Zastavme rozpínavost Ukrajiny!
Publikováno 23.09.2014 v kategorii: Postřehy

Rozpínavost Ukrajinců nezná mezí. Je načase se jí postavit. Pro začátek alespoň třeba malým stánkem na Staroměstském náměstí. Protože mlčet již dále nelze.

Před pár generacemi žádní Ukrajinci neexistovali. V Kyjevě sídlila Kyjevská Rus. Pak se objevil první Ukrajinec a začalo to. Nejdřív malinkým územím kolem dnešního Žitomiru. Ale tím to zdaleka neskončilo.
Zábavou Ukrajinců byla krevní msta. Vyhlazování celých polských rodů a vesnic bylo běžné, jednou našli svatebčané, kteří přišli na hostinu pozdě, na dlouhé tabuli osmdesát uříznutých polských hlav na talířích.
Po První světové válce jim jeden protiruský Gruzínec daroval rozsáhlá ruská území bohatá na uhlí a železo a centrum ruské kultury Oděsu. Po Druhé světové válce Ukrajinci zabrali půlku Haliče včetně jednoho z neslavnějších polských měst Lvova, Podkarpatskou Rus i s Rusíny a Maďary a k tomu Severní Bukovinu. Ozbrojení Ukrajinci se ale dostali až na Moravu. Pak jim dlouholetý šéf ukrajinských komunistů a manžel Ukrajinky Chruščov daroval navíc ruský Krym.

Ukrajinský rodák Brežněv pak s armádou, kde Ukrajinci tvořili jednu ze dvou hlavních složek, obsadil i naši vlast. A v posledních letech naše stavební firmy a zemědělské podniky obsazují další Ukrajinci.
Teď by rádi pod prapory SS ukousli další kus Polska, Ruska, Běloruska a možná i Nuselského údolí.

Zdají se vám tato slova přepísklá a příliš vyostřená? Mně taky. Už proto, že jsem sám ze čtvrtiny Ukrajincem, v dětství jsem doma slýchal huculské písně častěji než české a rozpínám se přitom léta výhradně jen v pase. Chci demonstrovat, jaké konstrukce lze na dějinách postavit, když toužíte degradovat nějaký národ.

Nemám nic proti Ukrajincům ani proti jiným národům. Nechovám v tomhle smyslu žádné komplexy ani předsudky. Kolem sebe je ale vidím a slyším, jako náhražkový myšlenkový a životní program. Jako program, který v historii několikrát zdegeneroval až k smrtící hysterii.

A když už jsme u té rozpínavost: co takhle ta ruská? Rusko je od nás nejdál za posledních 400 let. Takhle spíš vypadá imploze než rozpínání. Nehodlám si nikoho idealizovat, ale ani nikoho démonizovat.
Jen naiva nevidí, že světová politika je politikou zájmů. Nic proti tomu. Pozor ale na idealistický mesianismus, komplexy a předsudky. Ty zabíjejí víc než nikotin a přitom na sobě nemají varovné nálepky.

Webdesign: Kabris|NET