Lovaň, Belgie, 2018, archiv LJ



Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Žádný zákaz kouření, toto je znárodnění, uhodil Ladislav Jakl na ČT. Normální je nepít, nekouřit a nebrat drogy a my musíme jít s dobou, povolily nervy Tesce Arnoštové
Publikováno 02.06.2017 v kategorii: Ozvěna

Za necelé dvě hodiny začne v Česku platit zákaz kouření v restauracích a barech, ale také v okolí zastávek MHD a na řadě dalších míst. Bylo správné kouření takto omezit? V úterních Událostech, komentářích o to svedli bitvu náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová a někdejší spolupracovník prezidenta Klause Ladislav Jakl, k nimž se přidali profesor Pavel Pafko a senátor Ivo Valenta.

Ve studiu ČT se sešli čtyři nekuřáci a debatovali o zákazu kouření. Valenta hned na úvod prozradil, že je odnaučeným kuřákem, ale i dnes si jednou za čas doutník dá.

Jakl pronesl mnohem tvrdší slova.

„Já tvrdím, že ten zákon není protikuřácký a nijak kouření neomezuje. Tenhleten zákon je čistě a jenom výhradně o jedné věci – o pojetí, jestli je soukromá živnost primárně soukromou záležitostí, kde podnikatel nabízí nějakou službu a zákazník ji celkově přijímá, nebo jestli je to tak, že podnikatelé mají své prostory půjčené jen od státu, který jim do toho nějak zasahuje. Proto je pro mě tento zákon jistou formou znárodnění.“

„Restaurace je čistě soukromým prostorem, jen pokud nenastane otevírací doba. Pak už se na restaurace vztahují určitá omezení. Kdyby to bylo tak, jak tady zaznělo, tak by to znamenalo, že ti podnikatelé mohou podávat zkažené jídlo,“ vypálila proti pánům Arnoštová. Pokud restauratéři stojí např. o to, aby policie jako síla státu chránila jejich majetek, musejí se podřídit nařízením státu, doplnila.

Pafko dal dámě za pravdu. Stačí se podívat třeba na fotbalové stadiony, kde je také třeba dodržovat určitá pravidla platná pro veřejný prostor.

Budete kontrolovat sado-maso salony?

Jakl však s profesorem Pafkem ani s Arnoštovou nesouhlasil. Když si přijde sednout host do restaurace, tak se má za to, že mezi nimi byla uzavřena pomyslná smlouva a stát je tu pouze jako garant těchto smluv. „Vezměte si třeba sado-maso salony. Budeme tam kontrolovat, jestli ty klienty mučí dostatečně, nebo snad nedostatečně? Ten, kdo se přišel najíst, tak se má za to, že se chtěl najíst, aniž z toho dostal průjem nebo žloutenku,“ prohlásil Jakl. Stát je tu od toho, aby to garantoval, ale je v zájmu majitele restaurace, aby jeho host neměl po obědě průjem.

Arnoštová si však také trvala na svém. „Listina základních práv a svobod i ústava říkají, kdy stát může zasáhnout. Každý člověk má např. právo dýchat čistý vzduch,“ připomněla Arnoštová. Kouř z cigaret ale vzduch znečišťuje a poškozuje zdraví všech, kteří ho dýchají. S poškozením zdraví jsou pak spojeny nemalé náklady pro celou společnost.

Pafko doplnil, že se v minulosti kouřilo ve vlacích, v nemocnicích i v letadlech. „Ale to je všechno minulost. Člověk, který se chce dívat dopředu, se musí podívat kolem sebe a pak také dozadu, aby viděl tu cestu. Mně přijde ta myšlenka kluboven, která se tu objevila, je úsměvná až dětinská,“ konstatoval Pafko v narážce na zakládání uzavřených kluboven, na které se nevztahuje ani EET, ani zákaz kouření.

Podle jeho názoru by bylo správné občany také varovat před nepřiměřenou konzumací tučných či sladkých jídel.

Valenta v souvislosti s tímto tématem ukázal do Bruselu. Když dorazil do hlavního města EU, zjistil, že europoslanci mají k dispozici kuřárny. „Kluci v Bruselu se baví, nám tady poslali nějaký zákon a my jsme byli bruselštější, než je Brusel,“ posteskl si Valenta.

Zítra nám zakážete zpívat a pozítří nám budete holit hlavy

Jakl se vrátil zpátky k provozovatelům hospod, restaurací a barů. „Je to úplně to samé, jako byste po květináři chtěl, aby nabízel občerstvení s nekuřáckými prostory. Když je nějaká hospoda, která nese název zahulená špeluňka a lidé do ní jdou, aby tam konzumovali určitou službu, která nezahrnuje čistý vzduch,“ zaznělo v diskusi.

Pokud stát chce skutečně omezit kouření, pak je podle Jakla namístě postavit tabák mimo zákon. Pokud není tabák mimo zákon, ať se do toho stát neplete. „Lidé občas dobrovolně riskují svůj život, např. při extrémních sportech. Tihle lidé jsou dospělí. Zítra zakážete zpívat, pozítří zakážete sůl a nakonec nám budete holit hlavy, což já už moc nepotřebuju,“ poznamenal ironicky Jakl.

Ani profesora Pafka, ani Arnoštovou však nepřesvědčil. „Normální je nepít, nekouřit a nebrat drogy,“ smetla ze stolu všechny protiargumenty náměstkyně. Podle jejího názoru je třeba jít s dobou. Navíc je podle ní nesporné, že člověk, který sní tučné jídlo a poté usedne za volant, nebude zdaleka tak nebezpečný jako člověk, který se opije a usedne za volant. Proto se náměstkyni ministra zdá správné, že restauratéři ponesou spoluzodpovědnost za to, když nalijí hostům alkohol a ti pak usednou za volant a způsobí škodu, nebo dokonce někoho zabijí.

Valenta před tímto ustanovením důrazně varoval všechny restauratéry a provozovatele hospod. Toto ustanovení se mu jeví totálně nesmyslné.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET