, přemýšlí přesně o tom, jaké to slovo je. Jestli si potom někdo toto slovo přeloží z češtiny do češtiny a začne s ním zacházet volnou interpretací, tak je to prostě chyba a blbost a dochází potom k těmto nedorozuměním. Václav Klaus Miloše Zemana jednoduše nepodpořil a basta fidli.

A víte o někom, koho by podpořit mohl?
Víte, já mám pocit, že se kolem prezidentské volby strašně zbytečně hloupě brzo plaší. Zažíváme asi nejdelší prezidentskou kampaň na světě. Provádějí se tu různé průzkumy, přitom stávající prezident má ještě velký kus práce před sebou a vůbec nevíme, jací kandidáti se ještě objeví například na podzim. Vidím tady pro to dva důvody. Za prvé nám chce někdo vnutit pocit, jakoby tam ten prezident už ani nebyl, jakoby už jenom seděl a čekal před barákem, což není vůbec pravda, a za druhé mám pocit, jakoby nám některé mediální skupiny chtěly natlouct do paměti omezený okruh jimi schválených jmen, aby nám potom jakékoliv jméno jiné znělo divně.

Nemůže to být mnohem prostší? Například v tom, že lidé přestávají věřit politikům obecně a upínají se na prezidenta?
To je podle mě docela nesmyslné tvrzení, protože pokud by přestávali věřit všem politikům, tak nebudou věřit ani prezidentským kandidátům. Nemyslím si, že by se občané takto upínali na prezidenta o rok dřív, než k volbě vůbec dojde. Každý, kdo někdy dělal nějakou reklamní kampaň na nový výrobek, ví, že musí existovat nějaká dělostřelecká příprava a zahřívací období. Tady to zničehonic hrozně skočilo a efektem může nakonec být, že se lidé ještě více unaví a přestane je to úplně zajímat.

Do jaké míry jste vy a okruh kolem prezidenta znepokojeni kauzami Rath a Parkanová. Vzniká z toho na Hradě nervozita?
Nervozita určitě ne a nevím ani proč by měla. Ani jeden případ sice ještě nebyl došetřen, ale já si myslím, že obě dvě tyto záležitosti úplně náhodné být nemůžou. Pokud existuje nějaké racionální jádro toho Rathova příběhu, určitě není v tom, že si odnesl v krabici nějaké prachy. Jádro podle mého spočívá v tom, že hypoteticky okradl stát tím, že někomu přihrál za zakázku více peněz, než by bylo nutné. A hlavní otázka zní: Mohl to vůbec udělat? Měl takovou pravomoc? Protože pokud ano, jestli hejtmani a úředníci mohou takto rozhodovat o našich penězích, tak je tady něco hrozně špatně. Přes stát totiž chodí strašně moc rozhodnutí, jak o penězích, tak o výhodách, které někomu vyhovují a jiného likvidují, a z toho potom vychází i obrovské pokušení takové rozhodnutí si koupit.

Kde se to podle vás může dít nejvíc?
Velmi zranitelný je právě rezort obrany. Hlavním ukazatelem je většinou všude cena, jenže zde navíc existují různé strategické důvody a v momentě kdy cena nehraje primární roli, je to vždycky hrozně špatně. Sám nevím, nakolik mohla ministryně obrany zmanipulovat vládu chybnými údaji, ale jestli to je fakt, tak je to pro mě větší průšvih a větší problém než ten samotný jediný případ. Znamená to, že něco je špatně obecně a zamýšlel bych se potom nad tím, jestli ten stát nemá náhodou příliš velkou moc, jestli by neměl nechávat více peněz lidem, aby si zvolili sami, co potřebují.

Jak se díváte na celý ten tyátr s ozbrojenci ve sněmovně a konvojem policejních aut kolem Davida Ratha? Je to podle vás nějaká hra politických stran?
Kdybych byl paranoik a věřil, že je to hra, musel bych taky vědět, kdo ji se mnou hraje. Vím, že tyto věci neumí, nemůže a nemá sílu řídit jeden jediný člověk. Subjektů, které si v tom ohřívají svůj zájem, je nepochybně víc. Režisér není jen jeden. Pro média je to samozřejmě tučné sousto a vymýšlejí se teď teorie kdo, proč a komu. Radil bych v tom teď nedělat bůhvíjaké divoké závěry, aby zase někdo nemusel žrát papír, na který napsal některé svoje články, kterými už dopředu něco hodnotil a odsoudil. Věřme, že se ty věci jednak vyšetří do konce a odsoudí a hlavně, že se taky někdo bude zamýšlet i nad příčinami.

Zdroj