Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Proč bude podle Ladislava Jakla kolem 80. výročí Mnichovské dohody ticho?
Publikováno 30.08.2018 v kategorii: Jakl Senátor, Rozhovory

Současný kandidát do Senátu, Ladislav Jakl bude na podzim bojovat na Praze 2 o křeslo senátora za hnutí SPD Tomia Okamury. Bývalý tajemník Václava Klause rád provokuje a svými vyhraněnými názory se netají. Nejen, že si tím přitahuje pozornost, ale také nabízí jiný, neotřelý úhel pohledu. Jaký dopad na nás bude mít Brexit, řekl v rozhovoru pro VIPosobnosti.cz.

Velmi sledované bylo nedávné setkání státníků Putina a Merkelové. Na programu bylo jednání o konfliktech v Sýrii a na Ukrajině. Opravdu by tyto dvě země mohly rozvíjet spolupráci, resp. na jakém základě?

Nemyslím, že každý musí s každým hned spolupracovat. Ale je moc důležité spolu mluvit, neškodit si a obchodovat. A to bylo přesně tématem i jejich setkání. Je pozoruhodné, že německou kancléřku za to nikdo nepeskoval, jako to nedávno činili Donaldu Trumpovi. Holt někdo s Ruskem jednat smí, Trump ale podle svých fanatických odpůrců nesmí nic.

Zmínil jste Donalda Trumpa. Preziden USA opět  pohrozil Evropě. Tentokrát jasně sdělil, že je připraven uvalit na každé auto pocházející z EU clo, a to ve výši 25 procent. Co nejen tímto krokem podle vás sleduje?

Je to paradoxní, ale sleduje tím odstranění obchodních bariér. Ukazuje Číně a Evropské unii, že jejich metody jsou neudržitelně protekcionistické a volný obchod ničící. Tak dá Trump svým partnerům ochutnat jejich kyselou polévku, aby si uvědomili, že tudy cesta nevede a že na volném obchodě by vydělali všichni.

Také vztahy mezi  Tureckem a USA se vyostřují. Dá se mluvit o „válce“ a jak, podle vás, může tento konflikt dopadnout?

No, obrat „otevřená válka“ je hodně silný. Spíš je to takový rozpad dlouhodobého strategického partnerství. Rozpad logický. Dokud bylo Turecko slabé, za nějakou tu výhodu rádo posloužilo americkým zájmům. Proto byla tahle tenkrát civilizačně ještě hodně vzdálená země přijata do NATO už v padesátých letech: měla sloužit jako loket dloubající Sovětský svaz do žeber z jihu. Však to také v 60. letech málem vedlo ke třetí světové válce, když v reakci na umístění amerických raket v Turecku instaloval Chruščov podobné zbraně na Kubě a spustil tím karibskou krizi. Jenže dnešní Turecko je silné a nechce hrát cizí hru. Má své ambice a chce hrát svou hru. Což pocítilo i Rusko, když mu Turci sestřelili v Sýrii letadlo. Turci mají své zájmy v Sýrii a Iráku, své účty s Řeckem, své ambice kolem Kypru. A podřízenost vůči USA jim svazuje ruce. Tak si je sebevědomé Turecko rozvazuje a všichni to budou muset brát na vědomí. Z celého velkého spojenectví nyní zůstává jedna významná vojenská základna USA v jižním Turecku. Pokud budou chtít Američané řešit tureckou „neposlušnost“ silou, vznikne konflikt desetkrát nebezpečnější, než ten kolem Sýrie. Lepší bude s Tureckem mluvit a dospět k nějaké stabilizaci vztahů. Jako se to povedlo Rusku navzdory nedávné eskalaci konfrontace s Tureckem. Před Tureckem je třeba se mít na pozoru, v některých sporných momentech je třeba dát mu najevo jisté meze, ale zkoušet ho mistrovat, to už nemůže mít úspěch.

Kritiku sklízí nejen česká, ale i zahraniční, především mainstreamová a veřejnoprávní média za to, že neinformují objektivně. U nás je například vůči některým státům velmi benevolentní ČT, vůči jiným naopak. Je, podle vás, možné, že tato veřejnoprávní televize bude v září zřizovat Studio 38 adekvátně ke Studiu 68 v minulých dnech?

Nejen ČT, celá naše mediální fronta se chová aktivisticky a neobjektivně. Vytváření atmosféry msty a nenávisti bývalo obvykle předehrou k válce, zde si ale myslím, že naše média a probruselští politici spíš vedou domácí boj. Dělaly to tak všechny diktatury, i ty fiktivní z knih: najít si vnějšího nepřítele, toho démonizovat, a pak odpravovat své domácí konkurenty obviněním, že pracují pro toho cizího démona. Proto si myslím, že kolem 80. výročí Mnichovské dohody bude ticho po pěšině a nikdo v médiích žádné demonstrace před německou, italskou, francouzskou a britskou ambasádou podněcovat nebude. To jsou přece ti hodní, kterým je neslušnost něco připomínat.

Aktuální je nyní proces ukončení členství Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Evropské unii, tzv. Brexit. K němu má dojít 19.3.19. Pokud proběhne, jaké je možné očekávat dopady?

Jsme krmeni propagandou, že EU není vůči vnějšímu světu nepřátelská, že obchoduje férově a že obchodní válka vůči EU je nespravedlností. Pak by ovšem brexit nemohl znamenat žádnou změnu. On ale změnu přinese, přinejmenším na prvních 10 let, a to v podobě mnohem horšího přístupu britského zboží na unijní trh. Takže řeči o férovém obchodě EU s nečlenskými zeměmi jsou jen lží. Británie to ale hladce přežije a rozpomene se na své dávné zámořské trhy. V dlouhodobém horizontu to oslabí víc EU. Ale bruselskému vedení poslouží brexit jako vhodný strašák a jako záminka k utahování šroubů.

 Ladislav Jakl exkluzivně pro VIPosobnosti.cz

Foto: ladislavjakl.cz, archiv VIPosobnosti.cz

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET