Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Jakl otevřel téma: Dostavme Staroměstskou radnici
Publikováno 25.03.2011 v kategorii: Ozvěna

Tajemník prezidenta Ladislav Jakl volá po zástavbě proluky na Staroměstském náměstí. Co na to říkají radní?

Poté, co Hrad vstoupil do debaty o Kaplického chobotnici, respektive tuto debatu odstartoval, přichází prezidentův tajemník Ladislav Jakl s dalším popíchnutím vůči architektonické obci. Dostavme už konečně tu radnici! napsal před časem na svůj blog.

Na mysli má radnici na Staroměstském náměstí v Praze, která při Pražském povstání přišla v plamenech o své východní křídlo.

„Je 66 let po válce a na nejúžasnějším místě nejúžasnějšího města světa stále zeje velmi neúžasná díra. Už třetí generace Pražanů, českých návštěvníků i turistů tu kouká na jakýsi podivný parčík a na ještě podivnější zadní trakty radničních domů s okny dříve směrujícími nejspíš do nějakých světlíků či dvorků,“ tvrdí Jakl.

„Skoro jako kdyby to už přestávalo lidem vadit. Mně to vadí a jsem si jist, že nejsem sám. Místo po vyhořelém východním křídle v současné podobě nedává žádný smysl. Radnici by bylo třeba konečně dostavět a ukončit to předlouhé provizorium,“ napsal také tajemník.

Na téma dostavby radnice se toho už hodně napsalo a vzniklo hned několik soutěží, které měly problém vyřešit. Všechny ale skončily fiaskem.

Problém podle Jakla není a nikdy nebyl v penězích, jako spíše ve „strachu přijít s nápadem, otevřít debatu, nést svou kůži na trh.“

„Toto citlivé místo v sobě kumuluje příliš emocí a tak po několika nezdarech dali Češi od věci raději ruce pryč. A to je chyba,“ posteskl si Jakl.

A na rovinu říká, že debata se neobejde bez hádky, protože každý bude prosazovat jiný způsob řešení.

„Někdo bude požadovat repliku novogotického křídla, zničeného za války. Oponenti budou namítat, že ona budova neměla valnou historickou ani estetickou hodnotu a že je třeba postavit něco soudobého. Toho bych se nebál, naše doba určitě umí nabídnout víc než bakelitové čepice,“ řekl v narážce na Kaplického knihovnu.

„Nebude to snadné a neobejde se to bez konfliktu. Ale je to úkol naší doby a měl by být věcí naší cti, abychom ho nehodili na krk příštím generacím. Pojďme do toho. Začněme o dostavbě alespoň mluvit, diskutovat, třeba i konfliktně. Ale přestaňme dělat, že jsme si na tu zející díru zvykli. To bychom o sobě nedali moc dobrou zprávu,“ dodal.

Co na to radní?

Redakce Prvnizpravy.cz oslovila anketou všechny pražské radní a primátora Bohuslava Svobodu. Z radních odpověděla jen polovina, primátor i přes opakované dotazy nezaujal k tématu žádné stanovisko.

Vesměs jsou reakce politiků spíše opatrné – osobně by proti dostavbě nic neměli, ale odvolávají se na to, že programové prohlášení pražské vlády na nic takového nepamatuje.

Například radní Radek Lohynský (ODS) by takovému nápadu fandil. „Osobně souhlasím s tím, aby byla proluka po části radnice na Staroměstském náměstí dostavěna. Myslím, že vedle řady bezkonkurenčních historických památek, které jezdí obdivovat turisté z celého světa, postrádá naše hlavní město moderní architekturu. Proto, pokud se objeví jedinečný projekt – pouze takový na Staroměstské náměstí patří – budu ho podporovat,“ odpověděl Lohynský.

Takový projekt podle něj může vyjít pouze z otevřené mezinárodní soutěže. „Jsem přesvědčen, že dostavba Staroměstské radnice by byla pro architekty životní výzva,“ tvrdí. „Pokud se takový projekt neobjeví, nechejme proluku budoucím generacím a jejich kreativitě, toto místo nemusíme zastavět za každou cenu,“ dodal.

Ivan Kabický, náměstek primátora za ODS, připomněl, že současná vládní koalice na Magistrátu se k ničemu takovému nechystá, ale nápad ho zaujal. „Váš dotaz předložím na klubu k posouzení, ale v programovém prohlášení tato záležitost nebyla řešena. Já osobně bych se přikláněl k variantě otevřené soutěže pro všechny zájemce s dobrými nápady,“ uvedl.

Radní hlavního města Prahy pro sociální politiku, bydlení a evropské fondy Petr Dolínek (ČSSD) by sice z pozice občana nakloněného moderní architektuře proti dostavbě Staroměstské radnice nic nenamítal. V současné době prý ale musí hájit zájmy celého města a proto v tomto volebním období nevidí jakýkoli koncept zástavby proluky jako reálný.

„V současné době má město vzhledem k výstavbě Městského okruhu, konkrétně pak úseku známého jako tunel Blanka, a dalším investičním činnostem velice napjatý rozpočet, který navíc ohrožuje záměr vlády Petra Nečase změnit rozpočtové určení daní obcím, což by Prahu připravilo o další prostředky. Jakožto radní pro sociální politiku musím také řešit snížení dotací neziskovým organizacím, kde Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky přenáší zátěž na hlavní město Prahu,“ tvrdí Dolínek.

V oblasti péče o památky je podle něj v současné době pro Prahu prioritou přestavba Clam-Gallasova paláce na Mariánském náměstí, která spolkne velkou část prostředků vyhrazených na péči o památky.

„Je proto evidentní, že město v současné době nedisponuje dostatečnými prostředky, které by se daly využít na dostavbu Staroměstské radnice,“ tvrdí s tím, že je navíc diskutabilní, jaký přínos by případná novostavba pro město znamenala:

„Akademické diskusi o budoucnosti proluky na Staroměstském náměstí se samozřejmě nebráním, z hlediska finančního a čistě praktického je však na místě z pozice hlavního města Prahy investovat do oblastí, které finanční pomoc a podporu Magistrátu hlavního města Prahy skutečně akutně potřebují,“ doplnil.

Optimisticky naopak případnou dostavbu vidí jeho kolegyně radní Aleksandra Udženija z ODS. „Pokud se tážete na můj osobní názor na vhodnost dostavby Staroměstské radnice, musím říci, že vzhledem k historii a významu celého Staroměstského náměstí by měla být radnice dostavěna. Důležité je však přesně určit způsob jejího využití a to na základě nejširší shody odborníků i veřejnosti,“ napsala.

Věří, že se podaří diskuzi o budoucí podobě Staroměstského náměstí obnovit a že politici dospějí k určitému závěru.

„Je nezbytně nutné, aby si hlavní město Praha nechalo zpracovat analýzu, která zhodnotí současný význam, funkci a využití prostoru Staroměstského náměstí, i skutečné potřeby z hlediska hl. m. Prahy a samozřejmě jejích občanů. Analýza musí reflektovat prostory náměstí z hlediska urbanistického, architektonického, kulturně-historického, památkového, ale i sociálního a ekologického. A až na základě této analýzy bude možné činit další kroky,“ navrhuje.

Architekt: Jedna velká budova proluku neřeší. Postavme čtyři různé domy

Zatímco politici, kteří – když už by o zástavbě proluky uvažovali – mluví spíše o mezinárodní soutěži, ze které by vzešla moderní novostavba, už nyní existují návrhy, podle kterých řešení proluky spočívá v zástavbě domy v pseudohistorickém slohu.

Redakce Prvnizpravy.cz oslovila architekta Jiřího Stratila, který se tématem dostavby Staroměstského náměstí zabývá už dvě desetiletí. Vypracoval dokonce kompletní návrh na řešení proluky mezi Staroměstskou radnicí a kostelem sv. Mikuláše.

„Na svém návrhu pracuji již 20 let. Prostudoval jsem mnoho materiálů, celou stavební historii Staroměstského náměstí a všechny dosavadní soutěže na přestavbu a po 2. světové válce na dostavbu zbořeného východního křídla radnice,“ řekl Stratil pro Prvnizpravy.cz.

Architekt navrhuje stavbu několika budov: „Dospěl jsem k závěru, že osmdesátimetrovou proluku mezi věží a kostelem není možné dostavět pouze jedinou budovou, byť jakkoli pojatou. Takový objekt se vždy dostává do kolize jak s věží, tak i s kostelem a svými dimenzemi vypadává z měřítka zástavby náměstí,“ uvedl.

A to přesto, že zbořené křídlo, tzv. Nobileho radnice, přesně takovým typem budovy bylo. Ta ale vznikla z kapacitních potřeb a neodrážela urbanistické a architektonické hledisko, vysvětluje.

„Zástavba Staroměstského náměstí má svůj řád, svou urbanistickou i architektonickou typologii, které je třeba respektovat. Jedná se o frontální řazení architektonicky samostatných budov, ve výsledku tvořících harmonický celek. Tomu také napomáhá jejich architektura, která, byť se jedná o tvorbu v různých slozích, vzájemně nekoliduje. Je to tím, že vývoj slohů je kontinuální, přestože se mění styl a vyjadřovací prvky. Jedná se o kulturně duchovní kontinuitu. Po stránce architektonické jde o typologii fasádních a štítových domů. Pokud chceme dostavět západní stranu Staroměstského náměstí, musíme tento řád přijmout. Nic cizorodého této urbanisticko-architektonické jednotě nevnutíme,“ tvrdí architekt.

Jeho návrh tedy řeší proluku čtyřmi štítovými domy – menším východním křídlem radnice a třemi připojenými domy, vedenými souběžně s hlavním průčelím kostela. Jen taková dostavba podle něj logicky uzavírá a zintimňuje prostor náměstí.

Architekturu jednotlivých domů pak pojal v duchu syntézy historických slohů s moderní architekturou.

Svůj návrh promyslel i z hlediska využití dostavby. Domy by sloužily především kulturním účelům – jako výstavní síně, reprezentativní síně, malé sály pro různé kulturní akce. V přízemí by se nacházela také kavárna a prodejní prostory.

Východní křídlo radnice by bylo propojeno se starou radnicí a oddělené od připojených domů. Ty by byly uvnitř propojené (první a druhý) a mohly by tak sloužit také jediné firmě vhodného zaměření. Prostory v patrech mají variabilní řešení. Domy by byly částečně podsklepené se zohledněním archeologického nálezu.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET