Váháte, koho volit? Poradím vám. A to jsem si vždy myslel, že tohle radit nikomu nelze, že volba je osobní věcí každého, že každý má své vlastní motivy, své zájmy, své názory, a z nich že má odvodit svou volbu. (Celý příspěvek…) »
Tajemník prezidenta Ladislav Jakl se v Otázkách Václava Moravce doslova bil za prezidentské veto pěstování řepky na biopaliva.
Mezi poslancem Strany zelených Martinem Bursíkem a kanceláří prezidenta republiky to opět zajiskřilo.
Ladislav Jakl byl hostem pořadu OVM na téma povinného přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu.
Poskytl jsem Lidovým novinám rozhovor. Písemný. Tohle je jeho část:
(Celý příspěvek…) »
Ladislav Jakl byl 7. května 2010 hostem v pořadu „20 minut Radiožurnálu“
Diskriminace je věc ošklivá. Je to organizovaná nerovnost ve věcech, ve kterých by si lidé měli být rovni. Některým lidem ale nestačí zrušení diskriminace. Požadují antidiskriminaci. A kolečko se roztáčí.
Lídr zelených Ondřej Liška ve středu málem přišel k úhoně. Rozhodl se totiž narušit demonstraci iniciativy D.O.S.T., protestující proti údajně přílišné míře antidiskriminace v Česku. Jeden z účastníků demonstrace neunesl Liškovo označení za člověka, který svými názory nahrává neonacistům.
Mám námět na nový velkofilm pro některé z těch největších studií v Hollywoodu. Nejsem skoupý, tak se o něj podělím. Je to námět univerzální, lze podle něj natočit libovolný počet filmů, postačí obměnit některé drobné reálie.
Kromě Jany Bobošíkové před potenciálními majetkovými nároky sudetských Němců nikdo nevaruje. Ani komunisté.
Na dotazy čtenářů serveru Novinky.cz ve čtvrtek (29.4.2010) odpovídal tajemník prezidenta Václava Klause a ředitel politického odboru Pražského hradu Ladislav Jakl. Muž známý svými vyhraněnými názory znovu prokázal, že na rozdíl od politiků si nemusí brát servítky. Předvolební proklamace Věcí veřejných označil za „veřejné kecy“, zatímco TOP 09 je podle něj „stranou na jedno použití“.
Tenhle útok měl přijít už dávno. Jsou přece hodnoty, pro které stojí za to pozdvihnout zbraň a jít do boje. Ale díky za to, že přišel alespoň dnes.
Tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl se pustil do rakouského prezidenta Heinze Fischera. Podle něj naříká a hledá výmluvy, proč nemohl přijet do Polska na pohřeb Lecha Kaczynského. Jakl se podivil, že Fischer nedorazil, i když to má z Vídně do Krakova blíže než Klaus z Prahy.
Rozhovor Ladislava Jakla, pro ParlamentníListy.cz. Témata: veřejnoprávní média, summit Obama Medveděv a květnové volby.
Češi jsou cynici, Poláci romantici. Češi pragmatici, Poláci plni patosu. Češi jsou přizpůsobiví oportunisté, Poláci stateční obhájci zásad.
Záznam pořadu Hyde Park, který vysílala Česká televize 6.4.2010 na programu ČT 24. (Celý příspěvek…) »
Tak to na nás zase hážou. Největší surovost století. Že si na ni někteří z nás už skoro zvykli, to její hloupost nijak neumenšuje. Drzý letní čas si prostě zas přišel pro hodinu našeho života.
Peníze kazí člověka. To ví přece každý. Ale nikdo neřekne nahlas: tak je zrušme! Přitom je nevyšší čas. První malé kroky k tomuhle krásnému cíli už máme za sebou, chce to jen odvahu jít dál.
Na chebském pivu jsem vyrostl (do výšky, za šířku už mohou piva jiná). Konkrétně na chebské Hradní jedenáctce. Desítka byla přece jen dost vodová, dvanáctka Starovar byla nad mé finanční možnosti. To jedenáctka v Hradním dvoře v Dlouhé ulici stála 2.60, což se dalo přežít.
Vášnivé diskuse o tom, zda je masivní reklamou podporovaný prémiový ležák Lobkowicz dobré pivo nebo jen prázdným nápojem, ukončila anonymní degustace běžně dostupných dvanáctek, která se uskutečnila v První Pivní Tramwayi. Pan hostinský Jiří Bejček Stehlíček už si vyslechl mnoho pivních řečí, pověr a mýtů. Je zastáncem jednoduchého a jasného řešení, říká „ukázaná platí“. A tak se v páteční podvečer sešlo osm degustátorů, aby dali jasnou odpověď.
Třetí perón na Smíchovském nádraží byl kolem toho sobotního poledne plný pobudů. Takových milých pivních pobudů. I nějaká sličná pobudka by se v tom chumlu našla.
Kulturní dům Vzlet praskal ve švech. Kde kdo natáčel. Tu na telefon, tu kamerou. A zde jsou výsledky.
Paráda. Viděl jsem to jen v televizních zprávách, ale i tak mě to nadchlo. Britská krasobruslařka Sinead Kerrová popadla svého bráchu Johna, zvedla ho do vzduchu a držela ho nad ledem hlavou dolů. Málokdo si ale uvědomuje, že šlo o jednu z hlavních událostí v dějinách lidstva za posledních tisíc let.
Politiku je třeba zlikvidovat. Je třeba ji degradovat na úroveň pitvání místních či regionálních problémů, je třeba z ní vytlačit obecné ideje, vytěsnit základní hodnoty.
(Celý příspěvek…) »
Když jsem pracoval v Lidových novinách (1993 – 1997), napsal jsem i čtyři kritické články o prezidentovi. Nevyšel ani jeden. Vedení mi vysvětlilo, že pro slušný list se nehodí psát o panu prezidentovi kriticky.
V sobotu 6. února jsme se sešli u hrobu skvělého člověka a bubeníka, Zdeňka Cimmermana, abychom si připomenuli, že už tu s námi není pět let.
Milí čtenáři, zdravím vás z cesty parníkem po Nilu v egyptské Kahiře. To, co držím v ruce, je bohužel fakt nějaký džus. Allah prý pivo nemá rád…
L.J.
Milí přátelé bigbítu. Po roce je Cimrfest opět tady. Jako každý rok i letos 28. února. Jako každý rok i letos ve Vagonu na Národní třídě. Jako každý rok i letos na památku našeho skvělého kamaráda a bubeníka Zdeňka Cimmermana. Letos zahrají kapely Folimanka Blues, Mick Wathling Experience a Potěmkinova vesnice.
Revoluce prý požírají své děti. Z toho nutně plyne, že zelená revoluce nutně musí požírat zelené děti. A ono jo.
…dost bylo flákání v posteli a pití čajíčků. Už jsem zase v zásadě zdravý a zapojen do práce, i když pořád slaboučký a pivo piju jen s ohříváčkem. Ale to jsem mohl tušit, že ta padesátka mě bude něco stát…“
L.J.
(Tento článek byl publikován ve středu 25. února 2009 na serveru idnes.cz)
Nevím, jak se pan prezident rozhodne ve věci zákona, který konečně přenáší povinnost péče o chodníky na jejich vlastníky, ale já mu určitě nenavrhnu jeho vrácení. Dokonce jsem názoru, že to je jeden z nelogičtějších a nejspravedlivějších zákonů za posledních 20 let.
Vůbec nejsou hezká. Většina lidí si je nespojuje se zrovna příjemnými lidmi. Přesto se do obou těchto slov tolik zamilovali naši „bojovníci s korupcí“.
To mi ta druhá životní padesátka pěkně začíná. Potkala mě nejzákeřnější choroba, jaká může chlapa potkat: opravdová rýmička. A k tomu strašlivý kašílek. A tak ve čtvrtek podruhé v životě ze zdravotních důvodů vynechavám svůj pravidelný večer v hospodě Magister Kelley a v pátek podruhé v životě ze zdravotních důvodů ruším koncert. Tenhle měl být v klubu Highway61 v Českých Budějovicích. Je mi to moc líto, ale mé souchotě, či co to je, jsou pánem situace. Jsem zvědav, jestli se mi podaří dát jim přes víkend za uši.
Dějiny civilizace jsou dějinami boje s přírodou. Celé generace našich předků věděly, že co si od přírody neurvou, to mít nebudou.
Příroda také umí lidem zasadit strašlivé rány, člověk se ale nesmí dát a musí vrátit každou ránu dvakrát. Každá rána zasazená přírodě je vítězstvím civilizace. Nevím, kde zrovna sedíte, když čtete tyhle řádky.
Dobrý den.
Cituji z Vašeho dnešního článku: „,V Chyši se však všichni brání, že by se za Kadlecovou zaručili. ,Požádala mě naše občanka a já jsem pouze popsal, jak tady žije‘ říká starosta Miroslav Dorňák.“
Pan starosta použil k „pouhému popisu, jak tady žije“ tato slova – cituji z jeho dopisu panu prezidentovi:
Nemáte představu, jak ETAL bolí. Ne pouze tu část kapely, která tak jednou za dva tři roky vyžene pavouky a myši z futrálů svých nástrojů a na první zkoušce se ptá nejen co to je za písničku, ale i co to je za mamlase za pianem. I ta část kapely, která to léta s jinýma kapelama mnohokrát měsíčně ve sklepních zkušebnách i po pódiích bigbítových hospod mydlí a huláká ostošest, najednou kouká, co to je za blbý rytmy a melodie, to se fakt nedá hrát. ETAL, to je muzika vzniklá v hlavě, ne s hudebním nástrojem v ruce. Pak se teprve (se střídavým úspěchem) prostrkává na svět skrze ruce a nástroje muzikantů. Proto je tak hrbolatá.
Poslední dny roku 009 byly ozdobeny skutečně historickými činy čtyř žen. Byla by škoda, kdyby v mezisvátečním čase zapadly sněhem, tak je zde raději připomenu.
Opravdová kapela vašich srdcí.
Folimanka Blues, to je odvázaný bigbítek i pořádné drama s kusem historie. Tahle kapela vznikla vlastně náhodou. Není výsledkem žádného projektu, plánu nebo rozhodnutí, prostě se vyklubala z okolností.
V roce 1993 se Ladislav Jakl rozhodl udělat trochu větší muzikantskou akci, kde by shrnul na jednu hromadu různé své hudební aktivity. Za bolševika to nešlo a těsně po něm ustoupil bigbít na nějaký čas dějinám. L. J. chtěl proto vše posbírat zpátky do kupy a zúčtovat, dát dohromady lidi z různých svých muzikantských údobí a různých kapel, i kamarády z hospod, a hezky se vyblbnout. Akce se po názvem Rockový účet vyvedla skvěle, ve velkém sále Dopravních podniků 14. května 1993 zahrál L. J. s kapelami Etal a Hokr, své skeče tam mělo Divadlo v uvozovkách a jako hosté vystoupili i Vladimír Mišík a Michal Prokop s Etc, Pepa Nos, Karel Babuljak a Vlastík Matoušek.
Kapelu dal dohromady v květnu roku 1993 Ladislav Jakl. Současný název nese Folimanka Blues od prosince 1993, nyní hraje v sestavě zkušených a osobitých muzikantů. Kudlanka je v současné době jediné CD, které je možné koupit.
Děkuji ze srdce všem, kteří mi přišli popřát k padesátinám na Rockový účet a tím pomohli udělat krásnou atmosféru celého koncertu. Děkuji za záplavu úžasných dárků a za vaše projevy přátelství, přízně a podpory. Až jsem byl z toho celý v rozpacích.
Děkuji také všem – a bylo jich fakt hodně – kdo se podíleli na pořádání Rockového účtu. Byla to ohromná práce a výsledky viděli všichni. Děkuju muzikantům, kteří to taky neměli lehké. Děkuji pivovarům Svijany, Herold a Rambousek za skvělá piva a také Honzovi Kočkovi za vybrané pivní speciály. Děkuji Alešovi Svobodovi za krásné víno. Děkuji hospodě Magister Kelley za závěrečnou afterparty a za trpělivost, se kterou nás její lidé ani po páté ranní nevyhnali na mráz. A děkuji všem čtenářům knihy Rocker na Hradě, že jí věnovali svůj čas.
Tahle akce vejde do dějin, díky vám všem.
Váš
Ladislav Jakl
