Lovaň, Belgie, 2018, archiv LJ



Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Senát schválil ústavní žalobu na Klause pro velezradu. Hlavně kvůli amnestii.
Publikováno 07.03.2013 v kategorii: Ozvěna

Senátoři poslali k Ústavnímu soudu žalobu na prezidenta Václava Klause pro velezradu. Návrh schválili po čtyřhodinové diskuzi na neveřejné schůzi. Důvodem je Klausova novoroční amnestie a také zdržování podpisů některých mezinárodních smluv a jmenování soudců.

Pro návrh hlasovalo 38 přítomných senátorů, proti jich bylo 30. Celkem se tak na mimořádné jednání dostavilo 68 senátorů z 81.

„Nejde o hon na Václava Klause. Jde o to, aby Ústavní soud specifikoval, co je velezrada a rozhraní prezidentských práv a povinností. Chceme slyšet, kam až může prezident zajít v odmítání doporučení parlamentu či přání českého lidu,“ shrnul rozhodnutí Senátu jeden z předkladatelů návrhu, předseda senátního ústavně-právního výboru za ČSSD Miroslav Antl.

Velezradou je podle zákona o Ústavním soudu „jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu“. Podle senátora za ČSSD Františka Bublana se pět bodů žaloby zaměřuje na Klausovo provinění proti demokracii tím, že neplnil vůli parlamentu například v případě mezinárodních smluv.

Předseda Senátu Milan Štěch původně navrhoval, aby se obsah žaloby pro velezradu změnil v usnesení horní komory, že Klaus opakovaně porušil ústavu. Usnesením by se pak Ústavní soud zabývat nemusel. O tom ale nakonec senátoři nehlasovali a prošel původní návrh.

Proti tomu hlasovali především senátoři z ODS. Podle nich si horní komora uřízla mezinárodní ostudu, protože Česko teď bude vnímáno jako země, která žaluje svého prezidenta. Jde totiž o první žalobu na hlavu státu v historii České republiky.

Šéf senátního klubu ODS Jaroslav Kubera parafrázoval výrok předsedy Senátu Milana Štěcha, že Senát dnes vypustil džina z láhve a jak to dopadne, to teprve uvidíme. Prý nepomůže ani to, že Jiří Dienstbier za ČSSD a navrhovatele žaloby mírní slovo velezrada na ‚jemný přestupek‘. Dienstbier řekl, že Senát má funkci ústavní pojistky a že ji dnes splnil.

Hrad na žalobu zatím nereagoval. Ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Jakl si však myslí, že rozhodnutím Senátu začala nová doba, kdy jiný politický postoj už nebude jen kritizovaný, ale soudně postihovaný.

Žalobu na Klause předají zástupci Senátu Ústavnímu soudu v úterý dopoledne. Ten ji bude řešit prioritně – dostane přednost před ostatními kauzami. Rozhodnutí by mohlo padnout nejdřív koncem března, spíše ale později.

Podání žaloby na Klause však na konec jeho funkčního období mít vliv nebude. Klaus totiž tento pátek dopoledne jako prezident končí a za několik dní Ústavní soud žalobu projednat nestihne.

„Jediná sankce, která hrozí podle ústavy, spočívá ve ztrátě prezidentského úřadu – to už by tady nepřipadalo v úvahu – a ztrátě způsobilosti znovu prezidentský úřad nabýt,“ popsal odborník na ústavní právo Jan Wintr, co by odsouzení za velezradu pro Klause znamenalo.

Politici krok senátu odsuzují

Premiér Petr Nečas okomentoval krok Senátu jako „výraz obyčejné lidské pomstychtivosti“. Podle lídra ODS je to věc, která poškozuje pověst celé země.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nepovažuje žalobu na Václava Klause za rozumný krok. Podle šéfa TOP 09 mohla být lednová amnestie nerozumná, ale není důvodem k žalobě za velezradu.

Předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake zase pokládá rozhodnutí opozičního Senátu za „přihlouplé gesto, které jen zesměšňuje Českou republiku“.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET