Čtvrtý ročník soutěže o Krále Prahy byl poznamenán deprimující koronavirovou situací a marným bojem, jenž je veden na poli protiepidemických opatření. Světové velmoci jsou paralyzovány, běžný život téměř neexistuje a sociální prostředí restauračních zařízení jakbysmet. Čerstvě načepované pivo v půllitru český pivař už řadu měsíců legálně neviděl, neochutnal, a pláče…

Nebyl člen První pivní extraligy, který by se vrátil ze své zásobovací cesty spokojený. Řada pražských pivovarů totiž omezila své provozy a několik z nich úplně zavřelo. Podnikatelé zrušili celní sklady, sládkové přestali vařit pivo. Mnohé provozovny z řad restauračních pivovarů jsou na tom obdobně. Majitelé si totiž spočítali, že prodej piva v PET lahvích či prodej obědových boxů, jim už v ničem nepomůže. Jsou i tací, kteří se nalézají na samém konci existence své, i svých podniků. Potkali jsme je, hovořili jsme s nimi. Tahle doba není dobrá a konec je v nedohlednu.

V takové atmosféře jsme realizovali další ročník soutěže o Krále Prahy. Jedná se o ryze spotřebitelskou soutěž mezi pražskými minipivovary, u kterých, obdobně jako konzument, zakoupíme ležák. Rozhoduje tedy to co je na čepu, nikoliv to co je v ležáckém tanku. Ze zkušeností již víme, že je to někdy velký rozdíl. Vždy máme na paměti toho pivaře, který si pivo běžně zakoupí a vypije. Vzorky se tedy berou výhradně z výčepu. Jsou-li ovšem v prodeji originální PETky pivovaru, kupují se i ty. Je naprosto vyloučeno, aby si pivovar dodal do soutěže vlastní vzorky a stejně tak je nemožné, aby pivovar jakkoli průběh degustací ovlivnil.

Já sám jsem měl na své jiho-severní cestě Prahou přiřazeno 7 pivovarů. Úspěšný jsem byl pouze ve 3 případech! Například Jihoměstský pivovar byl svým majitelem, dle justice.cz, poslán do konkursu. Spřízněný Pivovar u Bulovky je rovněž uzavřený. Chtěl jsem dát v tomto článku a právě na tomto místě prostor někomu z vedení obou podniků. Telefon mi zvedla paní Jaroslava Richterová. Její zloba a frustrace však nesnesou jakoukoliv publicitu. Invektivy, které jsem slyšel, sem prostě nepatří. Slečna v pivovaru Lužiny byla sdílnější. Chválila ty štamgasty, kteří si i v těchto časech chodí pro PETky. Na bohnickém sídlišti v Pivovaru Šedivák PETky nabízejí rovněž. Vyjádření zdejšího personálu velmi trefně ilustruje současnou tristní situaci: „Nebýt štamgastů, tak už tu nejsme!“

Vzpomínám, jak jsem stejnou trasu po pivovarech absolvoval před 3 lety. Tehdy jsem hospodské doslova prosil, aby mi načepovali PETku. Prý si mám sednout a dostanu skvěle ošetřené pivo načepované do půllitru, ale do PETky nikdy!  Dnes? Ten kdo má okýnko, ten má PETky! Společnost BOS Ladná, kde umělohmotné lahve foukají, jede na tři směny. Mimochodem na začátku pandemie, někdy v březnu 2019, kdy řada restaurací přecházela na okýnko a PETky, bylo právě tohle nedostatkové zboží.

V letošním ročníku bylo z pochopitelných důvodů vzorků méně. Připomínám, že se letos soutěž konala již po čtvrté. V roce 2017 se stal Králem Prahy Pivovar U Supa se svou světlou 12°, v roce 2018 to byl Pivovar Bubeneč s 11° ležákem a v loňském roce byl vyhlášen Králem Prahy Pivovar Cobolis s Praotcem 12°.

Systém degustací byl letos rozdělen na dvě kola a proběhl za přísných hygienických podmínek. V prvním kole 3 skupiny po třech porotcích posunuli do finále 9 vzorků. Ve druhém – finálovém kole již šlo o stupně vítězů. O konkrétních havarovaných a nepovedených vzorcích letos psát nic nechci. Je však jisté, že PETkový a lahvový prodej bez patřičné stáčecí technologie pivu nesvědčí. Přítomnost vzduchu pod uzávěrem vede k oxidaci, která nápoj následně degraduje.

9. Počernický pivovar, Dolní Počernice. Loni v létě jsem se zúčastnil Letní bouřky a zdejší pivovar navštívil. Seděli jsme na parádní zahrádce, jedli skvělá jídla a pivo obsadilo dělené 3-4 místo ze šesti. Viz článek.
8. Pivovar Počerňák, Horní Počernice. Mimo svého vlastního piva nabízel loni v létě také Pilsner Urquell a Volbu sládků. Viz. Letní bouřka.
7. Pivovar Bad Flash. Velmi logicky se rozvíjející společnost pivu zaslíbená. Dlouholeté restaurační zkušenosti vyústily v pivní bary, pivní velkoobchod a pivovar.
5.- 6. dělené místo: Pivovar Trilobit. Dynamicky se rozvíjející společnost, která krom pivovaru provozuje také dva pivní bary a pivotéku. Nebyl loni v létě v Čechách pivní festival, kde by Trilobit chyběl. V prodeji zde nabízejí své vlastní pivo výhradně ve skleněných lahvích.
5.- 6. dělené místo: Břevnovský pivovar sv. Vojtěcha. Pivovar umístěný přímo v areálu kláštera navazuje na zdejší tradici pivovarnictví z 10. století. Skvělé pivo tu jde ruku v ruce s historií. V roce 2017 obsadil dělené třetí místo. Letos tedy podruhé v první finálové desítce.
4. Pivovar Kunratice. V roce 2019 postoupil z pozice lucky losera ve druhém kole do finále, kde obsadil dělené páté až osmé místo. Letos tedy historicky nejvyšší umístění pro Muflona.
3. Pivovar Cobolis, Ládví. Vítěz loňského ročníku dosáhl letos opět na medaili.
2. Pivovar Uhříněves. V roce 2019 deváté místo. Letos tedy historicky nejlepší umístění v této soutěži.
1. Pivovar Vik.
Malý, téměř kapesní pivovar Vik má výstav 800 hl, a nachází se v areálu bývalého TOSu Hostivař prakticky hned naproti ateliéru, kde se natáčí nekonečný seriál Ulice. Otevřen byl teprve v polovině minulého roku, a jak říká jeho majitel pan Jakub Vik, „lepší dobu jsme si nemohli vybrat.“ Přesto podle jeho slov, alespoň do Vánoc byl odbyt celkem slušný, ovšem nyní je to bída. Jeho žena, paní Natálie Drábková, která pracuje v pivovaru jako sládková, je optimističtější a doufá, že s jarem a Velikonoci zase přijde obrat k lepšímu. Portfolio tvoří světlý a polotmavý ležák, několik ejlíků, “skotská” specialita Wee Heavík a naprostá ulítlost nazvaná Wildberry Sorbet s velkým podílem lesního ovoce.
Vlastní restauraci pivovar nemá, s lepšími časy doufá v otevření zahrádky.

Pivovar Vik si právem odnáší titul: Král Prahy 2020, blahopřejeme!

Celkový přehled finálové devítky: Král Prahy 2020

Zdroj