Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Národní stát není veteš, hlásá Klaus stejně jako TGM
Publikováno 29.10.2010 v kategorii: Ozvěna

Na Pražském hradě nejsou vlastenectví a národní hrdost prázdnými pojmy. K silné národní hrdosti se hlásí jak prezident republiky Václav Klaus, tak například i jeho spolupracovníci Petr Hájek a Ladislav Jakl.

U příležitosti státního svátku obnovení české státní nezávislosti 28. října vicekancléř Petr Hájek ParlamentnímListům.cz řekl, co pro něj znamená vlastenectví.

Nechci, aby se sv. Václav obracel v hrobě

„Vlastenectví je základní důvěra v kořeny společnosti, ve které jsem se narodil a jejíž kulturu, jejíž historii a jejíž špatné i dobré věci nesu v sobě jako jeden člen ten velké rodiny, kterou je národ. Vlastenectví je v podstatě totéž, co je loajalita k rodině. Je to jenom větší rodina je trochu jinak organizovaná. Jako má člověk mnohé výhrady k tomu, co dělá třeba jeho teta, tak když je tetě špatně, tak za ní jedu a starám se o ní a všechno jde stranou,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz Hájek.

Podle Hájka se uvnitř naší větší rodiny se také můžeme dohadovat o všem možném, ale když jde o základní věci, o věci bytí a nebytí, tak potom jde podle něho vše všechno stranou. Rodina je podle něj strašně důležitá.

„Jsem člověk, který věří v kontinuitu a pevně věřím, že se ji nepodaří změnit v diskontinuitu-jeden z hlavních pokusů havlismu je vytvořit diskontinuitu- tak v tomto slova smyslu jsme vlastenec a vedu k tomu své děti a pokládám to i za strašně praktickou věc. Jsem přesvědčen, že národy nevznikly náhodou. Národy mají transcendetní vazby. I to je jeden z velice důležitých důvodů, proč si myslím, že slovo vlast má vyšší než jen praktický význam. A proč jsem proti EU? Miluji svou vlast, a nechci, aby po tisíci letech se musel svatý Václav obracet v hrobě,“ dodal Hájek.

Za suverenitu umírali čeští hrdinové

Prezidentův tajemník Ladislav Jakl míní, že suverenita „je to, za co umírali hrdinové českého národa v mnoha válkách a bojích s těmi, kdo si nás chtěli podmanit. Znamená to, že si na svém území vládneme sami. Že to dnes někdo neví, je moc smutné“

Prezident republiky Václav Klaus se dlouhodobě hlásí k pozitivnímu vlastenectví a velmi citlivě vnímá vlastní sounáležitost s českým národem a státem. „Nemohu přijmout názor, že stát je jen jakási veteš devatenáctého století a že teď konečně nadešlo pozitivní období lidských dějin, kdy bude tahle veteš smetena a konečně dojde k totálnímu osvobození lidstva,“ řekl jednou Klaus.

Loajalita k vlastní zemi

„Ptáte-li se mě na český stát, pak bych si přál, aby česká politika současnosti byla obhájkyní zájmů českého státu a českého národa. Nemyslím si, že existence moderního českého státu a národa, ať už jako součásti Rakouska-Uherska nebo v podobě Československa či v posledním desetiletí v podobě samostatného českého státu, je jen dočasným intermezzem mezi jednou idylickou dobou bez státu, a druhou idylickou dobou bez státu. Nepřeji si, aby zrod České republiky byl jen epilogem české státnosti a aby naše státnost byla pohřbena v nadnárodních evropských strukturách,“ myslí si prezident republiky.

Pro Klause je výchozí entita, vůči které cítí svou loajalitu jako člověk, ale neméně jako prezident České republiky, vlastní země. Žádnou takovou loajalitu vůči Evropské unii necítí. Prezident T. G. Masaryk nám podle Klause zanechal stát, který milujeme, k němuž se hlásíme a který chceme dále budovat a rozvíjet.

„Milujeme svou vlast z řady důvodů. Z pocitu vzájemně sdílených hodnot, z pocitu úcty k našim předkům, ze společně prožité a leckdy protrpěné minulosti, ze společné kultury, v neposlední řadě i jazyka a z mnoha dalších věcí,“ napsal Klaus.

TGM: státy se mají rovnat národům

Sám Masaryk prohlásil: „Nenamítám pranic proti nacionalismu, jestliže se tímto označuje láska k národu, národnostní idea, jak se obyčejně říká, je velmi cenná a šlechetná síla politická, organisující jednotlivce v obětavý celek. A tyto organisované národní celky se spojují v člověčenstvo…Svým rozsahem státy by se měly rovnat národům. Národy jsou přirozenou organizací lidstva, národnost je nejlepší zárukou mezinárodnosti…Státy musí být znárodněny…Myslím, že správné je pokládat národ a národnost za cíl společenského úsilí, stát za prostředek; de facto každý uvědomělý národ usiluje o svůj vlastní stát.“

Svým rozsahem by se státy měly podle Masaryka rovnat národům. Národy jsou podle něho přirozenou organizací lidstva, národnost je nejlepší zárukou mezinárodnosti a každý uvědomělý národ usiluje o svůj vlastní stát.

Nečas a národní myšlenka

I Petr Nečas před časem napsal, že české konzervativně-liberální myšlení by se mělo přihlásit k národní myšlence.

„Otázka vlastenectví a národní identity se táhne našimi moderními dějinami. Přihlásit se k národnímu programu znamená nepodlehnout lacinému deklaratornímu pseudoevropanství… Vždyť i pro konzervativce platí, že to, co chtějí ´konzervovat´, tj. ideje národa, jeho prozápadní orientace, rodiny, vzdělání, svobody a ekonomické činorodosti, jsou témata spjatá s tradičním českým liberalismem reprezentovaným jmény Jungmann, Palacký, Kaizl nebo Rašín,“ napsal Nečas.
Webdesign: Kabris|NET