Lovaň, Belgie, 2018, archiv LJ



Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Jak si vedly světové měny v roce 2016
Publikováno 16.01.2017 v kategorii: Publikované články

Kromě ekonomické obce se širší publikum v médiích setká s vývojem kursů zahraničních měn jen při nějakém prudkém zlomu nebo v očekávání výkyvu. Není pak divu, že lidem zůstávají v paměti právě ty nekřiklavější propady či vzestupy, zatímco dlouhodobé trendy jsou pro média nezajímavé a veřejnosti málo známé.

Z poslední doby si i neekonomové pamatují strašení před údajně hrozícím pádem dolaru po případném vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách, mimořádnou publicitu okamžitého poklesu libry po výsledku britského referenda o vystoupení z Evropské unie, nebo obří titulek v MFD před vánoci roku 2014 „Rusko na mizině“, který se kupodivu netýkal nějaké ztráty schopnosti Ruska splácet své závazky, ale pouze jednorázového poklesu rublu. Že se po dvou dnech rubl vrátil na předchozí úroveň a následujících několik měsíců roku 2015 byl nejrychleji rostoucí měnou světa, to už jsme se nedověděli.

Proto je lepší podívat se na kursový vývoj v delším úseku, například v průběhu právě uplynulého roku. Na přiloženém grafu vidíme vývoj kursu dolaru, libry a rublu vůči euru (kurs eura nemá při současné politice ČNB smysl udávat, protože je na něj koruna vázána). Zachyceny jsou hodnoty za všech 12 měsíců roku, a to v jejich polovině. Měsíční interval byl zvolen právě pro to, aby eliminoval několikadenní divoké epizody, které byly nejchutnější potravou pro média.

A co z tohoto ročního vývoje plyne? Dolar za celý rok 2016 oproti euru posílil o 4.8 %, libra poklesla o 8.9% a rubl posílil o 31.7 %. Ani jedno z těchto čísel není v obecném povědomí – na rozdíl od několika hlasitě publikovaných jednorázových výkyvů.

Podíváme-li se na kondici jednotlivých měn v průběhu roku, pak o libře lze říci, že mírně klesala vlastně skoro po celý rok (kromě posledních dvou měsíců, kdy se začala zvedat) a že červnový brexit v tom nepřinesl žádný dramatický zlom.

Kurs dolaru oproti euru vykazoval po celý rok stabilitu (nebo spíše euro vůči dolaru), ale v posledních dvou měsících, tedy po zvolení Trumpa prezidentem, znatelně posílil. Příznivě na kurs i na akciový trh zapůsobily jeho plány na oživení ekonomiky. Ti, kdo spekulovali na Trumpovu prohru, asi dost prodělali. Podle včerejší informace televize CNBC mezi ně patří finančník George Soros, který měl na takových spekulacích prodělat na miliardu dolarů.

Rubl s jistými výkyvy rostl po celý rok a jeho posilování bylo zdaleka nejmohutnější. V závěru roku se ještě urychlilo. Stejně ale jako propad rublu před dvěma lety nevypovídal o ekonomickém krachu Ruska, jeho vzestup není dokladem nějaké konjunktury ale daleko spíše odrazem cen ropy. Rusko zdaleka nevyužilo období slabého rublu k větší diverzifikaci svého exportu (a ani sankce proti němu v tom nejsou dostatečnou omluvou) a jeho závislost na ceně ropy je stále zásadní.

Z grafu je také patrné, že v závěru loňského posilovaly oproti euru všechny tři sledované měny, což nelze přeložit jinak, než jako propad eura (a tedy i koruny).

Kursy nejsou vševypovídajícím ukazatelem zdraví ekonomiky. Svou výpovědní hodnotu ale mají, především v kontextu delších trendů. Proto je dobré se na tyto trendy občas podívat a nespokojit se s krátkodechými titulky v novinách, které v nás utvářejí chybné představy. Co si kdo z těch trendů vyvodí, je už na každém z nás.

V levém sloupci je hodnota měny v eurech. U rublu jde o hodnotu sta rublů. Graf L. J.

Ladislav Jakl, 13. ledna 2016.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET