Tyto dny jsme si připomenuli dvacáté výročí ustavení první vlády po 41 letech, kde většinu již neměli komunisté. To byl asi okamžik, kdy český komunismus přišel o rozhodující kus moci.
$clanek++; ?>
Milý Láďo,
dovolte mi, abych Vám u příležitosti Vašeho nadcházejícího životního jubilea – 50. narozenin – předal jako výraz ocenění Vaší práce Čestnou plaketu prezidenta republiky.
$clanek++; ?>
Jeden typ belgických speciálních piv s podílem alkoholu nad 10 procent se v hantýrce znalců označuje jako ječná vína. Nenapadlo by mě, že bychom tak jednou mohli říkat všem pivům u nás.
$clanek++; ?>
Málem mě sežrala puma. Fakt. Stalo se to při sestupu na západním úbočí pohoří Ruby Mountains v severní Nevadě v roce 2002. Podrobnosti popisovat nebudu, tohle přece není cestopis ale pivopis.
$clanek++; ?>
Oregonský mikropivovar Deschutes je prý nejslavnější v celé Americe. Lze o tom diskutovat, ovšem nejlépe přímo u zdroje.
Střední Oregon je jedním z nejhezčích kusů Ameriky. Ne-li vůbec nejhezčí. Kaskádové pohoří je tu spíše rozložité a vykukují z něj třítisícové sopky. Kolem vyprahlá prérie nebo spíše polopoušť, občas rozervaná překvapivým kaňonem nebo hradbou načervenalých skal.
$clanek++; ?>
Krásný pivovar v oregonském Portlandu.
On ten západ Ameriky je fakt trochu jiný. Při tichomořském pobřeží USA leží tři státy, od severu Washington, Oregon a Kalifornie. Ve všech se žije trochu jinak než třeba na Středozápadě a poznáte to i na stole. Jídla jsou nápaditější, ne tak buranská, dokonce i kvalitních zdejších vín je velký výběr, tomu já ale houby rozumím. Zajímá mě totiž pivo a tím tahle končina světa oplývá.
$clanek++; ?>
Oregon je mikropivovarů ráj. Lepší, než skončit ve velké díře.
Někteří lidé někdy dělají fakt hodně divné věci. Třeba tuhle. Parta čtyř kluků si řekla, že jen tak, bez výbavy (kromě několika plechovkových plzní v bazuce, to je takový tepelně izolovaný válec, co se dá nosit před rameno) sleze do nejhlubšího kaňonu v Americe.
$clanek++; ?>
Bar Hacnkey´s jako inspirace pro odvážné hospodské v Česku?
Nějak se u nás pořád neujímají hospody s více druhy točeného piva. To rozhodně nesvědčí o neschopnosti majitelů, spíše o poptávce českého klasického píče piva, který si nepotrpí na experimenty a většinově lemtá jen to, na co je zvyklý. Občas se ale vyrojí výjimky a pro ty jako inspiraci můžu uvést svou zkušenost z jednoho zajímavého pivního baru v Chicagu.
$clanek++; ?>
Jak to žije v pivovaru v Dalešicích, hlavně o festivalu Jazz v pivováře.
Hodně lidí si myslí, že pivovar z filmu Postřižiny leží tak v Nymburku, prostě někde ve středu Čech.
$clanek++; ?>
Ochutnávka v mikropivovaru C. K. Brewar v Krakově.
Nejdřív bylo hlavním městem Polska Gniezno, poslední krátkou dobu pár set let Varšava, ale mezitím většinu času to byl právě Krakov. Zázrakem byl uchráněn největších válečných hrůz, po válce se stal hlavní polskou turistickou atrakcí. Královské sídlo Wawel, Staré Město plné byznysu i pouličních umělců, vše zabalené krásnou uvolněnou srdečnou atmosférou. Nejzajímavější je asi obnovující se židovské město Kazimierz.
$clanek++; ?>
Na návštěvě v pivovaru Ziegler-Bräu ve Waldsassenu.
Cihlové pivo z Bavorska Devět kilometrů jihozápadně od Chebu je městečko Waldsassen se slavným prastarým klášterem. Kostry opatů a prelátů v zdobených rouchách vypadají trochu morbidně, ale nádherná výzdoba a důmyslně osazené varhany, to je čistá krása. Na zdejším hřbitově leží čestný občan Chebu Anton Hart. Leží tam teprve čtyři roky, předtím devadesát let neležel, naopak se činil. V Chebu a v Hrozňatově vlastníval cihelny a další podniky, po odsunu dělal podobný byznys právě ve Waldsassenu.
$clanek++; ?>
O návštěvě mikropivovaru Slezan v Leskovci.
Asi už jsem mrtvej a nějakým nedopatřením rovnou v ráji. Štípni mě. Au! Nebyl to ráj. Ale daleko k němu to nemělo. Asi myslíte, že myslím nějakou vyhlášenou pivnici ve stylovém prostředí. Tak nemyslete. Něco takového nemyslím. Ráj, který mám namysli, je obyčejný buzerák v polorozpadlých kasárnách.
$clanek++; ?>
O návštěvě v pivovaru Kozlíček v Horních Dubenkách. Poznámka: přidána fotografie.
Nedávno jsem tady psal, jak v Lomnici u Sokolova vaří pan Sás své pivo Permon v předsíni řadového domku. Vlastně pod jeho dohledem ho vaří jeho zeť, který v onom domku také bydlí. Dostal dceru a byt, tak ať se snaží, žejo.
$clanek++; ?>
O Pivovarských slavnostech Měšťanského pivovaru Strakonice.
Jsem si jist, že nemá. Navzdory tomu, že Náchodský Primátor a poslední dobou i Měšťanský pivovar Strakonice umí vyrobit opravdu výtečné produkty. Ani stát nemá co vařit pivo, od toho si ho neplatíme. Proto i Budvar se měl dávno prodat.
$clanek++; ?>
Mikropivovar Milana Bambouska v Hradci Králové nabízí opravdové speciality.
Hola, nevíte někdo, co to je kaštanový med? Nebo snad existuje jakýsi medový kaštan? Fakt nevím. Zato vím, že tutově existuje kaštanomedové pivo. Vyrábí ho pan Rambousek v Hradci Králové.
$clanek++; ?>
O mikropivovaru Chýně.
Předesílám, že jsem za posledních třicet let ujel na kole maximálně několik desítek kilometrů a že rozhodně nepatřím mezi sportovní fanatiky. Tím spíš zrovna mně můžete uvěřit, že do nejbližšího mikropivovaru od Prahy (Průhonice jsou až druhé) se dá dojet kolmo.
$clanek++; ?>
Který byste řekli, že je nejmenší český pivovar? Já svůj tip mám. Loni tenhle uvařil 85 hektolitrů, tedy asi desetinu proti běžnému výstavu průměrného mikropivovaru. A není to žádný školní nebo výzkumný pivovar. Je to Permon.
$clanek++; ?>
Abych byl spravedlivý, setkal jsem se s ní i v Bavorsku nebo v Itálii, ale u nás je rozšířena velice. Je to naprostý nedostatek informací, které by byly k dispozici pro zvědavější návštěvníky. Je přece jasné, že popít originální speciálek domácího pivovárku často přijdou skuteční fandové (nemyslím teď vysloveně odborníky, ti si informace zjistí dávno předem).
(Celý příspěvek…) »
$clanek++; ?>
Demokracie je (nejvlídnější) forma kolektivistického násilí.
V tomto textu se chci blíže věnovat pojmu postdemokracie. Jenže já si nejsem jist tím, jestli všichni stejně chápeme už to samo slovo demokracie. Nejsem si tím jist, protože často slyším slovo demokracie používat například jako synonymum slova „správné.“ To ale podle mne vůbec není totéž.
$clanek++; ?>
Tisíckrát opakované mýty, překroucení reality, účelové fikce, to vše žije vlastním životem. Záměrně zkreslené interpretace vytváření prostředí pro rozhodování, pro vznik nálad, pro popularitu politických stran a politiků, pro veřejnou podporu či nepodporu některých řešení či společenských receptů. Když do této atmosféry zahalasí někdo o hrozící médiokracii, mám sto pokušení mu zatleskat.
$clanek++; ?>
Ladislav Jakl se narodil 17. 12. 1959 v Chebu. Je synem Stefanie (zemřela roku 2011) a Václava (zemřel 2024) Jaklových, má tři starší bratry (Miroslav, Jiří, Václav). Maturoval na chebském gymnáziu. Pořádal poslechové fonotéky o zahraniční rockové hudbě a stal se spolupracovníkem Jazzové sekce. V roce 1979 přesídlil do Prahy, původně na studia Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy. Z ní byl v roce 1981 vyloučen, na čemž se podílela StB a její důvěrnická sít mezi pedagogy školy.
$clanek++; ?>
Kapelu dal dohromady v květnu roku 1993 Ladislav Jakl. Současný název nese Folimanka Blues od prosince 1993, nyní hraje v sestavě zkušených a osobitých muzikantů.
Institut Václava Klause.
Každý (99,9%) čtvrtek.
Nemáte představu, jak ETAL bolí. Poslechněte si ho!
Na serveru idnes L.J. bloguje od srpna 07.
Na serveru svetpiva.cz L.J. bloguje od května 08.
Obnovený Memoriál Matěje Kuděje je akce, která je svolávána vždy koncem října.
$clanek++; ?>
Ladislav Jakl slaví 17. prosince 009 padesátiny. A to je docela dobrá příležitost k tomu, aby se celé to půlstoletí pěkně popsalo, shrnulo a ukázalo světu. Tak vznikla kniha Rocker na Hradě. Je to veliký životopisný rozhovor, kde v povídání s novinářem Petrem Žantovským předkládá Ladislav Jakl čtenářům své životní zážitky, ale také hodně názorů na politiku, muziku a hlavně vůbec na svět kolem. Je tam kousek soukromí, hodně piva, hodně bigbítu a také něco ze světa, ve kterém žije tajemník prezidenta republiky. Ladislav Jakl mluví otevřeně o čemkoli, otázky si nevybíral, odpovídal na všechno, někde stroze, jindy se rozpovídal. A tak je kniha Rocker na Hradě nejen podrobnou pitvou jednoho života, ale také docela podrobnou mapou krajiny, ve které jsme posledních padesát let žili všichni.
Přebal knihy:
Zvuková upoutávka:
Detail knihy: Vázaná, formát 148×205 mm, 288 stran + 16 stran fotopřílohy na křídě.
Doporučená maloobchodní cena: Kč 229,-.
Kniha je dostupná k prodeji. Objednat si jí můžete na adrese: milan@kabrna.cz














