„Ve vzduchu visí pogromistické a lynčovací nálady vůči všem, co si zachovali chladnou hlavu“, říká Ladislav Jakl v rozhovoru pro ePortál
Publikováno 19.03.2014 v kategorii: Rozhovory

Nechci být jako správný Evropan vůči Evropské unii ani trochu podezřívavý, ale došlo by podle Vás k masovým demonstracím podporovaným Západem, kdyby Ukrajina podepsala asociační dohodu s EU?

Já si jsem jist, že Janukovič by dohodu podepsal stejně, třeba jen o pár týdnů později, jakkoli byla nevyvážená a pro Ukrajinu nevýhodná. Potřeboval jen udělat trochu divadlo pro ty své voliče, kteří měli pocit, že zájmy Ukrajiny hájí jejich prezident příliš slabě. Bruselští vládci by mu slevili dvě tři slova a všichni by byli spokojeni. Jenže ustoupení od toho podpisu se ukázalo jako skvělá záminka k rozvrtání ukrajinské rovnováhy, takže vnější síly, které o toto rozvrtání měly zájem, po té příležitosti skočily. O asociační dohodu nikdy nešlo, ta byla jen záminkou.

Objevují se spiklenecké teorie, že prý byl převrat…tedy…omlouvám se, chci říci, demokratická změna režimu Západem podporována nejenom morálně, ale také finančně. Měl by těmto spekulacím podle Vás člověk věřit?

Já tomu věřím. Bylo by naopak naivní myslet si, že silné zájmové skupiny neexistují a že své zájmy nehájí i touto cestou. Jen si nemyslím, že celý převrat byl pouze zaplacený, protože nespokojenost Ukrajinců byla objektivní a domácí síly, které chtěly zvýšit svůj podíl na moci, svou podporu v části společnosti reálně měly.

Naši politici reagují na události na Ukrajině až nezdravě jednotně. Pánové Babiš, Zaorálek či Zeman se bez problémů shodnou na tom, že zlo v této frašce představuje Janukovič a dobro ukrajinská demokratická opozice…Není tento fakt trochu překvapivý či se to vzhledem k velkému evropanství naší politické „elity“ dalo očekávat?

To se přece netýká jen naší politické scény ale politického mainstreamu v celé Evropské unii. A kdo od tohoto mainstreamu čeká nějakou podporu, ten se horlivě přidá. U nás i jinde.

Když tak sleduji události posledních dní, nemohu si nevzpomenout na Arabské jaro. Tam se prakticky ihned EU i USA přidali na stranu tamějších revolucionářů. Jako kdyby opravdu Obama, Barrosi a spol. věřili, že tam jde o nastolení demokracie západního střihu. Ve všech zemích, kam arabské jaro zavítalo, je přitom situace prokazatelně horší než před tím. Přesto se Západ neupoučil a pomohl vyvolat další konflikt…

Ano, někteří naivové, sociální inženýři, notoričtí interventi a vývozci dobra se nepoučili a tyhle chyby dělají a budou dělat pořád dokola. Ale pozor, za těmi převraty jsou i síly, kterým přesně tenhle vývoj vyhovuje. Kráčejí v duchu hesla: co neovládám, to alespoň rozvrtám, oslabím a destabilizuji. Negativní dopady té destabilizace jsou těmto lidem ukradené. Život miliónů lidí je v jejich cynických očích bezvýznamnou hodnotou.

Všiml jsem si, že pokud se člověk pokouší dění na Ukrajině hodnotit střízlivě a poněkud jinak, než nám podsouvají naši politici a média, dostává se do nezáviděnihodné role outsidera. Pokud si dnes dovolíte veřejně tvrdit, že šlo o státní převrat, hned jste nazývan Putinovým agentem a snad i komunistou. Nepřipomíná Vám to období před rokem 89?

A bude hůř. Ve vzduchu visí pogromistické a lynčovací nálady vůči všem, co si zachovali chladnou hlavu a vidí věci v proporcích. A jsou lidé, kteří tyhle nálady bez ohledu na důsledky rozpumpovávají.

Bývalý maoista a současný šéf Evropské komise Barroso se včera nechal slyšet,že „situace na Ukrajině je zkouškou našich schopností a odhodlání. Musíme prý zůstat jednotní“. Chtělo by se mi opět položit otázku, jestli Vám to nepřipomíná období před rokem 89…Pan Barroso ovšem ve svém státnickem projevu pokračoval…Druhým dechem dodal, že Ukrajině získá od EU finanční pomoc ve výši 11 miliard EUR…

Jedním z cílů vyprovokované ukrajinské krize je právě utažení šroubů uvnitř EU. Volání po jednotě přejde ve vynucování této jednoty. Uvidíte. A to holt něco stojí.

Má poslední otázka se týká článku Tomáš Haase odhalující kořeny, ze kterých vychází Evropská unie. Celý je vlastně věnován otci zakladateli Evropské unie, kterým byl italský komunista Spinelli. U ČSSD přiklon k EU chápu, socialismus k socialismu zkrátka a dobře patří. Co mi však není jasné, proč nás do lůna této nedůvěryhodné organizace táhnou i politici typu Miroslava Kalouska či Karla Schwarzenberga, kteří svým voličům veřejně tvrdí, že jako konzervativci nemají se socialismem nic společného…

Že nejsou socialisty? Jen proto, že to o sobě říkají? Socialistu poznáte podle snahy řídit životy druhých, ne podle pár hesel.

Zdroj

Webdesign: Kabris|NET