Lovaň, Belgie, 2018, archiv LJ



Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Ladislav Jakl nad Peheho komentářem
Publikováno 10.06.2014 v kategorii: Publikované články

Jedni z přátel našeho institutu nám napsali, že je „Pehe svým dnešním komentářem zcela vyplašil“ (Novinky, 4. června 2014). Dodali větu „Je prosím na tom něco možné, přípustné, nebo, a v to doufám, jestli je komentář nesmysl?“. Odpověděli jsme jim stručným textem Ladislava Jakla, který stojí za zveřejnění:

Pan Pehe píše na mnoha řádcích o svém výkladu nejen úspěchu euroskeptiků ve volbách do EP, ale vůbec o svém výkladu dějin posledních staletí. Pozoruhodné je, že se na těch jeho mnoha řádcích neobjevuje ani jednou slovo svoboda, ani jednou slovo člověk. Demokracie jen jednou, a to v souvislosti s konstitučními demokraciemi před dvěma sty lety. Myslím, že je to pro lidi jeho typu docela charakteristické. Vnímají dějiny jako zápas mocných sil, zatímco človíček se jim tam nějak ztrácí. Proto vůbec nedovedou pochopit své odpůrce, odpůrce budování evropského superstátu. Vidí dnešní výzvy jako střetnutí izolace, zpátečnictví a šovinismu s moderním pokrokovým otevřeným světem.

Jenže tak to není. Výzvou dneška je boj o demokracii. A demokracii se daří jen v demokratickém státu, v parlamentní demokracii, kde existuje dělba moci a ústavní vyváženost pravomocí všech institucí. Ti, kdo chtějí budovat nový řád, demokracii nepotřebují. Nadnárodní instituce v jejich podání mají stejnou moc vymáhat cokoli po občanovi jako demokratický stát, ale narozdíl od něj nemá u nich občan žádnou možnost kontroly, neexistuje zpětná vazba na člověka, neexistují záruky proti zneužití moci a síly.

Přátelé demokracie nechtějí nic uzavírat a izolovat, přejí si otevřenou spolupráci a obchod se všemi svobodnými zeměmi mezi sebou. To bruselští centralizátoři se chtějí izolovat. Od občanů i od okolního světa.

To oni patří mezi starou veteš na vyhození, protože svoboda nakonec vždycky vyhraje. Oni to vědí, tak nálepkují své oponenty jako zastydlé uzavřené nacionalisty.

Ladislav Jakl, 9. června 2014.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET