Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Velice ostrá debata v ČT. Jakl a Sedláček se napadali argumenty
Publikováno 17.10.2012 v kategorii: Ozvěna

Na půdě České televize se odehrál ostrý střet nad otázkou udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii. Stalo se tak v pátečních Událostech, komentářích, kde proti sobě stanuli ekonom Tomáš Sedláček a tajemník prezidenta Ladislav Jakl. Podle Sedláčka EU fakticky pomohla zachránit válkami rozervaný kontinent. Nebýt jí, možná bychom dnes válčili proti Řecku. Jakl kontroval, že za mír vděčíme USA a unie Řecku spíš škodí.

Obyvatelé Evropské unie se letos stali nositeli Nobelovy ceny míru, přesněji řečeno, toto významné ocenění obdržela instituce EU, coby nositelka míru v posledních desítkách let. Zatímco ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) cenu přivítal s dovětkem, že by cenu měl raději získat konkrétní člověk, tak prezident Václav Klaus, tajemník prezidenta Ladislav Jakl a kancléř prezidenta Petr Hájek udělení ceny ostře zkritizovali.

Ladislav Jakl vystoupil se svou tvrdou kritikou i v pátečních Událostech komentářích České televize. Proti němu zasedl ekonom Tomáš Sedáček.

Ostrý střet před kamerami: EU nás chrání – EU nás svazuje

A je třeba říci, že i Sedláček začal pěkně zostra, když pogratuloval pánům Klausovi a Jaklovi k tomu, že i z nich se stali nositelé této ceny, neboť jsou občany EU. „Chtěl bych pogratulovat pánům Klausovi a Jaklovi, protože i oni jsou nositeli Nobelovy ceny míru. Splnil se jim sen,“ prohlásil Sedláček a započal slovní ostřelování euroskeptiků.

„Fetišizace národa vedla k tomu, k čemu vedla. My jsme teď v EU zažili naprosto bezprecedentní období míru. Zároveň v EU nejsme kostka cukru, jak by si mnozí možná přáli. A nevím, v čem může být tato cena něčím jiným než pozitivním oceněním,“ zdůraznil uznávaný ekonom.

Tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl však Sedláčkovi stejně ostře odpověděl, když připomněl, že Nobelovu cenu uděluje výbor země, která není členem EU. Norové členství opakovně odmítli.

„Ono je zajímavé, že tato cena přichází z Norska, které členství v EU opakovaně odmítlo a jeho občané dobře vědí proč. EU se nezasloužila o zachování míru. Kdyby se někdejší státy socialistického bloku rozhodly napadnout Západ, tak by tomu EU nijak nezbránila. Za mír v Evropě vděčíme především USA a NATO. A právě díky tomuto období míru mohly vzniknout podobné sociální projekty, jako je EU,“ kontroval Jakl.

Před lety by evropské státy Řecko v krizi napadly

Sedláček s tímto hodnocením podle očekávání v  žádném případě nesouhlasí a to například i s ohledem na ekonomické problémy, kterým čelí současné Řecko. Zdůraznil totiž, že ještě před šedesáti lety by se nejspíš nikdo nesnažil Řecku pomáhat a státy by spíše přemýšlely, jak Řecko elegantně napadnout. „Přínosné je už to, že struktury EU úvahám o podobných plánech brání,“ zdůraznil Sedláček.

Jak však bylo možné očekávat, Jakl se tento argument opět snažil vyvrátit. Řecko je podle jeho názoru v ekonomické krizi především díky umělému projektu společné evropské měny. Kdyby mělo Řecko svou měnu, tak by mohlo devalvovat svou měnu a pomohlo by si samo.

Pohled do historie ale ukazuje, že cesta devalvování vlastní měny nemusí fungovat, protože k devalvaci mohou sáhnout i sousední státy, což případný pozitivní efekt na ekonomiku států eliminuje. Právě na skutečnost, že se tato cesta ukázala být neschůdnou, Sedláček upozornil. „Jakási myšlenka, že bez eura by se nebankrotovalo, je mylná,“ konstatoval ekonom.

Prestižní cena je podporou k další integraci EU

Jakla však nepřesvědčila ani tato argumentace. Z udělení Nobelovy ceny míru EU má prý zkrátka pocit, že jeden papaláš oceňuje jiného papaláše a o tom život vůbec není. Na světě bohužel můžeme najít řadu jiných a především reálnějších ohnisek problému, které je třeba řešit. Může to být třeba problematika hladomorů, které zužují nemalou část světa. A místo toho se tu zabýváme jakousi cenou pro EU, i když tato cena prý již dávno ztratila někdejší prestiž.

V tom smyslu, že Nobelova cena míru je pro EU spíše vzpruhou k další integraci v jejím nelehkém období, se vyjádřil i ředitel Ústavu světových dějin FF UK Martin Kovář, který k tématu promluvil po obou výše zmiňovaných pánech.

„Musíme si ale uvědomit, že projekt evropské integrace se zrodil pouhých pět či šest let po válce a kdyby byla tato cena EU udělena na konci padesátých nebo počátkem šedesátých let, tak by o tom zřejmě nikdo nepochyboval, neboť tehdy ještě slovo mír nebylo zprofanované,“ uvedl Kovář. To však podle jeho názoru nic nemění na tom, že EU má svůj smysl a pomáhá k udržení míru na kontinentě, který válkami proslul.

„Nobelova cena je politikum, je to přesně načasovaná cena, která má podpořit evropskou integraci. A politici v Bruselu se shodli, že právě teď je to potřeba,“ pokračoval odborník a zároveň uvedl, že by se přese všechno neměl Nobelově ceně za mír přiznávat větší význam, než si zaslouží.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET