Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
O tvůrčím editorovi, aneb najdi 10 rozdílů
Publikováno 29.11.2010 v kategorii: Hrubá záplata

Redaktor Lidových novin Ondřej Stratilík mě velmi slušně pořádal o odpověď na otázky, týkající se mého názoru na seznamy UNESCO. Odpověděl jsem a – po dvou dnech – mé odpovědi vyšly.

Ne převyprávěné v přežvýkaném materiálu ale kupodivu jako autentický A+Q rozhovor. Myslím, že pan redaktor opravdu chtěl v rámci monotematické strany dát hlas někomu, kdo se na UNESCO nedívá jako na posvátnou instituci, a neměl zájem jakkoli mé myšlenky posouvat či překrucovat. Jenže pak svůj materiál asi odevzdal editorovi. A editoři, to je národ zvláštní, jak znám i ze svého novinářského působení. Vůbec jim nepodsouvám zlou vůli, oni jsou jen často za každou cenu strašně tvůrčí. Nemají to lehké, mnohdy jim redaktoři odevzdávají texty lajdácké a plné chyb. S napravováním nedostatků se ale editor většinou nesmíří. Daleko častěji propadá záchvatům kreativity. Vymyslí titulek zcela se míjející s obsahem článku, pohraje si se synonymy, tu dopíše slovo, tam udělá zkratku. Opakuji, někdy to fakt nejde jinak. Ale mnohdy jsou zásahy editorů úplně zbytečné, „zakaždocenové“ a matoucí. Níže je přiložená má imejlová výměna s panem redaktorem včetně doslovného znění rozhovoru. Zkuste ji porovnat se zněmím rozhovoru, jak vyšel v Lidových novinách (viz níže na těchto stránkách).

1.                  Jaký mělo smysl opravovat slovo „myslíte“ na „říkáte“ v první autorově otázce? Žádný. Neuškodí, nevylepší, prostě to editorovi nedalo.

2.                  Další zásahy už jsou podstatnější. Ve třetí otázce pana redaktora vypadl obrat o koukání radním pod prsty, na který ale já reaguji. Pak to vypadá, že jsem s tím obratem přišel já, a to bych prostě neudělal.

3.                  Do mé odpovědi na třetí otázku jsou přidány dvě věty, které jsem vůbec neřekl a ani bych je nikdy neřekl. Proč bych měl banálně říkat, že si něco nepřeji? A věta „Nechci, aby nám pařížská instituce diktovala, co máme dělat,“ by ze mne nikdy nevypadla. Jednak je polopatická a zcela otupující fór mé odpovědi, kdy se čtenář měl sám zamyslet nad představou, jak český úředník kouká pod prsty pařížskému radnímu. Jednak bych v kontextu s Prahou neoznačil UNESCO za pařížskou instituci. Je to instituce sídlící v Paříži, ale sedí v ní čínští, belgičtí, italští, ruští a jiní úředníci. Ne pařížští. Až na tu větu bude někdo reagovat, neuvěří, že jsem ji nikdy nevyslovil, že kdosi v redakci měl potřebu to za mě dovyprávět. Také bych v této souvislosti nikdy nepoužil obrat „nám“ naznačující jakousi identifikaci s pražským radním. Vím, že je to skoro malicherné a o velké poškození nejde, ale já si cením významu slov a před jejich užitím o nich přemýšlím. A pak mi někdo vkládá do úst věci, které tam nepatří.

4.                  Ze čtvrté otázky vypadl obrat „jediným způsobem“ na který já ale v odpovědi reaguji. Čtenář pak vůbec nepochopí, proč mluvím o jediném způsobu a dokonce ten obrat dávám do uvozovek. Vypadá to, že jde o můj obrat, a on je to citát z otázky. Další příklad necitlivého přehlédnutí kontextu otázky a odpovědi.

5.                  V páté otázce se ocitlo tvrzení, které – znát ho – bych nenechal bez reakce. Odpovídal jsem na jinak položenou otázku, než kterou vidí čtenář. Jaké, že to je bez diskuse? Má odpověď budí dojem, že se s tímto tvrzením ztotožňuji. A to není pravda. Já jsem ho neviděl.

Jsou to drobnosti a nic hrozného se nestalo. Základní smysl je zachován, o úmysl poškodit určitě nešlo. Přece jsou to ale drobné příklady toho, jak jsou někdy tvořiví editoři na zabití.

L. J.

From: Ondrej.Stratilik@lidovky.cz [mailto:Ondrej.Stratilik@lidovky.cz]
Sent: Thursday, November 25, 2010 1:32 PM
To: Jakl Ladislav
Subject: RE: LN_Unesco

Dobrý den,

díky, tady je pár otázek:

1. Proč si myslíte, že v dnešní době nemá seznam památek UNESCO smysl?

Podle mne neměl smysl v žádné době. Copak může nějaká byrokratická instituce dávat certifikát, co má být považováno za kulturní hodnotu?

2. Praha je například v seznamu už od roku 1992. Nepomohlo jí to v tom, aby co nejdřív po pádu komunismu přilákala turisty ze západu?

Pokud nějaká země není na mapě světa, pomůže jí každá zmínka. Nemyslím ale, že tuto funkci musí plnit byrokratická instituce financovaná veřejnými penězi.

3. A ještě k Praze a Pankráci – co si myslíte o tom, že mezinárodní organizace vidí radním pod prsty a možná je i trochu krotí v jejich záměrech?

Nepřeji si, aby český úředník koukal pařížskému zvolenému radnímu pod prsty a krotil ho v jeho záměrech.

4. Obecně se ví, že tradice vymírají. Podle Vás není jejich zařazení na seznam UNESCO jediný způsob, jak je udržet při životě? Mluvím třeba o hlineckém masopustu.

Některé tradice vymírají, jiné se rodí. Tak to chodí už tisíce let a chodit bude navždy. Jestli je certifikát od byrokratické instituce „jediným způsobem,“ jak něco udržet při životě, pak už to dávno žít nemělo.

5. Jeden příklad – statistiky návštěvnosti památek v Třebíči ukazují, že jejich návštěvnost stoupla po zařazení na seznam až trojnásobně. Povedlo by se jim to i bez známky UNESCO?

Pokud si některé cestovní kanceláře alibisticky usnadňují práci a sahají po cerifikátech úředních institucí, pak je chybou zákazníků, že jejich služby využívají. To potom ustavme dalších tisíc mezninárodních úřadů. V jednom nám doporučí, v jakých hotelích máme bydlet, ve druhém jaké knihy číst, ve třetím jaké pivo pít… Kdo pro své rozhodnutí potřebuje razítko úřadu, je asi líný myslet.

6. Podnikatelé ale například vyšší tržby nezaznamenali. O čem to podle Vás svědčí?

O naturelu zákazníků, kteří se nechají vést doporučením byrokratických institucí.

L. J.

Ondřej Stratilík, LN

From: Jakl Ladislav [mailto:Ladislav.Jakl@hrad.cz]
Sent: Thursday, November 25, 2010 1:18 PM
To: Stratilik Ondrej
Subject: RE: LN_Unesco

Dobrý den.

Já jsem se vyjádřil i proti seznamu hmotného dědictví.

A také proti způsobu, jakým se těmito seznamy šermuje v naší společenské debatě.

Pošlete mi, prosím, svou otázku.

Zdraví

L. Jakl

From: Ondrej.Stratilik@lidovky.cz [mailto:Ondrej.Stratilik@lidovky.cz]
Sent: Thursday, November 25, 2010 1:00 PM
To: Jakl Ladislav
Subject: LN_Unesco

Dobrý den, pane Jakle,

jak se máte?

V LN připravujeme téma o památkách UNESCO v Česku, Vy jste se nedávno na svém blogu vyjádřil dost ostře proti seznamu nehmotného dědictví.

Mohl bych se Vás zeptat na pár věcí k tomuto tématu? Budete dneska na příjmu?

Téma je totiž třeba připravit dneska.

Děkuju Vám,

Ondřej Stratilík

redaktor

tel.: 225 067 120

mobil: 725 597 950

e-mail: ondrej.stratilik@lidovky.cz

Anděl Média Centrum

Karla Engliše 519/11

Praha 5, Smíchov

150 00

www.lidovky.cz
Webdesign: Kabris|NET