Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Boj o Prahu: Pravda a láska proti lži a nenávisti?
Publikováno 10.12.2010 v kategorii: Publikované články

Napsal mi kamarád Vláďa Košárek z Kutné Hory tuhle SMS, zrovna ve chvíli, kdy dav útočil na pražskou radnici: „Horší scénář si Havel nemohl ani představit, zneuznaný génius a ředitel světa v čele hulvátů a výtržníků demonstruje na magistrátu proti naprosto regulérnímu zasedání na základě výsledku standardního demokratického vyjednávání politických stran. To jsi vymyslel Ty, ho vlákat do pasti?“


Odpověděl jsem mu, že nevymyslel, že na to si pan Václav Havel stačil sám. Ale ten scénář byl opravdu pro mocenské a zájmové uskupení havlovců (omlouvám se za tento zjednodušený pojem) velmi tragický. Že koalice ODS a ČSSD na pražské radnici leckomu zkřížila plány, je evidentní. Že leckdo si přál jiné politické řešení a toto se mu nelíbí, je zcela normální a legitimní, stejně jako projevovat takový názor i formou protestu. Jenže protest se svou argumentací a pak i průběhem demonstrace vymkl z rukou a obrátil se proti iniciátorům v pozadí. Jednak to útočníci na schůzi pražského zastupitelstva přestřelili, svou agresivitu přehnali a tím ztratili podporu značné části veřejnosti, která si také přála jiné uspořádání radnice. A jednak tím, že havlisté tento protest tak okatě adoptovali (jak příslušnou petici tak násilné vniknutí do zasedací síně), přišel o podporu další značné části veřejnosti, která pro nesouhlas měla jiné motivy než pomáhat pravdě a lásce.

Nejvíce na této protestní akci prodělala TOP 09. Nejenže nebyla schopna vyjednat pro sebe výhodnější uspořádání (protože své partnery pouze tlačila ke zdi, jista si tím, že oni nebudou schopni postavit se tlaku médií), ale ještě se reakcí na vznik koalice vyprofilovala jako jeden z dalších havlistických projektů. Jsem si jist, že mnoho členů, aktivistů, kandidátů i podporovatelů TOP 09 se angažovalo v prospěch této strany, protože uvěřilo, že tentokrát jde o tu pravou pravici, důslednou a ne oportunistickou jako ODS, nezapletenou do přízemních zájmů. A najedou zjistili, že z lodi, na kterou nastoupili a která vyplula na politické moře, opadává  čerstvý nápis TOP 09 a pod ním vystupují špatně zamalovaná dřívější písmena Děkujeme odejděte, Impuls 99, Dřevíčská výzva, Lípa, Unie svobody, Čtyřkoalice, Česká televize – věc veřejná, Sarajevský atentát… Musím říci, že tohle procitnutí mnohým z pasažérů nepřeji. Možná si dnes myslí cosi o užitečných idiotech.

Nevolil jsem ve volbách do pražského zastupitelstva žádnou ze zúčastněných stran. Nejsem tedy žádným fandou ani jednoho z možných uspořádání. Faktem ale je, že výsledek voleb umožňoval čtyři zcela legitimní varianty uspořádání. Legitimní v tom, že všechny vycházejí z volebního výsledku, nemohou být jeho popřením a hrají pouze s tím, co komu dali voliči k dispozici. TOP 09 získala 26 mandátů, ODS 20, ČSSD 14 a KSČ 3. Komunisty klidně můžeme vynechat. Ne proto, že to jsou komunisti, ale prostě proto, že jejich tři hlasy nemohou znamenat žádnou změnu povolební matematiky, nikdo je nepotřebuje.

V úvahu připadají při zmíněných počtech tyto varianty:

1.                   Široká koalice TOP 09, ODS a ČSSD (celkem 60 mandátů).

2.                   Koalice TOP 09 a ODS (46).

3.                   Koalice TOP 09 a ČSSD (40).

4.                   Koalice ODS a ČSSD (34).

Hlavní mediální proud, havlovští intelektuálové a pouliční kraválisté křičí, že jedna z nich je zakázána. Ta čtvrtá. A proč? Zde jsou jejich argumenty.

a)                Voliči chtěli změnu. Ano, a také jí dosáhly, poměry v zastupitelstvu jsou zcela jiné než před čtyřmi lety. ODS již nemá většinu a nemůže vládnout sama. V zastupitelstvu určitě bude (kromě varianty 1) silná opozice, což dosud nebylo. Voliči poskytli daleko lepší pozici ČSSD, bez které se nemohou uskutečnit tři ze čtyř variant, z nichž jedna nakonec uskutečněna byla a narozdíl od minulého období dostala ČSSD do rady. A nakonec poprvé výsledky umožňovaly i variantu rady bez ODS. Umožňovaly, ne nařizovaly.

b)                Vítězná strana má nárok na primátora a zásadní pozice v radě. Pak ale měli titíž demonstranti protestovat proti jarnímu vyšachování vítěze sněmovních voleb Jiřího Paroubka z koalice. To jim ale nevadilo, naopak vláda poražených se jim zdá správná. Stejní lidé protestovali v roce 1998 proto tomu, aby vládl vítěz voleb – ČSSD – a požadovali vládu poražených – ODS, KDU-ČSL a US.

c)                 Varianta 4 má korupční potenciál. Kouzelná slova. A která varianta ho nemá?

d)                Tato koalice spojuje největší ideové oponenty a rivaly z kampaně. Je zajímavé, že s touto myšlenkou přicházejí ti, co nám léta tvrdí, že pravolevý politický koncept je přežilý a že na komunální úrovni se nedělá politika ale přece to konkrétní dobro pro lidi a stranické dresy jsou tam tedy zcela nedůležité. Ano, varianta 4 znamená složitý kompromis málo kompatibilních programů, ale to ostatní varianty možná ještě silněji: TOP 09 se v pražské kampani vymezovala nejvíc proti ODS a ve vládě zase proti ČSSD. Její spojení s některým „nepřítelem“ by nevadilo?

Varianta 4 je prostě stejně legitimní jako ostatní tři. Pokud tedy nebudeme rozlišovat jejich legitimitu, můžeme je rozlišovat podle výhodnosti či nevýhodnosti pro jednotlivé aktéry.

1.                           Varianta 1 sice dává dohromady největší sílu, nevýhodná je ale pro všechny aktéry, protože o místa v radě se musejí podělit tři a ne dvě strany. Podíl každé z nich bude tedy menší než při dvojkoalici.

2.                           Varianta 2 je výhodná pro TOP 09 a dosti nevýhodná pro ODS, která by dostala jen menší počet míst v radě a zcela jistě ne primátora. TOP 09 s vlivovými skupinami za zády a s ohromnou mediální podporou by z ODS udělala statisty, pracující leda na svém zániku.

3.                           Varianta 3 je nejvýhodnější pro TOP 09, mizí její hlavní terč v kampani a s početně slabší sociální demokracií získá ještě více prostoru než u varianty 2.

4.                           Varianta 4 je nejvýhodnější jak pro ODS, tak pro ČSSD. ODS může sáhnout po postu primátora a větším zastoupením v radě,  ČSSD se slabším z možných partnerů získává lepší pozici. Nevýhodou tohoto uspořádání je jen slabá většina, což může působit komplikace.

Z toho plyne, že pouze varianta 4 je výhodná pro dva politické subjekty, varianta 1 pro nikoho a varianty 2 a 3 jsou výhodné pouze a jen pro TOP 09. Vyřešení povolebního rébusu na radnici je tedy docela logické.

Nevím, jestli bude Bohuslav Svoboda dobrým primátorem. A už vůbec nevím, jestli koalice ODS a ČSSD na pražské radnici je řešením ideálním. Je to ale řešení zcela legitimní a dokonce vlastně nejlogičtější. Je to jedno z možných uspořádání, jedna z možných kombinací, které volební výsledek v Praze dal. Není to „podvod na voličích“, není to „popření výsledku voleb“.

Nervozita kritiků ukazuje spíše na něco jiného. Byl projekt TOP 09 v Praze jednoúčelovým projektem na získání zcela konkrétního postu pro zcela konkrétního člověka a na získání pozic pro konkrétní zájmové cíle? To nám napoví příští měsíce. Dívejme se na Zdeňka Tůmu, jak důsledně bude plnit v zastupitelstvu roli lídra opozice. Šlo mu přece o zájmy Prahy a Pražanů, ne? Nebo mu už od rezignace v ČNB šlo jen o jeden post a bez jeho získání ho nějaká pražská politika vůbec nezajímá?

Uvidíme.

Ladislav Jakl

Psáno pro NL CEP

Webdesign: Kabris|NET