Zvolení Ladislava Jakla do RRTV, kam ho nominovala strana SPD – Tomio Okamura, vyvolalo značný rozruch a vedlo i ke sporům ve vládnoucí koalici. „Někteří lidé si myslí, že demokracie je to, když vítězí oni,“ říká k reakcím Ladislav Jakl v rozhovoru pro Echo24. Spolupracovník bývalého prezidenta Václava Klause má dlouhodobě silné názory vůči veřejnoprávním mediím. „Pokud mi vadí socialismus jinde, tak mi vadí i tady,“ říká. Přesto dodává, že v radě mnoho nezmůže. Jakl zároveň nevyloučil spolupráci se vznikajícím politickým subjektem Václava Klause mladšího.

Vaše zvolení do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vyvolalo poprask. Jak jste to snášel? Lichotilo vám to, nebo to bylo spíše nepříjemné?

Upřímně řečeno jsem ten poprask očekával dříve, už když se moje jméno jako kandidáta objevilo. Zažil jsem to už v létě. Ta hlavní vlna přišla až v momentě mého zvolení. Přičítám to tomu, že ani ti, kteří z mého jména omdlévají, tak mému zvolení nevěřili. Když jsem tuhle nabídku dostal, s vysokou pravděpodobností jsem nepočítal, že by se to mohlo povést. Kývl jsem na ni právě z důvodu vzbudit nějaké reakce a ohlasy. Umožní mi to hlasitěji říkat některé věci, které říkám pořád. Poprask mě tak nepřekvapil.

Kritici vyčítají hlasovací koalici ANO a SPD…

Dotyční, kteří na mou volbu reagovali, tak si to zkrátka špatně spočítali. Ona se tajná volba špatně počítá. Myslím si, že cílem bylo nezvolit nikoho, jako tomu bylo mnohokrát před tím, a počkat si na další nominace. Když se ptáte na ty kluby, tak my to nevíme, kdo a jak hlasoval. Každopádně z prvního kola bylo evidentní, že pokud pro mě hlasovali všichni, nebo skoro všichni z té navrhující strany, tak žádný z dalších klubu nemohl být kompletní. Vím o podpoře z několika stran, přestože se tím tolik nechlubí. Svým způsobem to byla taková studie – echolokace – vypustit signál a koukat, co to s tou společností udělá a co ta zpětná vlna vypovídá o tom terénu. Určitě je to poučné. Někteří lidé si myslí, že demokracie je to, když vítězí oni.

Nevadí vám být dlouhodobě spojován s SPD?

Na podobné otázky jsem odpovídal kolem své senátní kampaně – nevadí. Každá doba má své různé priority a hierarchii témat podle jejich závažnosti a pro mě osobně témata evropské integrace a migrace jsou úplně zásadní, nejenom politicky, ale i civilizačně a kulturně. Na politické mapě nevidím jinou sílu, která by měla zájem tyhle témata aktivně řešit. Že se v některých tématech lišíme, nevadí ani mně ani navrhovatelům. Když se jedná o důležité věci, tak se nemáme rozdělovat věcmi, o které se teď nehraje. Vůbec to neznamená, že bych měl sám sebe cenzurovat nebo obrušovat v tématech. 

Chystáte se spolupracovat s politickým subjektem Václava Klause mladšího?

Já jsem zatím žádnou nabídku v tomhle smyslu nedostal. Sleduji to, ale nic neplánuji. Neplánuji teď žádnou politickou aktivitu, ta je mi teď dokonce zapovězena, ale nějakým úvahám o mém politickém angažmá se nebráním a ani si nemyslím, že musím čekat celé volební období, pokud se rozhodnu, že je zase jiná fronta, na které je potřeba bojovat. 

Politický subjekt Václava Klause by vám ale mohl být názorově i lidsky blízký, nemýlím se?

Já vlastně o něm nic nevím, ale lidsky určitě a předpokládám, že i politicky. Sám to budu se zájmem sledovat. 

Chystáte se být aktivním členem RRTV?  

To se samozřejmě chystám, když mám tu příležitost nějak v mediální politice fungovat. Faktem je, že za dobu, když jsem tam působil za úsvitu mediálních dějin na začátku 90. let, tak se hodně změnilo. Zaprvé se nerozdávají obrovské historické licence. Za druhé se mnohými zákonnými úpravami prostory pro instituce tohoto typu hodně zúžily. Jde o instituci, která je do značné míry institucí správní, čímž podle mě vzniká problém, protože má něco objektivně změřit, zvážit a rozsoudit, tak by se tam podle mě nemělo volit.

Jestli se tam volí, tak proto, aby tam ti lidé prezentovali nějaké pohledy a názory. Otázkou je, do jaké míry to vůbec bude možné. Účastnil jsem se zatím jediného zasedání rady a je mi jasné, že se na ty další budu muset daleko pozorněji připravovat. Spadl jsem do toho bez povědomí, jak to tam dnes chodí. Ale rozhodně se tam budu snažit být k něčemu platný. 

Máte pocit, že v nedávné době měla rada někde zasahovat a nečinila tak?

Nechci jmenovat konkrétní případy. Pravdou je, že nejenom u veřejnoprávních institucí, ale i u jiných velkých médiích, vykazovala za ta dlouhá léta i tato rada někdy až nadstandardní míru pochopení pro rozhodující hráče. Už na začátku devadesátých let jsem si všiml, a potvrdilo se mi to i v těch dalších dekádách, že se vytvořil nový živočich – něco jako mediální odborník – se svým jazykem, svým argumentačním zázemím a s pokusem o teoretické vybavení. Exempláře mediálního živočicha člověk takhle různě potkával s významnými hráči.

Když chcete porazit pašíka, tak mu neříkejte Jirko. Je to příšerné přirovnání, ale když se tam naváží nějaké osobní vztahy, tak už se pak hůře hodnotí případný konflikt se zákony. Tento rys spatřuji především u těch správních rad Českého rozhlasu a České televize, kde si to vedení vždy velkou část rady ochočilo. RRTV je přece jenom od toho dál chodu institucí a hodnotí pouze to, co z nich leze ven, ale i tam jsem tenhle problém spatřoval.

Své výrazné názory na veřejnoprávní instituce budete v radě nějak ventilovat?

Jednoduchá věc. Já se obecně dívám nějak na vztah jednotlivce a eráru. Jsem proti nabobtnávání eráru, ať už jsou jeho podoby všelijaké. Je nemožné, abych měl jiný názor v oblasti médií. Pokud mi vadí socialismus jinde, tak mi vadí i tady. Za projev socialismu považuji státem zřízená média. Stát podle mě nemá vařit pivo, nemá péct housky, nemá vyrábět auta a nemá vysílat televizní a rozhlasové programy. To je můj obecný názor a z kterého se teď někdo plaší. Tenhle názor bych měl, i kdyby vysílání těchto institucí bylo bezproblémové.

V těchto institucích je měkké prostředí. Obzvláště poté, co si zaměstnanci ČT během televizí krize na věčné časy tu televizi združstevnili. V těch obecných věcech toho jako člen RRTV zmůžu jen velmi málo, protože jsou to věci založené zákonem. Já si samozřejmě své názory ponechám a budu je hlásat i nadále, ale při fungování rady můžu změny jen těžko dosáhnout. Můžu se jenom pozorněji dívat na vysílání těchto institucí, nad kterou by někdo jinak držel ochranou ruku i v případě evidentního přešlapu.

Zdroj