Bouchnout si do Jakla. Když už ne fyzicky, pak aspoň sprostým útokem v médiích. Echo24 opsalo z aktivistických médií (až o den později doplnilo několika vytrženými slovy z následujícího mého vyjádření) povídání o tom, že Státní zástupce odmítl mou stížnost na nedostatečně vyšetřený útok na mou osobu v metru, a opatřilo ji titulkem: Jaklova rvačka byla vzájemnou potyčkou. A že to prý potvrdil státní zástupce. Fakt není nikomu blbé použít obratu „Jaklova rvačka“ o události, u níž nebyl a o které ani policie neví, jak proběhla? Jak ví redakce, že šlo o vzájemnou potyčku? Že by od státního zástupce?
PRAHA Finále letošního ročníku soutěže o nejlepší český lahvový ležák přineslo zlatou medaili pro litovelský pivovar. Moravané bodovali i na třetím místě této důsledně nezávislé spotřebitelské degustace, hodnotící každoročně na 50 značek piv.
Málo kdy tak přesně sedí tento upravený citát „Veni, vidi, vici – Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.“ – Gaius Julius Caesar.
Caesar to prý vyřkl po rychle vyhrané bitvě proti pontskému králi Farnakovi v roce 47 př. n. l. Náš upravený citát zazněl po finále desátého ročníku První Pivní extraligy! Mohl ho však klidně říci i pan Miroslav Koutek, emeritní sládek z Litovle, který vážil cestu do Prahy na finále DESÁTÉHO ročníku První Pivní Extraligy do První Pivní Tramwaye, kde s přehledem (o dva body!!!) porazila Litovel piva na druhém a třetím místě.
Boj o obraz Karla Gotta u veřejnosti se samotným zpěvákem nijak nesouvisí. Podle bývalého ředitele politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislava Jakla je to jen další neveselá kapitolka snahy novodobých majitelů pravd přimalovat svým oponentům šikmé oči nebo tělo ve tvaru matrjošky. Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání také klade otázku, která smrt za posledních sto let byla vnímána širokou veřejností tak bolestně, a hned na ni odpovídá, že moc jich nebylo. K nenávistným výlevům kněze Tomáše Halíka jen suše poznamenává, že černokněžníci patří do pohádek.
Celková kvalita v prvním semifinále moc mě neuspokojila. Naštěstí v druhém semifinále, které se konalo v 17. září, se věci se poněkud zlepšily a nebyl jsem nucen rozdat žádné sedmičky. Nicméně, moje hodnocení je pouze jedním z osmi, a když se porovnají celkové výsledky z obou kol, druhé semifinále bylo jenom o bod lepší (a o dva body pro první pětici).
První semifinále soutěže o nejlepší ležák nabídlo vcelku vyrovnané pole předložených vzorků, s výjimkou obou konců tabulky. Zatímco na čele dominoval přerovský Zubr s velice slušným ziskem 29 bodů (průměr 3,625), na chvostu zůstal trčet Bernard s hanebnými 44body (5,5). Právě humpolecký ležák vzbudil po ohlášení výsledků bouřlivé diskuse, neboť zatímco šest porotců ho naprosto strhalo, zbylí dva členové poroty s ním byli naopak spokojeni a řadili ho do horních pater tabulky.
S Ladislavem Jaklem jsme si povídali nejen o jeho nové knize textů, rozhovorů a komentářů Z Hanspaulky o svobodě, kterou právě vydává Institut Václava Klause. Ale i o tom, jak se změnil politický střet a o co v něm jde nebo proč se dnes cítí být konzervativnější než před třiceti lety.
Svoboda je v ohrožení a lidé si to neuvědomí, dokud ji zcela neztratí. Důrazné varování před novými formami totalitního myšlení a praktik zazněly ve čtvrtek odpoledne v zahradě hanspaulského zámečku, kde sídlí Institut Václava Klause. Exprezidentův letitý spolupracovník Ladislav Jakl zde představoval svou novou knihu.
Jak se v médiích diskreditují nepohodlní lidé a jak režimu nejvíce vadí rodina a společenství, se diskutovalo v další části Vlasteneckého setkání, které proběhlo na zámku Příčovy u Sedlčan. Flagrantní porušování komunikace, byť jde o trestný čin a porušení Ústavy, nikoho, zvláště ne Piráty, nezajímá – snad jen, kupodivu, komunisty. Je doba nastolování agendy, kdy média na něčí popud najednou vytáhnou nějakou kauzu nebo problém – a my se jen můžeme zeptat: Proč právě nyní? Avšak doba se začíná měnit a elity kopou, možná v posledním tažení, zběsile kolem sebe.
Za poslední roky se s podnebím na Zemi nic zvláštního nestalo. Přitom hlasitost hysterického alarmismu se zvýšila několikanásobně. O čem to svědčí?
Čeští vlastenci, kteří se sešli v sobotu 10. srpna v hojném počtu na setkání na zámecké zahradě v Příčovech u Sedlčan, se shodli na tom, že povaha polistopadového režimu vykazuje po vstupu do EU silnější rysy totalitního systému, než před rokem 1989.
Mohl byste říct pár slov o tom, jakou roli vidíte v osobní účasti na setkáních Sdružení přátel bílého heterosexuálního muže? A jakou roli hrají diskuse, které se tam uskutečňují? Toto setkání proběhlo paralelně s tzv. pochodem Prague Pride v Praze. V této souvislosti se účastníci Vlasteneckého setkání dotkli tématu ochrany tradiční rodiny. Jaká je z vašeho hlediska situace v oblasti tradičních rodinných hodnot v dnešní České republice? Jaké trendy v této oblasti je možné pozorovat?
S úctou,
Bogdan Vasilivitskii, redaktor
Sputnik Česká republika.
Protože je dnešní tisk plný nepřesných a nepravdivých informací o sobotním vlasteneckém setkání v Příčovech, uvádím následující:
Video je uvnitř článku.
U většiny dezinformací, kterých se média v posledních letech dopouštějí, není snadné rozeznat úmysl či prokázat, že jde o přímou manipulaci – a to především proto, že u událostí, o kterých referují, nebýváme osobně. Maximálně z nich můžeme cítit zaujatost, tendenčnost či stranění jedné skupině či ideologii.
Na zámku Příčovy u Sedlčan se v sobotu konala akce nazvaná Vlastenecké setkání. Na akci zavítalo mnoho publicistů, aktivistů a politiků včetně spisovatele Benjamina Kurase, publicisty Petra Žantovského či novináře a kandidáta do Rady ČTK Michala Semína. O vybraných tématech hovořili i poslanec Jaroslav Foldyna, aktivista a entomolog Martin Konvička či bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky a člen RRTV Ladislav Jakl. Mezi tématy byly: porovnání změn ve společnosti od sametové revoluce po současnost, vlastenectví či vliv globálních médií. Akci na krátkou chvíli narušili demonstranti.
Blízký spolupracovník exprezidenta Václava Klause Ladislav Jakl přidal řadu detailů ke svému napadení v metru v Praze. Odehrálo se na konci května ve voze na lince B, kdy na Jakla podle jeho tvrzení zaútočil mladý muž (29). Neúspěšný kandidát do Senátu za SPD od začátku uvádí, že byl napadený kvůli své politické příslušnosti. V pátek popsal i následky, které si z rvačky odnesl. Zároveň médiím odtajnil identitu útočníka.
Někdejší tajemník bývalého prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl žádá Vrchní státní zastupitelství v Praze, aby prověřilo zákonnost a korektnost počínání policie při vyšetřování dvou květnových incidentů, při kterých byl údajně napaden. V dopisu, který v pátek dal k dispozici novinářům, kritizuje to, že mu policisté v případu napadení v Praze i ve Zlíně nesdělili ani to, jak byla příslušná řízení ukončena, ačkoliv informace poskytli médiím.
Bývalý tajemník prezidenta Klause a nynější člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ladislav Jakl, který byl koncem května v metru napaden, podává stížnost pražské vrchní státní zástupkyni. Policie podle něho porušila pravidla a znevážila jeho důvěryhodnost. Zároveň Jakl zveřejnil jméno útočníka.
VSZ v Praze
Nám. Hrdinů 1300/11
K rukám JUDr. Bradáčové
Vážená vrchní státní zástupkyně,
Dvakrát mladší muž mě nejméně desetkrát, patnáctkát uhodil. Devět dnů jsem bolestí nespal. Mnoho týdnů jsem se bez bolesti nemohl hnout. Ale našli se novináři, kteří zatoužili si taky bouchnout.
Slýcháme poslední dobou, že prezident Zeman porušuje ústavu a že u nás zavádí prezidentský systém, nebo že prezident je povinen jmenovat členem vlády třeba Ferdu Mravence, pokud mu ho premiér navrhne, jak se nechal slyšet předseda Senátu Kubera. Autoři obou výroků se velice mýlí. Prostě zafungovala ústavní pojistka.
Tak jsme zase po roce vyjeli na Slovensko ochutnat místní piva. Byl to náš už devátý ročník degustace slovenských ležáků, dostupných v běžné obchodní síti. Ano, mohli bychom si je nechat dopravit do Prahy, ale pro nás to je vždy vítaná příležitost zajet do krásné sousední země a zkontrolovat její stále se zlepšující pivní kulturu přímo na místě. Dá se to totiž sfouknout najednou. Zatímco české favority vybíráme skrze základní kola a semifinále skoro po celý rok, slovenských originálních ležáků je tak málo, že se dají přechutnat v rámci jediné degustace.
Kniha příznačně nazvaná Z Hanspaulky o svobodě je jakousi zprávou o naší politice a společnosti posledních let. Výběr z autorových blogů, komentářů, analýz a esejů, které za poslední léta svého působení publikoval v různých médiích, má jeden společný jmenovatel, a tím je obhajoba svobody.
Video je uvnitř článku.
Rozhovor je uvnitř článku.
Noviny jsou denně narvané obřími titulky. „Aféra kolem financování Národní galerie dolehla až na vládu.“ „Ředitel Fajt si nechává hradit svůj plat od Komerční banky.“ „Kauza Fajtova honoráře způsobila konflikt ve vládní koalici.“ „Kauza Fajt: vyšetřování pokračuje.“ „Fajt platil sám sobě: skandál štěpí sociální demokracii.“ „Případ ředitele Fajta: další jednání v Lánech.“ Vývoj kauzy Fajt: premiér se sešel s prezidentem.“ „Případ kauzy Fajt graduje: budou předčasné volby?“ „Padne vláda kvůli Fajtově aféře?“
Video uvnitř článku.
ROZHOVOR S Ladislavem Jaklem jsme si povídali na křtu knihy Odhalujeme Putinovy lži. Jedná se o výběr zpráv, které vydává parodická tisková agentura Fejk ňůs, jejíž investigativní duo Jakub Unda a Anja Al-Shaabatová „odhaluje špinavé rejdy euroskeptiků, kritiků migrace a všudypřítomných Putinových agentů“. Tématem hovoru tedy byl humor, nadsázka a samozřejmě došlo i na Vladimíra Putina.
Text předmluvy:
Konec srandy
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vážené čtenářstvo všech pohlaví i to bezpohlavní, všech živočišných druhů, národů, ras, náboženství, kultů a ideologických orientací.
Cítím povinnost vás varovat. Dostala se vám tragickým nedopatřením do rukou kniha, kterou rozhodně nesmíte číst. Ba ani letmo prolistovat. Její písmenka se vám okamžitě vpálí do mozku, přeskupí vaše neuronové vazby a způsobí nenávratné škody na vaší kulturní, duchovní a morální eurovýbavě.
Je to kniha, která pohrdá vším nejcennějším, co nám soudobá rozvinutá liberálně demokratická eurospolečnost nabízí. Je to pamflet, který zlehčuje ty nejposvátnější eurohodnoty, jako například právo uzavřít sňatek s poštovní schránkou na rohu ulice. Je to kniha, která znevažuje obětavou práci hrdinných zachránců syrských sirotků z Nigérie, která cynicky podporuje zločinné spolčení developerů s cílem vyhubit palmové lesy na Kalimantanu i s jejich obyvateli, žijícími v sepjetí s přírodou a krokodýly, a na jejich místě vybudovat betonové pomníky kapitalismu, chrámy konzumu a plastových brček.
Někdo z vás by možná propadl pokušení podívat se této za cynický škleb se schovávající protiarabské, protiafrické a protievropské propagandě na zoubek a poznat tak lépe svého nepřítele, abyste mu mohli efektivněji čelit. To by bylo ale zásadním podceněním rafinovanosti této veskrze prohnané rádobyvtipné agitky. Všechny stránky této knihy jsou totiž napuštěny halucinogenními chemikáliemi, které snižují mediální gramotnost, intelektuální obranyschopnost a otevírají mysl čtenářů nepřátelským virům nenávisti vůči naší oprávněné nenávisti. Knihy, takto útočící na zásady tolerance, nelze v žádném případě tolerovat. Tolerování netolerance totiž není projevem tolerance, ale netolerance, kterou nelze tolerovat.
Když už ale došlo k tak tragickému selhání a vy tuto knihu opravdu už držíte v ruce, možná dokonce bez rukavic, nesmíte podlehnout panice. Knihu v žádném případě neodhazujte do odpadkového koše. Je velmi pravděpodobně časovaná a mohla by kolem sebe ihned spustit šíření hybridních kybernetických desinformací prostřednictvím infrarudého záření. Knihu se neopovažujte ani spálit. To věru není řešení. Nejenže tím klimaktericky oteplíte planetu o padesát stupňů a zaviníte, že všechna vajíčka budou už navždy pouze natvrdlá, hlavně tím ale spustíte termonuklickou řetězovou akci, koordinovanou až z Číny, která záludně povzbudí u lidí chuť na rýži a odevzdá je tak do plné závislosti na pandí říši.
Jediný způsob, jak se dostat ze zapeklité situace, kterou jste si zakoupením této knihy lehkovážně sami přivodili, je svolat po fejsbuku šiky uvědomělých Europanů všech pohlaví kromě bílého a pak spolu s těmito odhodlanými přáteli vytvořit kolem knihy kruh a dekontaminovat její toxický obsah magickým tancem za vykřikování hesla: „Není brusele kromě brusele, do pekla propadne, kdo sežere to sele.“
Ale ani to nezaručuje, že vaše euroduše nebude na věky ztracená. Poslední, co můžete udělat dobrého, když už jste to takhle pohnojili, je varovat co nejvíce svých bližních: nekupujte tuhle knihu, protože boj o lepší svět přece není žádná sranda. A když už sranda, tak jedině ta naše, euroliberální. Protože u té končí sranda a začínají hybridní fejkové desinformační manipulace.
L. J., vrchní cenzor
Video uvnitř článku.
video je uvnitř článku.
Dávejme pozor na to, jestli Babiš nezačne dělat ústupky Bruselu v proimigrační politice. Může nás prodat, aby sám sebe zachránil, varuje člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, někdejší ředitel hradního politického odboru Ladislav Jakl. Podle něj by se tak mohlo stát jako výsledek tlaku, který je na premiéra poslední dobou vyvíjen. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Jakl dodává též nové informace ke kauze napadení své osoby ve voze metra.
Video je uvnitř článku.
Poslanecká sněmovna svým hlasováním z 6. června 2019 většinově vyhlásila, že privatizaci prý provázely excesy i zločiny se stamiliardovými škodami. Požaduje také, aby tyto zločiny mohly být i nadále vyšetřovány. Novináři ochotně dodávají, že šlo o „divokou privatizaci z 90. let“.
Není to tak dávno, co jsem v článku Květinami v koši to zdaleka neskončilo, psal mj. o tom, že v sobotu 17. listopadu 2018 krátce před polednem napadl dav veřejně známou osobu. Řvali na ni, strkali, plivali, pískali, nadávali do fašistů. Tou osobou byl Ladislav Jakl.
Ladislav Jakl, který byl před dvěma týdny napaden v pražském metru, důrazně odmítá novou verzi události, s níž přišel jeden z údajných útočníků. Ten tvrdí, že Jakl udeřil jako první. „Aktivně vyhledal spřátelené redakce, aby mu pomohly jeho útok zpochybnit,“ řekl Jakl redakci ParlamentníchListů.cz.
Napadení Ladislava Jakla, k němuž mělo dojít v sobotu večer v metru, je pro ty komentátory, kteří ho jinak nemohou ani cítit (v tom je ovšem náklonnost vzájemná), dobrou příležitostí, aby dali najevo, že tohle ne, tohle samozřejmě odsuzují: pokud tedy k nějakému napadení došlo, jak někteří, třeba z Respektu, dodají. Nebyla to sice reakce tak spontánní a procítěná jako před měsícem v případě Dominika Feriho, ale Institut Václava Klause nemá pravdu, když si stěžuje, že to mainstreamová média nezajímá. Zajímá, i když to asi prožívají jinak.
Násilný útok pro odlišnost – názoru, barvy pleti, účesu – je naprosto nepřijatelný. Když teď byli krátce po sobě napadeni dva veřejně známí lidé – politici, ukázalo se, že některá napadení, napadení sluníčkáře, jsou nepřijatelnější, a to jak pro oficiální místa a novináře, tak pro lid. Zato jiná napadení jsou pouze zaznamenána a zmonitorována, ale jejich nepřijatelnost není podtržena a zdůrazněna. Pikantní je, že moc pozornosti nezískáte, když dostanete přes hubu proto, že jste pravičák.
Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ladislav Jakl (59) se stal dvakrát během jednoho týdne terčem fyzického útoku. Nejprve ho agresoři napadli v pražském metru, pár dní nato zase dostal několik ran ve zlínském hotelu během snídaně. Expresu teď Jakl popsal, jak na tom je týden po druhém útoku.
