Lovaň, Belgie, 2018, archiv LJ



Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Hanákova pirueta na hlavě
Publikováno 14.08.2012 v kategorii: Ozvěna

Prezidentův poradce Ladislav Jakl minulý týden replikoval na Jiřího Hanáka, který se o prezidentu Václavu Klausovi vyjadřoval jako o kavkazském emíru sekajícím hlavy. Ve své sobotní duplice Pirueta přinesl pak Hanák několik myšlenek, které mě přiměly k sepsání této glossy.

Na Jaklovu výtku, že byl autor členem KSČ, pak Hanák bez ostychu odpovídá, že pochopitelně byl pět let komunistou a pokračuje nejen otřepaným, ale navíc manipulativním a pro mě osobně i velmi urážlivým tvrzením, že kdo ve dvaceti letech nebyl komunistou, neměl duši.

Pane Hanáku, právě naopak! Víra v ideologii nesmiřitelného třídního boje a otevřené nepřátelství vůči jiným lidským bytostem jen kvůli tomu, do jakých rodinných poměrů se narodily, není známkou navýsost čisté duše a laskavého srdce. Je to naopak známkou buď zbabělosti, nebo bezcharakterního prospěchářství, či nekonečné hlouposti. Nic z toho nelze omlouvat mládím: já jsem ani ve svých dvaceti letech, ani nikdy jindy komunistou nebyl. Stejně jako jím nebyl ani můj otec, jenž od svých šestnácti let proti komunismu veřejně vystupoval, protože nesnesl, jak režim dusí občanské svobody a státní suverenitu.
KSČ byla prohlášena za zločinnou organizaci, členství v ní je tudíž rovno členství v NSDAP nebo mafii. Být někdejším členem zločinné organizace, velmi bych vážil slova. A snad bych raději mlčel, než se vymlouval na to, že mi bylo dvacet. Pan Hanák podporoval mocenskou strukturu komunistické strany, svým drobným či větším podílem jí propůjčoval legitimitu, svou příslušností k ní se stal spolupachatelem jejích zločinů a pro jeho trapné výmluvy na nezkušenost mládí na něm nadále zůstává tato skvrna.

„Kdo ve dvaceti letech nebyl stejným zločincem jako já, neměl duši.“ Takové je ve skutečnosti poselství Hanákovy dupliky. Její autor by měl ale vědět, že v zemi, kde je nezávislá kandidatura mého otce za legální stranu prohřeškem tak závažným, že „pachatele“ vylučuje ze společnosti slušných lidí, musí být členství ve zločinné organizaci něčím, co pana Hanáka vylučuje i ze společnosti lidí neslušných.

A taky aby ne. Vždyť vlastně i pan Hanák vyklešťoval ruské pravoslavné duchovní, na madridských předměstích upaloval řádové sestry zaživa, zaváděl program státem řízeného hladomoru na Ukrajině, vraždil čínské, kambodžské a vietnamské rolníky a mého pradědečka v bolševickém koncentráku ukopal k smrti. A v kozácké stanici Carské nedaleko kavkazského Majkopu pětiletým děvčátkům usekal ručičky v zápěstí a pak je oběsil na šibenici.

10.08.2012 Alexandr Bátora

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET