Pustíte si zprávy: Venezuela. Posloucháte rádio: Venezuela. Kouknete do novin, na zpravodajské weby: Venezuela. Kde to je? Někde v Latinské Americe. Mají tam velikou řeku – Orinoko. A ropu.
Zpráva o Finále 2. ročníku Krále Prahy PPE
Loni poprvé jsme svůj degustační kalendář obohatili o sice logisticky poněkud složitý, zato ale velmi zajímavý projekt: soutěž o nejlepší čepovaný ležák z pražských mikropivovarů.
Co je tvoje, to je moje. A co je moje, do toho ti nic není. Tuhle průpovídku známe každý už od dětství. Zesměšňuje všechny, co si dělají nárok na to, co je ostatních, ale své si urputně drží.
Guinnessova kniha rekordů: Ladislav Jakl stojí v čele nejstarší stolní společnosti na světě!
Je to právě rok, co jsme spolu na stránkách MY otevřeli „českou hospodu“. V prosincovém čísle jsme po krásných výletech za pivem po naší vlasti do ní zase usedli, abychom si připomněli, že i společným pitím zlatavého moku lze „obrozovat“ národ. A jestli se nepletu, tak vy už ho touto cestou „obrozujete“ také už nějaký ten pátek… Tušíte, v které české hospodě jste byl za svůj život nejčastěji?
Co přinesl a co odnesl osmnáctý rok nového tisíciletí? Co změnil na české politické scéně a v české společnosti?
Nevysoký kopec strážící od jihu přístup do Banské Bystrice dal jméno pivu, které svojí kvalitou dominuje na slovenskému pivnímu trhu a po posledním česko-slovenském superfinále i souboji českých a slovenských piv.
Po devíti měsících, pěti základních kolech a dvou semifinále jsme se konečně dočkali okamžiku pravdy, letošního finále První pivní extraligy. Už devátým rokem, opět v prostorách První Pivní Tramwaye, se do něj dostalo 10 vybraných nejlepších značek českého světlého ležáku, dostupných v běžné obchodní sítí a tedy z průmyslových pivovarů.
Pořad Na prahu změn přináší každé pondělí banskobystrický Slobodný vysielač. Moderátorem je Stanislav Novotný, bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií, který si v pořadu povídá s výraznými českými osobnostmi. Hostem posledního dílu byl Ladislav Jakl, publicista, politik, hudebník a bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky.
Praha – V sobotu proběhnou oslavy výročí 17. listopadu, Dne boje za svobodu za svobodu a demokracii. Podařilo se nám během 29 let od Sametové revoluce dospět k těmto hodnotám a ekonomické prosperitě a vyrovnali jsme se s komunistickou minulostí? Zvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí? Odpovědi na tyto otázky se v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové pokusili Pavel Kováčík, předseda poslaneckého klubu KSČM, Daniel Herman, místopředseda KDU-ČSL, Ladislav Jakl, Institut Václava Klause, Pavel Fischer, předseda Senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, Miroslav Ševčík, docent ekonomie a proděkan Národohospodářské fakulty VŠE a Václav Němec, docent filozofie z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Druhé letošní semifinále soutěže o nejlepší český ležák nejen určilo konečné složení finálové desítky, ale také přineslo překvapení. To zcela zásadní a nemilé nám (opět) připravil plzeňský Prazdroj. Mám pořekadlo, že když je plzeň dobrá, tak je prostě dobrá. Anebo – v případě letošní říjnové nefiltrované edice – dokonce výtečná.
Ležák SAMSON se umístil na druhém místě v tradičním hodnocení pivních znalců První pivní extraliga. Informovala o tom dnes Marcela Vylitová z agentury EMC Group.
Tak nám podle všeho skončila prvá veřejná debata nad problémem. Za její momentální konec považuji text Ladislava Jakla („Je směšné tvrdit, že supermoderní robocopové kráčející pasteveckými vesnicemi chrání na konci světa bezpečnost České republiky“ – z facebookového profilu autora převzala Nová republika 8.11. 2018). Tento text mě velmi příjemně překvapil – není k němu prakticky co dodat a považuji jej za vhodnou tečku za výměnou názorů posledních dvou týdnů. Za zahájení veřejné debaty lze považovat kritické vyjádření náhle prozřevšího poslance Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Je na čase jisté shrnutí ověřených faktů a formulace otázek, jež z výměny názorů vyplynuly.
Ladislav Jakl byl v pondělí 12. 11. 2018 hostem pořadu Na prahu změn internetového rádia Slobodný vysielač s moderátorem Stanislavem Novotným.
První semifinále První pivní extraligy o český ležák roku 2018 v První pivní tramwayi přineslo příjemné, i když ne úplně očekávané překvapení ze Smíchova a několik méně příjemných zpráv pro dřívější favority z Vysočiny, jejichž trend je nyní jednoznačně sestupný.
Musíme odejít. A to nejen my, ale všechna cizí vojska. A nejen to, nikdy se tam nemělo jít, komentuje Ladislav Jakl.
Ladislav Jakl 28. října 2012
(Celý příspěvek…) »
Naším největším nepřítelem je jízda. Ano, bylo to jezdectvo, které rozhodlo množství bitev v náš neprospěch. Podceňovat ale nelze ani nebezpečí válečného loďstva, protože v dnešním propojeném světě si před jeho ničivostí nemůže být jist ani vnitrozemský národ. A co třeba letectvo! Co to už nadělalo zkázy. A dělostřelectvo! Všichni tito nepřátelé se neohlíželi ani na utrpení civilního obyvatelstva, ba často byli civilisté hlavním cílem jejich útoků, například kvůli podlomení naší morálky.
Pořad veřejnoprávní televize Máte slovo měl namále již před dvěma lety, kdy se člen rady ČT Zdeněk Šarapatka vyjádřil v tom smyslu, že by měl být pořad pro svou nevkusnost a pokleslost zrušen. Kauza tehdy vygenerovala několik polemických komentářů, které dávaly zpravidla na misku vah svobodu slova a politickou kulturu. Na stranu kritiků pořadu se tehdy bohužel postavila i demokratická levice, tehdy se však zrušení pořadu odůvodňovalo jeho formou (nekultivovanost), nikoli obsahem (politická nekorektnost).
Slavíme sto let republiky. Starší lidé někdy říkají, že není co slavit, protože ta republika už neexistuje a, citujeme hlas lidu, je rozkradená a rozprodaná. Je co slavit?
Myslím, že úšklebek na tím, jak že není co slavit, ukazují spíše lidé mladší. Ti starší si naopak své republiky váží. Je naším společným dílem, proto je taková, jaká je, ani lepší, ani horší. Nevím, jestli je nutno slavit samo výročí jen pro jeho kulatost. Ale je to dobrá příležitost připomenout si, že tohle dílo našich předků přežilo už několik generací, během nichž se svět obracel naruby. A že svým občanům a obyvatelům asi po celou tu dobu něco dávalo, jinak by ho svým úsilím při životě neudržely.
V úterý večer měli diváci možnost sledovat ostrou diskuzi v oblíbeném politickodiskusním pořadu Aréna Jaromíra Soukupa. Generální ředitel TV Barrandov a zároveň moderátor Jaromír Soukup si do pořadu pozval přední politické představitele. Za hnutí ANO ministryni financí Alenu Schillerovou, místopředsedkyni ODS Alexandru Udženiju, senátorského kandidáta za SPD Ladislava Jakla, místopředsedu Pirátů Mikuláše Peksu a předsedu TOP 09 Jiřího Pospíšila.
Ladislav Jakl na TV Barrandov v pořadu Jaromír Soukup Live, 12. 10. 2018
Asi bych měl mít radost, že politická strana, kterou jsem v roce 1991 spoluzakládal, po devíti letech zase vyhrála nějaké volby, byť jen ty senátní na třetině území. Je tu ovšem pár skutečností, jež velí k jisté zdrženlivosti.
Při hodnocení kandidátů do Senátu se už před volbami rozšířil zajímavý jev. Označovat vybrané mediální neoblíbence jako extremisty či exoty.
Co se týká SPD… Tak žádná hitparáda to nebyla: 0 senátorů… 155 zastupitelů v celé ČR… Nevolil jsem je, ani nepanašoval.
Děkuju voličům, kteří mi dali svůj hlas. Jsem překvapen, že po Žižkově a Vinohradech žijí přes dva tisíce lidí, kteří si myslí, že v politice jsou důležité názory a ne umělý image, a kteří cítí, že v dnešní době jde o důležité věci a ne pouze o moralistická hesla. A v rámci republiky je nás určitě stokrát víc. Děkuji mnoha podporovatelům a dobrovolníkům, kteří odvedli fantastický kus práce v ulicích mezi lidmi. Jsem rád, že se nám společně podařilo být vidět a slyšet s postoji, které by jinak moc prostoru nedostaly. Určitě se tahle práce zužitkuje a rozhodně v ní budeme pokračovat, svět kolem nás nám přece není lhostejný. Díky i všem ostatním voličům, kteří volili mé konkurenty a mají pro to své důvody. A všem, co juchají nad tím, že jsem nepostoupil do druhého kola (v což jsem tedy zrovna nedoufal), přeji jejich radost, já rád lidi bavím. A ty (i mimo senátní obvod 26), kteří jsou z mého výsledku snad smutní, můžu ujistit, že já smutný nejsem, protože svou misi v těchto volbách považuji za užitečnou a prospěšnou. Nejen kvůli tomu, že podařilo maximálně zpropagovat důležitá témata a postoje, ale také kvůli vzkazu, který jsem chtěl dát: nemusíme každý souhlasit s každým, ale rozdíly by nám neměly bránit ve spolupráci tam, kde se shodneme. Čekají nás další utkání.
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky opět dokázaly, že společnost je rozdělena, nikoliv však rozpůlena. Jako ve všech volbách nejvíce výsledek ovlivňuje tzv. mlčící většina, která volí nohama a do volebních místností vůbec nedorazí. Zase jich bylo více, než voličů.
Volby skončily a jejich výsledky jsou zajímavé. To, že za týden pokračují druhým kolem těch do třetiny senátu je redundantní, zanedbatelné. Ne jen pro to, že horní komora parlamentu je těleso pro chod státu zbytečné a drahé, ale především proto, že toho hlavního bylo již dosaženo: Vedle Jiřího Čunka, který je autentickým lidovým politikem, dostala pražská Pátá kolona Bruselu do ústavní funkce již v prvním kole Jiřího Drahoše, oprášený „kontejner“ na protizemanovské hlasy z prezidentské volby. Něco jako když římský císař Caligula udělal senátorem svého koně. Praha dekadentní Řím víc než připomíná.
Kdybych si opravdu musel vybrat pouhých sedm tuzemských piv, která bych si s sebou vzal na pustý ostrov, asi bych dopadl jako ten osel z bajky, co umřel hlady, protože si nemohl vybrat mezi dvěma kupkami sena.
Každá prohra může být začátkem příštího vítězství. K tomu je ovšem zapotřebí, aby si poražení přiznali svou momentální situaci, byli schopní najít příčinu, a společně tvrdě pracovali na jejím odstranění. Jinak se stane, že se členové týmu navzájem ujistí, že ta porážka je vlastně specifickým druhem vítězství nebo že neúspěch byl zaviněn vnějšími okolnostmi. To je naopak cesta k dalším porážkám.
